Německý systém třídění odpadu: Inspirace pro Českou republiku

06.03.2026

Zatímco u nás se podle statistik vytřídí přes 20 procent komunálního odpadu, v sousedním Německu a Rakousku je to přes 50 procent. Naši sousedé tak patří k velmocím ve třídění odpadu v Evropě. Jak se u nich můžeme inspirovat?

Motivace a systémy třídění v Německu

Německo proslulo tím, že ne vše použité musí nutně skončit v popelnici. Každý, kdo byl v německém supermarketu, si určitě všiml, že lidé poctivě vrací plastové láhve od limonád nebo minerálky, které se zálohují. Podobně jako třeba plechovky od piva nebo skleničky od jogurtů. Záloha v řádech několika centů lidi motivuje obaly vracet.

Současně v Německu vzniká pořád víc míst, kam je možné vyhodit například použité baterie - najdete je třeba i v supermarketech, což je praktické. Větší elektronické spotřebiče nemusíte vozit do sběrného dvora - stačí zavolat specializovanou firmu, která si je sama odveze.

Samozřejmostí jsou koše na tříděný odpad, které jsou doslova na každém rohu. Ani jako turista zvyklý poctivě třídit odpad tak nemusíte plastovou láhev vyhazovat do obyčejného odpadkového koše. Když se ubytujete v Německu nebo v Rakousku, můžete si být jisti tím, že majitelé penzionů a hotelů třídí odpadky důkladně a pečlivě.

U našich sousedů funguje, kromě běžných košů na tříděný odpad, tzv. odvozný systém. Každá domácnost má k dispozici vlastní pytle nebo nádoby na plasty a další tříděný odpad. Další zajímavá věc je německý zálohový systém, platí na skleněné láhve, skleničky od jogurtů, plechovky i petky.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Vhazovací hodiny a další nařízení

Nařízení ohledně třídění odpadků jsou v Německu přísná. Dokonce existují i předpisy, kdy můžete do kontejnerů vyhazovat sklo. Sklo se může v Německu vyhazovat od sedmi do třinácti hodin a od patnácti do dvaceti hodin. Důvodem je omezení hluku.

Pro třídění odpadu jsou podobně zapálení i v Rakousku. Lidé si například mohou u specializovaných kontejnerů vyzvednout kbelík, do kterého mohou nalít použitý kuchyňský olej a potom ho zase bezplatně plný odevzdat.

Legislativa a energetické využití odpadu

Všeobecným trendem je omezit v co největší míře skládky odpadu a šetřit přírodní zdroje. V řadě evropských států, jako např. v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii a dalších, platí již několik let zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu a většina odpadu se energeticky využívá. Nejdále je v tomto ohledu Švýcarsko.

V roce 2005 Německo schválilo zákaz skládkování netříděného komunálního odpadu. Evropskou legislativu založenou na uzavřeném oběhovém nakládání s odpady pak země přijala v roce 2012. Nakládání se směsným komunálním odpadem dostalo přísná pravidla (např. třídění přímo u zdroje, separátní odvozy vytříděného odpadu, důraz na recyklaci) a zároveň přehledný rámec ekonomické podpory třídění.

V roce 2013 fungovalo v Německu 705 jednotek pro termické zpracování odpadů, ve kterých končila téměř třetina směsného komunálního odpadu. Jedná se o odpad, který již prošel procesem třídění a recyklace (německé domácnosti recyklují až 65 % svého odpadu).

Čtěte také: Umweltplakette

V Berlíně například již od roku 1967 funguje zařízení na energetické využití odpadů MHKW Ruhleben s kapacitou 510 000 tun ročně.

Srovnání s Českou republikou a dalšími zeměmi

Česká republika zrecyklovala za rok 2006 44,3 procenta plastových obalových odpadů. O tři procenta tak předčila Německo, které léta vévodilo a dostala se na první místo v Evropě.

Česko je s 296 kilogramy komunálního odpadu na obyvatele za rok jedním z nejšetrnějších států EU. Rovněž s 90,8procentní mírou recyklace papíru a druhým místem v jeho třídění patří ke špičce.

Podle množství skládkovaného komunálního odpadu na obyvatele patří ČR mezi lepší průměr. Cesta k zásadnímu omezení skládek tak podle něj vede přes modernější energetické využití odpadů jako zdroje elektřiny a tepla.

Češi mají k dispozici více než 272 tisíc barevných kontejnerů na třídění, které se nacházejí v průměru necelých 100 metrů od domova, tedy jen dvě minuty chůze. Ještě v roce 2000 to přitom bylo více než čtvrt kilometru. Ve správném kontejneru ho skončí více než 90 procent, EU přitom požaduje jen 60 procent. Skla se zrecyklovalo 75 procent, plastů 69 procent a kovů 55 procent.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

Podle studie, kterou vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), je navíc Česká republika jednou z nejefektivnějších zemí, co se třídění týče. Systém, který tady funguje, je velmi transparentní a navíc levný. Také recyklace je u nás velmi levná, a to i ve srovnání s lídry třídícího žebříčku.

Podle ní se v Česku vedle bioodpadu nedostatečně třídí hlavně kovy, baterie a elektronická zařízení.

Energetické využití odpadu (ZEVO) v Evropě

Podle aktuálních dat evropského svazu CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. ZEVO má v Evropské unii svou nezastupitelnou roli: vyrobí teplo pro 15 milionů domácností a elektrickou energii pro 17 milionů domácností.

Systémový přístup a duální systém v Německu

Nejčastějším evropským řešením v odpadovém hospodářství (v třídění obalů a dalších odpadů) je tzv. systémový přístup. Ten průmyslu ze zákona ukládá povinnost vytvořit systém, který bude zajišťovat sběr a třídění odpadu a bude plnit stanovené cíle (např. prostřednictvím autorizované obalové společnosti - u nás je to EKO-KOM, a.s).

V Německu funguje v rámci systémového přístupu tzv. duální systém, při kterém sběr a nakládání s obalovými odpady probíhá odděleně - tzn., že se obaly třídí samostatně, nikoli společně s ostatními recyklovatelnými odpady. U nás (nebo např. v Portugalsku) funguje v rámci systémového přístupu tzv. integrovaný systém, při kterém se do barevných kontejnerů společně třídí obalový i neobalový komunální odpad (např. krabice od bot můžeme třídit do veřejně přístupných modrých kontejnerů společně s novinami).

Bioodpad a jeho sběr v Evropě

Z rešerše odborné literatury vyplývá, že mezi země, které se již více než 15 let spoléhají na oddělené systémy sběru a zpracování biologických odpadů, patří např. Rakousko, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, Flandry v Belgii, Švédsko a Norsko.

Rakousko má rozvinutý systém sběru bioodpadů s přibližně 70% pokrytím obyvatelstva. V Rakousku je sběr bioodpadů rozvinutý a integrovaný do celkového systému odpadového hospodářství. Občané mají k dispozici speciální sběrné nádoby na bioodpad, které jsou rozmístěny v obcích a na veřejných prostranstvích, pravidelně vyváženy a jejich obsah zpracováván pomocí kompostování. Motivací pro obyvatele je zejména vysoká informovanost a osvěta o důležitosti třídění a recyklace odpadů, což vede k vysoké míře zapojení.

Německo je známo svým vyspělým a pečlivě organizovaným systémem třídění odpadu. V roce 2020 bylo v Německu odděleně shromážděno prostřednictvím košů na organický odpad zhruba 5 milionů tun organického odpadu a asi 5,7 milionu tun odpadu ze zahrad a parků, což odpovídá 129 kilogramům na obyvatele a rok.

Nizozemsko klade velký důraz na recyklaci odpadu. BRO jsou zde sbírány a zpracovávány s cílem minimalizovat jejich dopad na životní prostředí. V roce 2018 např. recyklovalo 56 % veškerého komunálního odpadu a od té doby toto číslo neustále roste. V Nizozemsku se často používá systém „gescheiden afvalinzameling“, což znamená oddělený sběr odpadů. Občané mají k dispozici samostatné sběrné nádoby na bioodpad, které jsou pravidelně vyváženy. Země investuje do kampaní zaměřených na osvětu a edukaci obyvatelstva, což pomáhá zvýšit povědomí a zapojení do třídění odpadů.

Automatické třídicí linky a trendy v Evropě

Při pohledu do zahraničí lze v Evropě pozorovat jednoznačný trend výstavby nových a modernizace starších automatických třídících linek. Velké evropské městské aglomerace jsou již běžně vybaveny moderními automatickými linkami na třídění SKO nebo jsou ve stavu výstavby/dostavby tohoto páteřního systému. Běžné kapacity linek na třídění SKO se pohybují v úrovni 15-25 t SKO/h, ale začínají se objevovat i linky s kapacitou 35 t/h SKO a vyšší.

Výjimkou v automatickém třídění SKO je Německo, které automatické linky dosud primárně využívalo pouze na separovaný plastový odpad (SCW). Aktuálně se v Německu u SKO začíná prosazovat trend doplnění pre-sortovacích linek před ZEVO sloužících k separaci plastů, což vyplývá s tamního blízkého povinného pre-sortování plastů z SKO před jeho energetickým využitím v ZEVO.

V České republice je v provozu cca 140 ručních třídících linek obecně s kapacitou stovek kg/h, které vytřídí pouze několik druhů plastových produktů (PET, HDPE, LDPE film, Tvrdé plasty - PP částečně). Velké množství recyklovatelného plastu žel končí ve výmětu linek. V ČR jsou instalovány prozatím pouze 3 automatické třídící linky, 2 linky na separovaný obalový plast (> 4,5 t/h) a 1 linka na SKO (22 t/h, resp. 5 t separovaného plastu/h).

Obecně je nutné konstatovat, že prozatím neexistuje dostatečná kapacita linek na třídění komunálního odpadu, která je klíčová pro dosažení legislativních cílů České republiky. Dále neexistuje efektivní síť linek s dostatečnou kapacitou pro třídění plastu. ČR aktuálně skládkuje cca 2 mio t SKO/r, energeticky využívá v ZEVO cca 0,85 mio t a spoluspaluje cca 0,35 mio t /r SKO/r.