Ochrana přírody Austrálie

Austrálie je kontinent nejen unikátní a velice dlouho izolovaný od zbytku světa, ale i jaksi starý a „unavený“, s rostlinami a zvířaty v podivných, ale relativně chudých formách. Austrálie je domovem mnoha unikátních rostlin a živočichů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Endemicky vyskytující se organizmus je ten, který nemůžete potkat nikde jinde na světě. Právě na taková zvířata a rostliny je Austrálie velmi bohatá. Volně žijící vombaty, klokany nebo koaly můžete spatřit pouze v Austrálii.

Na druhé straně hluboce propracovali Australané systém ochrany přírody. Kromě druhové ochrany podporují ochranu územní. Podobně chrání Australané i ohrožené druhy rostlin a živočichů. Mezi ohrožené druhy patří např. klokan medvědí, k. klokánek rudohnědý, bandikut králíkovitý, kunovec tečkovaný.

Územní ochrana přírody

Území jsou krajinné (přírodní) parky, resp. oblastí určených k ekologické výchově. Vyhlásili jako chráněné území krajinu okolo Sydney v Novém Jižním Walesu, tzv. Krajina Modrých hor (Blue Mountains - 198 881 ha) leží v dosahu jednoho sta kilometrů západně od Sydney. Za svůj název vděčí silicím v listech blahovičníků, které jsou v teplých dnech vypařovány do vzduchu a zdáli způsobují jeho modravý nádech.

V prvních letech 21. století se značně rozšířila síť chráněných území, i když panují značné rozdíly mezi kategoriemi v jednotlivých státech, které mají pravomoc pouze na svém území. Podle ní každá svazová země vyhlašuje a řídí NP na svém území. Z tohoto uspořádání se vymykají dva nejznámější NP (Uluru-Kata-Tjuta a Kakadu) a sedm zámořských území, chráněných centrálně. Jednota panuje v rámci kategorií národní park (NP) a přírodní rezervace (PR). V rámci obou zmíněných kategorií rozlišují mořské NP a mořské PR.

Národní parky a UNESCO

Mnohá chráněná území na úrovni národních parků jsou zařazena do Seznamu světového dědictví pod patronací UNESCO. Jsou to nejcennější a nejvýznamnější přírodní klenoty, v některých případech spojené s rozmanitou lidskou kulturou. Tak jsou chráněna různorodá území s rozdílnými motivy ochrany (geologickými, krajinářskými, přírodovědnými včetně kulturně historických apod.). Kromě toho jsou jiné registrovány jako Biosférické rezervace.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Některé významné lokality:

• Deštné tropické pralesy Queenslandu - jsou významné pro dokumentaci evoluce australského rostlinstva. Kromě toho se vyznačuje vysokou diverzitou vyšších (amniotických) obratlovců.
• Oblast jezer Willandra - představuje významné archeologické naleziště (artefakty staré 40 000 let). Jezero Mungo i navazující říční soustava vytvářely mokřadní oblast, v níž žili domorodci. To vše je v současné době lokalizováno v polopouštní krajině s příznačnými písečnými pahorky.
• NP Uluru-Kata-Tjuta leží v pomyslném centru kontinentu. Zde vystupuje z roviny 350 m vysoký kambrický pískovcovo-slepencový masív Uluru (dříve Ayers Rock). Jeho stáří odhadují odborníci na 550 mil. let. Nedaleko se nachází další útvar 26-i oblých rozbrázděných ještě vyšších skalisek Mount Olgas (domorodý název Kata-Tjuta - „mnoho hlav“).
• Tasmánská divočina - nejrozlehlejší CHÚ na australském kontinentu zohledňuje geologický vývoj i botanickou evoluci daných podnebných podmínek.
• Souostroví lorda Hovea - má tvar nevelkého půlměsíce (11 krát 3 km). Spolu s okolními skalními výchozy je sopečného původu. Význam a unikátnost tkví v izolaci ostrova a v zachycení vegetačních vývojových změn (banyány, kentia a jiné druhy).
• BR Kosciuszko (Australské /Sněžné/ Alpy) NP je označení pro horskou krajinu na pomezí Území hlavního města Austrálie (ACT - Australian Capital Territory), Nového Jižního Walesu (NSW - New South Wales) a Viktorie (V - Victoria).

Ohrožené druhy

Vymřelých druhů savců bylo australských. V Austrálii naleznete mnoho různých kultur, ale všechny spolu hezky ladí a fungují pohromadě. V Austrálii je obrovské množství různých rostlin, z nichž jsou mnohé skvěle přizpůsobené suchu a dokonce dokáží odolávat i ohni.

Austrálie je kontinent nejen unikátní a velice dlouho izolovaný od zbytku světa, ale i jaksi starý a „unavený“, s rostlinami a zvířaty v podivných, ale relativně chudých formách.

Současné výzvy v ochraně přírody Austrálie

Australské úřady zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí tohoto kontinentu. Experti v ní popsali, že v roce 2021 došlo k závažnému zhoršení biologické rozmanitosti, znečištění přírody i úbytku míst, kde se daří životu.

Podle nové vládní zprávy je stav životního prostředí v Austrálii špatný a zhoršuje se. Tato zpráva se v zemi vydává každých pět let - původně měla vyjít už vloni, ale tehdy ji liberální vláda nezveřejnila. Nová ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková označila její výsledky za „šokující“ a popsala je je jako „příběh krize a úpadku“.

Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky

Podle reportu Austrálie přišla o více druhů savců než jakýkoliv jiný kontinent na světě - je to už více než stovka druhů, mezi nimi například osm druhů klokanů. Jednou z hlavních příčin tohoto úpadku je ničení životního prostředí.

Téměř polovina země je totiž využívána k pastvě ovcí a dobytka, což má negativní dopad na biodiverzitu. Stát se potýká s masivním úbytkem lesů - od roku 1990 bylo vykáceno přibližně 6,1 milionu hektarů původního lesa. Tyto změny znamenají, že Austrálie zaznamenala třetí největší úbytek organického uhlíku v půdě, a to hned po Číně a Spojených státech.

K mnoha nejhorším změnám došlo v posledních pěti letech, kdy bylo za ohrožené prohlášeno 202 živočišných a rostlinných druhů. Za poslední dekádu pak do kategorie ohrožených propadlo 377 druhů.

Dalším problémem je, že se země potýká s invazí nepůvodních druhů, přičemž řada z nich se na kontinent dostala úmyslně. Nyní je zde více zavlečených cizokrajných druhů rostlin než původních druhů.

Zpráva upozorňuje, že příliš nefungují ani ochranná opatření; i druhy, které se snaží vláda a neziskové organizace ochraňovat a podporovat, vykazují jen malé zlepšení. V této zprávě přitom ještě nejsou zahrnuté dopady „černého léta“ 2019 až 2020, kdy při požárech buše podle odhadů zemřely asi tři miliardy zvířat.

Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?

Experti současně ve zprávě varují, že okyselování oceánů dosahuje kritického bodu a ohrožuje existenci mladých korálů. Stále častější a intenzivnější jsou roky, kdy dochází k takzvanému bělení korálů; Velký bariérový útes zažil masové bělení v letech 2016, 2017, 2020 a také letos.

Zvyšování hladiny moří ovlivňuje už nyní řadu nízko položených pobřežních oblastí, včetně důležitých mokřadů Kakadu v Severním teritoriu. Očekává se přitom, že hladiny oceánů se budou ještě více zvyšovat, takže se tyto problémy budou jen zvětšovat. Naopak řeky mají v posledních letech vody nedostatek - v povodí řeky Murray-Darling, jednom z nejdůležitějších australských povodí, byly v roce 2019 zaznamenány rekordně nízké hladiny vody.

Na této zprávě se poprvé podílel i autor, který patří mezi původní obyvatele Austrálie. A současně se v ní poprvé objevila zvláštní kapitola, která se věnuje právě domorodému dědictví.

Ani v tomto ohledu není pozitivní; místa, která jsou pro domorodce důležitá, jsou i nadále ničena - to je příklad soutěsky Juukan, jejíž části byly v roce 2020 vyhozeny do povětří společností Rio Tinto za účelem těžby železné rudy.

tags: #ochrana #přírody #Austrálie

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadu Pelhřimov
• České protesty a životní prostředí
• Karpatská úmluva a definice
• Správná likvidace nebezpečného odpadu
• Kritika ekoterorismu od Patricka Moorea