Odborná činnost MŽP v ochraně přírody: Co to je?

Agentura ochrany přírody a krajiny je organizační složka státu, zřízená ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území České republiky. Jsme státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu a krajinu, chráníme naše společné dědictví.

Legislativa a ochrana přírody

Zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje na několika místech možnost omezit, event. zakázat činnost fyzických i právnických osob, pokud tato činnost narušuje či ohrožuje zájmy ochrany přírody a krajiny a může způsobit nedovolenou změnu chráněných částí přírody.

Mezi základní nástroje dané zákonem o ochraně přírody a krajiny (dále ZOPK) patří to, že orgán ochrany přírody má možnost již probíhající činnost, která by byla v rozporu se zájmy chráněnými zákonem, omezit formou stanovení podmínek pro tuto činnost, případně tuto činnost zakázat.

Orgán ochrany přírody naopak nemá pravomoc uživatelům krajiny (zejména vlastníkům a nájemcům pozemků) jakoukoli činnost ve prospěch zájmů ochrany přírody přikazovat, tedy nemůže vynucovat aktivní konání ve prospěch ochrany přírody a krajiny. Vlastníka (nájemce) může pouze k takovému aktivnímu prospěšnému konání vyzvat, popřípadě se s ním o něm dohodnout, tedy sjednat veřejnoprávní smlouvu, či jej vykonat namísto něj, přičemž vlastník či nájemce je povinen takové jednání (po předchozí výzvě) strpět (zejména podle § 68 odst.

Všechny druhy rostlin a živočichů (tedy obecně chráněné i ty, které požívají zvláštní druhové ochrany) jsou chráněny před ničením, poškozováním, sběrem a odchytem, které by mohly vést k ohrožení těchto druhů na bytí, k jejich degeneraci či narušení schopnosti rozmnožování anebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Čtěte také: Ekolog a Jeho Způsobilost

Jde o ochranu druhu jako celku, ale též o ochranu jednotlivých populací. Orgán ochrany přírody v případě takového ohrožení může stanovit závazné podmínky pro výkon činnosti, jejichž cílem je ochránit ohrožené populace. Činí tak formou opatření obecné povahy pokud jde o blíže neurčený okruh adresátů anebo správním rozhodnutím, vydaným v řízení zahájeném z moci úřední, pokud mají být stanoveny podmínky pro výkon činnosti konkrétního subjektu.

Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách a dále v 1. zóně CHKO anebo poškození jeskyně, může orgán ochrany přírody omezit nebo zakázat do těchto území nebo jejich částí přístup veřejnosti.

Jde zejména o ochranu těchto území před hrozícím poškozením způsobeným nadměrnou návštěvností. Omezení vstupu spočívá například v tom, že území je uzavřeno pro návštěvníky jen po část roku.

Orgán ochrany přírody může stanovit správním rozhodnutím konkrétnímu subjektu podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně či zvláště chráněných částí přírody, popřípadě může takovou činnost zakázat.

Česká inspekce životního prostředí jako kontrolní správní orgán dozírá, jak subjekty (s výjimkou ústředních orgánů státní správy) dodržují právní předpisy a rozhodnutí v oblasti ochrany přírody. Při zjištění ohrožení zájmů ochrany přírody je oprávněna nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění nedostatků a jejich příčin.

Čtěte také: Více o cílech Domy přírody

Toto ustanovení zákona je poměrně stručné a jeví se jako neúplné. Není vyloučeno, že původně měl zákonodárce na mysli operativní neformální opatření při zjištění akutního ohrožení zákonem chráněných zájmů, avšak nestanovil žádný mechanismus, kterým by bylo umožněno důvodnost takového operativního opatření v následném řízení přezkoumat (jak je tomu např. u stráže ochrany přírody podle § 81 odst. 9 anebo při odebírání nedovoleně držených jedinců podle § 89 odst. 2 ZOPK).

Z důvodů ochrany práv fyzických a právnických osob před zásahy státní moci a také s ohledem na to, že v § 90 odst. 1 ZOPK (ve znění účinném do 30. 11. 2009)1 nebylo toto ustanovení vypočteno mezi ustanoveními vyloučenými z použití správního řádu, bylo třeba § 80 odst. 2 ZOPK vyložit tak, že nařídit omezení event. stanovit zákaz může ČIŽP pouze správním rozhodnutím.

Současně v devadesátých letech s postupným rozšiřováním kompetencí inspekce stanovenými v § 80 odst. 1 ZOPK byla inspekci dána i pravomoc ukládat opatření podle § 66 ZOPK.

Strážce přírody je fyzickou osobou, která je pověřena výkonem státní správy v ochraně přírody v rozsahu vymezeném zákonem. Stráž přírody je zvláštním subjektem státní správy, jehož úkolem je být nápomocen orgánům ochrany přírody tím, že provádí dohled na fyzické a právnické osoby, aby dodržovaly předpisy o ochraně přírody a krajiny.

Vedle jiných veřejnoprávních oprávnění je strážce přírody rovněž oprávněn v případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných zákonem rušivou činnost pozastavit. Ustanovení vymezuje, že se musí jednat o ohrožení zájmů chráněných v částech druhé až páté zákona, což ovšem zahrnuje všechny chráněné části přírody.

Čtěte také: Problematika životního prostředí

Opatření strážce je neformálním úkonem, faktickým pokynem2, se kterým zákon spojuje právní důsledky. O svém opatření je strážce povinen bezodkladně vyrozumět územně příslušný orgán ochrany přírody; ten opatření strážce potvrdí, změní nebo zruší nejpozději do 15 dnů od jeho vydání.

Územně příslušným orgánem ochrany přírody je orgán ochrany přírody se zbytkovou působností, tj. na obecně chráněném území obecní úřad obcí s rozšířenou působností, ve zvláště chráněných územích je to správa národního parku, Agentura ochrany přírody a krajský úřad pro území přírodních rezervací a památek.

Strážce přírody ustanovený Krajským úřadem Libereckého kraje zjistil, že fyzická osoba podnikající v oblasti poskytování rekreačních služeb provádí zásahy do břehu a dna Máchova jezera spočívající v terénních úpravách, prohlubování dna odtěžováním nánosů, odstraňování porostu (rákosiny i dřevin). Záměrem podnikatele bylo rozšířit místo pro koupání rekreantů ubytovaných v jeho rekreačním zařízení, a to na úkor nedotčeného litorálního pásma rybníka. Strážce jednání podnikatele vyhodnotil jako bezprostřední ohrožení zájmů ochrany přírody a rušivou činnost pozastavil.

Městský úřad v České Lípě podle § 81 odst. 9 zákona toto opatření strážce svým rozhodnutím potvrdil. Následně pak tento orgán ochrany přírody vedl i řízení o uložení pokuty za protiprávní jednání (provedení škodlivého zásahu do VKP v souběhu s nedovoleným zásahem do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin) a rovněž uložil opatření k nápravě podle § 86 odst.

Správní orgán opatření strážce potvrdí, jestliže dospěje k závěru, že pozastavená činnost skutečně znamenala bezprostřední ohrožení zájmů ochrany přírody. Může též opatření strážce změnit, zejména v těch případech, kdy dojde k závěru, že pozastavená činnost byla v době učiněného opatření skutečně ohrožující, avšak subjekt, proti němuž opatření směřovalo, jí může dále konat za určitých podmínek, stanoveným v rozhodnutí.

Orgán ochrany přírody také může opatření strážce zrušit, a to zejména v těch případech, kdy vyhodnotí, že činnost neohrožuje zájmy chráněné zákonem anebo například v těch případech, kdy si subjekt již opatřil od orgánu ochrany přírody potřebné povolení. Pokud územně příslušný orgán ochrany přírody zůstane nečinný, pozbývá 16.

Možnost omezit činnost stanovením podmínek pro její výkon je jedním z nejsilnějších preventivních nástrojů v rukou orgánů ochrany přírody. Takto lze činnost omezit kterýmkoli fyzickým či právnickým osobám, jestliže by jejich činnost mohla způsobit nedovolenou změnu obecně či zvláště chráněných částí přírody.

Omezení spočívá v tom, že pro výkon takové ohrožující činnosti jsou stanoveny podmínky, jejichž cílem je činnost regulovat tak, aby se předešlo vzniku poškození částí přírody. Pokud by k dostatečné prevenci vzniku poškození částí přírody nepostačilo stanovení podmínek pro výkon ohrožující činnosti, je možné takovou činnost zakázat.

Vždy platí, že subjekty by ve výkonu své činnosti měly být omezeny v co nejmenším rozsahu, který je ovšem dostatečný k dosažení účelu. Podle judikatury správních soudů pro použití tohoto nástroje vůbec není podmínkou, aby hrozba zájmům chráněným ZOPK byla již naplněna, tedy k poškození částí přírody již došlo, nýbrž postačí reálná hrozba nedovolené změny. Tu pak je orgán ochrany přírody povinen prokázat.

Podmínkou pro to, aby mohl orgán ochrany přírody použít tento nástroj, nezbytně není ani protiprávnost jednání omezovaného subjektu. O omezení, event. zákazu činnosti podle § 66 ZOPK rozhoduje orgán ochrany přírody ve správním řízení zahájeném z moci úřední.

Podstatné je, že zákon v § 90 odst. Použití ustanovení § 66 ZOPK poněkud zproblematizovala novelizace zákona, provedená s účinností od 1. ledna 20134. K ustanovení § 66 byl připojen další odstavec, který vylučuje uplatnění odstavec 1 v případě již vydaného platného pravomocného rozhodnutí.

Záměrem novelizace zřejmě bylo vyloučit možnost omezit či zakázat podle § 66 činnost, která byla povolena, a to včetně povolení vydaných jiným správním orgánem (např. stavebním, vodoprávním či báňským úřadem). Hlavním argumentem pro takové doplnění zákona byl požadavek právní jistoty subjektů a zamezení ekonomických ztrát investorů.

Text důvodové zprávy k této novele je velmi stručný a nedává žádná výkladová vodítka. Ustanovení odstavce 2 § 66 je obtížně vyložitelné a nesrozumitelné a vyvolává pochybnosti, o jaké „platné pravomocné rozhodnutí“ se má jednat, který orgán ho měl vydat a v jaké věci. Při použití všech výkladových pravidel pak můžeme (dle systematiky zákona a při použití logického výkladu) dospět k závěru, že zákonodárce stanovuje, že omezení použití §66 odst. 1, tj. vyloučení možnosti omezit či zakázat činnost, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, se vztahuje na povolující rozhodnutí vydaná orgánem ochrany přírody podle ZOPK.

Nelze si představit, že by zákonodárce mohl předem a pro všechny případy dospět k závěru, že zájem na zajištění právní jistoty subjektů (byť ho lze nepochybně označit za zájem obecný a veřejný), event. zájem na zabránění ekonomických ztrát subjektů (investorů), měl vždy a za všech okolností být prioritní ve vztahu k veřejnému zájmu ochrany přírody na udržení a obnově přírodní rovnováhy krajiny a ochraně rozmanitosti forem života. Sama skutečnost, že byl nějaký záměr jiným správním orgánem (např.

Stejným způsobem toto nesrozumitelné ustanovení novelizovaného § 66 vyložilo Ministerstvo životního prostředí - viz výklad č. 2/2014 výkladové komise ministra životního prostředí, publikovaný ve Věstníku MŽP č.

Informační systémy a nástroje MŽP

Ministerstvo životního prostředí využívá řadu informačních systémů a nástrojů pro podporu odborné činnosti v ochraně přírody. Mezi ně patří:

• Informační systém EIA: Slouží k vedení evidence posuzovaných záměrů a ke zveřejňování dokumentů souvisejících s procesem posuzování vlivů na životní prostředí.
• Informační systém SEA: Slouží k vedení evidence posuzovaných koncepcí (úroveň celostátní), zásad územního rozvoje (úroveň regionální) a územní plány obcí (úroveň místní) a ke zveřejňování dokumentů pořízených v průběhu procesu posuzování koncepcí.
• IRZ: Představuje databázi údajů o únicích vybraných znečišťujících látek (do ovzduší, vody, půdy), přenosech znečišťujících látek v odpadech a odpadních vodách a přenosech množství odpadů, které jsou každoročně ohlašovány za jednotlivé provozovny na základě splnění kritérií stanovených příslušnými právními předpisy.
• Národní geoportal INSPIRE: Představuje národní geoportal shromažďující tematická data sbíraná a vytvářená státními institucemi, které je možné prohlížet v mapové aplikaci.
• Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD): Je pracovní označení návrhu katalogu typů objektů jako tematické vodohospodářské nadstavby ZABAGED.
• CRŽP: Je významný informační systém veřejné správy, který poskytuje služby a data ostatním agendovým informačním systémům v resortu Ministerstva životního prostředí.

Odborná způsobilost v geologických pracích

Zkoušky odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (dále jen „odborná způsobilost "), tj. geologické práce definované §2 zákona č. 62/1988 Sb . o geologických pracích, je povinen dle vyhlášky MŽP č. 206/2001 Sb. o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (dále jen „vyhláška") absolvovat každý žadatel o osvědčení odpovědného řešitele geologických prací.

§ 3 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb. stanovuje podmínky pro organizace oprávněné provádět geologické práce mimo jiné povinnost geologické práce stanovené v §3 odst. 1, kde tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel geologických prací").

Obory odborné způsobilosti dle §2 vyhlášky

Odborná způsobilost se osvědčuje pro obory:

• zkoumání geologické stavby
• ložisková geologie
• hydrogeologie
• inženýrská geologie
• environmentální geologie
• sanační geologie
• geochemie
• geofyzika

Tyto obory se uvádějí na kulatém razítku odpovědného řešitele geologických prací.

Podmínky k získání odborné způsobilosti stanoví vyhláška v §3

Fyzická osoba žádající o osvědčení (dále jen "žadatel") musí splňovat tyto podmínky:

• bezúhonnost,
• vysokoškolské vzdělání v oblasti přírodních nebo technických věd s geologickým zaměřením a praxi v oboru v délce nejméně tří let nebo úplné střední odborné vzdělání s geologickým zaměřením s praxí v oboru nejméně pěti let,
• podíl na řešení geologických úkolů; prokazuje se autorstvím nebo autorským podílem na celkovém řešení geologických úkolů v oboru, pro který se žádá osvědčení, nebo autorstvím publikací zaměřených na požadovaný obor,
• odborná úroveň dosavadních prací (§ 5),
• složení zkoušky ze znalosti právních předpisů souvisejících s geologickou činností (dále jen "znalost právních předpisů") (§ 6).

Náležitosti žádosti o osvědčení odborné způsobilosti dle §4 odst. 3 vyhlášky

• Jméno, příjmení, akademický titul, popř. též vědeckou hodnost, dále datum a místo narození, adresu trvalého bydliště a telefonní, popř. elektronické spojení,
• obor, pro který je odborná způsobilost žádána,
• výpis z rejstříku trestů ne starší šesti měsíců,
• doklady o požadovaném vzdělání.

Žádost obsahující výše uvedené náležitosti doručte na Odbor geologie MŽP prostřednictvím datové schránky MŽP, podatelny MŽP či poštovních služeb.

Úhrada správního poplatku

Po úspěšném absolvování zkoušky je možné poplatek 1000 Kč uhradit na místě v hotovosti pověřenému pracovníku odboru geologie, v pokladně Ministerstva životního prostředí, platební kartou na platebním terminálu MŽP, případně převodem na příslušný bankovní účet Ministerstva životního prostředí. Pokyny pro úhradu poplatku na účet budou sděleny v den zkoušky na místě.

Uznávání kvalifikace získané v zahraničí

V případě, že jste již držitelem osvědčení odborné způsobilosti v geologii vydaném v jiném členském státě Evropské Unie, můžete si zažádat o uznání tohoto osvědčení i pro výkon činnosti v ČR. V tomto případě si vyberte ze vzorů žádosti (viz Stáhněte si) v závislosti na tom, zda plánujete činnost v ČR provádět pouze dočasně nebo trvale.

Autorizace k provádění hodnocení podle § 67 zákona

Autorizaci k provádění hodnocení podle § 67 zákona uděluje, prodlužuje a odnímá Ministerstvo životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a lze ji opakovaně prodloužit o dalších 5 let. Podmínky pro udělení a prodloužení autorizace jsou stanoveny v § 45j odst. 1 tohoto zákona.

Podmínkou pro udělení autorizace je:

• bezúhonnost, která se v případě občanů České republiky prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce; výpis z Rejstříku trestů pro účely řízení o udělení autorizace si v případě občanů ČR ministertsvo obstará samo na základě údajů poskytnutých uchazečem o autorizaci. Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. (§ 45j odst. 7 zákona)
• vysokoškolské vzdělání odpovídajícího zaměření, t.j. vysokoškolské vzdělání získané v magisterském nebo doktorském studijním programu se zaměřením na ekologii a ochranu životního prostředí, botaniku, fytocenologii, zoologii, hydrobiologii nebo biogeografii, krajinářství a péči o krajinu; dosažení tohoto vzdělání se prokazuje příslušným dokladem o vysokoškolském vzdělání a údaji o náplni absolvovaného studijního programu nebo obdobného vysokoškolského vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání (§ 45j odst. 2 zákona)
• úspěšné vykonání zkoušky odborné způsobilosti; obsah a formu zkoušky a obsah přezkoušení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou č. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Přehled vybraných činností MŽP v oblasti ochrany přírody

• Ochrana dřevin rostoucích mimo les, tedy na nelesních pozemcích (dle katastru nemovitostí), včetně ochrany památných stromů.
• Obecná ochrana neživé přírody, která je dále věnována geoparkům a krasovým, pseudokrasovým jevům v rámci Jednotné evidence speleologických objektů (JESO).
• Problematika ochrany krajiny, která je dále rozebírána v tématech konektivity krajiny (fragmentace krajiny), krajinného rázu, územního systému ekologické stability (ÚSES), významných krajinných prvků a přírodních parků.
• Šíření invazních druhů včetně odkazu na podrobné informace o invazních druzích.
• Mezinárodní ochrana přírody - informace o členství v mezinárodních organizací, evropských směrnic a nařízení, mezinárodních úmluv a mezinárodní spolupráci.

Instituce spolupracující s MŽP

• CENIA je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí. Organizace se zaměřuje na syntetický výzkum v oblasti ekologie a péče o životní prostředí a odbornou podporu výkonu státní správy.
• ČIŽP je odborným orgánem státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním právních předpisů v oblasti životního prostředí. Rovněž dohlíží na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí.
• Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
• Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.

tags: #odborna #cinnost #mzp #v #ochrane #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Vysvětlení titulků Posádka v Ohrožení
• Greenway: Příklady z ČR
• Průvodce výběrem Hettich košů
• Kontrola odpadů v bytových domech
• Test funkčního oblečení