Řadu věcí, například gauč, lze rozložit během okamžiku, ale když přijde na rozklad odpadu v přírodě, času je najednou potřeba mnohem více. Rozklad odpadu v přírodě může trvat „jen“ pouhé týdny, pokud je organického původu, ale jinému druhu odpadu to může trvat stovky i tisíce let. Proto se vždy vyplatí zamyslet nad tím, co a kam vyhazujete. Také nezapomínejte odpad třídit.
Vyhazovat nepotřebné věci na zem bychom v přírodě v žádném případě neměli. Na druhou stranu některé materiály organického původu až tolik nevadí, nebo mohou být dokonce prospěšné. Další ovšem životnímu prostředí rozhodně neprospívají. Nejenže příroda plná odpadků nevypadá dobře z estetického hlediska, ale do půdy se často v průběhu jejich rozkladu mohou uvolňovat toxické látky. Rozhodně je tedy lepší odpad třídit a vyhazovat.
Právě s ohledem na dobu rozkladu se různé materiály velice liší. Je třeba zdůraznit, že stejné výrobky se mohou v různých podmínkách rozkládat různou dobu, a to v závislosti na přístupu kyslíku, na vlhkosti prostředí nebo množství slunečního světla.
Zbytky jídla mohou přírodě i prospívat, když fungují jako hnojivo. Například doba rozkladu ohryzků od jablek či slupek od banánů je navíc poměrně krátká, když se pohybuje od několika týdnů do několika měsíců. Ačkoliv taková slupka od pomeranče se může rozkládat až celý rok.
Rovněž papírové odpadky jsou organického původu. Proto se většina z nich, například papírové kapesníky, noviny či časopisy, obvykle rozloží za několik měsíců.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Odhodit malou žvýkačku na zem se může zdát jako bezvýznamné, rozkládat se ovšem bude klidně 50 let.
Kuřáci často odhazují nedopalky na zem. Ty se ale mohou rozkládat 15 let, někdy to dokonce může trvat ještě déle.
Vyhazovat tyto nápojové a potravinové obaly do přírody rozhodně nedoporučujeme. Nejenže se budou rozkládat i desítky let, ale může rovněž dojít k poranění lidí a zvířat.
Baterie se rozkládají 200 až 500 let a navíc v jejich případě hrozí velké riziko silného znečištění přírody. Uvolňují se z nich totiž nebezpečné, toxické látky.
Do volné přírody rozhodně nepatří ani pneumatiky. Jejich rozklad totiž trvá stovky let.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Už výroba plastů je velkou zátěží pro životní prostředí a navíc obsahují nebezpečné látky. Doba jejich rozkladu se pohybuje v řádu desítek až stovek let, přičemž u polystyrenu se odhaduje na deset tisíc let, a dokonce se nemusí rozložit nikdy.
Také u skleněných výrobků lze dobu rozkladu spíše jen odhadovat.
Zahozený papírek, plastová láhev, nedopalek… zbavit se jich můžeme během vteřiny - ale z přírody často zmizí až za desítky nebo stovky let. Některé věci se nerozloží nikdy. Pojďme se na to podívat blíž.
Když něco odhodíme na zem, mizí to z našeho dohledu - ale ne z přírody. Zatímco nám připadá, že se jedná jen o „kousek odpadu“, v krajině může zůstat desítky, stovky i tisíce let. Slupka od banánu, plastová lahev, obal od bonbonu… Vypadají nevinně - zvlášť ve srovnání s velkými skládkami. Jenže právě tyto „malé odpadky“ tvoří obrovskou část problému, protože jich vznikají miliony denně. Možná vás překvapí zásadní rozdíl mezi tím, jak rychle zmizí obyčejný papírový obal a jak dlouho zůstává ležet cigaretový nedopalek.
I přírodní materiál, jako jsou slupky z citrusů, se bez kompostu mohou rozkládat i více než půl roku - kvůli přirozeným látkám, které brání hnilobě.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
Plastové sáčky se v přírodě nerozpustí, ale spíše se postupně štěpí na menší kousky, které zůstávají v prostředí a mohou dlouhodobě zatěžovat ekosystémy.
Plasty, syntetické obaly a zbytky potravin zanechávají v půdě toxické stopy. A když k tomu přidáme agresivní chemická hnojiva nebo postřiky, dostává příroda dvojitou dávku zátěže. Půdní mikroorganismy mizí, hmyz vymírá a rostliny ztrácejí přirozenou odolnost.
Zatímco my si život usnadňujeme jednorázovými obaly a rychlými řešeními, příroda si s našimi nevítanými „dary“ v podobě odhozených odpadků dává načas. Dobu rozkladu odpadu a jeho jednotlivých částí pochopitelně ovlivňují mnohé faktory. Velmi se liší - některé pohozené odpady z přírody nezmizí nikdy. Odpady bychom proto měli vždy vytřídit tam, kam patří! Pohozený odpad je nejen neestetickou záležitostí, jeho odstranění ale stojí nemalé finanční prostředky a takový odpad už nelze recyklovat.
Následující tabulka uvádí přibližné doby rozkladu různých druhů odpadů:
| Druh odpadu | Doba rozkladu |
|---|---|
| Ohryzek jablka | 2 týdny |
| Slupka od banánu | 5 měsíců |
| Kůra od pomeranče | 1 rok |
| Papír | 4-5 měsíců |
| Plechovky | 15-50 let |
| Igelitová taška | 25 let |
| Plastový kelímek | 70 let |
| PET láhev | 100 let |
| Sklo | 1000 let a více |
| Tužkové baterie | 200-500 let |
Plasty se ve volné přírodě rozkládají velmi dlouho. Skutečnou dobu jejich rozkladu nelze přesně určit. U plastů je problematika o to složitější, že při svém rozkladu, nebo spíše rozpadu, uvolňují mikroplasty. Ty dále kontaminují půdu, vodu a ovzduší. Vrací se nám tedy zpátky cestou, kde bychom je pravděpodobně ani nečekali.
I po třech letech tedy plastové tašky z alternativních materiálových kombinací z životního prostředí zázračně nemizí. Pořád zůstávají přítomné a přispívají ke kontaminaci ekosystémů. Mohou být významným příspěvkem znečištění oceánů, pořád si jimi může naplnit břicho velryby nebo se jimi udusit mořská želva. Lepší než klasické jednorázové plasty z tohoto pohledu tedy nejsou.
Kupříkladu když vyhodíte do lesa starou televizi, tak kromě toho, že se z ní budou uvolňovat nebezpečné a toxické látky, bude obrazovka "strašit" v lese tak dlouho, než ji zasype jehličí. Jak dlouho bude tam, nedokáže nikdo říci. Stará televize v lese však nikomu neprospěje. Mnoho odpadů lze recyklovat (například i sklo a jiné součástky ze starého televizoru), či vracet zpět do oběhu (pivní lahve, i když to vlastně není odpad, ale vratný obal), některé odpady lze spalovat a získávat tak zpět část energie, z některých odpadů lze při kompostování získávat plyny a ty dále využívat. Rozumnou strategií je také odpadům předcházet, neprodukovat je zbytečně.
Na jednorázové ochranné pomůcky nelze pohlížet jako na plasty z hlediska třídění. Je tedy jen na nás, abychom odpadu vytvářeli co nejméně, ten vyprodukovaný třídili, dopravili na sběrný dvůr, nebo ho předali k odborné likvidaci - tak to totiž máme dělat automaticky. Tak třiďme odpad vždy a všude, má to smysl a je to tak snadné!
Momentálně třídí aktivně 71 % občanů České republiky. Třídění se stalo každodenní součástí našeho života. Tříděním šetříme přírodní zdroje surovin, energie a své peníze.
Plastový odpad z domácností mají možnost občané shromažďovat do žlutých třídících tašek. Pro sběr plastů lidé také využívají plastové tašky, pytle či zvláštní koše. Potom plasty odnesou na kontejnerová stání do žlutého kontejneru.
Mnohé z toho, co vyhodíme, tu zůstává desítky až stovky let. Přitom stačí tak málo: odpad správně třídit, kompostovat, používat opakovaně nebo se mu úplně vyhnout. Chovejte se k přírodě ohleduplně - snižte množství odpadu a dejte přednost přírodním produktům, které nezatěžují životní prostředí.
tags: #odpadky #doba #rozkladu #tabulka