Odpadky v národních parcích: Problémy a řešení

Negativním dopadem turistických výletů je množství odpadků, které po sobě turisté v parku zanechávají. Při představě, jak dlouho odhozené odpadky, zvláště v horské přírodě, přežívají, je obava o Krkonoše na místě. Příroda si s odpadky totiž sama poradit nedokáže.

Monitorujete ve vámi spravovaném národním parku (NP) návštěvnost? Pokud ano, od kdy (přibližně od jakého roku) a jakou metodou (resp.

• Národní park (NP) Podyjí: Ano, soustavně od 1. 5.
• Národní park (NP) Šumava: Ano, od minimálně r. 2000 monitoruje strážní služba nejnavštěvovanější místa (trasy) v rámci pochůzek a pravidelného monitoringu míst. Od stejné doby dochází ke sledování počtu návštěvníků v informačních střediscích (od r. 2015 i v nově otevřených návštěvnických centrech. Od roku 2018 jsme v rámci projektu socioekonomického monitoringu začali provádět sledování počtu návštěvníků pomocí automatických sčítačů Eco-Counter. Po celý rok jsme monitorovali 34 vstupů do NP (vnější hranice, státní hranice, záchytná parkoviště). Data byla doplněna o výsledky personálního sčítání a na základě toho jsme spočítali celkovou návštěvnost území - 1 830 tis. návštěvníků, resp. návštěvodnů.
• Národní park (NP) České Švýcarsko: V NP České Švýcarsko probíhá systematický monitoring návštěvnosti od roku 2005, kdy byly prvně nainstalovány sčítací brány na principu infračervené světelné závory. Tento první systém byl od poloviny roku 2008 nahrazen technologií francouzské firmy Eco-Counter. Tato technologie umožňuje využití rozličných druhů čidel, v Českém Švýcarsku je nyní sledování návštěvnosti založeno zejména na využívání pyrosenzorů, které zaznamenávají změnu teploty před čidlem. V roce 2017 byla síť měrných profilů rozšířena, na vybraných místech byly přidány indukční smyčky, které umožňují záznam průjezdů cyklistů a automobilů.

Dlouhodobé trendy v návštěvnosti

Zaznamenali jste nějaký dlouhodobý trend? Pokud ano, máte přesnější data o celkové návštěvnosti za rok („člověkodní“/rok) za poslední desetiletí (2011-2020)?

• KRNAP: Ano, trendem je neustálý mírný nárůst návštěvnosti. V roce 2017 navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 3 657 254 lidí, kteří zde dohromady strávili 11 324 528 tzv. „osobodní“. V roce 2018 navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 3 786 575 lidí, kteří zde dohromady strávili 11 867 019 tzv. „osobodní“, což je o 4,8 % více, než v roce 2017.
• NP Podyjí: Technologie Eco-counter umožňuje evidovat průchody okolo 15 profilů na turistických cestách. Vybrané zjištěné výsledky: 2011 - 309 186 průchodů, 2015 - 323 123 průchodů, 2019 - 392 499 průchodů, 2020 - 497 246 průchodů. Dlouhodobě pozorovaným trendem byla nejvyšší návštěvnost v srpnu (neplatí od r. 2020), rozšiřování návštěvnosti do května a června narůstalo v závislosti na počasí i na nových nabídkách v regionu (otevření návštěvnických center). Sledovaným trendem je rozšíření návštěvnické sezóny o dříve tzv. „mrtvé“ měsíce - tj.
• NP České Švýcarsko: Návštěvnost Národního parku České Švýcarsko má od roku 2009 trvale rostoucí charakter. Výjimku tvoří pouze roky, kdy zasáhla vyšší moc, která příjezd návštěvníků znemožnila. Trend správa parku vyhodnocuje jako sumu nasčítaných impulzů z 15 vybraných sčítačů, které jsou stabilně v provozu od roku 2008. V pozdějších letech tedy nejsou započítávány impulzy ze sčítačů, které byly do sítě doplněny. Maximum impulzů zaznamenala správa NP v roce 2019, kdy suma záznamů ze všech sčítačů činila 1,24 mil. V roce 2019 nechala Správa NP zpracovat studii návštěvnosti NP České Švýcarsko na základě anonymizovaných dat od mobilních operátorů. Z této studie vyšlo, že NP České Švýcarsko navštívilo (v dosud rekordním) roce 2019 zhruba 740 tisíc návštěvníků, kteří na území národního parku strávili 1,4 mil.

Příčiny zvyšující se návštěvnosti

Máte podložené nějakou studií příčiny zvyšující se návštěvnosti?

• KRNAP: Nemáme žádnou takovou studii. I po konzultacích s kolegy z jiných ZCHÚ ve střední a západní Evropě se kloníme ke kombinaci více faktorů: po roce 2015 se významná část cestovního ruchu přemístila z měst do přírody, protože lidé začali mít obavy z teroristických útoků. Taktéž se zvýšilo využití vnitrozemských turistických cílů oproti cestám do zahraničí. Obecně navíc roste trend pobytu v přírodě a zejména sportovních aktivit v přírodě.
• NP Podyjí: Studii nemáme. Zvyšování návštěvnosti Podyjí spočívá v samotné existenci národního parku, je to lákavý turistický cíl, o kterém téměř každý ví. Skokové zvýšení 2019-20 je evidentně v souvislosti s epidemií Covid-19. Vliv mají nepochybně informační a marketingové aktivity médií (zde byl v jednotlivých případech zjištěn nárůst „mediálních impulzů“ meziročně (2019/2020) až o několik stovek procent! Podstatnou roli hrají i obligátní aktéři cestovního ruchu v rámci destinačního managementu (agentury, města, obce, vlastní ubytovací a stravovací zařízení).
• NP Šumava: Studii příčin zvyšující se návštěvnosti nemáme. Nárůst kapacit ubytovacích a restauračních zařízení s růstem kapacit parkovišť podpořil celkový nárůst návštěvníků. Lokální zvýšení návštěvníků u návštěvnických center (NC Kvilda - jeleni, NC Srní - vlci) vyplynula z nové nabídky spojené se zážitkem. Rostoucí trend ve společnosti vyrazit na výlet do přírody, s jistotou do té certifikované značkou „národní park“, zvyšuje počty jednodenních návštěvníků, popř. na tzv. rozšířené víkendy.

Dopady vysoké návštěvnosti

Čelíte ve vámi spravovaném NP nějakým negativním dopadům zvyšující se návštěvnosti (např. overcrowding, overtourism)?

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

• KRNAP: Ano. Čelíme overcrowdingu a overtourismu na řadě lokalit.
• NP Podyjí: Plošně je všeobecně větší zátěž chráněného území (detailně není vyhodnoceno). Lokálně je koncentrace návštěvníků na vybraných atraktivních místech a s tím spojené obvyklé negativní jevy: parkování mimo vyhrazené plochy, vjezdy motorových prostředků do chráněného území, odpadky v přírodě, hluk na stezkách i v klidovém území, cyklisté na stezkách vyhrazených pro pěší atd.).
• NP Šumava: K dopadům vyrušováním hlukem dochází zejména v přetížené časy a na vybraných, silně navštěvovaných místech. Došlo k jistému rozšíření doby rušení přírody do pozdějších hodin vlivem pozdějších začátků výletů i protažení doby v přírodě např. vlivem využití e-kol. Novým trendem jsou pociťované dopady návštěvníků z důvodu velkého počtu lidí.
• NP České Švýcarsko: V konkrétním případě Českého Švýcarska sice vysoká návštěvnost není z pohledu ochrany přírody vysloveně devastační, nicméně přináší řadu nekomfortních situací. K běžným průvodním jevům patří přetíženost obcí automobilovou dopravou, parkování mimo vyhrazená místa, včetně nezprůjezdnění cest důležitých pro záchranné složky, velké množství návštěvníků na turistických cestách (oslabený prožitek z pobytu v přírodě), delší čekání na poskytnutí turistických služeb, vyšší produkce odpadů a znečištění kolem cest. S vysokou návštěvností také vzrůstá počet návštěvníků, kteří nejsou ochotni dodržovat pravidla pro návštěvu chráněného území či vyrážejí do přírody za individuálními zážitky.

Optimalizace návštěvnického tlaku

Má správa vašeho NP nějaké odborné podklady (studie), které by napomohly řešit optimalizaci návštěvnického tlaku. Popřípadě zajišťujete manažersky nějaká lokální opatření dle aktuální potřeby v místě?

• KRNAP: Ne, nedisponujeme žádnými podobnými studiemi. Loni jsme museli sáhnout k razantnímu usměrnění pohybu návštěvníků na Sněžce a u bývalé Obří boudy. Medializované sítě v kombinaci s každodenní celodenní přítomností strážce na lokalitě přineslo pozitivní efekt. Ukazuje se, že nemáme dostatek strážců pro tak exponované lokality jako je vrchol Sněžky a Labská louka. Situaci jsme museli řešit krizově nasazením ostatních pracovníků.
• NP Podyjí: Máme každoročně vyhodnocovaná a interpretovaná data z monitoringu návštěvnosti (viz výše). Žádné další podklady nemáme. Prozatím monitorujeme situaci (i v souvislosti s pandemickými opatřeními).
• NP Šumava: V rámci socioekonomického monitoringu byly dotazovány různé moduly ohledně kvalitativních dat o návštěvnících. Dotazovací moduly se zaměřovaly na: „informační zdroje“, jejich druhy, prioritizace, nedostatky i požadavky, „prožitky návštěvníků“ - očekávání návštěvníků a jejich naplnění při návštěvě, „přeshraniční turismus“ zjišťoval rozdíly, požadavky, znalosti o přeshraničním NP, modul „akceptace území NP“ zjišťoval názory na NP a Správu NP ze strany místních obyvatel, modul o „ekonomických přínosech návštěvníků“ zjišťoval druhy a výši výdajů návštěvníků. Lokální opatření vychází z aktuální situace, např. na nejfrekventovanějších místech a možnost posílení strážní služby, popř.

Přeshraniční spolupráce

Řešíte tuto problematiku v přeshraniční spolupráci? Pokud ano, s kým (např. se správou sousedního NP v Polsku nebo Německu)?

• KRNAP: Ano, vrchol Sněžky je přeshraniční.
• NP Šumava: Pořádáme společná setkání a popř.
• NP České Švýcarsko: Se Správou NP Saské Švýcarsko spolupracujeme zejména v oblasti podpory využívání veřejné hromadné dopravy. K projevům overturismu nedochází přímo v oblasti hranic mezi národními parky České a Saské Švýcarsko, každý z národních parků má své vlastní návštěvnicky vytížené či přetěžované lokality a problematika nemá přímý přeshraniční rozměr.

Spolupráce s místními autoritami

Řešíte tuto problematiku ve spolupráci s místními autoritami (např. úřady měst a obcí, krajský úřad…) a případně jak?

• KRNAP: Ano, ale pouze v informační a předjednací rovině (Svazek města a obcí Krkonoše). Ve shodě se SMO Krkonoše, který je zároveň destinační společností, jsme vyřadili (i z jejich) propagace regionu přeplněná a nejvíce zatížená místa (viz výše) a naopak se snažíme zdůrazňovat existenci dosud méně známých míst, kterým vyšší zátěž neuškodí, naopak třeba v případě některých obcí může pomoci. Využíváme i společné hashtagy na sociálních sítích #neznameKrkonose a #neznamyKRNAP.
• NP Podyjí: Systémově zatím nikoliv. V jednotlivostech probíhají jednání s představiteli obcí v zájmu řešení lokáních problémů.
• NP České Švýcarsko: Předmětem řešení jsou spíše otázky, které zasahují obce, tedy zejména dopravní zátěž, nedostatek vhodných míst pro vytváření dalších parkovišť, parkování na plochách, které k tomu nejsou určeny, a podobně. Některé obce se na správu parku obrátily s požadavkem, aby rozšířila řady dobrovolných strážců přírody o další členy z řad jejich obyvatel, jejichž působnost bude omezena pouze na katastr té které obce.

Spolupráce s regionálními organizacemi

Řešíte tuto problematiku s institucemi typu regionální rozvojová agentura, destinační společnost, sdružení obcí, Czechtourism apod.

• NP Podyjí: Ano, s regionální agenturou Znojmoregion máme podepsané memorandum o spolupráci, kde si Správa NP Podyjí vymínila prioritní respektování stanovisek v zájmu zajištění ochrany přírody a krajiny.
• NP České Švýcarsko: S aktéry, kteří se věnují regionálnímu marketingu či destinačnímu managementu, se snažíme být v kontaktu a obracíme se na ně s apely, aby tuto činnost provozovali zodpovědně.
• KRNAP: Netroufáme si predikovat.

Vliv pandemie COVID-19

Jak se projevila pandemie COVID-19 na návštěvnosti vašeho NP (v roce 2020)?

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

• NP Šumava: Zvýšení zaznamenaných počtu návštěvníků v průměru o 25 % je naprosto nadprůměrný. (V červenci až o 35 %.) Periody se střídaly snížením počtu návštěvníků v rámci první vlny (březen-duben) a srovnání na průměr říjen-listopad. V roce 2020 byla návštěvnost území NP Šumava značně ovlivněna pandemií nového typu koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID 19, kvůli které došlo poprvé v březnu k vyhlášení nouzového stavu a následným opatřením vlády ČR omezující výrazně sektor cestovního ruchu a cestování vůbec. Došlo k předčasnému ukončení zimní sezóny, ale na základě následujících poznatků o šíření onemocnění byly doporučovány aktivity v přírodě a návštěvnost v letní sezóně byla rekordní. Druhá vlna šíření viru v září znamenala opětovné vyhlášení nouzového stavu v říjnu, který trval po zbytek roku.
• NP České Švýcarsko: Dosud byl návrat do „normálu“, například po povodňových událostech, vždy velmi rychlý. Pandemická situace ovšem má globální charakter, je obtížné předvídat, jak se odrazí například na ochotě lidí cestovat přes hranice.
• KRNAP: V létě 2020 přijeli do hor i lidé, kteří k turistice a přírodě neměli žádný dlouhodobý vztah, neznali pravidla pro návštěvníky národního parku, ba si ani neuvědomovali (např. na vrcholu Sněžky), že se pohybují v jádrové zóně NP. Neměli šanci jít do svých tradičně oblíbených atraktivit nebo odjet do svých oblíbených destinací, tak zamířili za jinou dostupnou atrakcí, která je napadla.
• NP Podyjí: Převládající návštěvník Podyjí je stále stejný, lidé, kteří rádi chodí do přírody a umí se v ní i chovat.
• NP Šumava: Dle našeho názoru je návštěvník méně informovaný, zejména před výletem. Informace zjišťuje online, i plánování výletu a následně navigaci v terénu řeší on-line. Spíš ho zajímá vidět-zažít, než se dozvědět-poznat, tj. sbírá povrchnější zážitky, ale o to více. Typově dle vzdělanostní struktury se průměrné vzdělání mírně snižuje anebo je více z technických oborů oproti dřívějším: učitelé, úředníci aj.
• NP České Švýcarsko: V době omezení služeb, uzavření obchodů, nákupních galerií a restaurací se do přírody dostalo velké množství návštěvníků, kteří by v případě širší nabídky pravděpodobně zvolili jiný způsob trávení volného času.

Klidová území a jejich dodržování

Jak vnímají návštěvníci nově zřízená a vyznačená klidová území ve vámi spravovaném NP? Dodržují ochranné podmínky s tím spojené (zejména vstup po značených turistických cestách, popř.

• KRNAP: V chování návštěvníků se vyhlášení KÚ neprojevilo. Omezení se vstupem do volného terénu bylo již dříve. Rozdíl bývalá 1. zóna vs. klidové území nebyla zásadní změna. To ale neznamená, že by změnou statutu došlo více k dodržování pravidla omezení pohybu ve volném terénu. Počet přestupků je stejný, tzn.
• NP Podyjí: Úroveň dodržování těchto omezení je přibližně stejná jako dříve (režim 1. zóny nahrazen režimem klidového území). Někteří nechtěně přehlédnou tabuli nebo pruhové značení (zejména při sbírání hub), někteří jdou i přes zákaz, ale ti to určitě dělali i dříve.
• NP Šumava: Správa NP Šumava zatím nemá schválená nová klidová území, takže platí ta v bývalých I. zónách NP.
• NP České Švýcarsko: Návštěvníci se obvykle drží na značených turistických cestách. Klidová území jsou - alespoň prozatím - převážně respektována a vstupy do nich mimo značené cesty se dějí relativně málo, resp.

Zavedení vstupného

Uvažujete o zavedení vstupného do vašeho NP jako regulačního nástroje?

• KRNAP: Správa KRNAP nepovažuje zavedení vstupného za regulační nástroj.
• NP Podyjí: Toto téma není na pořadu dne. Případným opatřením v této věci musí předcházet kvalifikovaná diskuse. Je nezbytné přihlédnout jak k zahraniční praxi, tak i k našim tradicím.
• NP Šumava: Zavedení vstupného s sebou nese řadu zatím neřešených problémů - od legislativy, přes mechanismus vybírání, až po vnímání veřejnosti. Legislativně to možné není, na Šumavě by výběr vstupného byl technicky velmi složitý a veřejnost by pravděpodobně vstupné vnímala jako výdělek Správy a ne jako regulační nástroj.
• NP České Švýcarsko: Pokud by legislativa umožňovala vybírání vstupného, bylo by buď nízké a neplnilo regulační funkci, nebo poměrně vysoké a tím by vyřazovalo méně majetné návštěvníky. Domníváme se tedy, že samotné zavedení přijatelného vstupného by regulační funkci neplnilo. Mírné vstupné by však bylo vítaným zdrojem krytí nákladů na údržbu turistické infrastruktury.

Odpadkové koše a littering

Platí přímá úměra: čím víc přijde návštěvníků, tím víc po sobě zanechají odpadků. Existuje přímá úměra také mezi počtem odpadkových košů a množstvím odpadků v lesích?

„K důvodu odstranit odpadkové koše nás dovedla také skutečnost, že například ve všech národních parcích v České republice to již udělali před námi. Nikdo se přece nechce rekreovat v zaneřáděném prostředí. Také v lese platí, že je potřeba rozlišovat různé typy odpadu. Nejčastějším problémem jsou zde PET lahve, plechovky, krabice od nápojů, jednorázové kapesníky a vlhčené ubrousky.

Odpadkové koše nejsou na území Krkonošského národního parku zcela záměrně. I v Krkonoších platí zásada, uplatňovaná ve většině národních parků v Evropě: „Co si do přírody doneseš, odnes si po sobě také zpět. Zbytky po tvé návštěvě do ní nepatří.“

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

Úklidové akce a snaha o změnu chování

V národních parcích se každoročně konají úklidové akce, aby následky chování turistů napravily. Při takové akci letos na jaře pracovníci Správy KRNAP a dobrovolníci sesbírali skoro tři tuny odpadu, které se u turistických cest objevily po zimní sezoně.

„Překvapilo nás to, ale na druhou stranu poslední dva roky velmi intenzivně komunikujeme, že pohozené odpadky v Krkonošském národním parku jsou problém. Zdá se tedy, že naše snaha dopadá na úrodnou půdu a lidé si více a více uvědomují, že je přirozené, že co si ho hor přinesou, to si z nich také mají odnést,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Vládce hor Krakonoš pohrozil uzavřením Krkonoš „neprostupnou mlhou“ od začátku letošního srpna kvůli chování některých turistů, co v jeho revíru šíří odpadky všeho druhu. Ministr Brabec s Krakonošem dohodli, že lidé budou podepisovat slib: „Co si do hor přinesu, to si také odnesu!“. Podepsat slib Krakonošovi je už v tuto chvíli možné na internetu.

Tipy a pravidla pro turisty v KRNAP

Základní pravidlo - zákaz vstupu mimo značené cesty - se týká jen klidových území KRNAPu. Dalším pravidlem, které by ale mělo platit nejenom v národních parcích, ale všude v přírodě, je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu.

Littering - celospolečenský problém

Při nakládání s odpady a údržbě veřejných ploch zainteresované strany čelí problému výskytu litteringu. Littering je popisován jako ekologický, sociální a estetický problém, ale málokdy je zmiňován i jeho ekonomický dopad.

Nezákonně odhozený odpad, tzv. Littering je činnost, při níž zůstává odpad - litter - volně pohozený či ponechaný na místě, které pro něj není vyhrazeno, ať už v přírodě, nebo na veřejném prostranství. Zahraniční studie poukazují na to, že odhazování odpadu volně po okolí není jev ojedinělý, nýbrž docela běžná činnost velké části obyvatelstva. Littering je celosvětový problém, který se vyskytuje napříč společnostmi.

Rozsah litteringu je ovlivněn více faktory a závisí zejména na charakteru oblasti, v níž tento jev pozorujeme, účelu, k němuž je vymezena, nebo množství lidí, kteří se v ní pohybují.

Obecně ve společnosti převládá přesvědčení, že za nepořádkem na veřejných prostranstvích stojí nedostatečný počet odpadkových košů nebo jejich nedostatečná kapacita. Na základě průzkumu bylo ale zjištěno, že ve sledovaných oblastech Prahy byly koše naplněny průměrně jen z 66 % své kapacity, a přesto se littering vyskytoval.

Littering úzce souvisí s nestandardním chováním občanů a jeho míra je určována počtem kusů pohozeného odpadu. Na základě druhu odpadků lze určit aktivity, při nichž se lidé dopouštějí odhazování litteru. Nejčastěji jsou volně pohazovány drobné odpadky jako cigaretové nedopalky, obaly a zbytky jídla.

Značný vliv na množství odhozených obalů má také věk lidí; častěji se tohoto chování dopouštějí mladí, svobodní lidé, kteří ve srovnání s manželskými páry odhazují odpad v mnohem větší intenzitě. Snížený zájem o veřejný pořádek mají také turisté, ti oproti rezidentům dbají na řádné odhazování odpadků do odpadkových košů mnohem méně.

Z estetického hlediska vytváří littering nepříjemné prostředí pro stálé obyvatele dané oblasti, kteří pro ni sice nepředstavují jediný zdroj financí, ale snížení kvality místa může způsobit jejich odliv a tím negativně ovlivnit stav rozpočtu obcí a měst. Neestetické prostředí působí odpudivě zejména na turisty, pro něž se tak snižuje atraktivnost navštěvované lokality.

Legislativa a littering v ČR

V České republice se o litteringu příliš nemluví, třebaže se jedná o velice rozšířený problém, který se v lidské společnosti vyskytuje od samého jejího počátku.

V České republice se problematika volně pohozeného odpadu (litteringu) řeší pomocí přenesené pravomoci, to znamená, že řešení problému spadá do působnosti obcí. Problematika volně pohozeného odpadu je v České republice upravena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Povinností původce odpadu je nakládat s ním pouze způsobem stanoveným tímto zákonem. Nepodnikající fyzická osoba může svůj odpad předat podle § 59 obci, a to na místech obcí určených.

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech má za úkol chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadu z obalů, a to snižováním jejich hmotnosti, objemu, škodlivosti a obsahu chemických látek.

Ekonomické dopady a řešení

Náklady obcí na odpadové hospodářství v posledních letech rostou. Jelikož součástí celkových nákladů jsou i náklady spojené s litteringem a černými skládkami, jsou obce nuceny neustále zdokonalovat systém sběru odpadu a navyšovat v souvislosti s nárůstem litteringu počet odpadkových košů.

V případě, že se obec rozhodne řešit problém s litteringem, může se s pomocí několika nástrojů pokusit změnit chování obyvatel a návštěvníků problematických oblastí. Ekonomické nástroje mohou napravit situaci, v níž tržní procesy nepřinášejí uspokojivé výsledky. Stát se pomocí těchto nástrojů snaží zastoupit tržní nabídku v podobě ceny a tím docílit optimální situace.

Další způsob, jak lze snížit výskyt litteringu, je používat obaly z rozložitelných materiálů, což je žádoucí i s ohledem na fakt, že 10 % obalů zůstává odloženo v přírodě. Cílem osvěty by mělo být zvýšení povědomí občanů o tom, že odhazování odpadu v přírodě nebo na veřejném prostranství je nepřijatelné.

V případě litteringu přichází v úvahu pouze systém záloh na obaly a materiály. V České republice funguje tento systém u skleněných obalů. O jeho rozšíření na další nápojové obaly se snaží projekt Zálohujme.cz.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nejvíce využívané nástroje jsou dobrovolné, ekonomické a v menší míře sankce. Coby řešení volně pohozených odpadů se v USA nejvíce osvědčil zálohovací systém pro jednorázové obaly. Díky zálohovacímu systému nastalo výrazné snížení pohozeného litteru.

Medvědi a odpadky

Medvědi rádi využívají nějaké nenucené pohostinnosti lidí, že jim třeba chodí na pole nebo do odpadkových košů a podobně. Jako jeden z těch příkladů dobrých podmínek je i to, že mají medvědi v podstatě neomezené možnosti konzumace potravy - hlavně v nižších polohách. To jsou ta kukuřičná pole, kam se v době mléčné zralosti kukuřice medvědi hromadně stahují a ty možnosti jsou v podstatě neomezené. Z tohohle pohledu jim člověk vytváří relativně slušné podmínky k životu.

tags: #odpadky #v #narodnich #parcích #problémy #a

Oblíbené příspěvky:

• Vizualni kultura a třídění odpadu
• Průvodce pro ucpané záchody
• Recenze vatových tyčinek
• Nášlapný koš 60 l – recenze
• Učivo o přírodě pro pátou třídu