Světelné znečištění je jedním z hlavních environmentálních problémů rozvinutých zemí a negativně působí na lidské zdraví i celé ekosystémy. Kvůli neustálému rozvoji sídel patří mezi faktory nejvíce ohrožující biodiverzitu hmyzu a jiných skupin živočichů. Naštěstí dnes kromě klasických sodíkových výbojek existuje celá řada alternativních druhů svítidel. Jejich vliv na noční živočichy však zatím nebyl řádně prostudován.
Na základě dlouhodobého pozorování chtějí vědci z Fakulty životního prostředí ČZU vytvořit metodiku, která povede k výběru pouličního osvětlení co nejméně ohrožujícího bezobratlé živočichy. „Naším cílem je vytvořit metodiku, která pomůže obcím vybrat vhodné pouliční osvětlení tak, aby mělo co nejmenší negativní vliv na noční hmyz,“ říká hlavní řešitel projektu Ing. Martin Novák, Ph.D., který se specializuje na problematiku světlušek a jeho posledními významnými počiny jsou mapování „svatojánských mušek“ na území hlavního města Prahy nebo vyvrácení obecně přijímané hypotézy, že noční světlušky používají k hledání partnera výhradně jen světlo.
Při zkoumání škodlivosti světelného znečištění na bezobratlé vědci ČZU vyvinuli dva speciální typy lapáků; na hmyz přitahovaný k lampám a také na světlušky, které díky své světelné komunikaci vyžadují speciální přístup. „Tyto lapáky bude možné používat k odchytům světlušek a odběrům nočního hmyzu ze zdrojů světla. S jejich pomocí zjišťujeme, do jaké míry lampy ruší světlenou komunikaci světlušek, a ve spolupráci s ČVUT zjišťujeme, které typy světel mají na noční hmyz nejméně negativní vliv,“ vysvětluje Martin Novák.
Lapák na světlušky je modifikovaná padací zemní past se svítící návnadou napodobující samičku světlušky. Tato nádoba se zakope do země s obráceným trychtýřem, jímž dovnitř padá nalákaný hmyz. „Návnadou je radioaktivní zářič na bázi plynného tritia, které samovolně září bez potřeby vnějšího zdroje elektřiny. Lze ho sehnat v podobné vlnové délce a intenzitě, jakou vydávají naše druhy světlušek, takže je to velice praktické. A samozřejmě jsou bezpečné, využívají se například ke značení vybavení pro noční použití v armádě,“ popisuje Martin Novák a dodává: „Druhý lapák je modifikovaná nárazová past, která se připevní pod lampy. Sestává z průhledných desek, do nichž naráží hmyz lákaný ke světlu lampy a poté padá do sběrné nádoby s výpary uspávací kapaliny. Lapák je upevněný na speciálním ramenu, které lze pomocí systému modulů různě upravovat tak, aby lapák seděl na lampy různých velikostí.“
Vědci z Fakulty životního prostředí zkoumají dva aspekty vlivu nočního osvětlení na noční hmyz. Jednak vliv na živočichy, kteří jsou světlem odpuzováni, ti jsou u nás zastoupeni světluškami, a vliv na hmyz lákaný ke světleným zdrojům, což je většina ostatního hmyzu. Projekt sestává z několika souběžných fází. Tou první je výzkum míry rušivosti pouličních lamp na rozmnožování světlušek za použití světluščích lapáků. Jde o jednoduchý princip. Tam, kde se světlušky chytí do pasti, je míra rušivosti lampy nízká, protože světlo návnady (samičky) již nebylo přehlušené světlem lampy. Kromě již zmíněných biosvětel a sodíkových výbojek pak navíc studené a teplé LED.
Čtěte také: Noční příroda a světelné znečištění
Obecně lze říct, že nejvíc je ohrožen noční hmyz používající k navigaci zářící nebeská tělesa. Ten pak zmateně lítá kolem lamp, aniž by se někam dostal, dokud se nevyčerpá a nezemře nebo ho nechytí nějaký predátor využívající tyto umělé zdroje světla ve svůj prospěch, například pavouk nebo netopýr. A pak samozřejmě noční světlušky, u nichž světlo narušuje světelné námluvy samic a samců a blokuje tak jejich rozmnožování.
Další z řešitelů projektu Mgr. Tomáš Kadlec, Ph.D., upřesňuje: „Dá se říct, že ohrožena je naprostá většina skupin hmyzu s noční aktivitou. Tam, kde nejsou přímo viditelné negativní efekty, spíš s ohledem na naprostý nedostatek vědomosti nevíme. Podařilo se nám ale prozkoumat, že žádná skupina hmyzu vysloveně neprofituje z umělého osvětlení. Většina skupin hmyzu je značně citlivá na umělé světlo a reaguje již na intenzitu rovnající se zlomkům luxu. U světel tak můžeme potkat řadu motýlů, brouků, dvoukřídlých, chrostíku a dalších.“
Světlo narušuje světelné námluvy samic a samců a blokuje tak jejich rozmnožování. U nočních světlušek se dospělí jedinci vzájemně hledají za pomoci světlených signálů. Osvětleným plochám se světlušky zcela vyhýbají a světlo z lampy může i přesvítit světlo signalizujícího partnera. „Světlušky jsou pak z dotčených lokalit vytlačované nebo se prostě nenajdou, nevznikne další generace potomků a populace vymře. Je to obzvlášť nebezpečné proto, že například naše světlušky se kvůli nelétavým samičkám jen pomalu a špatně šíří do nových míst. Jakmile tedy někde zanikne populace světlušek, je její návrat na dlouhé lokte a velmi nejistý,“ upozorňuje Martin Novák.
Podle Tomáše Kadlece se v posledních letech spíše řešila otázka ekonomického provozu osvětlení a vlivu na lidské zdraví. To první pociťují zejména menší obce, které se stoupajícími náklady hledaly levnější alternativy v podobě LED osvětlení. Na základě studií o vlivech na lidské zdraví se víc a víc daří prosazovat světla s nižším podílem modré barvy, případně i s tlumenou intenzitou v době hluboké noci.
„Vliv na živočichy je akceptován v posledních letech, kdy se naštěstí ukazuje, že světla škodlivá pro lidské zdraví jsou nevyhovující i pro živočichy včetně hmyzu. Do pár let se snad dočkáme rozumně nastavených parametrů světel, která by tento vliv minimalizovala. Žel proti tomu jdou poměrně silné tlaky z jiných oborů, prosazujících naprosto nevhodná světla. Každopádně alespoň v chráněných územích a v takzvané volné krajině je vidět značný pokrok,“ podotýká vědec z Fakulty životního prostředí a připouští, že přístup k této problematice se liší region od regionu. Starostové, kteří by chtěli situaci v obci řešit, se mohou inspirovat v informační brožurce na stránkách Ministerstva životního prostředí. „Těch skutečně aktivních je naštěstí v poslední době víc a víc. Větší obce jsou pak úplně jiná kapitola. Tam se můžeme setkat s tím, že společenská poptávka spíš vyžaduje mnohem osvětlenější prostředí, jako je osvětlení historických center a budov, turisticky atraktivních míst a podobně.
Čtěte také: Noční příroda: Kresba tužkou
Noční světlo do dětského pokoje je pro mnoho rodičů nejen praktickým pomocníkem, ale často i nepostradatelnou součástí spánkového rituálu jejich dětí. Pomáhá jim překonat strach ze tmy, orientovat se v prostoru při nočních probouzeních a vytváří příjemnou, uklidňující atmosféru.
V tomto období si děti začínají uvědomovat okolí a mohou se probouzet dezorientované v úplné tmě. Jemné noční světlo do dětského pokoje jim pomůže uvědomit si, že jsou stále ve svém pokoji a v bezpečí, čímž se sníží riziko úzkosti při probuzení.
V tomto věku se u dětí rychle rozvíjí fantazie, ale s ní může přijít i strach ze tmy nebo imaginárních "příšerek".
Noční světlo do dětského pokoje by nemělo být jen studeným zdrojem světla. Využijte ho jako součást večerního rituálu. Jemné, tlumené světlo může signalizovat dítěti, že se blíží čas spánku, pomůže mu uklidnit se a připravit se na odpočinek. Noční světlo můžete začít používat již od přibližně 6 měsíců věku dítěte, zejména pokud se často probouzí ve tmě. Ideální je teplá bílá nebo žlutá barva světla (cca 2700K - 3000K). Ano, moderní LED noční světla jsou velmi bezpečná. Důležité je vybrat svítidlo vyrobené ze zdravotně nezávadných materiálů, které se nepřehřívá a má případně certifikaci (např. To závisí na potřebách dítěte. Některé děti ho potřebují celou noc, jiným stačí, pokud svítí jen během usínání. Pokud je světlo příliš intenzivní nebo má nevhodnou barvu (např. příliš modré), může spánek narušit. Přenosná noční světla jsou skvělá pro flexibilitu. Dítě si je může vzít k sobě do postele, použít je při noční návštěvě toalety nebo je vzít s sebou na cesty, což mu dodává pocit jistoty a bezpečí.
Naše těla, a vlastně těla všech živočichů, fungují v cyklu délky zhruba jednoho dne. Označuje se to jako cirkadiánní (tj. přibližně denní) rytmus. K tomu existují mechanismy, jež vytvářejí „vnitřní hodiny", které se ale pomalu rozcházejí se skutečným dnem. Pro jejich synchronizaci slouží speciální receptory na sítnici, které nezprostředkovávají obraz, ale jen sčítají množství světla a svůj signál posílají do jiné oblasti mozku. Týž aparát také řídí produkci hormonu melatoninu - ten se tvoří jen v noční části cyklu, za normálních okolností téměř během celé noci. Světlo intenzit, které jsou dnes v interiérech běžné, jeho tvorbu jak opožďuje, tak i snižuje.
Čtěte také: Povinnosti během noční pohotovosti
Že jde o zvláštní receptory, se soudilo podle toho, že redukce tvorby melatoninu byla největší při použití vlnových délek kratších, než odpovídají maximu citlivosti dávno známých receptorů zobrazujících (tyčinek a čípků). Jejich citlivost na různé vlnové délky světla má např. pro lidi a myši zcela stejný průběh, s maximem mezi 460 nm a 470 nm (modré až modrozelené světlo). Na zelené světlo, které nejvíce přispívá ke vnímání jasu denním viděním (jakým např.
Pro ostré vidění je nejúčinnější světlo o vlnové délce kolem 550 nm, které onen starobylý nezobrazující zrakový aparát, jehož jediným úkolem je rozpoznávat den a noc, vnímá jen málo. Z nočního světla, není-li silné, stačí proto odstranit jen onu polovinu, jejíž vlnová délka je kratší - vlnové délky fialové, modré a potlačit část zelených. Jinými slovy, použít alespoň sytě žlutý filtr.
Volbu barvy a intenzity světla v různých částech domácnosti není radno podceňovat a jelikož každá místnost má svá specifika a světlo v ní jiný užitek, je dobré nad výběrem vhodného osvětlení zauvažovat trochu hlouběji. Jedním z nejdůležitějších parametrů světelného zdroje je barva světla neboli teplota chromatičnosti. Ta nám v určitém rozpětí udává barvu světla, kterou světelný zdroj disponuje.
Pokud se budeme pohybovat na hodnotách 2 700 - 3 500 K, získáme teplé bílé světlo (warm white). Tento odstín je nejblíže klasické žárovce, má příjemnou žlutou, až oranžovo-červenou barvu připomínající oheň či východ nebo západ slunce. Lidské oko ji vnímá jako bezpečnou a relaxační - navozuje pocit pohody, a proto se hodí všude tam, kde se chceme cítit příjemně. Teplejší barvy okolo 3 000 K tedy volíme do místností, kde chceme relaxovat a odpočívat. Vhodné jsou do ložnice, obývacího i dětského pokoje.
Denní bílá (daylight white) má bílé nebo lehce namodralé ostré světlo, podobající se dennímu světlu. Na barevném spektru jsme na hodnotě 4 500 - 6 500 K. Je to barva podporující aktivitu a soustředění a je tedy vhodná do místností, kde se pracuje či studuje. Světlo o těchto hodnotách je již studenější, jasnější - neunavuje tolik oči (neuspává). Skvělým řešením je pro koupelny, kde je potřeba světlo jasné, pokud možno s co nejreálnějším barevném podáním, tedy vyšší hodnotou Ra (viz. níže), což ocení zejména ženy, které se v koupelně líčí či jinak upravují svůj zevnějšek. Vhodné je také v kuchyni, kde by měla být dostatečně a v reálných barvách osvětlena především pracovní plocha při práci s potravinami nebo také jídelní stůl. Výjimku netvoří ani pracovny, kanceláře, dílny, sklady nebo obecně místa s nedostatkem přirozeného denního světla jako může být předsíň, sklep, toaleta apod. Do výše uvedených místností můžete volit světelný zdroj, jehož teplota chromatičnosti se pohybuje okolo 5 000 K, ale i více.
Studená bílá (cold white) má hodnoty 6 500 - 9 000 K. Světlo v hodnotách nad 7 000 K byste si do interiéru s největší pravděpodobností nepořídili, je totiž příliš chladné až mrazivé, namodralé barvy, která je našemu oku nepřirozená a může působit až nepříjemně. Více než do domácnosti se tak hodí především do průmyslových objektů a lékařských zařízení.
Co se týče obecného doporučení pro použití výše zmíněných druhů bílého světla v interiéru domácnosti, je především důležité vnímat své pocity. Uvedené nemusí být vždy pravidlem, vše je záležitost individuálního vjemu. Každý může různé barvy světla snášet jinak a volit pak barevné podání světelného zdroje odlišně. Konečnou volbu teplé či studené barvy můžete rozhodnout i na základě činností, které v daných místnostech vykonáváte.
| Místnost | Doporučená barva světla (teplota chromatičnosti) | Vlastnosti |
|---|---|---|
| Ložnice | 2700 - 3500 K (teplá bílá) | Relaxační, navozuje pocit pohody |
| Obývací pokoj | 2700 - 3500 K (teplá bílá) | Relaxační, vhodná pro odpočinek |
| Dětský pokoj | 2700 - 3500 K (teplá bílá) | Příjemná, bezpečná |
| Koupelna | 4500 - 6500 K (denní bílá) | Jasná, s reálným barevným podáním |
| Kuchyně | 4500 - 6500 K (denní bílá) | Jasná, pro osvětlení pracovní plochy |
| Pracovna, kancelář | 4500 - 6500 K (denní bílá) | Podporuje aktivitu a soustředění |
Světla a světelné efekty mají velikou moc, dotváří charakter a celkový dojem místnosti. Z estetického hlediska to bude hlavně celkový dojem vyvolaný barvou světla v souvislosti s konkrétním barevným laděním interiéru i jeho zařízením, tedy daným stylem.
tags: #noční #ekologická #světýlka #typy #a #použití