Ochrana přírody a krajiny je pestrý pojem, zahrnující nejen práci v terénu, ale také šetrné hospodaření v krajině a minimalizaci dopadů vzorců spotřeby na ekosystémy. To je ochrana přírody ve smyslu zákona 114/92 Sb. a dalších národních, EU a mezinárodních dokumentů. Někteří lidé usuzují, že ochrana přírody je luxus, který nám nic praktického nepřináší.
S ochranou přírody začali naši předkové již kolem 12. století, kdy svébytným způsobem chránili lesy určené k honitbě zvěře. Na úrovni státu pak prvky ochrany přírody nesl dokument Maiestas Carolina Karla IV. - mimochodem i s přísnými tresty pro ty, kteří by přírodu ničili (nutno říci, že návrh nebyl přijat pro odpor šlechty). Nejstarší chráněné území nejen ČR, ale i Evropy vzniklo v roce 1838 a je jím Žofínský prales v Novohradských horách.
V současnosti v ČR najdeme 4 národní parky (NP), 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), více jak 2000 maloplošných chráněných území různé úrovně ochrany a 6 biosférických rezervací UNESCO. Plus další území zapojená do mezinárodních projektů ochrany přírody - NATURA 2000. V Česku chráníme celkově více jak 15 % rozlohy našeho státu.
Chráněná území v ČR dělíme na velkoplošná (NP a CHKO) a maloplošná (Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace, Národní přírodní památky a Přírodní památky). Ochranná pásma s různým stupněm ochrany najdeme také u významných vodních zdrojů nebo lokalit výskytu rostlinného či živočišného druhu.
Problematika ochrany krajiny je dále rozebírána v tématech konektivity krajiny (fragmentace krajiny), krajinného rázu, územního systému ekologické stability (ÚSES), významných krajinných prvků a přírodních parků. Šíření invazních druhů včetně odkazu na podrobné informace o invazních druzích. Mezinárodní ochrana přírody - informace o členství v mezinárodních organizací, evropských směrnic a nařízení, mezinárodních úmluv a mezinárodní spolupráci.
Čtěte také: Přírodní bohatství Česka
Postupy při realizaci péče o vodní ekosystémy, lesní ekosystémy, nelesní ekosystémy, neživou přírodu, památné stromy. Dále je sekce věnována speciálním opatřením pro druhovou ochranu (záchranné programy, projekty), návštěvnické infrastruktuře, stráži přírody a pozemkům v majetku státu.
ČIŽP je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním právních předpisů v oblasti životního prostředí. Rovněž dohlíží na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. CENIA je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí.
Praktická opatření sloužící bezprostředně k ochraně přírody Spolu s dalšími organizacemi zajišťuje Veronica náhradní hnízdní podložky pro čápa bílého a další akce na ochranu ptáků, budky pro netopýry a péči o handicapované živočichy. Kromě jiného každoročně pořádá Evropskou noc pro netopýry, prodej vánočních jedlí bělokorých v květináčích a jejich jarní výsadbu v lesích v okolí Brna. Zabýváme se také ochranou obojživelníků při tahu, ochranou plazů a ochranou netopýrů na letních koloniích a na zimovištích. Zabýváme se podrobným mapováním situace kolem územních systémů ekologické stability (ÚSES) a vůbec veřejné zeleně v Brně. Ve spolupráci s mezinárodní organizací CEEWEB jsme se zapojili do projektu propagace služeb ekosystémů. Ekosystémové služby je možno rozdělit mj. na služby podpůrné, zásobovací, regulační a kulturní.
ZO ČSOP Veronica se ujala vypracování tzv. stínového seznamu soustavy Natura 2000. Vydali jsme proto publikaci Služby přírody, které zároveň vychází v osmi dalších jazykových mutacích. Brožura srozumitelným způsobem na praktických příkladech vysvětluje, jaké služby nám příroda přináší . Jako zástupci veřejnosti se angažujeme v tvorbě územních plánů, v řízeních vedených Českou inspekcí životního prostředí, soudy, ombudsmanem. Zveřejňování různých kauz a prezentace návrhů na jejich řešení.
Obecná ochrana přírody a krajiny je věcně vymezena v části druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Představuje základní úroveň ochrany krajiny, jejích přírodních hodnot a ekologicko-stabilizačních funkcí, zachování rozmanitosti druhů, ale také ochrany a šetrného využívání přírodních zdrojů. Obecnou ochranu přírody a krajiny komplementárně doplňuje zvláštní územní ochrana přírody a krajiny a zvláštní druhová ochrana, resp. vytváření soustavy Natura 2000 a její ochrana.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
K nástrojům obecné ochrany přírody a krajiny s významným územním průmětem patří zejména ochrana a vytváření územních systémů ekologické stability, ochrana významných krajinných prvků včetně jejich registrace, ochrana krajinného rázu včetně zřizování přírodních parků s klíčovou vazbou na ochranu a rozvoj hodnot v území prostřednictvím nástrojů územního plánování.
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny jsou před zničením, poškozováním a degenerací dále chráněny všechny druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, resp. jejich populace. Volně žijící ptáky je zakázáno úmyslně usmrcovat nebo jakýmkoliv způsobem odchytávat, úmyslně poškozovat, ničit nebo odstraňovat jejich hnízda a vejce, sbírat ve volné přírodě a držet jejich vejce (i prázdná), úmyslně vyrušovat ptáky, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. Před poškozováním a ničením jsou chráněny také dřeviny rostoucí mimo les a zákon stanoví podmínky pro možnost jejich kácení.
Obecná ochrany přírody a krajiny ovšem pokrývá také ochranu vybraných neživých fenoménů. Zákonem je zakázáno ničit, poškozovat nebo upravovat ani jinak měnit dochovaný stav jeskyní a přírodní jevů, které s jeskyněmi souvisejí (např. krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod). Podobně jsou před zničením, poškozením nebo odcizenímzákonem chráněny paleontologické nálezy (významné hmotné doklady nebo pozůstatky života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti).
Krajina je v § 3 odst. 1 písm. m) zákona o ochraně přírody a krajiny definována jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“ Ekosystém je přitom definován jako „funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase“ (§ 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).
Úmluva Rady Evropy o krajině definuje krajinu jako „část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“, přičemž úmluva se aplikuje na celé území států, které úmluvu přijaly, a pokrývá přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje plochy pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
V Česku přírodní prostředí dle zákonů podléhá obecné ochraně, navíc jsou vymezena území a druhy organismů, které vyžadují zvláštní ochranu. Ochrana organismů spočívá zejména v ochraně jejich životního prostředí. Ne vždy je optimální určité prostředí zcela znepřístupnit člověku. Mnohé biotopy ke svému zachování potřebují určitou míru narušení, např. Ochrana jedinců má výraznější význam u (velkých) savců, naopak minimální význam má třeba u bezobratlých živočichů.
Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky (Krkonošský NP, NP České Švýcarsko, NP Podyjí, NP Šumava) a chráněné krajinné oblasti (např. Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Povolení či zákazy určitých činností v daných územích jsou obecně popsány zákonem 114/1992 Sb., dále mohou být specificky definovány ve vyhlašovací dokumentaci. Maloplošná ZCHÚ v kategorii NPR a NPP mají na tabulích u vstupů vyobrazený velký státní znak, PR a PP malý státní znak.
Zvláště chráněná území mohou být v rámci krajiny vyznačena pomocí dvojice červených pruhů (např. na stromech). Dále jsou vyhlašovány památné stromy, což slouží k ochraně jednotlivých stromů, alejí či stromořadí. V rámci mezinárodní ochrany mohou být území součástí soustavy Natura 2000 (v rámci EU). Ta zahrnuje evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti. Na celosvětové úrovni mohou území spadat mezi biosférické rezervace UNESCO (Man and the Biosphere). V Česku je takových území 6, patří sem třeba Biosférická rezervace Křivoklátsko (kryje se s CHKO).
Zvláště chráněné druhy organismů se v Česku dle zákona rozdělují na ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené. Na mezinárodní (pod dikcí IUCN, každé dva roky) i místní úrovni mohou být zpracovávány a vydávány červené seznamy (název vychází z barvy knihy, do níž se zapisovaly informace o pohřešovaných lodích).
Ochranu přírody a krajiny na území CHKO Bílé Karpaty vykonává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím Regionálního pracoviště Správy CHKO Bílé Karpaty se sídlem v Luhačovicích. Na území chráněné krajinné oblasti jsou vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody. Na území CHKO Bílé Karpaty je vyhlášeno celkem 51 zvláště chráněných území.
Památný strom je v České republice oficiální označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly za památné vyhlášeny postupem podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu“. Jde o tzv. zelenou páteř krajiny.
Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti.
tags: #ochrana #prirody #a #krajiny #prezentace #pro