Na světě existuje mnoho chráněných oblastí. Jde o oblasti, které byly zachovány pro jejich kulturní, ekologické a přírodní hodnoty. Udržování takovýchto oblastí zastavilo, či alespoň zpomalilo míru zániku několika druhů živočichů. V současné době je na světě více než 160 000 chráněných oblastí, které pokrývají zhruba 10 až 15 procent celého světa, a to včetně pevnin a oceánů.
Natura 2000 je soustava chráněných území vyhlašovaných členskými státy Evropské unie k zajištění dlouhodobé ochrany cenných a ohrožených druhů volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť. Povinnost vyhlásit soustavu Natura 2000 na svém území a zajistit její ochranu má každý členský stát Evropské unie, a to na základě dvou evropských směrnic - „o stanovištích“ (92/43/EHS) a „o ptácích“ (2009/147/ES). V současnosti se Natura 2000 rozkládá na více než 18 % rozlohy Evropské unie a představuje tak největší a nejkomplexnější soustavu chráněných území na světě, čítající přes 27 000 lokalit.
Česká republika přispívá k ochraně přírody evropského území celkem 1 112 evropsky významnými lokalitami a 41 ptačími oblastmi, které na 14 % našeho území dohromady tvoří českou soustavu Natura 2000. “Přínos soustavy Natura 2000 k ochraně přírody v ČR je nesporný. EK vyčíslila, že soustava Natura 2000 poskytuje obyvatelům Evropské Unie ročně přínosy v hodnotě 200 - 300 miliard EUR. Poskytuje ochranu před ničivými dopady přírodních katastrof, kvalitní zdroje vody či možnosti rekreace.
Většina druhů a přírodních stanovišť, které soustava chrání, je závislá na lidském hospodaření (např. kosení, pastva či udržitelné hospodaření v lese), díky kterému se zde vyvinuly a které je v šetrné formě nutné udržovat. Soustava Natura 2000 má tzv. deštníkový charakter. Znamená to, že poskytuje ochranu nejen stanovištím a druhům, pro které je vyhlašována, ale i množství dalších druhů a přírodních procesů. Cílem její ochrany jsou fungující přírodní společenstva, díky nimž prosperuje živá příroda i člověk.
Pravidelně se na základě požadavků evropských směrnic na ochranu přírody také provádí svým rozsahem zcela ojedinělý monitorning druhů a stanovišť, zajišťovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s předními odborníky především z vysokých škol, ústavů Akademie věd, muzeí, správ národních parků, či neziskových organizací. Ze čtyř tisíc sledovaných míst sbírá data na čtyři sta monitorovatelů. Mezi sledované evropsky významné fenomény patří celkem 60 typů přírodních stanovišť a 210 druhů.
Čtěte také: Volně žijící živočichové a legislativa
Znalost jejich výskytu a stavu je neopomenutelným podkladem pro rozhodování na všech úrovních veřejné správy v ochraně přírody. Vizitky 28 finalistů: Amazonský deštný prales, též Amazonie (Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Guyana, Kolumbie, Peru, Surinam, Venezuela) - oblast v jižní Americe na území sedmi milionů km2 (les pokrývá 5,5 milionu km2). Představuje přes polovinu deštných pralesů Země a zahrnuje největší a nejrůznorodější oblast z tropických deštných lesů ve světě. Její dominantou je řeka Amazonka - největší řeka světa, jež se co do objemu rovná deseti největším řekám světa a čítá asi pětinu světových říčních vod.
Rozloha tohoto Národního parku činí 927 000 kilometrů čtverečních. Jedná se o největší Národní park na světě a svou rozlohou zaujímá téměř polovinu Grónska.
Tato chráněná oblast o rozloze 545 000 kilometrů čtverečních se nachází na území Indického oceánu, které patří Velké Británii a nachází se 500 kilometrů jižně od Malediv.
Tato chráněná oblast je součástí Republiky Kiribati, ostrovního státu, který se nachází v Pacifickém oceánu. Svou rozlohou 408 250 kilometrů čtverečních je zároveň zdejší největší chráněnou mořskou rezervací.
Jedná se o chráněnou oblast ze státu Hawaii, která je na seznamu světového dědictví USA. Tento Národní památník se skládá z deseti ostrovů a atolů ze Severozápadu Havajských ostrovů.
Čtěte také: Ekologické dopady
Velký bariérový útes se pyšní největší skupinou korálů a exotických živočichů. Tato chráněná oblast byla vytvořena, aby ochránila velkou část Australského velkého bariérového útesu.
Tato oblast pokrývá část afrického kontinentu včetně Angoly, Botswany, Namibie, Zambie a Zimbabwe. Jsou zde zapsány také Národní parky: Chobe, Hwange, Okavango Delta a Viktoriiny vodopády.
Ostrov Galapagos se nachází 1 000 kilometrů od pobřeží Ekvádoru a jeho chráněná oblast je největší mořskou rezervací v této rozvíjející se zemi a zároveň druhou největší na světě. Je domovem pro mnoho vodních živočichů jako jsou žraloci, velryby, želvy, rejnoci a ostatní vzácné druhy. To zejména proto, že toto místo je směsí teplých a horkých proudů sladkovodní a mořské vody.
V zemi Mozambiku, Jižní Africe a Zimbabwe se rozpíná park, který se neustále rozrůstá.
V Nigérii se nachází zachovaná oblast, která byla zařazena mezi místa světového dědictví UNESCO. Chráněná oblast se rozprostírá po východní části pohoří Air a některých západních úseků pouště Tenere.
Čtěte také: Kdo ohrožuje mloka skvrnitého?
Nyní se přesouváme na jižní část Aljašky, kde nalezneme Národní park, který je majetkem USA a je také zapsán mezi památky světového dědictví UNESCO. Navíc je součástí Mezinárodních biosférických rezervací. Jedná se o největší Národní park Spojených Států a svou rozlohou 53 321 kilometrů čtverečních je větší než devět amerických států dohromady. Na jeho území, kromě devíti nejvyšších hor v USA, nalezneme také Mt. St.
Tento pro nás nepříliš známý národní park se nachází v severovýchodní části ostrova Rujána v Německu. Ostrov je sice docela známý a v minulosti byl u našich turistů oblíbený, ale zejména kvůli Baltskému moři, které ho omývá. Park se nachází nedaleko města Sasnitz a jeho zřejmě nejvýznamnějším místem je jeden z křídových útesů nazvaný Králova židle. Dalším důvodem, proč se uvedená oblast stala národním parkem, jsou lesy, ve kterých se vyskytuje specifická fauna i flóra. Ačkoli se jedná o nejmenší národní park na území Německa (má rozlohu pouhých 30 km2), je toho zde k vidění mnoho.
Proto se roku 1990 vláda bývalé NDR rozhodla zde založit národní park. Skály se tyčí přímo z moře, proto jejich výška kolem 160 metrů působí majestátně. Bohužel ale stále dochází k jejich poškozování, zejména z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek, které na Rujáně po většinu roku panují. Nejvíc majestátně působí skála nazvaná Králova židle vysoká 118 metrů. Druhý útes podobné velikosti a tvaru se zřítil do moře roku 2005. Každý návštěvník Rujány by se měl na Královu židli podívat, i když se situace stále mění a místní úřady postupně zavírají přístupové cesty.
Z důvodu specifického geologického podloží na Rujáně se zde nacházejí některé druhy živočichů i rostlin, které jsou velmi vzácné, případně endemitní. V blízkosti křídových útesů můžete navštívit několik zalesněných údolíček, ve kterých jsou různé dutiny a trhliny v zemi ještě z doby ledové. Z vzácných rostlin zde najdete např. černou olši, lesní jabloň, červený tis a několik druhů orchidejí.
Park každoročně navštěvuje kolem 300 000 návštěvníků, což ho zařazuje mezi nejoblíbenější přírodní rezervace v Německu. Proto zde bylo vybudováno návštěvnické centrum a celá turistická infrastruktura.
Soukromá přírodní rezervace Linyanti, rozkládající se na 125.000 ha, se nachází na západní hranici národního parku Chobe. Na této obrovské ploše oplývající divokou zvěří jsou pouze tři malé kempy (DumaTau, Kings Pool a Savuti). Řeka Linyanti, lesy nalézající se ve vnitru rezervace a kanál Savute, proslulý jako neobvyklý a sporadický říční tok, jsou tři nejzajímavější oblasti rezervace Linyanti.
Kanál Savute byl v letech 1980 až 2008 zcela vyschlý a většinu jeho plochy pokrývala zeleň, kde žilo množství zvěře. V průběhu roku 2008 se kanál znovu zaplnil vodou, která se rychle naplnila životem. Objevili se zde vodní ptáci a hroši.
V rezervaci Linyanti se nalézají údolní nivy, zalesněné oblasti, pastviny, palmové ostrůvky a křoviny. Výskytem slonů, kterých zde v období sucha může být až několik tisíc, se řadí na jedno z nejvýznamějších míst v Botswaně. Tento jev je hlavní atrakcí Kings Pool Camp. Lze tu ale také pozorovat dravé šelmy - domov tu nalézá například kriticky ohrožený divoký pes, ale také lev, gepard a hyena skvrnitá. Úchvatný může být i pohled na grošovanou antilopu.
Najdete zde mnoho dalších zvířat, které zde žijí v přirozeném prostředí planiny. Vyskytuje se zde voduška červená, zebra, pakůň žíhaný, impala, antilopa vodní, sobol, antilopa losí, žirafa, pavián, kočkodan, prase bradavičnaté, hroch a buvol africký.
Kings Pool Camp nabízí jedinečné příležitosti pozorování ptáků a rezervace Linyanti je mezinárodně uznávaná jako významná oblast výskytu ptactva. Je zde možno zahlédnout druhy vyskytující se pouze na řece Okavango, například volavku rudohrdlou, timálii skrvnitobokou, zobouna afrického, slípku Allenovu, jeřába bradavičnatého, až po druhy žijící v sušším prostředí mopanových lesů, jako je mandelík miombový, zoborožec světlehnědý, housenčík běloprsý, datel Benettův, vlha vlaštovčí a bělořit běločapkový. Spatřit lze i dropa kori, pštrosa, hadilova písaře a v létě zoborožce kaferského a vlhu núbijskou. Návštěvníci se můžou těšit i na vysokou koncentraci dravců, žije tu například orel a poštolka Dickinsonova.
V regionu se vyskytují také různé druhy sov, např. Různorodé lokality, úchvatná krajina a hojnost divoké zvěře tu vytvářejí protiklady, které lze najít jen v Botswaně.
Delta řeky Okavango se rozkládá mezi mělkými zlomovými liniemi na okraji Východoafrického příkopu. V poušti jsou nízké dešťové srážky, deltu řeky Okavango nevyjímaje, ale roční záplavy z afrických pohoří rozkládajících se více než 1000 km na sever vytvářejí unikátní mokřad, v němž přežívá velká spousta rozmanité zvěře.
V samém srdci delty řeky Okavango leží rezervace Jao, jež ztělesňuje kouzlo a mystiku tohoto regionu. Sever a východ rezervace jsou neustále zavodňovány úzkými vodními kanály lemovanými papyrem a rákosím. Centrální region rezervace Jao je tvořen rozsáhlými údolní nivami s nádhernými ostrovy lemovanými pobřežními lesy. Tato krajina patří k těm nejkrásnějším v regionu. Dále na západ se krajina vysušuje a ostrov Hunda (který je špičkou dlouhého písečného jazyka) je během záplav největší suchozemskou oblastí.
Součástí vegetace na ostrově Hunda je i mnoho druhů výživných akátů a keřů grewia, které jsou oblíbenou pastvou pro býložravce. Mokřady delty řeky Okavango jsou proslulé svou populací ptáků. V této oblasti se vyskytují největší hejna ohroženého jeřába bradavičnatého. Mezi další druhy, kteří zde žijí, patří například volavka rudohrdlá, linduškovec růžovoprsý a zoboun africký. Vzácné druhy jako je ketupa pelova a volavka rudohrdlá zde žijí po boku nápadnějších a běžnějších druhů jako kukačka měděná a kachnička pestrá. Na větších lagunách či kanálech je možné spatřit zobouna afrického, který byl předlohou pro logo společnosti Wilderness Safari.
Tento nádherný park se nachází v severní Botswaně a celá jeho plocha se rozkládá na 2578 km čtverečních. Park jako takový je tvořen především lesy a lesními savanami, významnou plochu zabírají také otevřené pastviny. Pánev Nxai Pan se nachází severně od pánve Makgadikgadi a v dávných časech byla součástí dna již vyschlého jezera Makgadikgadi, které se rozkládalo na ploše kolem 80 000 km čtverečních.
Jezero před tisíci lety začalo vysychat a pozůstatkem vysychání se staly obrovské, solí pokryté pánve. V národním parku se dnes nacházejí 2 solné pánve. Nxai (část dna vyschlého jezera, ježje asi 15 km široká a je pokryta řídkou trávou) a Kgama-Kgama. Na pánvích rostou akáciové stromy, které se staly vítaným úkrytem pro zvířata během poledne, kdy se potřebují schovat před horkým africkým sluncem.
Oblast Nxai Pan byla vyhlášena památkovou rezervací v roce 1970 a národním parkem poté v roce 1992. Když bylo Nxai Pan vyhlášeno národním parkem, rozšířila se celá oblast o část jménem Baines's Baobabs. Baines's Baobabs je jedním z největších lákadel národního parku. Baobab je jméno zvláštního, dlouhožijícího stromu, který roste v této oblastí, vyznačuje se velmi širokým kmenem a téměř bezlistou stromovou korunou. Přízvisko Baines´s si místo získalo po Thomasi Bainesovi, který v roce 1862 tyto stromy zachytil na obrazech. Zajímavosti je, že i po 150 letech vypadají tyto stromy stále stejně.
Nejlepší čas k návštěvě - Během období dešťů od listopadu do Dubna se národní park Nxai Pan promění v zelené a svěží pastviny. Během tohoto období je pozorování zvěře nádherným zážitkem, kdy můžete zahlédnout velká stáda zvířat a množství predátorů. Ptačí svět se v tomto čase také probouzí k životu a pro milovníky ptactva představuje kouzelné období. Avšak je třeba myslet na to, že silnice kolem pánve mají jílový podklad, a tak během období dešťů může být docela problém na některá místa dorazit autem.
Naopak během období sucha od května do října se Nxai Pan stává velmi suchou a horkou, s teplotami přes 40 stupňů Celsia. V těchto měsících jsou zvířata zcela závislá na umělých napajedlech. Trpělivé vyčkávání poblíž některého z těchto napajedel může pozorovatelům přinést neobvyklé zážitky. V suchém období je pro návštěvníka velkou výhodou, že všechny silnice jsou výborně sjízdné.
Která zvířata tedy uvidíte? Nxai Pan je velmi známá pro svou obrovskou populaci antilop, a jakmile začne období dešťů, tak i pro slony, zebry a gazely migrující do skrz tuto oblast. Právě v tomto čase přicházejí zebry po tisících a berou své mladé do oblasti Nxai Pan. Můžete zde zahlédnout i neobvykle velké množství žiraf - v těchto místech se pohybují až po 30 kusech v jedné skupince.
Tato velká stáda antilop, zeber a gazel přitahují pozornost mnoha predátorů - lvů, gepardů, šakalů, ale i nepolapitelných hnědých hyen, stejně jako ohrožených divokých psů nebo leopardů. Také se tu vyskytuje velké množství mrchožravých lišek a dravců, kteří nahánějí malé hlodavce nebo plazy.
Na Afriku neobvykle svěží místo - NP Chobe svou skladbou přírody odporuje typické představě o Africe jako suché a vyprahlé zemi, kde je voda ceněna stejně jako zlato. Vodní toky a plochy v Chobe nechybí, jak dokládá příklad jezera Liambezi na severu parku, kam se chodí početná stáda zvěře s oblibou napájet vodou. Nejvýznamnější zdroj vody pro celou oblast však tvoří řeka Chobe River, která pramení již v Angole, kde pod názvem Kwando River vstupuje do Botswany, zde přes oblast Linyanti protéká jako Linyanti River a teprve pak se přejmenovává na Chobe River, přestože se jedná stále o tu jednu a tou samou řeku.
Jak už z výše uvedeného tedy plyne, NP Chobe je velmi dobře zásobován vodou, a proto tvoří poměrně svěží místo. Místo zaslíbené pro pozorovatele a fotografy ptactva - Díky velkému množství vodních ploch jsou v parku pro turisty velkým lákadlem i možnosti rybolovu a projížďky na loďkách. Při takové projížďce na lodi není nic lepšího než pohled na obrovské množství vodního ptactva, které návštěvník může z bezprostřední vzdálenosti zahlédnout a vyfotit. Chobe je domovem nejen mnoha druhům vodního ptactva, ale i jiných ptáků, kteří se často nevyskytují nikde jinde na světě, než v této oblasti afriky.
Největší koncentrace slonů na světě - Park představuje jedinečnou oblast, kde přežívá množství vzácných druhů zvířat a kde pocítíte nenapodobitelné kouzlo africké divočiny. Jak by také ne, široká škála biotopů nacházejících se v parku tvoří ideální místo pro život spousty zvířecích druhů. Dají se zde pozorovat velká africká zvířata, jako jsou například buvoly, hroši nebo sloni. Návštěvník taky určitě uvidí antilopy, zebry kudu, žirafy, prasata bradavičnatá, ale i hrozivé predátory - lvy, hyeny, gepardy, levharty až po nenápadné servaly, karakaly a různé menší predátory.
Největší lákadlo však pro většinu pozorovatelů tvoří právě sloni. V parku žije druh zvaný kalaharský slon - a jedná se o jedny z největších slonů na světě. Před 20 lety jich bylo v parku jen několik tisíc kusů, avšak jejich populace se díky dobrým podmínkám rozrostla na více než 50 tisíc kusů slonů pohybujících se po parku. Tvoří tak největší sloní skupinu na světě.
Sloni jsou ale také největšími ničiteli stromového porostu v celém parku. V určitý čas se dokonce uvažovalo kvůli přemnožení slonů o jejich řízeném odstřelu, tento návrh byl však zavrhnut kvůli velkému odporu ochránců přírody.
Přistupujte ke zvířatům s úctou a respektem - V ojedinělých případech - to když návštěvníci přistupují ke zvěři příliš blízko a dráždí je, může zvěř zaútočit. Předcházet útoku je třeba tím, že zachováte bezpečnou vzdálenost - tu určuje sama zvěř varovnými signály.
Období sucha a dešťů - Jako téměř všude v Africe, i zde můžeme rozdělit roční období na období sucha, a období dešťů. Období dešťů obvykle trvá od listopadu do března až dubna, kdy je v parku sice poměrně vysoká teplota, ale především také vysoká vlhkost, která může znepříjemňovat pobyt. V tomto období se také kvůli vlhkosti vyrojí spousty otravných komárů. Některá místa parku se pro auto můžou stát na čas nepřístupnými, většina jich však je přístupná. Období sucha trvá od května do října - a jak už název napovídá, spadne v tomto čase jen minimum srážek. Je to ale ze zkušeností mnoha návštěvníků nejlepší doba k pozorování. Pozor si však v období sucha musíte dát na občas velmi vysoké teploty, které mohou některým lidem činit potíže.
Někteří cestovatelé považují Moremi za nejkrásnější a nejbohatší kout Afriky. A jak vlastně rezervace Moremi vznikla a v čem je jiná než ostatní? Kolem roku 1960 byla jistá dáma jménem Pulane Moremi zděšena tím, jaké ve zdejší oblasti panují podmínky, co se týče komerčního lovu divokých zvířat. Aby zabránila této situaci, zasadila se o vytvoření chráněného území - tzv. rezervace Moremi na svých soukromých pozemcích. Bylo to poprvé, co domorodý africký lid založil, řídil a dodnes řídí vlastní rezervaci.
Pokud by Vám v ostatních rezervacích a parcích nevyhovovala možnost prohlídky přírody při safari v autě, nabízí se v rezervaci Moremi ojedinělá možnost, kterou můžete zažít už snad jen v údolí Luangwa v Zambii. Na líných vlnách Okavanga - Na ploše více 1000 čtverečních kilometrů se rozkládá rezervace Moremi - a zhruba na čtvrtině z této plochy pomalu protéká řeka Okavango. Řeka Okavango pramení stejně jako Chobe River v Angole, avšak protéká Namíbií a u Shakawe se dostává na území Botswany, kde pak postupně mizí v písku pouště Kalahari.
Po vodní ploše Okavanga se můžete pohybovat v neobvyklém typu kánojí zvaném mokoro - jet na nich však můžete pouze s domorodým průvodcem, který se vyzná v labyrintu vodních cest. Celé Moremi je protkáno hustou sítí vodních cest, a proto se zdá mokoro jako ideální nástroj pro přepravu. Delta Okavango je také velice důležitým vodním zdrojem celé oblasti. Její tvar se mění podle ročního období a množství srážek. Rezervace je obklopena velkým počtem dalších soukromých území, které však od sebe navzájem nejsou odděleny ploty.
Rozmanitost druhů - Právě díky přírodní rozmanitosti se již před dlouhými časy zabydlelo v rezervaci velké množství rozdílných živočišných druhů. Přírodní rozmanitost a široké spektrum zvířecích druhů spolu totiž velmi úzce souvisí. V rezervaci najdeme velké množství různých druhů antilop, hrochů, buvolů, žiraf, slonů, kudu i dalších býložravců. Z dravých šelem může návštěvník vidět gepardy, šakaly, lvy, hyeny, levharty i velmi vzácné psy hyenovité. Některé výzkumy tvrdí, že se v Moremi nachází více než čtvrtina celkové populace ohrožených psů hyenovitých.
Období sucha a dešťů - Jak je ve většině afriky obvyklé, část roku je pro návštěvníky podstatně příjemnější než část druhá. Ta příjemnější část, tedy období sucha, trvá od dubna do října. Teploty jsou tou dobou přijatelné (přestože pokrývka hlavy a dostatek tekutin s sebou by měl být samozřejmostí), cesty pro auta dobře sjízdné a otravní komáři ve vzduchu poletují jen málo. I období dešťů - od listopadu do dubna - je teplé, ale návštěvníkům může v tomto období cestu poněkud znepříjemňovat fakt, že většinu dne pravděpodobně stráví ve vlhkém oblečení.
tags: #nejcennější #přírodní #lokality #na #světě