Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice: Tisková Zpráva

Vláda ČR v roce 2024 rozhodla, že do roku 2030 bude 30 % spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je třeba do sítě zapojit fotovoltaické elektrárny (FVE) o výkonu 10,1 GWp a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW. V prosinci 2024 přijala vláda usnesení, kterým stanovila, že do roku 2030 má z obnovitelných zdrojů pocházet 30 % celkové spotřeby energie.

Ekonomické Úspory a Konkurenceschopnost Obnovitelných Zdrojů

Využívání energie z obnovitelných zdrojů přináší významné ekonomické úspory. Výsledky nedávné analýzy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) ukázaly, že v roce 2022 měly přes čtyři pětiny všech nově zavedených obnovitelných zdrojů energie nižší náklady než elektřina vyrobená z fosilních paliv. Zelené zdroje energie tak pomohly v loňském roce snížit celkové náklady na výrobu elektřiny celosvětově nejméně o 520 miliard dolarů.

Růst investic do přechodu na čistší energii a eskalace cen fosilních paliv v loňském roce výrazně posílily konkurenceschopnost výroby energie z obnovitelných zdrojů. Náklady na jejich využívání podle analýzy IRENA dokonce klesaly. Díky povzbudivému trendu rozvoje solárních fotovoltaik, větrných elektráren i bioenergie se jen za loňský rok podle údajů IRENA podařilo globálně snížit celkové náklady na výrobu elektrické energie nejméně o 520 miliard dolarů.

V důsledku směřování investic do rozvoje energetiky bohaté na obnovitelné zdroje podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na každý 1 dolar vynaložený na fosilní paliva již připadá 1,8 dolaru na řadu technologií čisté energie a související infrastrukturu. Přesto, že investice do přechodu na čistší energii rostou a obnovitelné zdroje jsou cenově konkurenceschopnější než klasická fosilní paliva, pro splnění cílů udržitelného rozvoje to zatím nestačí.

Potenciál a Výzvy v České Republice

V České republice je přitom stále potenciál obnovitelných zdrojů z velké míry nevyužit. „V případě bioenergetiky je například na zelenou elektřinu možné recyklovat také biologicky rozložitelný odpad, jako jsou zbytky z kuchyní v domácnostech, školách nebo restauracích, kterého jen u nás vyprodukujeme až dva miliony tun ročně.U solární energetiky, tepelných čerpadel i dalších malých zdrojů se potvrzuje silný přínos pro domácnosti, které si investici mohou dovolit. Podmínkou je ale ekonomická návratnost. Ta se dá zajistit přímou podporou, podpůrnými nástroji či ukončením zvýhodňování fosilních zdrojů, uvedla komora. Zároveň se ale prohlubuje rozdíl mezi středně a nízkopříjmovými skupinami, pro které zůstává vstupní investice nedostupná. Komora proto doporučuje proměnit program Nová zelená úsporám v sociálně-ekologický nástroj, cílený na domácnosti, kde energie tvoří významnou část výdajů.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

„Navrhujeme vyvážit podporu napříč opatřeními na úsporu energie. Ať už jde o obnovitelný zdroj nebo opatření na obálce budovy. Nebo by šlo zjednodušit systém tak, že stanovíte podporu na jednotku uspořené nakupované energie,” dodává Chalupa. Česko patří mezi globálně největší výrobce tepelných čerpadel, jejich domácí instalace ale v roce 2025 meziročně opět klesly. Aktuální pokles ceny elektřiny pomáhá těm, kdo už čerpadlo mají, nikoli domácnostem bez kapitálu. Pro ně je pořízení úspornějšího zdroje často nedosažitelné. Chybí jim přitom finanční i odborná podpora. Podle Komory OZE je nutné znovu nastavit podporu tak, aby cílila na modernizaci stávajících domů a měla i sociální rozměr.

Větrná energetika se v roce 2025 posunula z dlouhodobé stagnace do fáze příprav. Přibývá projektů i referend, loni poprvé s vyrovnaným poměrem souhlasných a nesouhlasných výsledků. Výstavba ani repowering starších projektů se ale zatím nerozběhly. „Klíčové bude odstranit nesmyslné blokace projektů, nových i modernizací stávajících elektráren. Zároveň budeme sledovat, zda se zrychlené povolování skutečně promítne do praxe a zda stát udrží stabilní politickou podporu sektoru,” dodal Chalupa.

Bioplyn se po letech legislativní stagnace vrací do hry jako domácí strategická surovina. Rok 2025 byl především o stabilizaci a přípravě, další vývoj bude záviset na funkčním nastavení aukcí na biometan, které by se měly letos rozjet. U pevné biomasy zůstává klíčové, aby implementace evropských pravidel neohrozila provoz lokálních tepláren, komunálních projektů a dostupnosti dřeva pro domácnosti do kamen a kotlů. Malé vodní elektrárny dlouhodobě zajišťují stabilní výrobu elektřiny, nové projekty jsou však prakticky zablokované regulatorní nejistotou. Geotermální energie zůstává v Česku ve fázi výzkumu - v roce 2025 se nezačal připravovat ani jeden projekt, přestože v zahraničí jde o rychle rostoucí bezemisní zdroj.

Aktivity Energetického Regulačního Úřadu (ERÚ)

Energetický regulační úřad předložil Ministerstvu průmyslu a obchodu návrh paragrafovaného znění novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Návrh, který byl předložen ve 3 variantách, reaguje na skutečnost, že přijatý zákon nerespektuje snahu regulátora o ochranu trhu s energií v České republice.

Energetický regulační úřad jako správní orgán pro výkon regulace v energetice, v jehož působnosti je mj. ochrana práv spotřebitele vydává Etický kodex obchodníka (Kodex). Kodex je souborem základních pravidel etického a profesionálního jednání obchodníka s elektřinou či plynem v oblasti poskytování dodávky těchto komodit a souvisejících služeb. Kodex napomáhá při prosazování principů poctivého obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení obecné důvěry v energetický trh.

Čtěte také: České startupy a energie

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil v průběhu května a června tohoto roku na svých webových stránkách roční zprávy o provozu elektrizační a plynárenské soustavy za rok 2011, které stručně shrnují bilanci elektřiny a zemního plynu v České republice a informují o dalších parametrech a ukazatelích provozu obou soustav.

Energetický regulační úřad vyzval provozovatele distribučních soustav - ČEZ Distribuce, a. s., E.ON Distribuce, a. s. a PREdistribuce, a. s., aby zveřejnily, přestože pro ně tato povinnost nevyplývá z energetického zákona, údaje o připojování FVE v období od druhé poloviny roku 2010 do první poloviny roku 2011, a to vzhledem k řadě stížností na údajnou diskriminaci při připojování.

Na začátku května schválila Poslanecká sněmovna dlouho připravovaný a diskutovaný zákon o podporovaných zdrojích energie který však neumožňuje Energetickému regulačnímu úřadu pozastavit finanční podporu nově instalovaným zdrojům od roku 2014 i když ČR naplní závazek vůči EU ve výši 13,5 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě. Tento zákon dále rozšiřuje podporované zdroje energie o další druhy.

V současné době dokončil Energetický regulační úřad kontrolu podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole u společnosti České Energetické Centrum Jih s. r. o. jako držitele licence na obchod s elektřinou a plynem ve věci dodržování ustanovení §§ 4 až 6 a § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Předmětem kontroly bylo v rámci ochrany práv spotřebitele zejména prověření nepřekročení zákazu používání nekalých obchodních praktik ze strany této společnosti.

Podpora Projektů a Investice

Ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto Řídící orgán OP TAK oznamuje, že dne 2. 12. 2024 ve 14:00 byl zastaven, v souladu s podmínkami výzvy Obnovitelné zdroje energie - větrné elektrárny - výzva II. Plánovaná alokace výzvy byla překročena více než pětinásobně. V reakci na převis poptávky ŘO realizoval průzkum připravenosti podaných projektů. Z průzkumu vyplynulo, že velké množství projektů vykazuje velmi nízkou připravenost a existuje zde vysoká míra rizika, že žadatelé nebudou u významného množství projektů schopni v termínu požadovaném Výzvou doložit všechny přílohy požadované k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Čtěte také: Více o sluneční energii

V rámci výzvy Obnovitelné zdroje energie - větrné elektrárny - výzva II. budou podpořeny projekty do výše plánované alokace 3 mld. Kč, přičemž ŘO orgán v současné chvíli neplánuje navyšování alokace Výzvy. Všechny projekty budou v souladu s Modelem hodnocení dané Výzvy vyhodnoceny a bude využit zásobník projektů. minimální výše celkových způsobilých výdajů na projekt musí být 3,070 mil. Kč a maximálně 66,7 mil.

NKÚ zjistil, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) podporovaly z „Modernizačního fondu“ výhradně fotovoltaické projekty. Projekty ze čtyř NKÚ kontrolovaných výzev programu „Nové obnovitelné zdroje v energetice“ (RES+) s dotací 12 mld. Kč a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 GWp zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR oproti roku 2022, kdy byl 2,1 GWp. Na jiné obnovitelné zdroje, tedy např. na zmíněné větrné elektrárny, již v programu nezbývají peníze.

Přesto MŽP a SFŽP v dotacích významně zvýhodnily domácnosti. Zatímco dotace pro podnikatele nastavily na průměrnou částku 5 500 Kč na jeden kWp výkonu, domácnosti a obce a jimi zřízené organizace získaly dotaci v průměru 29 700 Kč na kWp výkonu FVE. Podpora, kterou MŽP a SFŽP poskytly na výstavbu FVE v domácnostech či na veřejných budovách, přináší pětkrát nižší instalovaný výkon FVE oproti podpoře poskytnuté podnikatelským subjektům.

SFŽP, který je správcem prostředků „Modernizačního fondu“, obdržel od ledna 2021 do června 2024 od Evropské investiční banky (EIB) celkem 105,6 mld. Kč a příjemcům podpory vyplatil z různých programů „Modernizačního fondu“ 32,8 mld. Kč. Z toho 12,7 miliardy korun tvořily dotace z programu RES+.

Podpořené podnikatelské projekty (ze čtyř kontrolovaných výzev RES+) s dotací ve výši 12 mld. Kč a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 GWp zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR oproti roku 2022, kdy byl 2,1 GWp. ČR u EIB obhájila investice na fotovoltaické projekty financované z programu RES+ ve výši 73 mld. Kč, což představuje 95 % z posledního odhadu alokace programu RES+ ze září 2024.

Pokud v průběhu let 2025 až 2030 nedojde ke zvýšení příjmů „Modernizačního fondu“, které jsou závislé na vývoji cen emisních povolenek, a současně dojde k realizaci již obhájených investic programu RES+, nebudou v „Modernizačním fondu“ peněžní prostředky na podporu jiných obnovitelných zdrojů energie.

Zatímco podnikatelské subjekty získaly dotaci na jeden kWp výkonu v průměrné výši 5 500 Kč, domácnosti, obce a jimi zřízené organizace získaly v průměru 29 700 Kč na kWp výkonu FVE. NKÚ analyzoval strukturu příjemců podpory z řad podnikatelů. Zjistil, že více než 9 mld. Kč, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+, získalo pouze 15 příjemců podpory, a to na 219 z celkem 725 podpořených projektů. Největší příjemce dostane podporu ve výši 4,4 mld.

NKÚ dále zjistil, že investice do nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, které MŽP a SFŽP v prvních čtyřech kontrolovaných výzvách RES+ podpořily, zahrnují novou kapacitu bateriové akumulace elektrické energie pouze na úrovni 7 % plánovaného instalovaného výkonu FVE. Při kontrole podmínek podpory NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP ve dvou kontrolovaných výzvách bonifikovaly uhelné regiony (Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj). Kontrola prověřila 12 projektů. Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli.

Energetické Úspory a Projekty ČEZ ESCO

Celkem 26 energeticky úsporných projektů se zárukou od ČEZ ESCO pomohlo v loňském roce městům, nemocnicím, kulturním institucím, ale i průmyslovým podnikům snížit jejich náklady na energie o 380 milionů korun. Projekty energetických úspor se zárukou (EPC) výrazně snižují náklady na vytápění, elektřinu, plyn a vodu. To kromě mnohamilionových úspor přináší i výraznou modernizaci objektů, stejně jako snížení uhlíkové stopy. Výrazným hráčem na poli energetických úspor řešených metodou EPC je ENESA, dceřiná společnost ČEZ ESCO. Její projekty dosahují více než poloviny celkových úspor ze všech projektů EPC doposud realizovaných na území ČR.

Postoj Komory Obnovitelných Zdrojů Energie

Rok 2025 ukázal, že obnovitelné zdroje energie mají v Česku rostoucí ekonomický a sociální význam, jejich rozvoj však zůstává nerovnoměrný a v řadě oblastí brzděný regulatorní nejistotou. Podle Komory OZE se potvrzuje, že vlastní výroba a vlastní spotřeba energie jsou ve veřejném zájmu státu. Domácnostem přinášejí nižší účty, energetickému systému odlehčení sítí a celé ekonomice širší rozprostření investic a přínosů napříč regiony.

„Obnovitelné zdroje dnes nejsou ideologické téma, ale praktický nástroj ke snižování nákladů a ke stabilizaci energetiky. Posilují naší bezpečnost. Sektor ale potřebuje dlouhodobé, transparentní a funkční podmínky pro povolování, regulaci i podporu,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Komora OZE podporuje cíl instalovat do roku 2030 přibližně 10 gigawattů (GW) nových obnovitelných zdrojů. U fotovoltaiky doporučuje vyvážený rozvoj malých decentralizovaných systémů (určených pro vlastní nebo lokální spotřebu) a velkých projektů, u větru transparentní a jednotný přístup v povolování. U teplárenství vidí budoucnost v průmyslových tepelných čerpadlech a využití odpadního tepla, například z datových center.

„Pokud má energetická transformace fungovat, musí být srozumitelná, spravedlivá a ekonomicky výhodná. Data jasně ukazují, že obnovitelné zdroje tyto podmínky splňují - bez aktivního státu a politiků to ale nepůjde,“ dodává Štěpán Chalupa.

Struktura Podpory Obnovitelných Zdroju Energie

NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP z programu RES+ podporovaly výhradně fotovoltaické projekty. V roce 2023 v ČR pokrývaly obnovitelné zdroje celkovou spotřebu energie necelými 19 % (18,59 %).

tags: #obnovitelne #zdroje #energie #tiskova #zprava

Oblíbené příspěvky:

• Studie o znečištění ovzduší
• Povinnosti podnikatelů a odpad
• Ekologické organizace v ČR
• Význam trojúhelníku v přírodě
• Návod na zapojení šedých vod