Ochrana ovzduší: Infografika

Infografiky jsou skvělý způsob, jak nenásilně předávat informace. Proto se podíváme na problematiku ochrany ovzduší skrze infografiky.

Smogové situace

Smogová situace představuje stav krátkodobě výrazněji znečištěného ovzduší. Konkrétně jsou pro tyto účely sledovány koncentrace částic PM10, přízemního ozonu (O3), oxidu siřičitého (SO2) a oxidu dusičitého (NO2).

Smogová situace se vyhlašuje při naplnění podmínek pro vyhlášení. To zahrnuje jak plošný charakter zvýšených koncentrací (větší území), tak například u částic PM10 fakt, že se na základě předpovědi počasí v blízké době nepředpokládá zlepšení situace.

Pokud jsou koncentrace znečišťujících látek výrazněji vyšší, než činí prahové hodnoty pro vyhlášení smogové situace, může být vyhlášen stav ještě většího znečištění - v případě PM10, SO2 a NO2 stav tzv. regulace, u přízemního ozonu tzv. varování.

V současné době jsou již v České republice vyhlašovány smogové situace výhradně z důvodu vysokých koncentrací částic PM10 (zimní smog, nejčastěji při velmi nízkých teplotách a špatných rozptylových podmínkách) nebo vysokých koncentrací přízemního ozonu (letní smog, za horkých jasných dní). Koncentrace SO2 a NO2 již v Česku hodnot pro vyhlašování smogové situace dlouhodobě nedosahují.

Čtěte také: Ochrana ovzduší a koloběh

Smogové situace nepředstavují bezprostřední ohrožení na životě! Přesto by měly zejména lidé patřící do skupiny citlivějších osob dodržovat některá doporučení za účelem minimalizace jakýchkoliv zdravotních komplikací.

Kdo patří do skupiny citlivých osob?

• Děti: Děti včetně kojenců.
• Těhotné: Do skupiny citlivých osob nepatří jen těhotné ženy, ale také vyvíjející se plod.
• Starší osoby
• Chronicky nemocní: Osoby s chronickým onemocněním zejména dýchací a/nebo kardiovaskulární soustavy (astmatici, pacienti s chronickou obstrukční chorobou plic apod.).
• Akutně nemocní: Osoby akutně nemocní nebo krátce po nemoci, kteří jsou v tu chvíli dočasně oslabení.

Doporučení při vyšší úrovni znečištění ovzduší

• Omezte pobyt ve venkovním prostředí: I při zvýšených koncentracích znečišťujících látek můžete chodit ven (na nákup, do školy apod.), dobu strávenou ve venkovním prostředí se však snažte minimalizovat. Zvažte také denní dobu, kdy půjdete ven. Při vysokých koncentracích přízemního ozonu bývají hodnoty nejvyšší v odpoledních a večerních hodinách. U částic je to zejména během dopravních špiček a doby zatápění (večer, ráno).
• Nesportujte ve venkovním prostředí: Při zvýšené fyzické aktivitě roste intenzita dýchání, což není při špatné kvalitě ovzduší žádoucí.
• Větrejte krátce a intenzivně: Existuje řada zdrojů znečišťování ovzduší v interiérech, kde může být kvalita ovzduší i horší než venku. Proto je potřeba i během zvýšených koncentrací znečišťujících látek ve venkovním prostředí větrat! Větrejte však jen krátce, za to ale intenzivně. Ideálně 3× až 4× denně.
• Omezte znečišťování ovzduší v interiéru: Jelikož není žádoucí dlouhé větrání, omezte znečišťování ovzduší ve vnitřním prostředí. Mezi to patří např. vyhýbání se barvení, lakování, ideálně např. také kouření apod. v interiéru.
• Zahajte včas léčbu a připravte se: Pokud se objeví obtíže nebo zhoršení zdravotního stavu, včas zahajte léčbu. Chronicky nemocní, kteří ví, že jsou na vyšší míru znečištění citliví, by u sebe měli mít připravené léky. Při projevu akutního onemocnění je dobré se rovněž začít včas léčit.
• Obzvláště v době zhoršené kvality ovzduší usilujte o snížení produkce znečišťujících látek. Například ve větší míře vyžívejte městskou hromadnou dopravu nebo nezakládejte otevřené ohně.

Zdroje znečištění ovzduší

Nejvýznamnějším znečišťovatelem v České republice jsou domácnosti. Největším problémem znečišťování ovzduší v ČR je sektor Domácnosti, konkrétně vytápění ve starých kotlech na pevná paliva (dřevo, uhlí). Nikoliv auta, ani průmysl.

Nejhorší bývá kvalita ovzduší v zimě v malých obcích. Ve velkoměstech je dominantním zdrojem znečištění většinou doprava. Výrazně více emisí ale produkuje vytápění ve starých kotlech na pevná paliva (dřevo, uhlí). Těch je výrazně vyšší podíl v malých obcích, kde je kvalita ovzduší v topné sezóně obecně nejhorší.

Elektromobily jsou lepší alternativou, ale nemají nulové emise. Emise z dopravy nejsou jen to, co „vyletí“ z výfuku, ale také tzv. nevýfukové emise (otěry brzdových destiček, pneumatik, vozovky apod.). Ty mají i elektromobily. Snížit emise z dopravy lze např. také zlepšením její plynulosti.

Znečištěné ovzduší je v Evropě nejvýznamnější environmentální zdravotní riziko. Odhaduje se, že jen v Evropě zemře předčasně kvůli zvýšeným koncentracím částic PM2,5 téměř 300 000 osob.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Kvalitu ovzduší ovlivňují emise, ale i další faktory. Kromě samotného množství produkovaného znečištění se na kvalitě ovzduší podepisuje zejména počasí (rozptylové podmínky, teplota vzduchu, rychlost a směr větru, výskyt srážek atd.). Dále například také dálkový přenos znečištění z širokého okolí.

Zdroj znečištění může být i tisíce kilometrů daleko. Znečišťující látky se v ovzduší mohou šířit na velmi velké vzdálenosti. Například šíření saharského písku až na území České republiky nebo významný transport znečišťujících látek z Polska na naše území, především v Moravskoslezském kraji.

Znečištění nemusí být vidět ani cítit. Řada znečišťujících látek není vidět a nemusí být ani cítit. Např. oxid uhelnatý je toxický plyn bez barvy a zápachu. Naopak kouř vycházejících z chladících věží jaderné elektrárny nebo kondenzační stopy za letadly, jsou tvořeny výhradně nebo téměř výhradně neškodným kondenzátem vodní páry.

Kvalita ovzduší uvnitř bývá často horší než venku. Také v domácnosti existuje spousta zdrojů znečištění ovzduší (krb, vaření, spreje, hygienické prostředky, vonné tyčinky, sušička, tiskárna, barvy, kouření, kamna apod.). Důležité je pravidelně a dostatečně větrat vnitřní prostory.

Problém jsou malé částice. Obecně platí, že čím je částice menší, tím je potenciálně zdraví nebezpečnější, protože může pronikat hlouběji do dýchacího systému. I největší částice, které považujeme za znečišťující látky, jsou výrazně menší, než co můžeme pozorovat prostým okem.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Kvalita ovzduší se v ČR dlouhodobě zlepšuje. Míra znečištění ovzduší v České republice se neustále zlepšuje. Primárně je to díky postupné obnově vozového parku, výměně starých kotlů na pevná paliva nebo například zefektivňování průmyslových procesů.

Špatná kvalita ovzduší má řadu negativních dopadů. Znečištění může vést k řadě zdravotních problémů (kardiovaskulární a/nebo dýchací potíže, problémy s nervovou a rozmnožovací soustavou, stárnutí kůže, dráždění očí, nosu, dopad na játra, slezinu, krev). Zároveň může negativně ovlivňovat také ekosystémy.

Každý může pomoci, aby byl vzduchu, který dýcháme, čistší - používat vhodný způsob vytápění, větrat, omezit spalování rostlinného materiálu v otevřeném ohni, preferovat hromadnou dopravu atd.

Podíl zdrojů emisí v ČR

Sloupcové grafy ukazují hlavní kategorie zdrojů znečišťování ovzduší v České republice pro různé znečišťující látky, které mají v zákoně o ochraně ovzduší definován imisní limit.

Celkově nejvýznamnějším zdrojem znečišťování je kategorie Domácnosti, kde je nejvíce problematické vytápění ve starých kotlech na pevná paliva. příslušný imisní limit (zejména benzo[a]pyren a částice PM2,5).

V grafech není uveden přízemní ozon, který nemá významný zdroj a vzniká až v atmosféře reakcemi jiných chemických látek.

Česká republika vyprodukovala více než 12 tun CO2eq na osobu v roce 2015, zatímco světový průměr byl 6,5 tun CO2eq. Průměrný obyvatel České republiky tedy vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti celosvětovému průměru.

Asie produkuje více než polovinu globálních emisí, zároveň však představuje 60 % globální populace. Nejvyšší emise skleníkových plynů na obyvatele má Katar, 67 t CO2 ročně. Z větších států pak Austrálie, 28 t CO2 ročně.

Přepočet emisí skleníkových plynů na obyvatele umožňuje srovnání zemí z určitého pohledu, avšak nezohledňuje rozdíly v životní úrovni jednotlivých zemí. Například Norsko má mírně vyšší emise na osobu než Česká republika (průměrný Nor vyprodukuje necelých 14 t ročně, průměrný Čech 12 t CO2eq), zároveň však obyvatelé Norska mají dvojnásobnou životní úroveň oproti České republice. Oproti tomu obyvatelé Běloruska mají ještě vyšší průměrné emise (15,6 t), avšak téměř poloviční životní úroveň v porovnání s obyvateli České republiky.

tags: #ochrana #ovzduší #infografika

Oblíbené příspěvky:

• Bývalá továrna MIAX
• Řešení problémů s odtokem spotřebičů
• Příčiny požárů skládky Litvínov
• Nástěnný odpadkový koš 3l
• Výpočet poplatku za skládkování odpadu