Kritéria pro Seznam ohrožených památek v České republice

Technické a průmyslové dědictví tvoří nedílnou součást kulturního bohatství naší společnosti a má nezpochybnitelný význam pro pochopení civilizačního vývoje. Historické vodohospodářské objekty představují jeden z významných segmentů průmyslového dědictví. Jsou dokladem technologické vyspělosti společnosti i jejího přístupu k nakládání s vodou v krajině.

Cílem publikace je sjednotit věcná kritéria tak, aby při naplňování účelu zákona o státní památkové péči byly srovnatelné situace posuzovány shodně. Zároveň metodika poskytuje potřebné informace.

Metodika je určena zejména pracovníkům odborné i výkonné složky státní památkové péče, tzn. odborným pracovníkům Národního památkového ústavu a úředníkům výkonné složky státní památkové péče na krajských úřadech a pověřených obcí s přenesenou působností státní správy v oblasti památkové péče, tedy těch, kteří podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vykonávají péči o památkový fond na území České republiky.

Všem v investičním a stavebním procesu má být metodika návodnou pomůckou v každodenní praxi posuzování stavebních záměrů - rekonstrukcí, oprav a úprav stávajícího stavebního fondu z období zejména druhé poloviny 20. století. Na akademické úrovni by mohla být studijní pomůckou k analytickému zpracování a dalšímu průzkumu. Na úrovních nižšího vzdělávání a praxe by pak měla napomoci k uvědomění a pochopení kvalit dosud existující, do nedávna téměř intaktně dochované, nedávné stavební kultury.

Příklady památek v České republice

Technické a průmyslové památky jsou památky zvláštního druhu, které mají svá specifická hodnotová kriteria. Mezi příklady takových památek patří:

Čtěte také: Jihočeské ohrožené památky

• Kamenný most vybudovaný v době Karla IV.
• Stavební a technické relikty nejdelší železniční trati pro koněspřežní provoz ve střední Evropě.
• Gotický kamenný sedmiobloukový most ze třetí čtvrtiny 13. století s replikami barokních soch.
• Řetězový most postavený stavitelem V. Lannou.
• Pozdně renesanční vrchnostenská vodohospodářská stavba z přelomu 16. a 17. století.
• Papírna Velké Losiny, unikátní architektonicko-technická památka.
• Důl Hlubina, založený roku 1852 S. M. Rotschildem.
• Hotel s televizní věží na vrcholu hory Ještěd.
• Soubor pěti automobilů kopřivnické továrny Tatra z let 1898-1947.
• Schwarzenberský plavební kanál.
• Vodní kanál sloužící k přivádění vody báňským provozům a k plavení báňského dřeva.
• Monumentální soubor budov automatických mlýnů, stavěných po etapách v letech 1909-1926 podle originálního návrhu Josefa Gočára.
• Sklářská huť v Tasicích, patřící k nejstarším sklárnám v Evropě.
• Čistírna odpadních vod budována mezi lety 1901-06.
• Unikátní čtyřnápravový železniční motorový vůz řady M 290.0.
• Most se klene přes údolí řeky Lužnice, dokončen r. 1928.

Památky s mezinárodním statusem

Památky s mezinárodním statusem (nebo také s nadnárodním významem) jsou na základě různých mezinárodních smluv a dohod označeny jednotlivé památky a jejich areály anebo i rozsáhlá památková území nebo jejich části, které jsou obzvláště cenné nikoli pro jednu zemi, ale pro určitý širší region, světadíl, případně celé lidstvo.

Seznam světového dědictví (World Heritage List / Liste du patrimoine mondial) patří v České republice k nejznámějším přehledům kulturních a přírodních památek s mezinárodním statusem. Jeho kulturní součásti představují hodnotovou kategorii, která v našem památkovém fondu zaujímá výjimečné místo.

Seznam světového dědictví (známý také jako tzv. seznam památek UNESCO) je sestavován na základě Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví z roku 1972 (The World Heritage Convention / La Convention du patrimoine mondial) a jsou do něho zapisovány památky, sídla a přírodní útvary či lokality s výjimečnou světovou hodnotou (outstanding universal value).

Statky světového dědictví patří lidem celého světa bez ohledu na území, na kterém se nacházejí, a proto se o jejich stav legitimně může také světové společenství zajímat. Památky na Seznamu světového dědictví mohou být povahy kulturní, přírodní anebo také smíšené, pokud vykazují hodnoty obou typů.

Seznam světového dědictví se proměňuje každý rok, v závislosti na společném rozhodování mezivládního Výboru pro světové dědictví. Seznam je veřejně dostupný na rozsáhlém webovém portálu, který spravuje Centrum Světového dědictví, jež je součástí UNESCO a sídlí v Paříži.

Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy

Zapsáním památky na Seznam světového dědictví se uznává jeho výjimečná světová hodnota. Zápis památky na Seznam světového dědictví je potvrzeno, že taková památka svými konkrétně popsanými charakteristikami, vyjádřenými v definici výjimečné světové hodnoty reprezentuje kulturní a přírodní bohatství naší planety, a to do té míry, že je cenná nejen pro místo, kde se nachází, ale zároveň i pro celé lidstvo.

Prováděcí směrnice k Úmluvě o ochraně světového dědictví ale státům ukládá (článek č.172), aby o větších projektech, které by mohly mít dopad na výjimečnou světovou hodnotu, včas korektně mezinárodní společenství prostřednictvím Centra světového dědictví informovaly. Cílem je nezávislé expertní posouzení takových záměrů již ve fázi, než jsou učiněna nevratná právní rozhodnutí, která otevřou možnost realizaci nepřijatelných projektů a jejichž přehodnocení by mohla znamenat i finanční problémy.

Pro jednotlivé statky světového dědictví je proto zpracováván koncepční plán péče , pro který se i v ČR používá mezinárodně srozumitelný pojem Management Plan. Periodický reporting je jedním z požadavků Úmluvy o světovém kulturním a přírodním dědictví.

Kritéria pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO

Kritéria pro kulturní a přírodní památky jsou uvedena v Prováděcích směrnicích k naplňování Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví a poskytují smluvním státům Úmluvy návod pro její správnou formulaci. Kritérií je celkem deset, z čehož prvních šest tvoří základ pro popis výjimečné světové hodnoty kulturních statků a další čtyři pro popis hodnot přírodních statků. Pokud lze hodnoty a význam některé lokality zdůvodnit podle kritérií z obou skupin, jedná se o tzv.

Navrhované památce je přiznává výjimečná světová hodnota, pokud splňuje alespoň jedno z následujících deseti kritérií:

Čtěte také: Seznam ekologických výrobků

1. (vi) být přímo nebo okrajově spojeny s konkrétními událostmi nebo tradicemi, myšlenkovými proudy, způsoby víry nebo uměleckými či literárními díly, která mají výjimečný světový význam.

Národní kulturní památky v České republice

Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje podle § 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vláda ČR nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany.

V současnosti je v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno přes 300 rejstříkových čísel (jednotlivých staveb, areálů či movitých předmětů nebo jejich souborů) národních kulturních památek od těch nejstarších (archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů, hradiště a keltské oppidum Závist a další), přes památky středověké (Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn či soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích) a novověké (zámek Opočno, jízdárna ve Světcích u Tachova nebo vila Tugendhat v Brně), až po památky z konce 20. století (hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce).

Výčet národních kulturních památek je velmi rozmanitý i druhově. Ačkoliv větší zastoupení mají hrady a zámky, kostely či kláštery, nechybějí ani památky lidové architektury (např. Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné nebo návesní zvonice v Louce), stavby dopravní (koněspřežní železnice České Budějovice - Linec, empírový řetězový most v Stádlci nebo unikátní železobetonový most v Bechyni) nebo průmyslové (např. Ve výčtu nechybějí významné pomníky a památníky (pomník sv. Také jejich výběr je rozmanitý - od asi nejznámějších korunovačních klenotů a ostatkové skříně sv.

Národními kulturními památkami se mohou podle zákona o archivnictví stát rovněž archiválie, které pro svou jedinečnost představují největší hodnoty archivního bohatství naší země.

Ohrožené památky v České republice

V České republice je přes 45 tisíc kulturních památek, stovky z nich jsou ohrožené chátráním. Současný památkový zákon je podle odborníků bezzubý a plný paradoxů. Na vlastníky památek, kteří se o ně nestarají, často neplatí ani výzvy, ani statisícové pokuty. Památkáři můžou někdy jen pozorovat, jak historicky cenné budovy chátrají a nikdo kromě majitele s tím nemůže nic dělat.

V památkovém zákoně nejsou přesně uvedena kritéria, která musí památka splnit, aby ji odborníci označili za ohroženou. V takovém případě může právě příslušný památkový odbor upozornit vlastníka na nutnost opravy, a pokud se ani poté nic nestane, může mu uložit pokutu. A tady přichází podle brněnského vedoucího památkového odboru Martina Zedníčka první problém současného památkového zákona. Pokud památku vlastní město jako v tomto případě, pokutu by udělil městu památkový odbor příslušného města. V důsledku by tak město pokutovalo samo sebe.

Dalším problémem podle Zedníčka je, že pokuty jsou nízké. Řešením by mohl být nový památkový zákon. V připravovaném zákoně, který ale letos poslanecká sněmovna neschválila, byla například možnost vyvlastnění památky státem, pokud se o ní vlastník řádné nestará. V současném zákoně nic takového není a památkáři tak můžou u některých objektů jen sledovat jejich postupný zánik bez možnosti ho zastavit.

„Národní památkový ústav má povinnost sledovat stav kulturních památek a tento seznam aktualizovat.

tags: #npu #seznam #ohrozených #památek #kritéria

Oblíbené příspěvky:

• Příroda v Létě
• Daewoo Matiz 2004 a ekodaň
• Přírodní krásy Tábora a okolí
• Plány pro Elektrárnu Dětmarovice
• Profesionální triky pro focení přírody