Odpadky v Krkonoších: Problémy a řešení

21.03.2026

Krkonošský národní park (KRNAP), jako nejnavštěvovanější národní park ve střední Evropě, čelí mnoha výzvám spojeným s ochranou přírody a rostoucí návštěvností.

Problémy spojené s návštěvností

S rostoucí návštěvností Krkonoš se objevují i problémy spojené s chováním návštěvníků a jejich dopadem na přírodu. Mizí sice běžné odpadky v lese, ale forma nevhodného chování se v čase mění.

V Krkonoších se to týká jen několika exponovaných lokalit, zatímco na jiných místech hor s obtížemi narazíte na člověka. Ale i to je overturismus, protože když se dostanete do takového velmi přetíženého místa, je to nekomfortní jak pro vás, tak pro přírodu a zážitek z výletu pak nestojí za to.

Počet návštěvníků

Krkonošský národní park ročně navštíví něco mezi třemi až čtyřmi miliony lidí, kteří ale v součtu v Krkonoších stráví až 13 milionů "osobodní".

Podle posledních čísel se návštěvnost pohybuje kolem 13 milionů osobodní. Individuálních návštěvníků je tedy, řekněme, třetina. Ale to opakované započítání má smysl v tom, že denně využíváte turistickou i obecní infrastrukturu a je tedy potřeba s vámi počítat každý den.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Deset tisíc lidí denně, to je opravdu hodně. Byl to i důvod, proč se tam musel zavést jednosměrný provoz?

Je třeba dodat, že v obou případech, a u Sněžky to platí možná ještě víc, jde ve velké míře o návštěvníky z Polska, protože kousek od Sněžky mají v podstatě neregulovanou lanovku na Kopu a to činí dosažitelnost Sněžky - často i ve velmi nevhodném obutí a oblečení - z Polska velmi dobrou.

Chování návštěvníků

Vlastně bych chtěl být smířlivý, protože to procento nebo spíš promile lidí, kteří se chovají nevhodně, kteří páchají přestupky, není vysoké. Jenže v rámci toho absolutního čísla to znát je. Snažíme se s tím pracovat, máme vlastní oddělení vzdělávání a výchovy, děláme ohromné množství osvětových akcí, je jich zhruba sedm set za rok.

Je zajímavé, jak se forma nevhodného chování v čase mění. V tom myslím funguje vzdělávání, výchova i aktivita samospráv.

Pokud jsou problémy, plynou hlavně ze současného absurdního důrazu na individuální svobodu. To je třeba ten skialpinismus v klidových územích, což má pak dopad na přírodu i v létě. Nebo věc, která je sice legální, ale je pro přírodu rušivá - noční pochody s čelovkou. Na rozdíl od Polska zatím neumíme omezit pohyb v horách jen na denní hodiny.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Odpady

Mizí třeba takové ty běžné odpadky v lese. V tom myslím funguje vzdělávání, výchova i aktivita samospráv.

Nicméně, problémem zůstávají výkaly a použité toaletní papíry, které návštěvníci zanechávají v přírodě. Množství odskakujících si turistů je značné. Zásobují prostředí dusíkem, což vítají nitrofilní (dusíkomilné) rostliny jako jsou kopřivy, starček, šťovík a další, které na takových místech začínají jiné druhy vytlačovat.

Podíváte-li se kolem útulen nebo do kleče na některých cestách - třeba z Růžové hory na Sněžku, najdete neuvěřitelné množství kapesníčků použitých jako toaleťák. Většinou bez podpapíráku, tedy zanechaných dámami.

Správa KRNAP podporuje přírodní přirozené procesy ... což by to odhalení už nebylo.

Dopad na faunu

Noční pobyt lidí v přírodě přinesl ještě jeden problém. Správa KRNAP sledovala jeleny přes GPS vysílačku na obojku vůdčí laně ve stádě. Když byla sezóna a hodně lidí na horách, tak jsou v Krkonoších jeleni spíš noční zvířata, a ve dne spí. Lidi nocující v přírodě jelenům rozhodí cirkadiální rytmy o několik hodin.

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

Možná řešení

Správa KRNAP se snaží řešit problémy spojené s návštěvností a odpadky různými způsoby, včetně vzdělávání, osvěty a regulace.

Vzdělávání a osvěta

Snažíme se s tím pracovat, máme vlastní oddělení vzdělávání a výchovy, děláme ohromné množství osvětových akcí, je jich zhruba sedm set za rok. Cíleně volíme pro edukaci i netradiční místa jako je třeba soukromá Stezka korunami stromů v Janských Lázních a myslím, že i to se podepisuje na menším množství přestupků.

Vlastně bych chtěl být smířlivý, protože to procento nebo spíš promile lidí, kteří se chovají nevhodně, kteří páchají přestupky, není vysoké. Jenže v rámci toho absolutního čísla to znát je.

V tom myslím funguje vzdělávání, výchova i aktivita samospráv. Mizí třeba takové ty běžné odpadky v lese.

Regulace návštěvnosti

Usilovně pracujeme na tom, abychom rozptýlili návštěvnost po celé ploše hor. Máme tu různé technické i církevní památky, máme tipy na výlety na méně tradiční místa… Propagujeme je nejen proto, aby lidé měli zmíněný komfort ze svého výletu, ale aby se výhody, které cestovní ruch přináší do regionu, dostaly i do těch méně exponovaných míst.

On by ani vysoký počet návštěvníků nemusel nutně znamenat zásadní problém pro přírodu, aspoň na některých místech, jenže to platí jen, když lidé dodržují pravidla. A na Sněžce pravidla příliš dodržována nebyla.

Rozhodnutí tam ty sítě umístit bylo před pár lety docela odvážné řešení, ale jsem s tím dnes spokojen a soudě podle většinové reakce lidí to i našlo pochopení. Ale třeba instalace sítí, které oddělují místa pro turisty a pro přírodu, je náš společný projekt.

Zpoplatnění vstupu

Na druhé straně to, že vstupné do národních parků jednou přijde, je nasnadě už s ohledem na to, jak jsou správy národních parků dnes financovány. Zjednodušeně řečeno je to třetinou ze státního rozpočtu, třetinou z prodeje dřeva a třetinou z dotací - zejména evropských. Jak dotace, tak těžba dřeva v národních parcích časem postupně skončí. Jestli tedy chceme udržet kvalitu turistické infrastruktury, kvalitu služeb v horách obecně, tak si nedovedu představit, že by to do budoucna šlo bez zpoplatnění vstupu.

Když jsme před několika lety dělali výzkum veřejného mínění na krkonošských turistických stezkách, tak 90 % Poláků souhlasilo s tím, že by v českém Krkonošském národním parku klidně platili 30 korun na den. U českých turistů to bylo 50 %. Ze sociologického hlediska bylo zajímavé, že největší skupina sympatizantů vstupného z české strany byli lidé ve věku nad 60 let.

Vstupné z hlediska regulace nepomůže a myslím, že by k tomu ani nemělo sloužit. Regulačně by fungovalo možná tak vstupné na úrovni 500, možná 700 korun na osobu a den, jak to třeba známe z chorvatských národních parků, ale to si lze u nás asi těžko představit.

Asi bychom se chtěli inspirovat polským modelem. To znamená nabídnout velmi širokou škálu možností, ať je to nákup na internetu nebo QR kódy na sloupcích v národním parku, výběr skrz ubytovatele či na lanovkách.

Kompostovací toalety

S výkaly, které nikdo nesbírá, by si podle něj mohly poradit kompostovací toalety. Určitě by to bylo řešením především v návštěvnicky nejexponovanějších oblastech nebo třeba na takzvaných nouzových nocovištích, kde nyní používáme chemická WC.

Podle starosty šumavských Hartmanic Pavla Valdmana jsou lidé čím dál tím neukázněnější. „Nejsou ani moc vychovaní, když dělají potřebu, alespoň by ten papír mohli zahrabat. U silnic jsou běžně pohozené pytle s odpadky, které vyhodí při jízdě autem ven,“ líčí Valdman.

Podle Klubu českých turistů je v Česku 40 tisíc kilometrů pěších značených tras. Společnost E.ON nedávno s Klubem českých turistů a agenturou CzechTourism vytipovaly celkem 18 nových tras v rámci projektu Turistika beze stop jako alternativu k vytíženým místům.

Jak se můžete zapojit vy?

Především je skutečně potřeba dodržovat návštěvní řád parku. Je navržen tak aby ochránil tamní přírodu a zároveň umožnil i šetrnou turistiku. Čemu se například vyhnout:

sbírat nerosty, rostliny či odchytávat živočichy
jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
v klidových oblastech se pohybovat mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody
jezdit na lyžích nebo na saních mimo lesní cesty a vyznačené trasy
v lesích je zakázáno kouřit (!)
znečišťovat krajinu odpadky a odpady

My v Hanibalu jsme se naučili nosit do lesa, kromě správného vybavení, sáček na odpadky (můžete si pořídit i znovupoužitelný, lze jej sehnat v bezobalých obchodech). Nejen na ten náš nepořádek, ale i na ten, co tam zůstane po předchozích návštěvnících.

Tabulka: Návštěvnost Krkonošského národního parku

Rok	Návštěvnost (osobodny)
2017	11 milionů
Současnost	13 milionů

(1) Toto číslo není počet lidí, ale počet návštěvnických dnů. Ono je ale přírodě jedno, za po ní šlapou v pondělí moje pohory a v úterý vaše, nebo oba dva dny to budou jenom moje botky.

(2) Pro šťouraly - lidi v Krkonoších má správa KRNAP spočítané velmi dobře přes SIM karty v jejich mobilech.

(3) Na území KRNAP nesmíte rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa a cigareta a vařič na plyn už oheň je.

(4) Když je lidí na horách málo - je mezisezóna, pasou se jeleni přes den.

tags: #odpadky #v #lese #krnap #problémy #a