Energie je pro život v civilizaci nezbytná, o tom není pochyb. Otázkou však zůstává, jak ji vytvořit a použít, aniž bychom tím škodili přírodě. Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energií jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Žijeme v době, kdy se konečně přehodnocuje způsob výroby a spotřeby energií s ohledem na planetu a udržitelnost a obnovitelné zdroje se stávají klíčovým krokem v této proměně.
Pojem „obnovitelná energie“ jste už pravděpodobně někdy slyšeli ve spojení s globálním oteplováním a klimatickými změnami. Ale co přesně obnovitelná energie je? A proč je to tak důležité? Obnovitelná energie označuje přírodní zdroje energie nebo výrobní procesy, které lze neustále obnovovat nebo opakovat. Například vítr a sluneční svit nám nikdy nedojdou.
Na rozdíl od uhlí nebo plynu se nám „nevyčerpají“ - nebo alespoň ne v horizontu, který bychom jako lidstvo museli řešit. Obnovitelné zdroje energie (OZE) nikdy nemůžeme vyčerpat. Naopak neobnovitelných zdrojů energie, jako je ropa, plyn a uhlí, je omezené množství, nelze je rychle obnovit a nejsou dostupné ve všech částech světa.
Kromě toho, že jsou obnovitelné zdroje neomezeně dostupné, obecně produkují méně znečištění než jejich neobnovitelné protějšky. Jsou proto zdravější volbou pro lidi, zvířata i planetu. Není tedy divu, že světoví lídři a ochránci životního prostředí prosazují obnovitelné zdroje energie jako klíč k budování ekologicky udržitelnější budoucnosti.
Energetické zdroje, které jsou přirozeně dostupné a je možné je bez vyčerpání využívat do aleluja. Řeč je o obnovitelných zdrojích energie. Ty mají ve srovnání s konvenčními zdroji energie minimální dopad na životní prostředí. Obnovitelné zdroje energie jsou rozmanité, od solární a větrné energie až po vodní, přílivovou, geotermální a z biomasy.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
Slunce, vítr, voda, země - přírodní živly, které se stále častěji mění v klíčové hráče energetické revoluce. Sluneční záření je jedním z nejdostupnějších obnovitelných zdrojů energie v České republice. Díky své stálosti a vysokému potenciálu pro výrobu elektřiny nabízí dlouhodobě udržitelnou cestu k energetické soběstačnosti.
Tento obnovitelný zdroj energie využívá sluneční záření k tvorbě tepla či elektřiny.
V České republice se doba využití maxima (tedy počet hodin se 100% intenzitou) ročně pohybuje na úrovni 1 000 hodin. Nejsilnější měsíce jsou od dubna do srpna. V případě výroby energie ze slunečních paprsků s využitím solárních panelů jsou v Česku instalované solární elektrárny, které jsou z 98 % tvořeny křemíkovými moduly. Největší podíl na hmotnosti u krystalických křemíkových modulů připadá na sklo (až 70 %) a hliníkový rám (přibližně 20 %).
V roce 2009 se cena minimální produkce solární energie pohybovala nad hranicí 300 €/MWh. Při srovnání s rokem 2020 došlo ke snížení ceny o enormních 90 %. Ročně dopadne na jeden metr čtvereční plochy v Česku zhruba 1000 kWh solární energie. To znamená, že panel o ploše 1,6 m² (např. 400W panel) může ročně vyrobit 350-420 kWh elektřiny. A když panelů máte víc?
Fotovoltaika má v českých podmínkách nejvyšší využitelný potenciál ze všech obnovitelných zdrojů energie. Je dostupná, efektivní, snadno realizovatelná i ve městě a okamžitě přináší úsporu.
Čtěte také: České startupy a energie
Vítr představuje přirozený a stálý zdroj obnovitelné energie, který lze efektivně využít v místech s vhodnými klimatickými podmínkami. Jeho síla umožňuje přeměnu kinetické energie na elektřinu bez emisí a s minimálním dopadem na životní prostředí. I větrná energie je důležitou součástí obnovitelných energetických zdrojů České republiky. Větrné elektrárny využívají pohyb vzduchu k pohánění větrných turbín, které generují elektrickou energii. Na našem území se nacházejí především na kopcovitých územích a na hřebenech hor.
Vodní elektrárny jsou v Česku významným zdrojem obnovitelné energie a přispívají k celkovému energetickému mixu země. Přesto je důležité zmínit, že toky v České republice nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký.
V České republice je biomasa využívána především ve formě pevného paliva (např. dřevní pelety nebo štěpky) a biomasy tekutých paliv (např. biolíh, biopaliva). Biomasa může být spalována pro vytápění, elektřinu nebo teplou vodu, což ji činí všestranným zdrojem obnovitelné energie. Bioplyn je u nás využíván k výrobě elektřiny a tepla v bioplynových stanicích. Jde o plynnou směs, která vzniká anaerobním rozkladem biomasy za přítomnosti bakterií a enzymů. Bioplynové stanice jsou často postaveny na zemědělských farmách nebo například skládkách odpadů.
Samá pozitiva, říkáte si. Nic ale není černobílé, tak se pojďme podívat i na nějaká ta negativa obnovitelných zdrojů energie. Nevýhoda obnovitelných zdrojů je jednoznačně v jejich závislosti na počasí. Slunce ne vždy svítí, vítr ne vždy fouká, a voda ne vždy proudí. Pokud se budeme věnovat fotovoltaickým panelům, tak o potřebě slunečních paprsků není pochyb. Podstatnou roli hraje počet slunečných dnů a intenzita slunečního záření. Například instalace větrných turbín nebo solárních panelů může měnit celkový vzhled krajiny. Tento nedostatek je možné eliminovat ukládáním energie na horší časy - noc nebo nízký sluneční osvit. Akumulace energie a elektřiny především je fenoménem dnešní doby.
Využívání obnovitelných zdrojů energie dosahuje rekordní úrovně. Podle Mezinárodní agentury pro energii (International Energy Agency, IEA), energetického fóra složeného z 29 zemí, které propagují „zdravé“ energetické zásady, se kapacita obnovitelných zdrojů energie do roku 2024 celosvětově zvýší o 50 %. Z hlediska růstu vede solární energie, ale větrná, geotermální a hydroelektrická energie nejsou daleko za ní.
Čtěte také: Více o sluneční energii
IEA rovněž předpovídá, že solární energie bude do roku 2025 představovat 60 % růstu celosvětového odvětví obnovitelných zdrojů energie. Předpokládá se, že Čína, Belgie, Nizozemsko, Rakousko, Austrálie a Spojené státy budou mít vedoucí postavení a že v každé z těchto zemích přibudou miliony solárních instalací.
S tím, jak celosvětově narůstá kapacita větrné energie, roste i její využívání. V současné době vede Čína, nicméně Spojené státy a Japonsko ji díky slibným změnám v legislativě dohánějí.
Podle IEA bude sice vodní energie v dohledné budoucnosti i nadále hlavním světovým zdrojem obnovitelné energie, ale nebude zaznamenávat takový růst jako solární nebo větrná energie. Vhodných a nákladově efektivních lokalit je už nyní nedostatek, což zvyšuje náklady. Geotermální energie, která je už rozšířená na Islandu a v zemích u tichomořského zlomu, by měla do roku 2024 vzrůst o 28 %. Asijské země, zejména Indonésie a Filipíny, už své kapacity zvyšují a nevykazují žádné známky zpomalení.
Česká republika má před sebou nyní pěknou výzvu. Budoucí politická rozhodnutí a změny v legislativě logicky mohou a musí ovlivnit směřování tuzemské energetické politiky. Za zmínku na konec stojí to, že povolovací procesy pro stavbu např. větrných elektráren dnes v Česku mohou trvat i víc než 7 let. Podle Ministerstva životního prostředí jsou navíc obnovitelné zdroje energie domácího původu a nespoléhají se tak na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti. Přispívají tak ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.
Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie (PDF, 2 MB) vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Pro státy EU z této směrnice vyplývá cíl dosáhnout 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2020.
Podle poslední zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2022 se obnovitelné zdroje podílely na celkové výrobě elektřiny přibližně jednou pětinou. Mezi nejvyužívanější obnovitelné zdroje energie v Česku patří fotovoltaické a vodní elektrárny a spalování biomasy.
I přes nevýhody, které se staví obnovitelným zdrojům do cesty, je snahou hledat řešení k jejich vylepšení a nápravě.
„Mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji musí do budoucna fungovat jistá synergie a rovnováha, která zajistí stabilní dodávku elektřiny do sítě. Trend obnovitelných zdrojů narůstá, proto přechod na obnovitelné zdroje musí přicházet postupně. Při rozumném využití a uchopení nám mohou obnovitelné a neobnovitelné zdroje sloužit společně.
tags: #obnovitelne #zdroje #energie #proc #jsou #dulezite