V České republice je ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) zakotvena v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento zákon stanovuje pravidla pro odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely a s tím spojené odvody. Jedním z klíčových pojmů v této oblasti je ekologická váha vlivu.
Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svých rozhodnutích opakovaně zabýval výkladem ustanovení sazebníku, který upravuje postup pro výpočet odvodu za odnětí půdy ze ZPF. Konkrétně se jedná o to, zda má ke zvýšení odvodu na základě vynásobení koeficientem ekologického ovlivnění dojít vždy, pokud se na odnímané půdě nachází některý z faktorů životního prostředí vyjmenovaný v části B sazebníku, nebo zda má správní orgán k uplatnění koeficientu pro navýšení odvodu přistoupit pouze tehdy, bude-li odnětím půdy tento faktor skutečně negativně ovlivněn.
NSS v rozsudku ze dne 7. 3. 2018, čj. 8 As 207/2016-33, dospěl k závěru, že "vymezení faktorů životního prostředí negativně ovlivněných odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu zákonodárce upravil jako právní fikci, za jejíž pomoci při zjištění přítomnosti určitého faktoru životního prostředí ze skupiny faktorů podle části B sazebníku nastavil též odpovídající ekologickou váhu vlivu." To znamená, že ke zvýšení odvodu dojde vždy, pokud je na odnímané půdě přítomen některý z faktorů životního prostředí vyjmenovaný v části B sazebníku (s výjimkami podle jeho části D bod 2 písm. a) a b)).
Přítomnost faktoru životního prostředí na odnímaných pozemcích je tedy jediným kritériem, které mohou a smí správní orgány ve vztahu k navýšení odvodu koeficientem ekologického ovlivnění zkoumat.
Mezi faktory životního prostředí, které mohou vést k navýšení odvodu, patří například:
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Pro každý z těchto faktorů je stanovena odpovídající ekologická váha vlivu, která se použije při výpočtu odvodu.
Někteří vlastníci pozemků namítají, že automatické navyšování odvodů na základě pouhé přítomnosti faktoru životního prostředí je formalistické a nezohledňuje skutečný dopad odnětí půdy na životní prostředí. Tvrdí, že správní orgány by měly zkoumat skutečnou intenzitu negativního ovlivnění dotčeného faktoru životního prostředí a s ohledem na všechny známé skutkové okolnosti řádně posoudit a před užitím navyšujícího koeficientu skutkově vyhodnotit.
NSS se však s touto argumentací neztotožnil a zdůraznil, že již samotný charakter faktorů životního prostředí vyjmenovaných v části B sazebníku odráží jednotlivé zvláštní kvality odnímané půdy, jejichž význam zákonodárce kvalifikuje určením ekologické váhy vlivu. Z právní normy tak vyplývá úmysl zákonodárce stanovením zvýšeného odvodu za odnětí některých půd specifických vlastností, na nichž se nachází faktor životního prostředí, ocenit vyšší hodnotu a větší význam a vzácnost těchto půd pro životní prostředí, a to bez ohledu na konkrétní záměr v odnímaných plochách umísťovaný.
Vláda České republiky schválila novelu zákona o ochraně ZPF, která má snížit platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní či průmyslové stavby v průmyslových zónách. Stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu.
U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Norma uvádí i výjimky, kde se neuplatní ekologická váha vlivu, ale pouze základní odvod, to znamená maximálně 180 korun za m2. Jsou to například stavby určené pro výrobu v průmyslových zónách.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Ekologická váha vlivu je důležitým faktorem při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF. Judikatura NSS upřednostňuje automatické navyšování odvodů na základě přítomnosti faktorů životního prostředí, což má zajistit ochranu cenných zemědělských půd. Novela zákona o ochraně ZPF přináší určité úlevy a výjimky, které mají podpořit investice a výstavbu v průmyslových zónách.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
tags: #nss #ekologická #váha #zpf #odejmutí #co