Cílem studijního programu Biologie a ekologie na UPOL je připravit odborníky se širokým vzděláním v oblasti moderní biologie a ekologie. Tito odborníci by měli získat hluboké znalosti struktury, funkce, diverzity a evoluce organismů, stejně jako zákonitostí fungování přírodních systémů na Zemi.
Výuka je bohatě ilustrována příklady z naší i světové fauny a flóry. Mimo teoretickou přípravu je velký důraz kladen na praktickou výuku, jak během praktických cvičení v laboratořích, tak během terénních exkurzí pod vedením zkušených terénních biologů, které probíhají v ČR i v zahraničí. Důraz je také kladen na formování kritického myšlení studentů a to nejen během diskuzních seminářů, ale i během výuky, kde si studenti pod vedením špičkových odborníků osvojují dovednosti nezbytné pro samostatnou tvůrčí práci.
Studijní program Biologie a ekologie je těsně vázán na vědeckou činnost v laboratořích Katedry zoologie, Katedry botaniky a Katedry ekologie a životního prostředí. Přednášky, semináře a praktická cvičení obeznámí studenty se strukturou a funkcí rostlin a živočichů (morfologie a fyziologie), diverzitou, systémem a fylogenezí mikroorganismů, rostlin a živočichů (systematické předměty) a ekologií a evolucí rostlin a živočichů (ekologické a evoluční předměty).
Nedílnou součástí výuky jsou exkurze v ČR i v zahraničí, kde se studenti učí poznávat organismy v jejich přirozeném prostředí a rozumět fungování ekosystémů. Další předměty poskytnou studentům porozumění zákonitostem života na molekulární a buněčné úrovni, evoluci a historii života na Zemi a chování živočichů. Volitelné předměty rozšiřují a prohlubují znalosti studentů ve specializovaných botanických, zoologických, antropologických a ekologických disciplínách.
Absolventi programu Biologie a ekologie získají důkladné znalosti o struktuře, funkci, diverzitě a evoluci organismů a zákonitostech fungování přírodních systémů na Zemi. Absolventi si osvojí moderní znalosti základních systematických i experimentálních biologických disciplín, zejména botaniky, zoologie a ekologie, a dále znalosti konkrétní odborné specializace botanického, zoologického nebo ekologického oboru.
Čtěte také: Jak platit poplatek za komunální odpad v Brně?
Tento akademický bakalářský program připravuje studenty zejména k pokračování v navazujících magisterských programech. Absolventi bez dalších studijních a akademických ambicí se však uplatní v praxi:
Vědecká činnost katedry je zaměřena na různé oblasti teoretické i aplikované botaniky. Katedra má rozsáhlé domácí i mezinárodní kontakty a spolupráci s více než 30 univerzitami a vědeckými institucemi na celém světě. Pracoviště disponují rozsáhlým experimentálním zázemím (specializované laboratoře, klimatizované komory, kultivační místnosti, skleníky, GMO laboratoř). Katedra spravuje Národní sbírku UPOC (fytopatogenní houby, řasy a sinice) a herbář (OL).
Doktorský program zoologie je čtyřletý a navazuje na souhrn znalostí nabytých v magisterských programech relevantního zaměření. Studium je realizováno kreditovým způsobem. Studijní plán sestává z povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů. Převládá samostudium doporučené literatury a samostatná tvůrčí činnost. Nedílnou součástí studia je zahraniční stáž a příspěvek na mezinárodní konferenci. Základem disertační práce jsou publikace v renomovaných časopisech.
Přeměnu planých druhů rostlin v plodiny lze považovat za zrychlenou evoluci, která je výsledkem lidského a přírodního výběru. Tyto procesy vedly k tzv. domestikačnímu syndromu, který zahrnuje změny vzhledu rostlin, jejich obranyschopnosti a využitelnosti. Za klíčové jsou považovány dva znaky: omezení samovolného šíření a odstranění dormance semen. Omezení šíření bylo u většiny plodin předmětem selekce, aby se usnadnila sklizeň, zatímco u planě rostoucích rostlin je šíření semen zásadní strategií přežití.
Semena zásadním způsobem přispěla ke zlepšení reprodukčního potenciálu a schopnosti šíření rostlin. Zvláštní význam má především osemení semen, které zajišťuje ochranu v semeni ukrytého embrya před vniknutím patogenů nebo nepříznivými vlivy prostředí. Osemení představuje fyzikálně-chemickou ochrannou bariéru semen. Semena planě rostoucích a kulturních rostlin se svým vzhledem a vlastnostmi nápadně odlišují, především vlastnosti jejich osemení se v průběhu domestikace zásadně změnily. Schopnost semen přetrvávat v půdě po dlouhou dobu bez rozkladu je do značné míry dána vlastnostmi osemení. Zajímáme se také o planě rostoucí příbuzné plodin (Crop Wild Relatives, CWR), zejména luskovin. Je známo, že během domestikace došlo ke snížení diverzity. To vedlo k tomu, že moderní plodiny jsou náchylné k chorobám a škůdcům.
Čtěte také: Pracovní náplň vedoucího v ochraně životního prostředí
Čtěte také: Pracovníci oddělení ochrany přírody
tags: #biosystematika #a #ekologie #rostlin #bakalarske #prace