Co nepatří do odpadkového koše: Průvodce správným nakládáním s odpady

Záchod ani kuchyňský dřez nejsou odpadkový koš! Tím, že něco vyhodíme nebo vylijeme do záchodu nebo dřezu, problém s odpadem nezmizí, ale začíná.

Kanalizace není odpadkový koš

Prvním pravidlem je, že kanalizační síť je stavěna a konstruována tak, aby odváděla odpadní vody, nikoliv odpady (ať již tuhé nebo kapalné odpady). Jaké odpadní vody mohou domácnosti a firmy vypouštět do veřejné kanalizace, je určeno zákonem.

Kanalizační řád je dokument schválený příslušným vodoprávním úřadem dle ustanovení §14 „Zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu“, ve znění prováděcích předpisů. Soubor podmínek pro vypouštění odpadních vod do kanalizace je důležitý nejen proto, aby odpadní voda pomocí systému kanalizačního potrubí a dalších objektů ve stokové síti bezpečně odtekla do čističky odpadních vod (ČOV), ale aby tato voda byla účinně vyčištěna před jejím následným vypuštěním zpět do vodních toků (řek).

Na území měst a obcí jsou vybudovány různé kanalizační systémy (jednotné, oddílné, gravitační, tlakové či podtlakové). Nezodpovědnost některých domácností a podniků způsobuje při odvádění a čištění odpadních vod nemalé problémy, neboť významnou část odpadních vod tvoří odpadní vody ze zdravotnických zařízení, restauračních provozoven, potravinářských podniků a dalšího výrobně/zpracovatelského průmyslu. Pro tyto odpadní vody jsou stanoveny nejvyšší přípustné míry znečištění. Individuální limity stanovuje místně příslušný vodoprávní úřad ve spolupráci s provozovatelem kanalizace. Podmínky pro vypouštění odpadních vod jsou stanoveny na základě možností a schopností čistírny odpadních vod.

Co je odpadní voda?

Odpadní voda je voda, která je mírně znečištěná z běžné denní hygieny, užívání toalety, úklidu, praní, mytí nádobí. Jedná se především o splaškovou (domovní) odpadní vodu, která vzniká každodenní lidskou činností, pocházející z domácností, škol, úřadů, od živnostníků a dalších, nebo o průmyslovou odpadní vodu, která pocházející od velkých producentů. Mezi další druhy odpadních vod patří infekční odpadní vody, odpadní vody ze zemědělství či znečištěné dešťové odpadní vody.

Čtěte také: Odpadkový koš KIS Chic Bin 10l - recenze

Co do odpadu (stokové sítě) nepatří a kam ideálně s ním

Kanalizační řád dále specifikuje základní seznam látek, které do odpadu nepatří.

• Kuchyňský odpad je podle zákonných předpisů zařazen mezi biologicky rozložitelný odpad, proto ani v rozmělněném stavu rozhodně nepatří do kanalizace.
• Tuky a oleje (fritovací a ostatní oleje z domácností patří do kontejnerů na směsný odpad, případně do speciálních kontejnerů na biologický odpad)
• Biologický odpad jako zbytky jídel, zbytky zeleniny a ovoce a dalších potravin
• Odpady z kuchyňských drtičů (jejich instalace s odpadem rozdrceného materiálu do kanalizační sítě je nepřípustná)
• Veškeré hygienické potřeby (dětské ubrousky) patří do kontejnerů na směsný odpad
• Chemikálie, organická rozpouštědla a další nebezpečné látky
• Staré barvy, ředidla, lepidla
• Kyseliny, louhy, hydroxidy, detergenty a tenzidy
• Mazadla, oleje
• Zbytky čistících a pracích prostředků
• Domácí a zahradní chemie
• Obsah baterií a další ropné látky
• Radioaktivní, infekční a karcinogenní látky patří do specializovaných úložišť
• Průmyslová a statková hnojiva, zeminy
• Silážní šťávy
• Látky působící změnu barvy vody
• Neutralizační kaly
• Stavební hmoty
• Nepoužité léky (tento odpad patří do stabilních sběrových míst nebo zpět do lékárny)
• Pevné (tuhé) odpady (veškeré tyto odpady mají určeny svá sběrná místa, či patří do kontejnerů směsného odpadu)

Co se stane, když nebudeme dodržovat pravidla

Veškeré tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod. Zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů. Odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplné ucpání. Plastové části z hygienických potřeb, které nepodléhají rozkladu, zase mohou zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod.

Čerpadlům také vadí vhazování vláknitých materiálů do kanalizace (kousky vaty, hadry apod.). Ty se pak namotávají na oběžná kola čerpadel a způsobují jejich ucpávání, případně se dostávají mezi oběžné kolo a hydraulickou skříň s následkem poškození ucpávky, zatečením do rotoru a zničení pohonného elektromotoru. Provoz čistírny odpadních vod může také výrazně zkomplikovat řada chemických a nebezpečných látek, z nichž některé jsou vysoce jedovaté a výbušné, a mají negativní vliv na biologické procesy při čištění odpadní vody.

Každý si doma pěstuje svého potkana.

Co se stane, když vylijeme do odpadu tuk nebo olej

Po ochlazení tuku v kanalizaci vznikají hrudky, které se postupně nabalují a zachycují do sebe další příměsi, které pak ucpávají čerpadla v čerpacích stanicích na kanalizaci, obalují sondy, které ovládají chod čerpadel a zastavují je. Tuky se v kanalizaci také částečně rozkládají, vznikají mastné kyseliny a ty zvyšují korozi stěn kanálů a potrubí. V extrémních případech vznikne tuková zátka a dojde k úplnému ucpání kanalizace.

Čtěte také: Odpadkový koš Flip Bin: Recenze a výhody

V kanalizaci tuk a olej po smísení s jinými nečistotami vytváří tuhé nánosy, které brání volnému průtoku a musí být proto velmi nákladně odstraňovány. S ještě většími náklady je spojena likvidace tuků, které přitečou na čistírny odpadních vod.

Jak ale zacházet v domácnosti s použitými tuky a oleji?

Nejlepším řešením je přelít je do plastové lahve a odevzdat jako tříděný odpad ve sběrném dvoře, v horším případě odnést do kontejnerů na směsný odpad. Jiný režim mají ale restaurační a kuchyňské provozy. Pro ně platí povinnost řádně provozovat lapáky tuku. Lapák tuku je zařízení, sloužící k zachycení tuků z odpadních vod a tím přispívá k ochraně kanalizačních přípojek a řadů před poškozením.

Například výlevky, dřezy, žlaby na přípravu masa, mytí stolního a provozního nádobí apod. musí být napojeny na samostatnou kanalizační větev. Ta ústí do lapáku tuku. Zachycený tuk se po určité době provozu, která je stanovena provozním řádem, z lapáku tuku odstraňuje. Vzniklý odpad musí být předán specializované firmě k likvidaci.

Co se stane s odpadem ze zubařské ordinace

Každá zubařská ordinace musí být vybavena účinným odlučovačem amalgámu. Ten totiž obsahuje mimo jiné toxickou rtuť, která znečišťuje odpadní vody a nesmí se do kanalizace dostat. Nebezpečný odpad může způsobit vážné škody na majetku a zavinit zranění, pokud není řádně zlikvidován. Značení nebezpečného odpadu pomáhá udržovat pracovníky v bezpečí a zajišťuje čistotu zařízení při likvidaci nebezpečných materiálů.

Nesprávné nakládání s nebezpečným odpadem představuje obrovskou hrozbu, jak pro veřejné zdraví, tak pro okolní životní prostředí. Mezi potenciální rizika patří znečištění ovzduší, kontaminace půdy a pozemních vod a podobně. Z těchto důvodu je potřeba odpad likvidovat co nejbezpečněji a nejefektivněji.

Čtěte také: Šedé koše - recenze a hodnocení

Zdravotnický odpad se denně produkuje zejména v nemocnicích, zdravotnických a veterinárních zařízeních. Likvidace zdravotnického materiálu má svá pravidla. Patří do speciálních nádob k tomu určených. Zdravotnický odpad musí být důsledně tříděn, shromažďován, transportován a likvidován. Nebezpečný zdravotnický odpad musí být separován od ostatního odpadu ve zdravotnictví.

Část zdravotnického odpadu (ošetřovatelské pomůcky) směřuje k dekontaminaci a může být opakovaně použitý. Ostatní zdravotnický odpad je svážen speciálními firmami a předáván k další likvidaci. Touto likvidací se zabývají speciální spalovny schválené krajskými úřady, kde je zdravotnický odpad spalován při teplotách vyšší než 1000 °C.

Zdravotnický odpad se musí skladovat v plastových pytlech nebo v krytých nádobách k tomuto účelu speciálně určených. Zdravotnický odpad by měl být v ideálním případě odvážen každých 24 hodin. Podle směrnic ale stačí, když je tento odpad v létě odstraněn do 48 hodin a v zimě do 72 hodin.

Zdravotnický odpad musí být podle druhu skladován v plastových pytlech nebo v pevných nádobách.

• popelnice na zdravotnický odpad o objemu až 240 litrů (např. odpadkové koše na zdravotnický odpad (např.
• Nádoby disponují běžným odklopným víkem na pantu, nebo mají speciální kruhová víka například se zámkem a podobným zabezpečením.
• Na trhu jsou také nádoby na zdravotnický odpad, které mají víka konstruovaná s možností předběžného nebo trvalého uzavření.
• Nádoby na tento druh odpadu musí být: nepropustné, mechanicky odolné, nepropíchnutelné a uzavíratelné.
• Plastové pytle mohou mít maximální objem 0,1 m3 a tloušťku minimálně 0,1 mm.
• Na vysoce infekčních pracovištích musí být tloušťka pytle na zdravotnický odpad minimálně 0,2 mm.

Novela zákona o odpadech a zálohování PET lahví a plechovek

V říjnu 2024 byla schválena novela zákona o odpadech. Ta zavede povinné zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Do praxe by se měl celý systém, který znamená zásadní změnu v zacházení a třídění odpadů v ČR, uvést od ledna 2026. Tento nový systém tak teoreticky zcela mění to, jak budou občané třídit PETky a plechovky.

Ministerstvo životního prostředí jako hlavní argument uvádí, že se tak k recyklaci dostane více než 2,5 miliardy plechovek a PETek navíc. Zjevně tedy nejde o zálohování, ale o změnu systému sběru použitých obalů. Sebrané obaly totiž nebudou znovu po vymytí naplněny, jako to je u zálohovaných skleněných lahví. Ale stejně jako při sběru v kontejnerech na tříděný odpad recyklovány. Nelze se ubránit tomu, že více než o PETky a plechovky tu jde o peníze.

Současná situace zálohování PET a plechovek

Podle údajů poskytnutých MŽP se ročně na trh v České republice dostane 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy kusů plechovek.

• Každá pátá PET lahev podle ministerstva končí mimo kontejnery na tříděný odpad.
• 3 ze čtyř plechovek nejsou vytříděny vůbec.

MŽP má zato, že novela zákona je koncipována tak, aby nenarušila současný systém třídění odpadu, ale spíše jej doplnila a inovovala. Toto tvrzení je zajímavé v kontextu skutečnosti, že práve v oblasti plastů jsou PET lahve jakýmsi „finančním tahounem“, protože o PET je zájem. Další zastánce zálohování, organizace Iniciativa pro zálohování pak dodává, že systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů - či lépe řečeno, zálohování je jediný univerzální všelék. Poněkud zjednodušující a naivní, nutno dodat.

Výrobci nápojů pak tradičně argumentují snižováním emisí CO², úsporami energií a zlepšováním životního prostředí.

Jak bude fungovat zálohování PET lahví a plechovek?

• Obchodníci budou muset lahve a plechovky v prodejnách nad 50 m² vybírat povinně.
• Povinně budou lahve a plechovky muset odebírat čerpací stanice.
• Plechovky a lahve budou muset odebírat i on-line prodejci.
• Celkem by mělo být k dispozici okolo 11 000 odběrných míst. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude povinné (ani dobrovolné) místo odběru) pak zřídí takové místo provozovatel systému.

Zálohy mají platit pro:

• nealkoholické nápoje od objemu 0,1 > 3 litry
• alkoholické nápoje do 15 % obsahu alkoholu v PET lahvích
• všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemech 0,1 - 1 litr
• alkoholické nápoje v plechovkách do 15 % alkoholu
• výjimku tvoří mléčné výrobky, jejichž obaly zálohovány nebudou

Přes 700 výhrad k novele

Každopádně k novele bylo vysloveno více než 700 připomínek ze zainteresovaných stran. Objektivně vzato se může stát, že systém zálohování tak, jak ho vymysleli na MŽP dopadne stejně, jako nedávná digitalizace stavebního řízení. Fiaskem. Narychlo splácané, nedomyšlené.

Jaké jsou hlavní námitky proti novele?

• Předně, co bylo tak špatného na systému, který již léta (pravda, v ne zcela transparentním monopolním postavení) provozovala obalová společnost EKO-KOM? Tenhle systém funguje již od roku 1997. K práci EKO-KOMU (a radnic) můžeme mít své výhrady. Ale za ta léta by se mělo logicky jednat o zaběhnutý systém, který se však nijak zásadně neinovoval a fungoval spíše ze setrvačnosti. Proč nezlepšit to, co máme? Třeba umožněním vstupu konkurence na trh, jak naší vládě důrazně doporučuje EU.

Mezi hlavní výtky k návrhu ministra životního prostředí patří:

• zavedení nového systému zkomplikuje zaběhnutý systém barevných kontejnerů
• povinné zálohování zvýší náklady zejména drobných podnikatelů
• mohou se snížit příjmy obcí a naopak více peněz z nového systému získají výrobci nápojů a výrobci zálohových automatů
• jde o duplicitu stávajícího systému třídění odpadů, která v případě PET přijde o nejcennější druh plastu
• investice do stávajícího systému vyjdou vniveč
• náklady na zálohování se mohou promítnout do cen nápojů v PET a v plechovkách
• nový systém bude vlastně ideálně funkční, pokud fungovat nebude - nebudou se vyplácet zpět zálohy za nevrácené lahve

Nicméně je zde i možnost, že systém přivítají bezdomovci, kteří podobně jako v jiných zemích zálohované obaly sbírají, vracejí a vybírají za ně zálohy. Pravda, poněkud politicky nekorektní skutečnost, ale pravdivá.

Jak se zdá, až přespříliš vstřícný krok směrem k byznysu se vládě vrátil jako boomerang. Argumenty, které nezpochybňují zálohovaní jako takové, ale pouze bizarní způsob, kterým ho MŽP chce uvést do praxe, by neměly být prány na lehkou váhu. Faktem je rovněž to, že ČR potřebuje řešit odpadovou (potažmo obalovou) problematiku koncepčně.

tags: #odpadkovy #kos #radioaktivní #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě ZPMV
• Losi v české přírodě
• Vliv znečištění na lidské tělo
• Výzkum Ondřeje Sedláčka
• Symbolika lesa v tetování