Obnovitelné zdroje energie a ekonomická sebevražda: Argumenty a kontroverze v České republice

V České republice se v posledních měsících věnuje nebývalá pozornost energetice, a to zejména v souvislosti se zdražováním energií a globálním růstem cen komodit. Sekundárním tématem je energeticko-klimatická politika EU, známá jako Green Deal.

Část veřejnosti a politiků podléhá zjednodušování, které někdy hraničí s dezinformacemi, a tvrdí, že za extrémní zdražování může Green Deal. Nicméně, klíčovým důvodem růstu cen energií je globální restart ekonomiky po COVIDovém útlumu a s tím související zvyšování cen komodit, zejména zemního plynu, uhlí a ropy.

Evropský systém emisních povolenek také ovlivňuje cenu elektřiny. Tržní cena elektřiny se skládá z ceny paliva, emisní povolenky a marže výrobce či obchodníka. Elektrárny a teplárny měly využít výnosy z prodejů emisních povolenek k dekarbonizaci své výroby, což se někde podařilo více a někde méně efektivně.

Za stávajícím nárůstem cen energií nestojí obnovitelné zdroje, ale rostoucí ceny energetických komodit a fosilních paliv. Poplatky za OZE tvoří cca 13 % z regulované složky cen elektřiny, což je jen zhruba polovina celkové ceny elektřiny. Rozvoj OZE by měl probíhat skrze aukce, což by nemělo mít vliv na peněženky domácností, při stávajících cenách energií na burze dokonce pozitivní.

Kritika zestátnění ČEZ a dopady na trh

Ekonom Radim Dohnal varuje, že stoprocentně státní „ČEZ, národní podnik“ se stane neefektivním molochem ve stylu České pošty s klesající ziskovostí a rostoucím zadlužením. Dohnal kritizoval zestátnění ČEZ za minulé i současné vlády.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Neexistuje státní podnik, který byl původně soukromý, jehož fungování by se po zestátnění zlepšilo. S tím ruku v ruce začne nepotismus a trafika pro kamarády ministrů a neúspěšné politiky. Klesne úroveň managementu, ziskovost půjde dolů, zatímco zadlužení půjde nahoru. ČEZ národní podnik to bude mít ještě těžší než ČEZ a.s.

Častý argument politiků pro zestátnění je ten, že stát bude mít větší kontrolu nad cenou elektřiny pro koncové zákazníky. Nicméně, levnější státní elektřina bude vytvářet distorze na velkoobchodním i maloobchodním trhu s elektřinou a bude demotivovat od výstavby nových zdrojů elektřiny.

Green Deal a jeho vnímání v české politice

Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu ukazuje, že čeští političtí aktéři vnímají Green Deal jako hegemonní diskurz, kterému se musejí z české pozice bránit. Využívají k tomu různých diskurzívních strategií, jako je negativní označování iniciativy a spojování s negativními charakteristikami a jevy (např. zelená sebevražda, šílenství či teror).

Green Deal byl nejčastěji uváděn jako viník energetické krize, příčina růstu inflace a faktor zvyšující ceny plynu již od podzimu 2021. Podle kritiků povede k nezaměstnanosti a chudobě, což přispěje k sociálnímu napětí a podlomení české ekonomiky. Obnovitelné zdroje energie jsou považovány za nespolehlivé, nestabilní a málo výkonné.

Na druhou stranu byl Green Deal pozitivně vnímán ve spojení s hodnotami environmentální udržitelnosti a soběstačnosti a jako rámec pro předcházení klimatickým dopadům, ke snížení emisí, energetickým úsporám, zlepšení životního prostředí a zdraví a vytvoření nových pracovních míst. Příznivci ho chápou jako příležitost pro investice, inovace a rozvoj nových technologií.

Čtěte také: České startupy a energie

Emisní povolenky ETS2 a politická realita

Současná vláda odmítá zavést emisní povolenky ETS2 pro menší zdroje znečištění. Ekonom Radim Dohnal nevěří tomu, že ve finále ty povolenky ETS2 odmítnou. Mám takový tip, že s jejich zavedením budou souhlasit třeba výměnou za vstřícnou notifikaci podpory pro nové bloky Dukovan. Navíc je výhoda, že cena pohonných hmot, elektřiny a plynu dlouhodobě klesá. To vytváří prostor, aby se to v tom schovalo.

Pro stávající garnituru bude riskantní zavést nové emisní povolenky těsně před volbami do Evropského parlamentu. To je tak nějak politická sebevražda. Je tedy možné, že politici budou nuceni couvnout, pokud nebudou chtít být od voličů vytrestáni. Stačí zde připomenout odpor Čechů proti poplatku za obnovitelné zdroje energie. Vláda jej zrušila a to je špatně.

Argumentace pro a proti obnovitelným zdrojům

Obnovitelné zdroje energie jsou považovány za nestabilní a nedostatečné, aby pokryly českou spotřebu po konci spalování uhlí. „Myslím, že jedinou cestou je fakt jádro,“ je přesvědčen filmař Štěpán Červený.

Vyhraněné odpůrce nejen v Milíně popisuje Martin Abel z AMO jako hlasitou menšinu, která však okolí dokáže strhnout. Důvěra v jednotlivé řečníky a zdroje informací je pak podle něj podmíněná i jejich identitou. „Když tam přijdu já jako kluk z Prahy bez technického vzdělání, spojený s nějakou nevládkou, nejsem kredibilní. A je jedno, že odkazuji na studie nebo zahraniční zkušenosti.“

Na druhou stranu, zástupci investorů argumentují, že lokality pro větrné elektrárny splňují hlavní podmínky, jako jsou vysoká průměrná rychlost větru, vzdálenost od obydlí kvůli splnění hlukových limitů nebo dostupnost rozvoden. Dle zákona probíhá v rámci posouzení lokality roční monitorování chování místního ptactva, přičemž větrníky musí stát mimo chráněná území, hnízdiště i migrační trasy.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Zdravotní dopady infrazvuku na lidské zdraví pak studie označují za zanedbatelné. Podle amerického ministerstva pro energetiku dosahuje hluk tři sta metrů od větrných elektráren pětačtyřiceti decibelů, což je méně, než produkuje například lednička.

Globální kontext a čínský paradox

Podle čerstvé zprávy Center for Research on Energy and Clean Air (CREA) a Global Energy Monitor totiž Peking loni zprovoznil neuvěřitelných 78 gigawattů uhelného výkonu. Pro představu: to je více, než kolik Indie - další energetický gigant - dokázala postavit za celou uplynulou dekádu. Energetická bezpečnost se stala mantrou a uhelné elektrárny byly pasovány na nezbytnou pojistku. Výsledkem byl masivní nárůst povolenek v letech 2022 a 2023, který se nyní proměnil v beton a ocel.

Peking se snaží uřídit transformaci v zemi, která má stále ambici růst a jejíž 1,4 miliardy obyvatel chce žít západním standardem. Rostoucí střední třída si hromadně pořizuje pračky a klimatizace, což v letních špičkách vytváří na síť enormní tlak. K tomu se přidává vládní priorita číslo jedna: umělá inteligence. Datová centra a technologický rozmach spotřebovávají kvanta elektřiny, která musí být v síti k dispozici 24 hodin denně, bez ohledu na to, zda zrovna fouká nebo svítí slunce.

Přestože se stavělo ostošest, podíl uhlí na celkové výrobě elektřiny ve skutečnosti o 1 % klesl. Čisté zdroje totiž dokázaly pokrýt veškerý nárůst poptávky po energii. Uhlí se tak sice staví, ale zatím se zdá, že ho „zelená“ vlna pomalu odsouvá na vedlejší kolej, což dává světu mírnou naději, že největší znečišťovatel planety přece jen začne své emise brzdit.

tags: #obnovitelne #zdroje #ekonomicka #sebevrazda #argumenty

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny a důsledky horka
• Požadavky na ekologa v odpadovém hospodářství
• Komplexní průvodce místním šetřením
• Valašské Meziříčí - autobusové nádraží
• Koše na odpadky: typy a použití