Níže uvádíme energetický profil Nizozemska.
Celková spotřeba obnovitelné energie v Nizozemsku v roce 2016 dosáhla 125 000 terajoulů (TJ), což je o 5 % více než v předchozím roce. Spotřeba solární a větrné energie však v r. 2016 vzrostla o více než 20 % a dosáhla úrovně 37 000 TJ. Instalace pobřežních větrných turbín o celkové kapacitě 600 megawattů (MW) vedla k podstatnému zvýšení úrovně spotřeby.
Nizozemsko v roce 2023 vyrobilo 48 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Země se tím posouvá od svého tradičně fosilně založeného energetického mixu k nízkoemisním zdrojům. Informoval o tom Nizozemský statistický úřad.
Výroba z obnovitelných zdrojů se v roce 2023 zvýšila o celých 21 % ve srovnání s předchozím rokem. Podíl elektřiny vyrobené z fosilních paliv klesl a Nizozemsko vyvezlo do sousedních zemí více elektřiny než kdykoli předtím.
V roce 2023 bylo v zemi vyrobeno celkem 120 TWh elektřiny, což je o 1 % více než v předchozím roce. Z fosilních paliv bylo vyrobeno 58 TWh, což je o 12 % méně než v roce 2022. Konkrétně z uhlí a zemního plynu bylo vyrobeno podstatně méně elektřiny, podíl na výrobním mixu klesl u uhlí o 38 % a o 4 % u zemního plynu. Nárůst byl částečně způsoben nárůstem výroby ve větrných elektrárnách, ale také v solárních elektrárnách. Podobný trend je možné vysledovat téměř po celé Evropě.
Čtěte také: Kultura a příroda Beneluxu
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se v roce 2023 zvýšila na 57 TWh. Množství elektřiny vyrobené z větrné energie se oproti předchozímu roku zvýšilo o 35 % a dosáhlo 29 TWh. Za tímto nárůstem je rovněž zvýšení instalovaného výkonu větrných elektráren, a to jak na pevnině, tak na moři. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren dosáhl v roce 2023 11 GW.
Výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách také vzrostla, a to téměř o čtvrtinu. V roce 2023 bylo ze solární energie vyrobeno celkem 21 TWh elektřiny. Jednou z hlavních příčin byl nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren o 4,3 GW.
Dalších 7 TWh elektrické energie bylo vyrobeno z biomasy, což je o 1,7 TWh méně než v předcházejícím roce. To mimo jiné proto, že v uhelných elektrárnách bylo použito méně paliva z biomasy.
S vyšší výrobou z OZE rostl i export. Nizozemsko se stává vývozní zemí. V roce 2023 exportovalo rekordních 25 TWh elektřiny, což je meziročně o 10 % více. Nejvíce elektřiny bylo vyvezeno do Německa (10 TWh), dále Belgie (8 TWh) a Spojeného království (4 TWh). Nizozemsko nicméně elektřinu loni rovněž dováželo, konkrétně 19,4 TWh. Statistický úřad i tak podruhé za sebou eviduje rok, ve kterém bylo více elektřiny vyvezeno než dovezeno. Zvýrazněna je především elektřina z větru, slunce a biomasy.
Vládní politika a legislativní rámec vycházejí z evropských právních předpisů, na prvním místě z EU Směrnice o elektřině z roku 1996. Implementace této směrnice v Nizozemsku vyvolala rozsáhlou škálu restrukturalizace elektroenergetiky, zahrnující převzetí a fúze mezi nizozemskými energetickými společnostmi - v roce 1998 byl přijat zákon o elektřině (Electricity Act), který zakotvuje oddělení výroby a distribuce elektrické energie. Zákon stanoví pravidla pro generaci, přenos (přeprava přes vysokonapěťovou síť) a distribuci (doprava přes nízkonapěťové sítě) elektrické energie. V případě plynu byl přijat r. Na dodržování zákona o elektřině a zákona o plynu dohlíží Energetický regulační úřad (Energiekamer). Podmínky přístupu do sítě a poplatky jsou zakotveny v zákoně. Vlastní výši těchto tarifů stanovuje Energetický regulační úřad.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
Nizozemsku se pravděpodobně nepodaří v roce 2020 splnit původně stanovené cíle v oblasti energetiky a klimatu. Například snížení emisí skleníkových plynů v energetickém odvětví bude zaostávat za cíli, které byly stanoveny v dohodě o energetice v roce 2013. Podíl obnovitelné energie bude podle prognózy růst z 6 % v roce 2016 na 12,4 % v roce 2020. Cílem Dohody o energetice je ovšem 14 %. Cíle na rok 2023 jsou již dosažitelné, oficiální výhled předpovídá, že obnovitelná energie bude představovat 16,7 % dodávek energie ve srovnání s cílem 16 %. Do roku 2030 by se pak podíl obnovitelných zdrojů energie mohl zvýšit až na 24 %.
Nizozemsko podporuje obnovitelné zdroje energie mj. prostřednictvím pobídkového programu SDE+ (Stimulering Duurzame Energieproductie - Stimulace udržitelné výroby energie). Jedná se o podporu prostřednictvím mechanismu výkupních cen (feed in tariff) - kompenzace rozdílu mezi náklady na výrobu obnovitelné energie a její tržní cenou.
Ropa je důležitým zdrojem energie, představuje 38 % TPES. Těžba ropy v Nizozemsku se datuje od r. 1943 objevením naleziště v Schoonebeeku. V r. 1996 byla vzhledem k narůstající technické obtížnosti pozastavena, k jejímu obnovení bylo přistoupeno v r. 2011. Aktuálně dochází opět k poklesu, domácí výroba kryje pouze cca 2 % potřeby místních rafinerií a země je tak odkázána na dovozy. Za rok 2015 byly údaje pro surovou ropu následující (tis. tun): výroba 1 396 / dovoz 52 237 / vývoz 292.
Zemní plyn je od objevení rozsáhlých ložisek koncem padesátých let hlavním zdrojem energie a představuje 39 % TPES - plyn jako zdroj tepla je např. využíván většinou domácností, ale je i hlavním zdrojem elektrické energie. Domácí těžba je však vzhledem k zemětřesením v oblasti ložiska Groningenu aktuálně tlumena a Nizozemsko se tak postupně stává z předního vývozce čistým dovozcem této suroviny. V samotném Groningenu vláda koncem roku 2016 stanovila roční limit těžby na 24 mld. m³ (s opcí dalších 6 mld. m³ v případě tuhé zimy), což představuje pokles o polovinu oproti r. 2012. V roce 2015 představovala celková těžba 49,7 mld. m³ (z toho v Groningenu 28,1 mld. m³); zbývající zásoby byly na úrovni 891 mld. m³ (v Groningenu 665 mld. m³).
Uhlí se na TPES podílí 15 % (r. 2016). V Nizozemsku se až do r. V rámci snižování emisí CO2 došlo v červenci 2017 k uzavření pěti uhelných elektráren, nová vláda (ustanovena v říjnu 2017) dále zahrnula do textu své koaliční dohody uzavření všech zbývajících uhelných elektráren do r. 2030. Téma je vysoce kontraverzní, z daných pěti zbývajících elektráren byly tři uvedeny do provozu v letech 2010 a 2014.
Čtěte také: České startupy a energie
Rašelina se v Nizozemsku netěží. O těžbě břidlicového plynu byla dlouho vedena diskuze, která však vzhledem k odporu veřejnosti a ekologických nevládních organizací vyústila v r. 2015 ve vládní vyhlášení moratoria na těžbu s platností do r.
Nizozemsko provozuje pouze jednu jadernou elektrárnu, která zajišťuje 3,8 % dodávek elektrické energie. Původně se předpokládal vyšší podíl jádra na energetickém mixu, tyto plány však byly přehodnoceny po černobylské havárii.
Zásobníky ropy se nacházejí většinou v okolí Rotterdamu, Amsterdamu a Vlissingenu.
Přeprava přírodního plynu je zcela v kompetenci státní společnosti Nederlandse Gasunie, která v Nizozemsku provozuje cca 12 500 km vysokotlakých plynovodů (a dalších 3 500 km v sousedním Německu). Síť nízkotlakého potrubí, která zajišťuje zásobování plynem všech domácností, pak má délku cca 120 000 km.
Energie Beheer Nederland je státní společnost, která spolupracuje s ostatními soukromými společnostmi při těžbě plynu. Nederlanse Gasunie, vlastník kompletní vysokotlaké sítě plynovodů, je od r. 2005 státním podnikem. Jeho dcera, Gasunie Transport Services, zajišťuje veškerou přepravu v národní síti. Společnost GasTerra je klíčová obchodní firma na trhu s plynem (svoje aktivity ovšem neomezuje pouze na Nizozemsko).
Jedinou společností zajišťující přenos v síti vysokého napětí je státní TenneT. Regionální sítě jsou ve vlastnictví celkem sedmi společností (Cogas Infra en Beher, Enduris, Enexis, Liander, Stedin, Westland Infra Netbeheer).
Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou. Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p.
Vítr v roce 2024 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2024, +46 p. b. mezi lety 2000-2024), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (31 %, +31 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, ve Slovinsku (+0,1 p. b.), Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p.
Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %).
Z biomasy bylo v roce 2024 vyrobeno 5 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (19 %), Velké Británii (14 %), Finsku a Lotyšsku (u obou 12 %).
Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Rakousku (57 %), Lotyšsku (50 %) a Chorvatsku (44 %).
Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,2 % spotřebovávané elektřiny).
tags: #nizozemsko #obnovitelné #zdroje #energie