Otrava dvojčat v Nymburku: Tragédie a soudní spor o odškodnění

Nejvyšší soud rozhodoval v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců proti žalované UNIQA pojišťovna, a.s., o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 48/2020.

Žalobci se domáhali náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy spojené s úmrtím D. V. (narozeného XY, zemřelého XY), a to jeho matka žalobkyně a) 1.400.000 Kč, otčím žalobce b) 1.450.000 Kč, synovec žalobce c) 480.000 Kč, otec žalobce d) 950.000 Kč, bratr žalobce e) 930.000 Kč a sestra žalobkyně f) 1.430.000 Kč.

Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 16. 8. 2022, č. j. 10 C 48/2020-143, doplněným usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. 10 C 48/2020-157, a opraveným usnesením ze dne 13. 1. 2023, č. j. 10 C 48/2020-179, uložil žalované zaplatit žalobkyni a) 195.040 Kč (výrok I), žalobci b) 97.470 Kč (výrok III), žalobci d) 97.470 Kč (výrok V), žalobci e) 59.008 Kč (výrok VII), žalobkyni f) 59.008 Kč (výrok IX) a žalobci c) 39.008 Kč (výrok XI), vždy s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, do tří dnů od právní moci rozsudku; ohledně zbývajících částek žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek.

Ve sporu o náhradu nemajetkové újmy za usmrcení osoby blízké vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že dne 5. 8. 2018 v odpoledních hodinách při dopravní nehodě vozidlo jedoucí ve směru od obce XY směrem na obec XY sjelo z vozovky v důsledku nepřizpůsobení rychlosti vozidla při předjíždění jiného vozu, narazilo do stromu a po bezprostředním vznícení v něm uhořeli řidič vozidla M. L. (jeho odpovědnost byla pojištěna u žalované) a jediný spolujezdec D. V. (dále jen poškozený ).

V den nehody se skupina přátel vypravila dvěma vozidly na koupaliště do XY a před jízdou na koupaliště i při pobytu na něm poškozený i M. L. pili alkoholické nápoje. Před návratem byl M. L. zbylými přáteli vyzýván, ať neřídí.

Čtěte také: Velikosti nádob na odpad v Nymburku

Poškozený s M. L. do vozidla nasedl, ačkoli si byl vědom opilosti řidiče, který byl v okamžiku dopravní nehody ovlivněn alkoholem ve stupni těžké opilosti až na hranici otravy alkoholem; poškozený vykazoval lehký až střední stupeň opilosti.

Žalovaná pojišťovna vyplatila mimosoudně na náhradu nemajetkové újmy žalobkyni a) 100.000 Kč, žalobci b) 50.000 Kč, žalobci d) 50.000 Kč, žalobci e) 70.000 Kč, žalobkyni f) 70.000 Kč a žalobci c) 20.000 Kč s tím, že je plnění sníženo o 80 % pro spoluúčast poškozeného na vzniku škody.

Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu posoudil soud prvního stupně věc podle § 2900, § 2918, § 2927, § 2951 odst. 1, 2 a § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z. ), a dovodil, že poškozený před jízdou, během níž se stala dopravní nehoda (ale i před jízdou, která té inkriminované předcházela), nastoupil dobrovolně do vozidla, ačkoli věděl, že jeho řidič požil nemalé množství alkoholu; míru jeho spoluzpůsobení si újmy proto určil na 50 %.

Z provedeného dokazování dále zjistil, že všichni žalobci měli s poškozeným blízké, harmonické a intenzivní příbuzenské vztahy. Při stanovení výše náhrady soud vyšel ze základní částky 590.080 Kč (dvacetinásobek průměrné měsíční mzdy v roce 2017) a po odečtení 50 % spoluúčasti poškozeného stanovil výchozí částku na 295.040 Kč.

Soud uzavřel, že nejintenzivnější zásah smrtí syna utrpěla jeho matka [žalobkyně a)], jejíž vztah s ním byl nadstandardní, hluboce kamarádský a intenzivnější, než vztah mezi ní a jejími dalšími dětmi; ztráta syna pro ni znamenala nejen neodčinitelné útrapy, ale vyvolala též poškození zdraví. Pro navýšení výchozí částky soud neshledal důvod, odečetl žalovanou poskytnuté plnění a přiznal žalobkyni a) 195.040 Kč.

Čtěte také: Nové svozové trasy v Nymburku

U otčíma poškozeného [žalobce b)] vyhodnotil soud útrapy jako méně intenzivní než u žalobkyně a), přihlédl ke skutečnosti, že má vlastní děti, proto výchozí částku snížil o polovinu, odečetl plnění poskytnuté žalovanou a přiznal mu 97.470 Kč. U otce poškozeného [žalobce d)] soud vyhodnotil stejnou intenzitu útrap jako u žalobce b), neboť po rozvodu s žalobkyní a) a opuštění společné domácnosti se mezi ním a poškozeným objektivně nemohly vytvořit tak silné vazby jako mezi matkou a synem; soud proto provedl stejný výpočet jako u žalobce b) a přiznal tutéž částku.

U bratra poškozeného [žalobce e)] soud vyhodnotil útrapy méně intenzivní než u žalobců a), b) a d) i přesto, že byl jejich sourozenecký vztah kamarádský a žili společně s matkou, vyšel ze 40 % výchozí částky, odečetl plnění poskytnuté žalovanou a přiznal mu částku 59.008 Kč. U sestry [žalobkyně f)] soud shledal útrapy rovněž jako méně intenzivní než u žalobců a), b) a d), neboť v dospělosti opustila společnou domácnost, pořídila si samostatné bydlení a intenzita vztahu k poškozenému nutně objektivně poklesla, proto provedl stejný výpočet jako u žalobce e) a přiznal jí shodnou částku.

Nejméně intenzivní útrapy podle soudu prožil synovec poškozeného [žalobce c)], který si vzhledem k nízkému věku nemohl objektivně vytvořit vztah dosahující intenzity vztahu ostatních žalobců, proto soud vyšel z 20 % výchozí částky, zohlednil plnění poskytnuté žalovanou a přiznal mu 39.008 Kč.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze

K odvolání žalobců Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 3. 2023, č. j. 13 Co 359/2022-202, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II a XIII a v tomto rozsahu věc vrátil soudu k dalšímu řízení, jinak jej v zamítavých výrocích o věci samé (IV, VI, VIII, X, XII) a ve výrocích o nákladech řízení (XIV až XVIII) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ohledně odškodnění duševních útrap žalobců podle § 2959 o. z. se zcela ztotožnil s právním posouzením soudu prvního stupně.

Odvolací soud se ztotožnil rovněž se závěrem o 50% spoluúčasti poškozeného na vzniku újmy a nedůvodnou shledal i námitku žalobců, že soud prvního stupně neprovedl důkaz jimi předloženými fotografiemi, neboť z protokolů o jednáních konaných 15. 11. 2021, 7. 3. 2022 a 25. 7. 2022 vyplývá opak.

Čtěte také: Recenze vyklízení Nymburk

Podle názoru odvolacího soudu odpovídá výše stanovené náhrady rozsahu újmy vzniklé osobám blízkým. Soud prvního stupně totiž vyšel ze správně určené základní částky, zohlednil kritéria, k nimž měl při stanovení výše náhrady podle § 2959 o. z. přihlížet a výsledné částky rozlišil podle stupně a intenzity příbuzenských vztahů s poškozeným. Odvolací soud k tomu dodal, že náhrada za újmu sdílenou společně několika rodinnými příslušníky je o něco nižší, protože se mohou vzájemně podpořit.

Dovolání žalobců

Žalobci b), c), d), e) a f) podali dovolání proti výroku I rozsudku odvolacího soudu, a to každý z těchto žalobců proti té části výroku, kterou byl ve vztahu k němu potvrzen zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně. Dovolatelé spatřují přípustnost dovolání v odklonu odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ve způsobu výpočtu náhrady duševních útrap podle § 2959 o. z., a to v otázce kritérií, která mají být zohledněna, jejich významu a míry spoluzavinění poškozeného D. V.

Dovolatelé dále namítají, že soudy při výpočtu náhrady opomněly vzít v potaz věk poškozeného (přišel o život ve 23 letech), zvlášť traumatizující způsob usmrcení (vědomí, že poškozený uhořel zaživa, újmu pozůstalých jen prohloubilo), a v rozporu s rozhodnutím sp. zn. 25 Cdo 3463/2018 nepřihlédly ke skutečnosti, že poškozený vedl společnou domácnost s matkou, otčímem a bratrem.

Dovolatelé dále kritizují, že odvolací soud přišel s jediným právním závěrem, že náhrada za újmu sdílenou společně několika rodinnými příslušníky je o něco nižší, protože se mohou vzájemně podpořit. Mají za to, že takové obecné konstatování je v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu ohledně kritérií, která mají být při výpočtu adekvátní náhrady brána v potaz, mínil-li odvolací soud sdílení újmy více osobami jako kritérium pro snížení základní částky.

Brojí rovněž proti závěru o spoluzavinění zemřelého v rozsahu 50 %, tj. že se zemřelý podílel na tragickém následku stejnou měrou jako řidič vozidla M. L. Je-li v rozhodnutích dovolacího soudu (sp. zn. 25 Cdo 4199/2013, 23 Cdo 4111/2011 a 25 Cdo 1130/2018) akceptováno spoluzavinění v nižším rozsahu než 50 % za situace, kdy k vědomosti zemřelého o ovlivnění řidiče alkoholem přistoupí další závažná okolnost (např. nepřipoutání), jeví se závěr odvolacího soudu jako zcela nepřiměřený.

Vyjádření žalované

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu, které zopakovala, a navrhla zamítnutí dovolání.

Přehled vyplacených částek

Následující tabulka shrnuje původní požadované částky, mimosoudní plnění a částky přiznané soudem prvního stupně:

tags: #nymburk #otrava #dvojcata

Oblíbené příspěvky:

• Roudnice a ekologické plakety
• Zpracování kovového odpadu
• Třídění odpadu v Orlických horách
• Recenze košů na tříděný odpad
• Jak často se sváží tříděný odpad?