Odborný Popis Přírody v České Republice

18.04.2026

Česká republika se pyšní bohatou a rozmanitou přírodou, o kterou je třeba pečovat a chránit ji. K tomu slouží rozsáhllá legislativa a odborné postupy. Tento článek poskytuje odborný popis přírody v České republice se zaměřením na chráněná území, legislativu a aktivity v oblasti ekologické výchovy.

Chráněná Území

Datová sada obsahuje prostorová data o chráněných územích v České republice, která mají přidělenou kategorii chráněného území dle kategorizace Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Součástí jsou jak zvláště chráněná území, tak smluvně chráněná území. Ne všechny kategorie musí být v konkrétním čase naplněny.

Zonace národních parků: Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně.
Dílčí plochy maloplošných zvláště chráněných území: Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Dílčí plochy jsou součástí plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území ukládaných v Ústředním seznamu ochrany přírody a zpřístupňovaných veřejnosti na základě zákona č. 114/1992 Sb. a § 12 odst. 2 písm. g) vyhlášky č.
Geoparky: Hranice kandidátských, národních a mezinárodních geoparků. Pro účely pořizování ÚAP je poskytováno pouze vymezení národních a mezinárodních geoparků (nejsou poskytovány kandidátské geoparky).
Soustava Natura 2000: Datová sada obsahuje prostorová data o územích soustavy Natura 2000 v České republice. Zahrnuje evropsky významné lokality dle směrnice Evropské unie 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a také ptačí oblasti dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků.
Ochranná pásma zvláště chráněných území: Datová sada obsahuje ochranná pásma zvláště chráněných území. Tato ochranná pásma zvláště chráněných území jsou vyhlašována v souladu s § 37 zákona č.
Území s omezeným pohybem osob: Vymezení území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné působením rušivých vlivů s ním spojených. Území jsou vyhlášená Ministerstvem životního prostředí v souladu § 17 zákona č. 114/1992 Sb.
Mokřady: Hranice mokřadů vymezených v rámci Ramsarské úmluvy na území ČR s užitím dat z: CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. Národně významné mokřady na území ČR, které jsou vymezené na základě lokalizace mokřadů dle publikace Mokřady České republiky. CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor.
Památné stromy a jejich ochranná pásma: Vymezení ochranných pásem (OP) památných stromů (PS) vyhlášených podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Vrstva obsahuje vyhlášená OP i OP ze zákona pro solitérní PS a pro aleje a skupiny PS, ve kterých je určena poloha všech jedinců. Je vzájemně obsahově a polohově laděna s bodovou vrstvou "Památné stromy s určenou polohou jedinců - body". Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS).

Legislativa v Ochranně Přírody

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je základním právním předpisem v oblasti ochrany přírody v České republice. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Zákon definuje klíčové pojmy a nástroje pro ochranu přírody:

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES): Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
Významný krajinný prvek (VKP): Ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
Planě rostoucí rostlina: Jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
Volně žijící živočich: Jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince.
Biotop: Soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
Evropsky významná lokalita: Lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.
Natura 2000: Celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Zákon také stanovuje povinnosti vlastníků a uživatelů pozemků, a to zejména:

Čtěte také: Odpady a jejich zpracování v ČR

Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.
Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

Ekologická Výchova a Vztah k Přírodě

Vztah člověka k přírodě se vyvíjel postupně. Obvykle bývají vymezovány z hlediska vztahu k přírodnímu prostředí vymezovány tři základní etapy vývoje.

Fáze determinace: Člověk byl na přírodní prostředí zcela odkázán a veškeré jeho činnosti byly tímto prostředím předurčovány.
Fáze konkurence: Člověk přírodní prostředí přizpůsoboval svým potřebám, postupně jej přetvářel, což mnohdy vedlo až k úplné devastaci přírody, drancování zdrojů apod.
Fáze kooperace: Člověk si začíná uvědomovat hodnotu přírodního prostředí a sílí jeho snaha měnit své konání tak, aby přírodní prostředí alespoň v určité podobě zachoval.

Jako motivační vstup k problematice ochrany přírody a životního prostředí se proto nabízí jednoduchá aktivita, jejímž cílem je přimět studenty k zamyšlení nad časovým vývojem snahy člověka o ochranu přírody.

Příkladem praktické ekologické výchovy je projekt realizovaný v soukromé mateřské škole Petrklíč v Radotíně. Cílem projektu bylo rozšířit stávající ekologickou výchovu. V rámci projektu měly děti možnost v přirozených situacích poznávat okolí mateřské školy, sledovat rozmanitost přírody v okolí Berounky a Radotínského potoka. Děti měly příležitost osvojovat si poznatky a dovednosti potřebné při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí, vytvořit si povědomí o sounáležitosti s živou a neživou přírodou. Celým projektem provázela děti květina petrklíč. Seznámila je se zahrádkou, s péčí o ni, s vlastnostmi půdy - k čemu slouží, kteří živočichové v ní žijí, s místními ekosystémy, s chováním v přírodě.

Aktivity v rámci projektu:

Čtěte také: Seminář o recyklaci a odpadech

Pozorování: Na vycházkách do Radotínského údolí, k řece Berounce, do lesa a při pobytu na školní zahradě děti pozorovaly a jmenovaly rostliny, živočichy, hmyz, zvířata, přírodniny a skalní přírodní útvary.
Pokusy: Ve třídě jsme dělali pokusy s naklíčenými semeny, která děti zalévaly přiměřeně, málo a moc, pozorovaly změny růstu. Pod mikroskopem pozorovaly vysychání listů, lupou pozorovaly a porovnávaly tvary, barvy, detaily, určovaly, co je sypké, tvrdé, měkké, hledaly zkameněliny, otisky trilobitů.
Práce s mapou: Na vycházkách do přírody se děti učily orientovat se v okolí. Určovaly, kde je kopec Klapice, Říhák, kde řeka Berounka, kde je Radotínské údolí, Radotín, kde je naše mateřská škola.
Pozorování potoka a řeky: Děti pozorovaly a srovnávaly potok s řekou. Výsledným poznatkem pozorování bylo: řeka vzniká stékáním menších potůčků, teče vždy jen jedním směrem, přitom šumí, bublá, šplouchá a hučí. Děti sbíraly kamínky, třídily je podle velikosti a tvaru, ve školce je zdobily malováním a ubrouskovou technikou. Naučily se rozlišovat a pojmenovat některé stromy, rostoucí u řeky: vrbu, topol, olši, osiku. Sbíraly hnědé šištice olše a stavěly z nich stromečky, hrály si na zahradníky.
Pozorování kachen: V zátoce Berounky se usadily divoké kachny, které jsme chodili krmit. Děti s velkým zájmem pozorovaly, jak kachny čvachtají, tj. hledají si potravu, ponořují hlavu pod vodu a zvedají konec těla kolmo vzhůru. Určovaly rozdíly mezi kachnou, kačerem, pozorovaly, jak malé kačenky rostou, jak se pohybují, jak si opatřují potravu. Děti si vyzkoušely kachní chůzi, chodily ve dřepu s rukama v zapažení, naučily se píseň „Káčátka se batolí". Podle šablony kreslily, vybarvovaly a vystřihovaly kachny.
Sběr plodů a pozorování stromů: Děti pozorovaly změny v přírodě, v souvislosti s ročním obdobím sbíraly plody, vybíraly z nich semena (kaštany, žaludy,ořechy). Určovaly, které listy a plody patří k sobě a ke kterému stromu patří. Naučily se pojmenovat části stromu: kořeny, kůra, větve, listy, pupeny, plody - žaludy, rozlišovat jehličnaté (modřín, borovice, smrk, jedle) od listnatých (jírovec, dub, javor). Děti sbíraly pestré listy, třídily je, srovnávaly, lisovaly, hrály si s nimi, vyzdobily třídu. Šišky, větvičky a lesní plody využily k sestrojování Podzimníčků, k vytváření příběhů o lesních skřítcích, o chování v lese. Děti slíbily skřítkovi, že mu pomůžou chránit stromy.
Pozorování skalních útvarů: V lokalitě, která nese název Sudy, děti pozorovaly skalní útvary podobné sudům, které v této části přírody tvoří celý monument. Po obou stranách malé cestičky viděly šedé vápence a rozlehlá suťová pole. Děti se rukama dotýkaly skal, prsty projížděly po rýhách, hledaly chodbičky pro broučky, obdivovaly krásu skal.
Péče o ptactvo: V pracovních dílnách děti vytvořily dřevěná krmítka, které jsme rozvěsili po zahradě tak, abychom na ně dobře viděli z oken tříd. Do krmítek jsme sypali ptačí zob. Pro sýkorky jsme pověsili květináč s lojem a pozorovali, jak se ptáci chovají u krmítka. Výsledkem pozorování bylo zjištění, že sýkorky si někdy přidržují potravu běháčky a dovedou viset hlavou dolů, létají rychle. Děti poznají vrabce, sýkoru modřinku, zvonka zeleného a kosa černého.
Péče o zahrádku: Mladší děti měly na zahradě svou zahrádku, sázely barevné petrklíče, okopávaly a zalévaly je. Naučily se básničku o jarních kytičkách, písničku o Petrklíči. Starší děti měly na zahrádce také svůj záhonek. Nakypřily půdu motyčkami, přidaly kvalitní zeminu, utvořily záhonky a zasadily semínka tymiánu, máty peprné, meduňky, petržele a okrasných dýní. Sledovaly, jak rostou, staraly se o ně, zalévaly a vytrhávaly plevel. Poznaly, že kořínky rostlin směřují do země, rostliny získávají vláhu a živiny z půdy. Do půdy nepatří zbytky plastů, sklo, ani kousky plechovek. Lupami pozorovaly listy, semínka.
Recyklace a třídění odpadu: V průběhu roku děti třídily odpad do čtyř plastových boxů, označených obrázky předmětů vyrobených ze skla, papíru, plastu a kombinovaných materiálů. Zahrály si na popelářské vozy, na záda si naložily odstřižky papíru, prázdné tuby od lepidel, víčka od jogurtů, lezly po zemi „po čtyřech" a odvezly ho do předem připravených plastových boxů.
Zkoumání přírody lupou: Na školní zahradě si děti často hrály na průzkumníky. Zkoumaly, co se nachází pod tújemi, co v trávě, hledaly mravence, ploštice ruměnice, pavoučky, semínka afrikánů apod. Zajímalo je, jak vypadá kvítek sedmikrásky dvakrát i čtyřikrát zvětšený, semínko šišky i kůra stromu. Naučily se pinzetou uchopit broučka, přenést ho tak opatrně, aby mu neublížily, pozorovat a všímat si jeho detailů. Hmyz, brouky a žížaly jsme v kelímcích nechávali krátkou dobu a opět je pustili do přírody.

Děti se na vycházkách seznámily s přírodním prostředím, které je obklopuje. Získaly povědomí o neustálých změnách přírodního prostředí, jeho rozmanitosti a kráse. Projekt podpořil rozvoj schopnosti dětí vnímat okolní prostředí, zodpovědnost vůči němu. Dále podpořil rozvoj praktických schopností a dovedností dětí, naplňování dílčích cílů oblastí RVP PV, zejména vést děti k sounáležitosti mezi živou a neživou přírodou. Děti se naučily soustředěnosti při zkoumání a objevování, všímat si souvislostí, spolupodílet se na společných rozhodnutích.

Informační Systémy a Zdroje Dat

Pro podporu ochrany přírody a krajiny existuje řada informačních systémů a zdrojů dat:

Informační systém EIA: Slouží k vedení evidence posuzovaných záměrů a ke zveřejňování dokumentů souvisejících s procesem posuzování vlivů na životní prostředí.
Informační systém SEA: Slouží k vedení evidence posuzovaných koncepcí a ke zveřejňování dokumentů pořízených v průběhu procesu posuzování koncepcí.
IRZ: Představuje databázi údajů o únicích vybraných znečišťujících látek a přenosech znečišťujících látek v odpadech a odpadních vodách a přenosech množství odpadů.
Národní geoportal INSPIRE: Představuje národní geoportal shromažďující tematická data sbíraná a vytvářená státními institucemi, které je možné prohlížet v mapové aplikaci.
Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD): Jedná se o referenční geografickou databázi vytvořenou primárně z odpovídajících vrstev ZABAGED, která je cílově určená pro tvorbu tematických kartografických výstupů s vodohospodářskou tématikou a tématikou ochrany vod nad Základní mapou ČR 1:10 000.

Časopisy a Odborné Publikace

V oblasti ochrany přírody a krajiny vychází řada odborných časopisů a publikací, například:

Časopis Ochrana přírody: Jako odborný časopis se zabývá problematikou ochrany přírody a krajiny v nejširších souvislostech.
Časopis NIKA: Představuje tradiční, odborné periodikum zaměřené na oblast ochrany přírody a krajiny.

Tyto zdroje poskytují cenné informace a poznatky pro odborníky i širokou veřejnost, a přispívají tak k ochraně a udržitelnému rozvoji naší přírody.

Čtěte také: Práce v ochraně přírody a krajiny

tags: #odborný #popis #přírody