V roce 2023 došlo v České republice k mírnému poklesu průměrných emisí CO2 u nových osobních automobilů. Hodnota klesla pouze o jeden gram na 137 g/km. V uplynulém roce si v oblasti osobních vozidel připsaly nejvíce registrací značky Škoda (35,0 %), Hyundai (9,1 %), Volkswagen (8,6 %), Toyota (7,9 %) a Kia (5,2 %).
Web Čistá doprava přináší každoroční srovnání 20 nejvíce registrovaných značek osobních vozidel v České republice, které představují 93,7 % celkového tržního podílu v uplynulém roce. Zdrojová data pro toto srovnání pocházejí ze Svazu dovozců automobilů.
„V roce 2023 klesly meziročně průměrné emise CO2 u nových osobních vozidel o jeden gram na 137 g/km, jedenáct značek se dostalo pod tuto hranici. Lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl v uplynulém roce Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot 122 g/km a Opel 123 g/km. Z dvaceti uvedených značek jich dvanáct emise CO2 meziročně snížilo, nejvíce Opel o 8,2 %. Škoda, která v Česku zaregistrovala nejvíce vozidel, zvýšila emise o jeden gram na 131 g/km.
Za pouze mírným meziročním poklesem průměrných emisí stojí pravděpodobně více faktorů. I přes nárůst počtu nových vozidel s nulovými lokálními emisemi jak těch bateriových (6 640 registrací v roce 2023), tak s vodíkovým palivovým článkem (16 registrací), tvořil jejich podíl pouze 3 %, zatímco země EU dosáhly dvouciferného podílu už v roce 2022. Vliv na emise má bezesporu také obliba segmentu SUV a terénních vozidel, který vloni dosáhl dalšího historického maxima: 45% podílu, naopak podíl malých vozidel opět klesl na 10,3 %. V neposlední řadě lze uvést i vliv popularity naftových motorizací, které byly vloni u nás co do podílu registrací nejvyšší v zemích Evropské unie, v loňském roce nová naftová osobní vozidla v Česku dosáhla průměrných emisí 156 g CO2/km, meziročně o gram více,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Průměrné emise CO2 nových automobilů v zemích Evropské unie měly hodnotu 110 g/km (pozn. podle nejnovějších dat z roku 2022), nejnižších dosáhlo Švédsko (66,6 g CO2/km), Finsko (85,3) a Dánsko (86,3). V zemích V4 pak: Maďarsko (131,6), Polsko (136,8), Česká republika (138,1) a Slovensko (138,5). Tyto výsledky do značné míry odpovídají podílům lokálně bezemisních vozidel.
Čtěte také: Dubi Skolka v Přírodě: Co nabízí?
Tři z dvaceti vloni nejregistrovanějších značek osobních vozidel v Česku nezaregistrovaly ani jedno lokálně bezemisní vozidlo (BEV - bateriové elektrické, FCEV - s vodíkovým palivovým článkem) - Seat, Ssangyong a Suzuki. Značky s nejvyšším podílem bezemisních vozidel: BMW (6,53 %), Mercedes-Benz (5,22 %), Citroën (4,57 %), Peugeot (4,20 %) a Volvo (3,71 %). U Škody Auto se bezemisní vozidla podílela na všech registracích 1,86 %.
Závazné normy Evropské unie (EU) stanovují limitní hodnoty škodlivin ve výfukových plynech motorových vozidel v gramech na ujetý kilometr. Tyto normy omezují množství oxidu uhelnatého, uhlovodíků, oxidů dusíku a pevných částic a stále se zpřísňují.
EK minulou středu potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta prodávaná v Evropské unii měla od roku 2035 nulové emise CO2. Zároveň navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou emisní cíle plnit. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
EK ještě před zákazem prodeje aut s klasickými spalovacími motory navrhla zavedení nové emisní normy Euro 7, která měla dále zpřísnit současná emisní pravidla. Norma Euro 7 v původní navrhované podobě měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale i pneumatik a brzd. Proti podobě normy ale protestovala skupina států, k jejímž lídrům patřila i Česká republika.
Emisní limity výfukových plynů pro osobní automobily ve schválené podobě normy Euro 7 zůstávají na úrovni, kterou v současnosti obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování. V nové normě se významným způsobem povedlo upravit požadavky na fungování takzvaného palubního systému měření emisí (On-Board Monitoring, OBM), což je měření emisí v reálném provozu na palubách vozidel. Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd.
Čtěte také: Studenti autooborů na exkurzi
U normy Euro 7 se také podařilo dojednat delší časový rámec jejího zavedení. Nyní počítá s tím, že norma vstoupí v účinnost 29. listopadu 2026 pro nové typy vozidel kategorie M1, tedy osobní vozy do 3,5 tuny, které mají nejvýše osm míst k přepravě osob (kromě místa řidiče) a pro nové typy vozidel kategorie N1, tedy nákladní automobily do 3,5 tuny. U nových stávajících modelů kategorie M1 a N1 vstoupí v účinnost 29. listopadu 2027.
Už příští rok se při homologacích aut budou emise a spotřeba paliva měřit v přísnějším cyklu WLTP, v němž auto jede dynamičtěji. A tyto výsledky se navíc budou muset ověřovat měřeními přímo na silnici. Už za devět měsíců budou muset všechny nové modely projít měřením dle cyklu WLTP. Je mnohem složitější než léta platný NEDC, akceleruje se v něm více, prudčeji a řídicí jednotky automobilů si jej nedokážou tak snadno zapamatovat. Aby je ani nenapadlo to zkoušet, k tomu přichází měření v reálném provozu RDE. Za auto se připojí mobilní emisní analyzátor a vyrazí se do běžného provozu - výsledky smí být nanejvýš 2,1krát horší než tyz válcové zkušebny a WLTP.
Po září příštího roku (tedy už za devět měsíců) budou muset všechny nově homologované modely na zkušebně točit válci podle nové, mnohem složitější křivky, v jejíž nejrychlejší části se jede až 131,3 km/h. „Dle teoretických výpočtů a prvních vývojových testů budou ve WLTP identické vozy dosahovat zhruba o 10 až 15 procent vyšších emisí CO2,“ říká Stanislav Kudela, koordinátor emisní laboratoře ve Škodě Auto.
Samotný cyklus WLTP však ještě neřeší druhou věc, o kterou v kauze Dieselgate šlo - aby se jej auta nenaučila rozeznávat a nechovala se pak na válcích jinak než na silnici. „To se dalo zařídit různými způsoby. Nejjednodušší a velmi efektivní by byl náhodný jízdní cyklus. Počítač by prostě v mezích určitých limitů generoval náhodnou jízdní křivku. Bylo však zvoleno měření přenosným zařízením připojeným za auto v reálném provozu,“ vysvětluje František Plát, který má ve Škodě Auto právě tato měření na starosti.
Dnešní válcové zkušebny nasimulují cokoliv - jakékoliv zátěže za jakýchkoliv teplot. BMW má v Mnichově už od roku 2010 válcovou zkušebnu, na které umí i pršet a sněžit. Komplikovat rutinu homologačních měření dopravními zácpami, sněhovými kalamitami a dalšími nedefinovatelnými vlivy dnešního hustého provozu je obrovský krok zpět.
Čtěte také: Nové Hradečné: Odpadové hospodářství
Každé měření v reálném provozu totiž začíná měřením v emisní laboratoři na válcích.
Jakkoliv je RDE o ověřování, zda auto má čisté emise v rozličných podmínkách, zároveň je limitována řada parametrů, které když překročíte, měření neplatí.
Dnes si tak zahrajeme na státem pověřeného zkušebního komisaře, který přišel ověřit emise nového modelu. Ve čtyřech usedáme do Škody Kodiaq 2.0 TSI 132 kW se sedmistupňovou převodovkou DSG.
Výsledky, které nám dorazily druhý den ráno, vidíte v tabulce. První dobrá zpráva je, že naše jízda byla platná. A druhá, ještě daleko zajímavější,že emise škodlivin byly dokonce nižší než na válcích zkušebny ve starém cyklu NEDC a samozřejmě tedy hluboko pod platnými limity Euro 6. Povolený koeficient 2,1 tak námi řízený kodiaq vůbec nevyužil a na silnicích byl ještě čistší než na válcích. Být všechny motory takové jako tento benzinový dvolitr od Audi, nikdy by žádná emisní kauza nevznikla.
Před naší jízdou jsme však palubní počítač kodiaqu vynulovali a na konci na něm svítila hodnota 9,2 l/100 km. Přesný PEMS (byť pro měření spotřeby paliva určen primárně není) však zaznamenal průměrně 210,4 g CO2 na každý z 83 ujetých kilometrů. Z toho plyne spotřeba 9,0 l/100 km.
Na kodiaq s benzinovým dvoulitrem se nás ptá hodně lidí. „Kodiaq kupujeme na důchod. Dieselu s fi ltry pevných částic a AdBlue se bojíme, benzinová čtrnáctka nám přijde slabá. Námi naměřená spotřeba byla 0,2 l pod údajem palubního počítače a 1,6 l (tedy 21,6 %) nad homologačním údajem z NEDC, který je zapsán ve velkém technickém průkazu.
V NEDC auto jede na válcích, které simulují odpory vozu zatíženého jen sto kilogramy a obutého na letních pneumatikách. To vše při teplotě 24 °C a bez komfortních spotřebičů. Průměrná rychlost auta v NEDC je 34 km/h. Test jsme odjeli na zimních pneumatikách, zatížení odhadem čtyřmi sty kilogramů, při teplotě okolí -2 ºC a za zády s „batůžkem“ PEMS, který zhoršuje aerodynamiku vozu. Navíc průměrná rychlost byla 58,9 km/h. Na to, kolik práce musel motor vynaložit navíc, si řekl jen o velmi střídmý nadpříděl benzinu.
Pokud nově vyvinutá auta přece jen úspornější budou, pak ...
| Redukované složky emisí, CO2 a spotřeba paliva Škody Kodiaq 2.0 TSI | CO (g/km) | NOx (g/km) | CO2 (g/km) | Spotřeba (l/100 km) |
|---|---|---|---|---|
| Limity Euro 6 | 1,0 | 0,060 | není | není |
| Homologační dle NEDC | 0,210 | 0,018 | 170 | 7,4 |
| Naše měření RDE | 0,174 | 0,015 | 210,4 | 9,0 |
| Rozdíl (%) | -17,2 | -18,0 | +23,8 | +21,6 |
tags: #nova #skoda #emise #hodnoty