Klimatický region Ochoz u Brna

Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Obec Ochoz u Brna se nachází v Jihomoravském kraji v SO ORP Šlapanice, cca 10 km od Brna. Celková rozloha řešeného území činí 1 454,3 ha.

Geologické podloží obce je pestré. Západní část tvoří arkózy a slepence, které přechází do granodioritu. V intravilánu převažují jíly, prachové jíly, podřadné písky a spraše. Ve střední části katastru nalezneme vápence a dolomity, s ostrůvky spraší. Na východě převažují droby, jílovité břidlice a prachovce. Ve východním a západním cípu území obce dominuje především kambizem a jeho variety (zejména kambizem modální a dystrická), v menší míře jsou zde zastoupeny také hnědozem modální, luvizem modální, pelozem modální. Střední část tvoří rendziny (rendzina modální, kambická, litická) s občasným výskytem luvizemě modální. V oblasti intravilánu se vyskytuje především hnědozem modální.

Drahanská vrchovina je geomorfologický celek ležící zhruba uprostřed Moravy, součást Brněnské vrchoviny. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Nejvyšší bod Skalky, který dosahuje 735 m n. m., se nachází ve východní části, označované jako Konická vrchovina (droby, slepence, břidlice, ostrůvky prvohorních devonských vápenců u Javoříčka a Mladče). Dalšími podcelky Drahanské vrchoviny jsou největší česká krasová oblast Moravský kras, v němž vystupují na ploše téměř 100 km čtverečních prvohorní devonské vápence, a Adamovská vrchovina, složená hlavně z žuly a granodioritu, která byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek.

Moravský kras je největším a nejlépe vyvinutým krasovým územím v ČR, tvořený devonskými a spodnokarbonskými vápenci s rozlohou 91,40 km2. Střední nadmořská výška se pohybuje okolo 448 m. Plochý krasový povrch tvoří v severní části mělkou sníženinu, ve střední a jižní části je ve stejné úrovni nebo výše než okolí. Nachází se zde zbytky tropického krasu, hlavně závrty u obce Rudice vyplněné tropickými zvětralinami. Vyskytují se zde hluboká, zčásti suchá kaňonovitá údolí zvaná žleby, četné krasové jevy, jak povrchové, tak podzemní. Krasový povrch je pokryt poli, svahy údolí jsou většinou zalesněné, zachovala se zde řada smíšených porostů, dokonce s výskytem tisu. V hlubokých žlebech jsou četné podhorské a horské druhy v důsledku klimatické inverze, na výslunných stráních jsou pak stepní a lesostepní společenstva.

Drahanská vrchovina leží v klimatické oblasti mírně teplé, mírně vlhké, vrchovinné. Atmosférické srážky se pohybují v rozmezí 616-711 mm za rok. Ve vegetačním období je průměrná teplota 12,5 stupňů Celsia. Vzhledem k poloze a k neexistenci velkých průmyslových podniků je zde jedno z nejčistších ovzduší v České republice. Nicméně, v roce 2008 došlo k rozšíření výroby plastových akrylátových van a příslušenství v okolí nejvyšších partií vrchoviny, což vedlo k výraznému poklesu kvality ovzduší v této části Drahanské vrchoviny.

Čtěte také: Příroda Horního Ochozu

Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Je velmi chudá na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod. Nemá velké toky, jedná se o pramennou oblast na rozvodí Svratky (jihozápadní část) a horní Moravy (sever a východ). Významnými toky na povodí Svratky jsou Svitava (ta zde ovšem nepramení) s přítoky Bělou a Punkvou, Říčka a Rakovec.

Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální účely. Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o průměrnou teplotu vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, průměrný počet letních dnů (s nejvyšší teplotou ≥ 25 °C), mrazových (s nejnižší teplotou ≤ -0,1 °C) a ledových (s maximální teplotou ≤ 0,1 °C) dnů a počet dnů s průměrnou teplotou minimálně 10 °C. Pro srážkové poměry byly vybrány srážkové úhrny ve vegetačním období (od dubna do září) a v chladnější polovině roku (od října do března), počet dnů se srážkami minimálně 1 mm a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil počet jasných dnů (oblačnost zabírá méně než 20 % oblohy) a zamračených dnů (více než 80 %). Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů (Quitt, 1971).

Původně bylo podnebí klasifikováno podle přiřazení 14 vybraných charakteristik podnebí každému čtverci o velikosti strany 3 km. Celé zkoumané území (oblast ČSSR) bylo rozděleno na tyto čtverce, ke kterým byly vztaženy hodnoty vyjadřující počet změn klimatických charakteristik mezi jedním a sousedním čtvercem. Hranice vydělených jednotek podnebí byly vedeny místy, kde docházelo k největším změnám. Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7). Evžen Quitt (22. července 1933 - 19. srpna 2013) byl český geograf a klimatolog, rozený Zlíňák. Je autorem klimatické regionalizace Československa, která byla v 70. letech publikována pod názvem Klimatické oblasti Československa.

V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4.

Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá. Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé, podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá. Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11.

Čtěte také: Dřevěný ochoz: Konstrukční detaily

Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.

Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Tyto údaje byly vypracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950. V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.

Čtěte také: Škola v přírodě - Ochoz u Brna

tags: #ochoz #u #brna #klimaticky #region

Oblíbené příspěvky:

• Taxi Hlavní Nádraží Pardubice
• Recenze ekologických pracích prášků: Který je nejlepší?
• Třídění odpadu Hranice
• Tasky pro třídění od Makra
• Tipy na udržitelné balení