Obnovitelné zdroje v České republice

Dění na evropských energetických trzích a v české energetice stále více zajímá nejen odborníky, ale i širší veřejnost. Energetika totiž v posledních letech prochází rozsáhlou transformací, která se dotýká nejen firem, ale také domácností. Ve veřejné debatě, v byznysu, ale i v konverzaci mezi lidmi mimo obor se dnes můžeme běžně setkat s tématy, jako je odklon od uhlí, výstavba nových jaderných zdrojů nebo boom fotovoltaik.

Výroba elektřiny v ČR

Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala druhý rok po sobě meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, kdy hnědouhelné elektrárny vyrobily zhruba o 8 % méně elektřiny a černouhelné dokonce o 64 % méně elektřiny než v roce 2023. Snížila se také výroba v jaderných elektrárnách, které v meziročním srovnání do sítě dodaly o 2 % méně elektrické energie.

Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.

Výroba elektřiny poklesla výrazně i v porovnání s krizovými lety, v porovnání s předpandemickým rokem 2019 poklesla vloni o téměř 15 %. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním tuzemské spotřeby elektřiny a snížením exportu elektřiny do zahraničí, který poklesl druhý rok v řadě zhruba o třetinu.

Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 %. Na třetí místo se vyhouply solární elektrárny, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. S podílem 5,7 % na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o více než třetinu tak předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,1 %. Další příčky s podílem mezi 3-4 % na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE a biomasa.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Výroba elektřiny v ČR je tradičně nejvyšší v zimních měsících a nejnižší v létě. Kopíruje tak sezónní výkyvy ve spotřebě elektřiny. Rok 2024 dosáhl nejnižší výroby téměř ve všech měsících za poslední roky. Za posledních šest let byla pouze v roce 2023 výroba v květnu, červnu, červenci, září, listopadu a prosinci srovnatelná s rokem 2024.

Budoucí vývoj výroby elektřiny

ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících letech narůstat, zatímco uhelné elektrárny budou od roku 2030 postupně odstavovány. Ačkoliv ČR prozatím nemá stanovený termín odklonu od uhlí, mnozí provozovatelé uhelných zdrojů plánují jejich odstavení z ekonomických důvodů. Po roce 2030 se tak předpokládá, že uhlí bude spalováno především v menších teplárnách či lokálních topeništích. Plánem současné vlády je prosadit odklon od uhlí do roku 2033.

Očekává se naopak rostoucí výroba obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu. Výroba fotovoltaických elektráren by se měla dle predikcí do roku 2030 zhruba ztrojnásobit a v případě větrných elektráren by měla být přibližně pětkrát vyšší. Výroba plynových zdrojů by se měla zhruba zdvojnásobit.

V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně klesat.

Spotřeba elektřiny

Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a nenavázala tak na klesající trend z předchozích let. Čistá spotřeba minulý rok dosáhla 57,9 TWh. Loňský rok přitom podle dat Úřadu začal plošným nárůstem spotřeby. Během ledna vzrostla spotřeba elektřiny meziročně o 5 %. Příčinou bylo chladné počasí v prvním měsíci tohoto roku.

Čtěte také: České startupy a energie

Spotřeba elektřiny v ČR dosáhla svého krizového dna v roce 2023, tedy v čase, kdy přetrvávaly důsledky energetické krize, a byla nejnižší za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 TWh elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 % méně. V roce 2024 byla tedy přibližně na stejné úrovni.

V dalších měsících už spotřeba v porovnání s předešlým rokem postupně klesala, a to i při meziročním srovnání. Příčinou bylo opět počasí, které bylo ve srovnání s teplotním průměrem teplejší. Chladnější počasí pak mírně zvyšovalo spotřebu elektřiny až v posledních měsících roku 2024.

Omezování spotřeby energií v Česku pokračuje už dva roky. Kromě počasí k tomu výrazně přispělo také zdražování energií. Úspory přitom byly patrné u všech kategorií odběratelů.

Spotřeba v roce 2024 zůstala pod úrovní před pandemií (2019), což odráží přetrvávající trendy úspor a změn v průmyslové i domácí spotřebě. Celkově tak lze pozorovat stabilizaci po předchozích výraznějších poklesech, avšak na nižší úrovni než v minulosti.

K největšímu poklesu spotřeby v roce 2024 došlo u maloodběratelů, mezi které se řadí malé a střední firmy a domácnosti. Meziroční pokles spotřeby se u této kategorie odběratelů pohybuje kolem hranice 9 %. Na trend úspor naskočili v roce 2024 i velkoodběratelé z vysokého napětí, tedy průmyslové podniky, komerční a logistické areály nebo datová centra. Ty tvoří více jak třetinu celkové spotřeby a dle dat ERÚ klesla jejich spotřeba o více jak 5 %.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Predikce spotřeby v následujících letech

Očekává se, že spotřeba elektřiny v České republice bude v následujících letech stagnovat nebo mírně růst, zejména díky elektrifikaci dopravy a zvýšené poptávce v průmyslových odvětvích, jako je výroba baterií a digitální technologie. Podle predikcí by mohla spotřeba elektřiny do roku 2040 vzrůst o 30-76 % ve srovnání s úrovní roku 2022, přičemž konkrétní hodnota závisí na zvoleném scénáři rozvoje. Progresivní scénář například odhaduje nárůst spotřeby včetně ztrát v síti na přibližně 90 TWh v roce 2035 a až 98 TWh v roce 2040.

Přeshraniční toky elektřiny

Rok 2024 se nesl ve znamení klesajícího exportu elektřiny z České republiky do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 6,43 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2023 představuje 30% pokles. Celkový export elektřiny činil 7,68 TWh a celkový import 1,26 TWh.

V posledních 10 letech ČR zaznamenala nejvyšší exportní bilanci v roce 2014 a to 16,3 TWh, mezi lety 2015 až 2022 se pak vždy pohybovala mezi 10 až 14 TWh.

Nižší využívání uhelných zdrojů se tak nyní začíná viditelně projevovat a naplňuje se tak scénář provozovatele přenosové soustavy, že se ČR v průběhu několika nadcházejících let stane čistým importérem elektrické energie.

V hodinovém srovnání loni ČR celkem 6 732 hodin exportovala elektrickou energii a 2 052 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). V roce 2023 byl export zaznamenán v 7 285 hodinách a import v 1 475 hodinách (a poměr export vs. import tehdy činil zhruba 83:17).

Legislativní změny a dotační programy

Rok 2024 přinesl celou řadu legislativních změn a novinek, které mají pomoci dalšímu rozvoji OZE. Kromě spuštění Elektroenergetického datového centra, které zajišťuje možnost sdílení elektřiny, se počátkem roku očekává schválení Lex OZE 3, který by měl konečně zavést akumulaci a flexibilitu do české legislativy. Lze zmínit i představenou metodiku pro zavádění akceleračních zón a s tím spojené zrychlení povolovacího procesu pro elektrárny s větším instalovaným výkonem. Podpořit takový typ elektráren se bude snažit i MPO, a to vypsáním provozní podpory během let 2025 až 2027 pro až 350 MW nového instalovaného výkonu ročně.

Ceny energií klesají, nicméně zájem o obnovitelné zdroje v Česku neutichá. Domácnosti, jež byly doposud hlavními zájemci, v poptávce rychle dohánějí soukromé společnosti. I jejich majitelé chtějí posílit vlastní nezávislost a soběstačnost a ušetřit peníze vynaložené na účty za energie. A pomáhá také spuštění nového dotačního programu RES+, v němž na úspěšné žadatele čeká devět miliard korun.

1. 3. 2024 odstartoval nový dotační titul RES+ v rámci Modernizačního fondu, který má několik výzev. Stejný servis pak čeká i zákazníky z řad domácností.

Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro domácnosti patří zejména zateplení obálky budovy, výměna oken, instalace fotovoltaických a fototermických systémů a dalších moderních zdrojů vytápění, tedy například tepelných čerpadel. Program Nová zelená úsporám je zaměřen na podporu snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů. Podporovány jsou dílčí i komplexní renovace rezidenčních budov. Dotaci můžete čerpat na výstavbu či nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností, environmentálně šetrné způsoby vytápění, tepelná čerpadla, přípravu teplé vody, zpětné získávání tepla z odpadní vody a instalaci obnovitelných zdrojů energie a systémů řízeného větrání s rekuperací. Čerpat příspěvek je ale také možné na efektivní zachytávání a využití dešťové a odpadní vody, výstavbu zelených střech a spolu se zateplením také na instalaci stínicí techniky.

Klíčové ukazatele roku 2024

tags: #obnovitelné #zdroje #v #České #republice #firmy

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu s inteligentními koši
• Klíčenky s motivy přírody
• Integrace ESG
• Odpadové a vodní hospodářství - legislativa ČR
• O koloběhu vody