Co je netříděný domovní odpad a jak s ním nakládat

Rekreační sezóna se blíží a majitelé víkendových nemovitostí se často zamýšlejí nad legálním způsobem likvidace odpadu, který produkují. Pravděpodobně největší objem odpadu vzniká při péči o zahradu.

Rostlinný a bioodpad

Rostlinný odpad můžete kompostovat na svém pozemku v kompostéru a využít ho v podobě zralého kompostu při pěstitelské činnosti. Můžete ho rovněž odkládat do pytlů či nádob pro bioodpady, jejichž svoz organizují jednotlivé obecní úřady. Ty následně zajišťují jeho drcení a další využití, například v bioplynových stanicích. Do bioodpadu patří i drobnější větve, zpravidla do centimetrového průměru, piliny, které předem vložíte do papírového pytle, nebo krabice, tráva a listí.

Na úložiště nepatří silné větve, pařezy, uhynulá domácí zvířata a odpad z kuchyně. Do zahradního kompostu můžete přidávat také suché pečivo, zbytky mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu, čaj apod. Nesmí do něj přijít zbytky mastných jídel, ani maso, tuky či kosti.

Směsný komunální odpad

Na základě zákona o odpadech je každá obec povinna zajišťovat svoz komunálního odpadu. Platit a využívat ho jsou povinny všechny osoby trvale hlášené v obci, u rekreačních objektů se poplatek shoduje s částkou za jednu osobu. Odpad můžete vkládat buď do vlastní popelnice, nebo popelnice či kontejneru přistaveného obcí. Jedná se o všechny odpady mimo kompostovatelných zbytků, stavebního materiálu, nebezpečného a tříděného odpadu.

Popel byste měli vkládat jen do plechové nádoby, u plastové popelnice hrozí v případě vsypání nevychladlého popele její vznícení. Kuchyňský odpad z rekreační domácnosti se od toho, který vyprodukujete doma, nijak neliší.

Čtěte také: Aktuální trendy v odpadovém hospodářství

Tříděný odpad

Samostatnou kapitolu tvoří tříděný odpad, který se ukládá do dobře známých barevných kontejnerů. Vkládáte do nich zvlášť papír, plasty a nápojové kartony, sklo, lehký kov. Některé obce zřizují i kontejnery na bioodpad. Spíše v režii různých charitativních spolků jsou kontejnery na textil a obuv, kam lze vložit čisté a neroztrhané oblečení a obuv, které je prostřednictvích těchto organizací nabídnuto znevýhodněným osobám, například bezdomovcům nebo těm, kdo v důsledku živelné katastrofy přišli o svůj domov.

Netříděný odpad

Další službou, kterou obce pro svoje občany i chataře a chalupáře zajišťují, je velkoobjemový kontejner na domovní odpad. Může být přistaven na veřejném místě několikrát v roce anebo také trvale umístěn ve sběrném dvoře. Do takovéhoto kontejneru je možné uložit starý nábytek, koberce, matrace, linolea, textil, sanitární vybavení a jiný odpad z domácností. Ukládat se do něho nesmí plasty, papír, pneumatiky, elektrospotřebiče, stavební suť, kovy a nebezpečné materiály.

Nebezpečný odpad

Nebezpečným odpadem jsou myšleny zbytky rozpouštědel, kyseliny, fotochemikálie, pesticidy, výrobky z PVC, chemicky znečištěné obaly, spreje, léky, monočlánky, olověné akumulátory, zářivky a jiný odpad obsahující rtuť (výbojky, rozbité teploměry atd.), upotřebené motorové a převodové oleje, zbytky barev, lepidel a další podobné látky. Odevzdejte je ve sběrném dvoře nebo při mobilním svozu nebezpečného odpadu. Pokud máte prošlé léky, vraťte je do lékárny.

Výrobky podléhající zpětnému odběru

Nakonec se zastavíme u použitých výrobků, jako jsou elektrozařízení, tzn. malé i velké domácí elektrospotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, solární panely, elektrické a elektronické nástroje, elektrické hračky a vybavení pro volný čas a sporty, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, osvětlovací zařízení včetně výbojek a zářivek, dále pneumatiky a motorové oleje. Ty lze bezplatně odevzdat u příslušného prodejce či ve sběrném dvoře. Elektrospotřebiče je potřeba odevzdávat vždy kompletní a nedemontované. Za zpětný odběr nic neplatíte, je už zahrnut v ceně výrobku.

Stavební suť

Renovovali jste svoji nemovitost? Pak máte nejspíš na zahradě velké množství takzvané stavební suti. Tou je například beton, cihly, tašky a keramické výrobky, asfaltové směsi, zemina a kamení, izolace atd. Možnosti likvidace takovéhoto odpadu jsou následující: můžete s nimi, samozřejmě po dohodě s obcí, zpevnit příjezdové komunikace k chatové osadě či chalupě. Tato možnost je ale pouze v případě, že vyvážíte jen kamennou drť, případně cihly a zeminu.

Čtěte také: Strakonice a netříděný odpad

Sběrný dvůr hl. m. Prahy

Již měsíc je v provozu nový sběrný dvůr hl. m. Prahy, který se nachází v Perucké ul. 2542/10 v Praze 2. V pořadí 13. sběrný dvůr hl. m. Provozní doba sběrného dvoru v Perucké ulici je v pondělí až pátek od 8.30 do 17, v době trvání letního času do 18 hodin, a v sobotu od 8.30 do 15 hodin. Sběrný dvůr bude sloužit pro obyvatele Prahy k bezplatnému odkládání vybraných druhů odpadů (objemný odpad, stavební odpad do 1m3, odpad ze zeleně, dřevo, kovy, papír, sklo a plasty, kartony, nebezpečné odpady) a vyřazených elektrických a elektronických zařízení.

Nelze odevzdávat nebezpečné složky stavebního odpadu (např. asfaltová lepenka obsahující dehet, eternit a další materiály obsahující azbest apod.). Sběrný dvůr rovněž zásadně nepřijímá netříděný domovní odpad, stejně jako odpad hnijící nebo zapáchající. Vjezd vozidel je omezen na max. Cena za objednávkový odvoz do sběrného dvora se skládá ze dvou položek, z ceny za dopravu, která je účtována z nejbližšího sběrného dvora na místo nakládky a zpět a z ceny za naložení odpadu.

Středisko disponuje v současné době pěti svozovými vozy (2x SCANIA, 2x MAN, 1x LIAZ), kterými je svážen SKO a SEP komunální odpad v Jičíně i dalších obcích, přičemž SKO je svážen ve 23 obcích a SEP je svážen ve 24 obcích vždy dle stanovených požadavků. Rovněž zajišťujeme svoz bioodpadu (dále jen BIO) k čemuž je využíván další svozový vůz zn. Nádoby o objemu 1100 l s SKO a SEP odpadem jsou v Jičíně sváženy dvakrát za týden, nádoby o objemu 120 l či 240 l s SKO jednou týdně. Separovaný odpad (papír, plast) je svážen 1x za 14 dní vždy v sudém týdnu a směsný komunální odpad je v uvedených lokalitách svážen 1x za 14 dní vždy v lichém týdnu (svozové dny pro svoz směsného komunálního odpadu v rámci týdne zůstávají v jednotlivých ulicích stejné) dle přílohy Plán svozů „door to door“ na rok 2025.

Separovaný (oddělený sběr) domovního odpadu spočívá ve třídění materiálů, které lze recyklovat, v domácnostech a v následném ukládání vytříděných látek do sběrných nádob. Žádáme občany, aby do separačních kontejnerů nedávali odpady, které tam nepatří. Naši pracovníci pak musí ručně třídit separovaný sběr, což není nic příjemného a stojí to mnoho peněz.

Dále žádáme občany města, aby plastové lahve stlačovali.

Čtěte také: Vše o poplatcích za odpad

Odpady obecně

Jedním z vážných problémů civilizovaného světa jsou odpady. Čím více se rozvíjí lidská společnost, tím více produkuje odpadů. Řadu let je v našich obcích zaveden systém pravidelného sběru a likvidace odpadů. Netříděný domovní odpad je v období topné sezony každý týden svážen pomocí popelnic, v období mimo topnou sezonu pak jednou za 14 dnů. Vedle popelnic třídíme v obcích papír, sklo, plasty, obaly od mléka, případně další komodity. Ty ukládáme do kontejnerů na sběrných dvorech či „hnízdech“ v obcích. Tento zavedený systém je doplněn ještě na jaře a na podzim sběrem nebezpečných a velkoobjemových odpadů.

Ve stanovený den v obcích nastává úklidová horečka. Na určených místech se objeví haldy nepotřebných věcí. Pro občany je likvidace odpadů zdarma, pro obec ale znamená značné náklady. Řada věcí by ale na haldě nebezpečných odpadů skončit nemusela. Za vytříděný odpad obec dostává finanční odměnu a navíc by mohla výrazně uspořit své výdaje za likvidaci odpadů.

Pyrolýza pro netříděný odpad

Komunální odpad je alternativním zdrojem energie a některých cenných surovin. Technologii jeho zpracování je nutno orientovat tak, aby neohrožovala a nezatěžovala životní prostředí, byla široce použitelná a pořizovací a provozní náklady byly co nejnižší.

Spalování využívá tepla, které vzniká při procesu oxidace (hoření) k rozkladu organických makromolekul na oxidy a vodu. Spalovací komora působí jako chemický reaktor. Napřed se při teplotách hoření (které jsou vysoké) organické makromolekuly slučují s kyslíkem na oxidy, aby pak postupným chladnutím při cestě do komína některé atomy rekombinovaly na nové komponenty. Pokud je například v odpadu přítomen chlor, vzniká rekombinací vysoce korozivní HCl a nebezpečné chlorované uhlovodíky, dále dioxiny a furany. Když jsou v odpadu kovy a jiné nespalitelné minerály, buď se odpaří, oxidují nebo nastane mechanický rozklad na prach, který je unášen spolu se spalinami. Unášené částice odejdou komínem do okolí spalovny, nebo se odloučí jako kal v čističkách spalin. I tyto vedlejší produkty jsou stejně nebezpečné jako původní odpady, které vstoupily do procesu spalování. V kalech nebo prachu jsou přítomny toxické sloučeniny olova, arsenu, rtuti, kadmia, mědi, thalia.

Pyrolýza je fyzikálně-chemický proces, využívající cizího -vnějšího -tepla k rozkladu organických makromolekul. Na rozdíl od spalování probíhá proces v hermeticky uzavřeném prostředí bez přítomnosti kyslíku, při teplotách podstatně nižších. Tím mohou elementární atomy vzniklé rozkladem rekombinovat jen ve velmi omezené míře, obvykle na sloučeniny, které nejsou toxické nebo jinak nebezpečné. Objem pyrolýzního plynu je asi 6,5krát menší oproti spalinám, takže proud plynu neunáší prachové částice. Nevznikají oxidy kovů. Proces čistění pyrolýzního plynu je snazší a účinnější. Těžké kovy a některé jiné prvky jsou vázány na zkarbonovaný zbytek, a je-li ve vsázce přítomno vápno, vážou se na nerozpustné vápenaté sloučeniny. Pyrolýzní plyn je po vyčistění průmyslově využitelný.

Charakteristické uspořádání zpracovacích jednotek představuje zařízení s kapacitou 24 000 tun zpracovaného odpadu za rok a je koncipováno pro oblast, v níž žije asi 50 000 obyvatel se svoznou vzdáleností do třiceti km. Jádro procesu tvoří vždy předpříprava odpadu včetně skladování, dvoustupňová pyrolýza, krakování plynu, výroba páry a úprava karbonu. Další zařízení jsou modifikovaně připojitelná podle místních podmínek a způsobu zužitkování energie obsažené v pyrolýzním plynu, páře a karbonu. To zásadním způsobem ovlivňuje investiční i zpracovatelské náklady. Městský odpad je přímo přivážen automobily upravenými na sběr odpadu z kontejnerů a popelnic a sklápěn do jedné ze tří jímek s pohyblivým (krokovacím) roštem. Předpříprava odpadu zahrnuje první stupeň drcení, následující magnetickou separaci, druhý stupeň drcení a dopravu do skladovacích nádrží.

Skladování odpadu ve dvou vertikálních silech slouží k vyrovnání nerovnoměrného sběru odpadu. Kapacita nádrží je navržena na třídenní provoz. Odpad je z nádrží dopravován do prvního stupně pyrolýzního procesu -do sušičky. Sušička je rotační, hermeticky uzavřená, otápěná parou z kotle za reaktorem. Teplota sušení je 200 °C. Protože proces probíhá bez přístupu vzduchu, dochází již zde k částečné pyrolýze papíru celulózy, dřeva, textilu a k natavení některých plastů. Do násypky sušičky je přidáván jednak filtrát (pevný zbytek) z čističky procesních vod, jednak kal z externí biologické čističky odpadních vod, nebo částečně zpracovaný odpad z biodegradační jednotky. Plyn a pevný podíl postupují spolu z prvého do druhého stupně pyrolýzy.

Vlastní reaktor je rovněž rotační. Teplota karbonizace je 550 °C. Proces probíhá bez okysličovadla za mírného podtlaku, který je vytvářen sáním plynového dmychadla. Vnitřní prostor válce je otápěn nepřímo z odděleného spalovacího prostoru. Ve spalovacím prostoru se spaluje vyčištěný pyrolýzní plyn. Protože surový pyrolýzní plyn obsahuje ekologicky nepřípustné komponenty, je dále upravován v krakovací jednotce. V krakovací jednotce dochází ke štěpení a katalytické degradaci pentanů, furanů, H2S a jiných vícemolekulárních plynných složek při teplotách okolo 1000 °C. K dosažení tak vysoké teploty je reakční prostor ohříván vloženým hořákem, který spaluje vyčištěný pyrolýzní plyn. Protože výstupní plyn je nositelem velkého množství tepla, je bezprostředně za krakovací jednotku zařazen parní kotel na výrobu středotlaké syté páry.

Součástí třetího stupně pyrolýzního procesu je také likvidace zkarbonovaného zbytku. Zkarbonovaný zbytek je vynášen z reaktoru chlazeným dopravníkem a tříděn na vibračním třídiči. Podsítné, obsahující karbon, keramiku, sklo a drobné částečky kovů, je dopravováno do zplyňovače. Nadsítné tvoří převážně zbytky barevných kovů, především hliníku. Karbon, převážně obsažený v podsítném, je zplyňován na CO-plyn procesem potlačeného spalování ve vysokoteplotním reaktoru. Karbon je do reaktoru dopravován práškovým hořákem. Oxidačním činitelem je čistý kyslík, odebíraný z kryogenního zásobníku. Teplota ve zplyňovací komoře je 1600 °C. Díky tak vysoké teplotě dochází v reaktoru k roztavení paliva a k reakcím, které produkují téměř čistý CO-plynu a strusku z ostatních komponent. Vznikající struska má granulovitost asi 5 mm. Je ochlazována a odlučována ve spodní části reaktoru. Byly učiněny úspěšné pokusy s využitím této strusky jako stavebního materiálu, dále při výrobě keramických kanalizačních potrubí, výrobě dlaždic a jako podkladu do chodníků.

Pokud nelze pyrolýzního plynu využít v surovém stavu, je nutné jeho dočištění v několika procesních krocích. Obsahuje několikastupňovou vypírku H2S, NH3, a dalších komponent vodným roztokem NaOH. Procesní voda je čištěna a upravována v provozní čističce vod. U některých z provozovaných zařízení je využíváno kapacity místní biologické čističky komunálních vod. Vyčištěný pyrolýzní plyn je nízkokalorický plyn. Jestliže je plyn čistěn, je obvykle využíván k ohřevu reaktoru a k výrobě elektrické energie v plynových motor-generátorech. Pozoruhodností je skutečnost, že vzduch pro motory je odebírán z větracího systému budovy. Tímto způsobem je likvidován odsávaný vzduch znečistěný pachy, hlavně z prostoru přípravny odpadu. Elektrická energie je dodávána do veřejné sítě. Byly učiněny pokusy s využitím elektrické energie k vlastní výrobě kyslíku a dusíku zkapalňováním vzduchu.

V současnosti je v poloprovozních zkouškách tzv. bioreaktor. Je to jednotka paralelně přiřazená k zásobníkům upraveného odpadu na konci přípravné linky. Mechanicky upravený odpad je napřed naředěn vodou a pak v bioreaktoru rychlou biologickou degradací částečně rozložen na bioplyn a tuhý zbytek. Bioplyn obohacuje svým obsahem metanu vyráběný pyrolýzní plyn, tuhý zbytek (bio-kal) je přidáván zpět do procesu před sušičku. Protože biodegradační proces je velmi vhodný pro zpracování potravinářských odpadů, předpokládá se, že do procesu bude možno přidávat tekuté a polotekuté potravinové zbytky z hotelů a restaurací.

Zařízení s průsadou 2500 kg/h a roční kapacitou 24 000 tun odpadu stojí v popsané konfiguraci 36 mil. DM. Vyrábí 11,7 GWh elektrické energie za rok při pohotovém výkonu 1,6 MWel. Výroba tepla bez vlastní spotřeby představuje 27,6 GWh za rok.

Srovnání pyrolýzy a spalování

Následující tabulka shrnuje rozdíly mezi pyrolýzou a spalováním:

tags: #netříděný #domovní #odpad #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce zkouškou vodotěsnosti odpadu
• Substrát vs. kompost: Který je lepší?
• Nový Ekozookoutek v Olomouci
• Co je adresné třídění odpadu?
• Pranostiky o počasí