Obnovitelné zdroje energie v Nizozemsku

Níže uvádíme energetický profil Nizozemska.

Energetický profil Nizozemska

Celková spotřeba obnovitelné energie v Nizozemsku v roce 2016 dosáhla 125 000 terajoulů (TJ), což je o 5 % více než v předchozím roce. Spotřeba solární a větrné energie však v r. 2016 vzrostla o více než 20 % a dosáhla úrovně 37 000 TJ. Instalace pobřežních větrných turbín o celkové kapacitě 600 megawattů (MW) vedla k podstatnému zvýšení úrovně spotřeby.

Nizozemsko v roce 2023 vyrobilo 48 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Země se tím posouvá od svého tradičně fosilně založeného energetického mixu k nízkoemisním zdrojům. Informoval o tom Nizozemský statistický úřad.

Výroba z obnovitelných zdrojů se v roce 2023 zvýšila o celých 21 % ve srovnání s předchozím rokem. Podíl elektřiny vyrobené z fosilních paliv klesl a Nizozemsko vyvezlo do sousedních zemí více elektřiny než kdykoli předtím.

V roce 2023 bylo v zemi vyrobeno celkem 120 TWh elektřiny, což je o 1 % více než v předchozím roce. Z fosilních paliv bylo vyrobeno 58 TWh, což je o 12 % méně než v roce 2022. Konkrétně z uhlí a zemního plynu bylo vyrobeno podstatně méně elektřiny, podíl na výrobním mixu klesl u uhlí o 38 % a o 4 % u zemního plynu. Nárůst byl částečně způsoben nárůstem výroby ve větrných elektrárnách, ale také v solárních elektrárnách. Podobný trend je možné vysledovat téměř po celé Evropě.

Čtěte také: Kultura a příroda Beneluxu

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se v roce 2023 zvýšila na 57 TWh. Množství elektřiny vyrobené z větrné energie se oproti předchozímu roku zvýšilo o 35 % a dosáhlo 29 TWh. Za tímto nárůstem je rovněž zvýšení instalovaného výkonu větrných elektráren, a to jak na pevnině, tak na moři. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren dosáhl v roce 2023 11 GW.

Výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách také vzrostla, a to téměř o čtvrtinu. V roce 2023 bylo ze solární energie vyrobeno celkem 21 TWh elektřiny. Jednou z hlavních příčin byl nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren o 4,3 GW.

Dalších 7 TWh elektrické energie bylo vyrobeno z biomasy, což je o 1,7 TWh méně než v předcházejícím roce. To mimo jiné proto, že v uhelných elektrárnách bylo použito méně paliva z biomasy.

S vyšší výrobou z OZE rostl i export. Nizozemsko se stává vývozní zemí. V roce 2023 exportovalo rekordních 25 TWh elektřiny, což je meziročně o 10 % více. Nejvíce elektřiny bylo vyvezeno do Německa (10 TWh), dále Belgie (8 TWh) a Spojeného království (4 TWh). Nizozemsko nicméně elektřinu loni rovněž dováželo, konkrétně 19,4 TWh. Statistický úřad i tak podruhé za sebou eviduje rok, ve kterém bylo více elektřiny vyvezeno než dovezeno. Zvýrazněna je především elektřina z větru, slunce a biomasy.

Vládní politika a legislativní rámec

Vládní politika a legislativní rámec vycházejí z evropských právních předpisů, na prvním místě z EU Směrnice o elektřině z roku 1996. Implementace této směrnice v Nizozemsku vyvolala rozsáhlou škálu restrukturalizace elektroenergetiky, zahrnující převzetí a fúze mezi nizozemskými energetickými společnostmi - v roce 1998 byl přijat zákon o elektřině (Electricity Act), který zakotvuje oddělení výroby a distribuce elektrické energie. Zákon stanoví pravidla pro generaci, přenos (přeprava přes vysokonapěťovou síť) a distribuci (doprava přes nízkonapěťové sítě) elektrické energie. V případě plynu byl přijat r. Na dodržování zákona o elektřině a zákona o plynu dohlíží Energetický regulační úřad (Energiekamer). Podmínky přístupu do sítě a poplatky jsou zakotveny v zákoně. Vlastní výši těchto tarifů stanovuje Energetický regulační úřad.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Nizozemsku se pravděpodobně nepodaří v roce 2020 splnit původně stanovené cíle v oblasti energetiky a klimatu. Například snížení emisí skleníkových plynů v energetickém odvětví bude zaostávat za cíli, které byly stanoveny v dohodě o energetice v roce 2013. Podíl obnovitelné energie bude podle prognózy růst z 6 % v roce 2016 na 12,4 % v roce 2020. Cílem Dohody o energetice je ovšem 14 %. Cíle na rok 2023 jsou již dosažitelné, oficiální výhled předpovídá, že obnovitelná energie bude představovat 16,7 % dodávek energie ve srovnání s cílem 16 %. Do roku 2030 by se pak podíl obnovitelných zdrojů energie mohl zvýšit až na 24 %.

Nizozemsko podporuje obnovitelné zdroje energie mj. prostřednictvím pobídkového programu SDE+ (Stimulering Duurzame Energieproductie - Stimulace udržitelné výroby energie). Jedná se o podporu prostřednictvím mechanismu výkupních cen (feed in tariff) - kompenzace rozdílu mezi náklady na výrobu obnovitelné energie a její tržní cenou.

Zdroje energie v Nizozemsku

Ropa je důležitým zdrojem energie, představuje 38 % TPES. Těžba ropy v Nizozemsku se datuje od r. 1943 objevením naleziště v Schoonebeeku. V r. 1996 byla vzhledem k narůstající technické obtížnosti pozastavena, k jejímu obnovení bylo přistoupeno v r. 2011. Aktuálně dochází opět k poklesu, domácí výroba kryje pouze cca 2 % potřeby místních rafinerií a země je tak odkázána na dovozy. Za rok 2015 byly údaje pro surovou ropu následující (tis. tun): výroba 1 396 / dovoz 52 237 / vývoz 292.

Zemní plyn je od objevení rozsáhlých ložisek koncem padesátých let hlavním zdrojem energie a představuje 39 % TPES - plyn jako zdroj tepla je např. využíván většinou domácností, ale je i hlavním zdrojem elektrické energie. Domácí těžba je však vzhledem k zemětřesením v oblasti ložiska Groningenu aktuálně tlumena a Nizozemsko se tak postupně stává z předního vývozce čistým dovozcem této suroviny. V samotném Groningenu vláda koncem roku 2016 stanovila roční limit těžby na 24 mld. m³ (s opcí dalších 6 mld. m³ v případě tuhé zimy), což představuje pokles o polovinu oproti r. 2012. V roce 2015 představovala celková těžba 49,7 mld. m³ (z toho v Groningenu 28,1 mld. m³); zbývající zásoby byly na úrovni 891 mld. m³ (v Groningenu 665 mld. m³).

Uhlí se na TPES podílí 15 % (r. 2016). V Nizozemsku se až do r. V rámci snižování emisí CO2 došlo v červenci 2017 k uzavření pěti uhelných elektráren, nová vláda (ustanovena v říjnu 2017) dále zahrnula do textu své koaliční dohody uzavření všech zbývajících uhelných elektráren do r. 2030. Téma je vysoce kontraverzní, z daných pěti zbývajících elektráren byly tři uvedeny do provozu v letech 2010 a 2014.

Čtěte také: České startupy a energie

Rašelina se v Nizozemsku netěží. O těžbě břidlicového plynu byla dlouho vedena diskuze, která však vzhledem k odporu veřejnosti a ekologických nevládních organizací vyústila v r. 2015 ve vládní vyhlášení moratoria na těžbu s platností do r.

Nizozemsko provozuje pouze jednu jadernou elektrárnu, která zajišťuje 3,8 % dodávek elektrické energie. Původně se předpokládal vyšší podíl jádra na energetickém mixu, tyto plány však byly přehodnoceny po černobylské havárii.

Infrastruktura

Zásobníky ropy se nacházejí většinou v okolí Rotterdamu, Amsterdamu a Vlissingenu.

Přeprava přírodního plynu je zcela v kompetenci státní společnosti Nederlandse Gasunie, která v Nizozemsku provozuje cca 12 500 km vysokotlakých plynovodů (a dalších 3 500 km v sousedním Německu). Síť nízkotlakého potrubí, která zajišťuje zásobování plynem všech domácností, pak má délku cca 120 000 km.

Energetické společnosti

Energie Beheer Nederland je státní společnost, která spolupracuje s ostatními soukromými společnostmi při těžbě plynu. Nederlanse Gasunie, vlastník kompletní vysokotlaké sítě plynovodů, je od r. 2005 státním podnikem. Jeho dcera, Gasunie Transport Services, zajišťuje veškerou přepravu v národní síti. Společnost GasTerra je klíčová obchodní firma na trhu s plynem (svoje aktivity ovšem neomezuje pouze na Nizozemsko).

Jedinou společností zajišťující přenos v síti vysokého napětí je státní TenneT. Regionální sítě jsou ve vlastnictví celkem sedmi společností (Cogas Infra en Beher, Enduris, Enexis, Liander, Stedin, Westland Infra Netbeheer).

Výroba elektřiny v EU z OZE

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou. Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p.

Vítr v roce 2024 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2024, +46 p. b. mezi lety 2000-2024), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (31 %, +31 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, ve Slovinsku (+0,1 p. b.), Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p.

Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %).

Z biomasy bylo v roce 2024 vyrobeno 5 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (19 %), Velké Británii (14 %), Finsku a Lotyšsku (u obou 12 %).

Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Rakousku (57 %), Lotyšsku (50 %) a Chorvatsku (44 %).

Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,2 % spotřebovávané elektřiny).

tags: #nizozemsko #obnovitelné #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Přeprava stavebních odpadů v ČR
• Kontejnery na tříděný odpad Kojetín
• Informace o odpadech Chabařovice
• Likvidace motorového oleje - Náchod a okolí
• Srovnání maziv pro motorové pily