Konec éry jádra: Německo uzavřelo své poslední jaderné elektrárny


30.03.2026

Německo se v dubnu 2023 definitivně rozloučilo s jadernou energií, když odpojilo své poslední tři reaktory. Tímto krokem země završila více než šedesátiletou éru jaderných elektráren. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla vláda Angely Merkelové už v roce 2011 po havárii v japonské Fukušimě.

V Německu nyní dosluhují poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Ty přestaly 15. dubna napájet německou síť.

„Následovat bude jejich postupné dobíhání, protože jadernou elektrárnu není možné vypnout ze dne na den nějakým tlačítkem. To dobíhání bude trvat několik let a potom začne jejich postupná demontáž, což je také otázka mnoha let. To se děje i u ostatních německých jaderných elektráren, které byly odstaveny už v minulosti,“ popisuje postup zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Původně se počítalo s odstavením posledních reaktorů ke konci loňského roku. Kvůli energetické krizi, která naplno propukla po ruské invazi na Ukrajinu, však poslanci na návrh vlády chod reaktorů prodloužili do 15. dubna.

Důvody a spory kolem ukončení

O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla v květnu 2011 vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Do tohoto roku Německo produkovalo z jádra 25 procent elektrické energie.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

„Na půdě tohoto parlamentu jednoznačně prohlašuji, že Fukušima změnila můj postoj k jaderné energii,“ prohlásila někdejší kancléřka Merkelová v červnu 2011. „Chceme, aby elektřina budoucnosti byla bezpečnější a zároveň spolehlivá a úsporná,“ nastavila tehdy Merkelová nový kurz německé energetiky.

Na uzavření reaktorů panuje v Německu široká politická i společenská shoda, sporný je ale termín. Někteří odborníci upozorňují, že se Německo odstřihává od zdroje energie v době, kdy stále přetrvává energetická krize a ceny energií zůstávají vysoké.

Šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian poukázal na to, že Německo by mělo s tímto krokem počkat až do překonání energetické krize, neboť ceny energií i přes pokles cen zemního plynu zůstávají vysoké. Za další důvod ponechání reaktorů v provozu označil energetickou bezpečnost za současné složité mezinárodní situace.

S delším provozem jaderných elektráren by souhlasila i většina veřejnosti. Z průzkumu agentury Insa pro nedělník Bild am Sonntag vyplynulo, že 52 procent Němců vidí rozhodnutí ukončit provoz zbývajících tří jaderných elektráren jako špatné, 37 procent ho naopak podporuje a zbytek nemá jasný názor.

Opozice a také vládní liberálové žádali delší lhůtu pro trvalé odpojení jaderných elektráren, navrhovali dva roky, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítl. Jaderný provoz v Německu tak definitivně skončil v sobotu.

Čtěte také: Umweltplakette

Budoucnost v obnovitelných zdrojích a problémy s odpadem

Berlín plánuje přejít v nadcházejících letech výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost. Němci se tím totiž zbaví závislosti na fosilních palivech, jejichž vlastní zdroje nemají.

Ke stejnému datu chce vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Loni to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země měla být klimaticky neutrální.

Ministryně Lemkeová už dříve prohlásila, že 15. dubna Německo vstoupí do nové éry. „Odchod od jádra učiní naši zemi bezpečnější, protože nukleární energetika je vysoce rizikovou technologií. To nám ukázaly například nehody ve Fukušimě a Černobylu, obzvláště to platí ve válečných časech,“ upozornila politička.

Lemkeová rovněž zdůraznila, že odstavením reaktorů se Německo rizik jaderné energetiky nezbaví. Zůstane zde obrovské množství radioaktivního odpadu. „Jaderné elektrárny jsme v naší zemi používali po tři generace, odpad ale bude nebezpečný ještě po třicet tisíc generací,“ řekla.

Ochranářské sdružení BUND uvádí, že Německo se bude muset vypořádat s více než 600 tisíci kubickými metry slabě a středně radioaktivního odpadu a se zhruba 30 tisíci kubíky vysoce radioaktivního odpadu.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

Pro trvalé uložení vysoce radioaktivního odpadu Německo místo teprve hledá. Jak by takový sklad měl vypadat, upravuje zákon, který uvádí, že geologická stabilita by měla zajistit bezpečné uložení na milion let. Rozhodnutí o lokalitě by mělo padnout do roku 2031, aby se k roku 2050 mohlo začít se skladováním.

Po odklonu od jádra chce Německo skončit také s produkcí energie spalováním uhlí. Vláda Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030.

tags: #německo #emise #ukončení #jaderné #energie

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]