Odpadové hospodářství v Dolních Chabrech a v Praze


27.11.2025

S účinností od pondělí 18. října 2021 budou upraveny časy pro příjem bioodpadu ve sběrně na Spořické ulici směrem do Ďáblic.

Vedení městské části vyjednalo na jaře letošního roku s provozovatelkou sběrny Ivanou Zůčkovou výsadní spolupráci, která zajišťuje chaberským obyvatelům zdarma ukládat biologicky rozložitelný odpad, listí, trávu a další bioodpad. Tuto službu plně hradí radnice městské části.

Provozní doba se nově mění následovně:

  • pondělí a středa od 8:00 do 16:00 hodin
  • sobota od 8:00 do 14:00 hodin

Vyjednání užitečné služby pro občany bylo reakcí na finanční škrty pražského magistrátu v rozpočtu na odpadové hospodářství, kvůli kterým byly letos početně omezeny pravidelné kontejnerové svozy. Sběrnu využívají také pracovníci péče o veřejný prostor ÚMČ.

Systém komunálního odpadu v Praze se vyvíjel od primitivních počátků až k dnešnímu komplexnímu systému tříděného sběru, který omezuje potřebu prvotních a neobnovitelných přírodních surovin a devastaci životního prostředí při jejich těžbě. Organizovaný sběr a svoz odpadů byl v hlavním městě zaveden počátkem století.

Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou

Předpokládal aktivní účast obyvatel - odpad se shromažďoval přímo do koňského potahu, jehož příjezd oznamoval "vyzváňkou" v předstihu kráčející zřízenec. Hygienické problémy ve 20. letech donutily radní města, aby zajistili odpovídající způsob zneškodnění odpadu.

V roce 1923 byl zaveden nový způsob svozu, tzv. výměnný. V roce 1925 začalo město nahrazovat koňské potahy vozy Škoda - Sentinel. V roce 1930 se rozhodlo o stavbě první pražské spalovny odpadů ve Vysočanech. Ve stejném roce se v ulicích metropole objevily první vozy Praga NT - Kuka.

Novou etapu v pražském odpadovém hospodářství zahájilo zprovoznění spalovny Vysočany v roce 1934. Její technologie umožňovala termické i materiálové využití odpadů. Odpad, který byl vysypán do zásobníku (bunkru) spalovny, byl drapákem dopravován na prosévací dopravník. Zde byly separovány bioodpady, které si prý odváželi zahradníci pro svoji potřebu.

Další cenné suroviny byly získávány magnetickou separací na třídícím pásu. Kovy se lisovaly a předávaly k dalšímu zpracování, kůže a hadry ručně třídily tři ženy. Zařízení působilo jako spalovna komunálního odpadu třicet let. V roce 1964 byl provoz začleněn do podniku Pražské teplárny a začalo převažovat energetické využití.

Na území města vznikaly skládky (nejvýznamnější Slivenec, Libuš a Dolní Chabry). Toto období trvalo 18 let. Na jeho konci - v roce 1992 - se Praha dostala do svízelné situace. Byla zavřena poslední skládka v Dolních Chabrech. Urychleny byly přípravy stavby nové, evropským standardům odpovídající, skládky v Ďáblicích, s kapacitou 1,85 mil. m3.

Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství

V roce 1995 skončila privatizace tehdejších Pražských komunikací a vznikla akciová společnost Pražské služby, ve které je hlavní město Praha majoritním akcionářem. V říjnu 1998 byla uvedena do trvalého provozu spalovna komunálního odpadu Malešice s kapacitou 320 tisíc tun komunálního odpadu za rok.

Z dnešního pohledu můžeme hodnotit jednotlivé vývojové etapy nakládání s odpady jako méně či více moderní (s ohledem na evropské standardy v daném období). Skutečností je, že ve 20.-30. Technologický útlum 50.-80. let doznal výrazných změn po roce 1989. S otevřením ekonomiky se i do Prahy dostaly moderní technologie.

V roce 1994 proběhl projekt sledování množství a složení domovního odpadu a ochoty obyvatel jej třídit. Oba projekty byly vyhodnoceny na počátku roku 1995. V jeho průběhu byl zpracován navazující projekt obsahující návrh zavedení tříděného sběru v Praze.

Po vyhodnocení všech získaných informací byl zpracován a v lednu 1996 městskou radou schválen "Projekt hospodaření s odpady v hl. městě Praze". Podle tohoto projektu byla řízena i příprava nového systému. Realizace projektu začala 1. ledna 1998, kdy nabyl účinnosti zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech.

V roce 1998 byla schválena i nová obecně závazná vyhláška hl. města Prahy o odpadech, která upřesnila povinnosti vlastníků (správců) nemovitostí, fyzických osob (obyvatel) a svozových společností při nakládání s komunálním odpadem. Třídění odpadů se tak od 1. 7. stalo povinností.

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

Tříděný sběr před rokem 1998 vznikal spontánně v některých městských částech. V 80. letech a na počátku 90. let se na území některých městských částí objevily kontejnery zejména na sklo čiré a barevné, místy na papír a zřídka na plasty. V tomto období nebyl připraven ani zpracovatelský průmysl.

Proto se čas od času objevily zprávy o tom, že se vytříděný odpad odvezl na skládku. V roce 1998 bylo zřízeno téměř 700 nových stanovišť tříděného sběru v odvozném systému v bytových objektech na území pražské památkové rezervace. Dále byl zaveden donáškový způsob (veřejná kontejnerová hnízda) tříděného sběru. Do konce roku bylo nově zřízeno 1400 kompletních stanovišť.

Letos bude dosaženo cílového stavu první etapy: v donáškovém systému bude 3000 a v odvozném systému 1200 kontejnerových stání. O oddělený svoz vytříděných odpadů se na území Prahy stará osm svozových společností. Každá odpovídá za svoz odpadů a úklid stanovišť (tříděného sběru) na přiděleném území.

Smluvním partnerem města jsou však pouze Pražské služby, a. Systém tříděného sběru nahrazuje rozpadající se síť sběren surovin, v nichž byl vytříděný odpad vykupován. Ekonomické vztahy, restituce, privatizace a další procesy způsobily rozpad této sítě i v Praze.

Náhradou tohoto systému se také stává vznikající síť sběrných dvorů. Dnes město zajišťuje provoz čtyř sběrných dvorů (v Praze 6, 8, 12 a Horních Počernicích) a letos bude zprovozněn pátý. Zařízení mají minimální rozlohu 2000 m2 a jsou v provozu šest dnů v týdnu. Zařízení jsou určena i pro živnostníky.

Jediný rozdíl je v tom, že za využití musí zaplatit provozovateli sběrného dvora v souladu s ceníkem. Dalším druhem tříděného odpadu je sběr papíru ve školách. Do tohoto sběru je zapojena více než třetina pražských základních škol. Zajímavým údajem je množství vytříděného (kvalitního) sběrového papíru: jedna desetina papíru z kontejnerového sběru.

Tříděný sběr nebezpečných odpadů byl v Praze zaveden v roce 1999. Vychází ze zkušeností, které město získalo během dvouletého pilotního projektu v letech 1994-1996 v Praze 8.

  • Mobilní sběr (zastávkový způsob) probíhá na 252 trasách od 10 do 48 týdne roku. Každá trasa má osm zastávek. Během 38 týdnů tedy speciální svozová vozidla zastaví na 2016 zastávkách (po dobu 20 minut).
  • Stabilní sběr je prováděn v 21 sběrnách. Od obyvatel jsou odebírány všechny druhy nebezpečných odpadů. Vyškolená obsluha je následně ukládá do speciálních převozních kontejnerů vytříděné podle druhů.
  • Sběr léků a rtuťových teploměrů v lékárnách.

Od roku 2005 byl poplatek stejný, přestože náklady na svoz a likvidaci narostly - spolu s průměrnou pražskou mzdou - víc než o třetinu. Zvýšení poplatku pouze dorovnává rozdíl skutečnými náklady obce na svoz a odstranění SKO a tím co se vybere na poplatku.

I přes deklarovaná zdražení poplatku za odvoz směsného odpadu bude část nákladů na zajištění svozu a odstranění SKO i nadále hradit město. Navíc veškeré další služby spojené se zajištění svozu barevných kontejnerů, provozem sběrných dvorů, provozem kompostárny atd.

Ano! Veškeré barevné popelnice na tříděný odpad jsou zdarma. Počet třídících hnízd se zvyšuje ve spolupráci s městskými částmi. Pořiďte si navíc hnědou nádobu na bioodpad za výhodných podmínek a pečlivým tříděním lze množství směsného odpadu snížit na úplné minimum.

Je potřeba říci, že město od 1.1.2020 přebírá do svého obecního systému již existující službu svozu bioodpadu rostlinného původu, kterou v Praze zajišťovaly svozové odpadové společnosti, zejména Pražské služby, a.s. Město se rozhodlo tuto službu převzít s tím, že zachová princip finanční spoluúčasti vlastníka nemovitosti, ale jen ve výši 50 % oproti ceně spol. Pražské služby pro rok 2019. Město tedy fakticky tuto službu zlevnilo o 50 % s tím, že ostatní náklady na svoz a další nakládání s bioodpadem uhradí ze svého rozpočtu.

Zachování minimální finanční spoluúčasti je jistou podobou záruky, že služba bude využívána pouze těmi vlastníky, kteří budou mít skutečný zájem rostlinný bioodpad třídit a předávat městu v požadované kvalitě. Primárním zájmem města je získat čistý a kvalitní materiál rostlinného původu, neboť výsledné složení bude mít přímý vliv na způsob, jakým bude s bioodpadem v rámci městského systému dále nakládáno.

Obec je dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území. Obec je následně i původcem vysbíraného bioodpadu a přebírá za něj zodpovědnost. Z toho důvodu můžeme nabídnout fyzickým osobám při převzetí systému pod město 50 % slevu.

Živnostníci jsou dle zákona o odpadech sami původci odpadu, který vzniká při jejich činnosti a jsou povinni jej předávat odpovědné osobě. Svoz bioodpadu je pro vlastníky nemovitostí volitelný a poplatek za svoz bioodpadu je nastaven v podobném režimu jako poplatek za směsný komunální odpad, tzn. plátcem poplatku je vlastník nemovitosti.

V případě požadavku týkajícího se platby poplatku kontaktujte písemně nebo osobně správce poplatků za odpady na adrese: odbor daní, poplatků a cen Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení poplatků za odpady, Jungmannova 35/29, Praha 1, PSČ 110 00, kancelář č. 501, V.

Převzetím služby pod správu města je pro vlastníky nemovitostí, tedy pro ty z vás, kteří již nyní využívají nádobu na bioodpad, cena služby svozu bioodpadu snížena o 50 % oproti cenám spol. Pražské služby, a.s. platným v roce 2019. Ostatní náklady spojené se zajištěním nové služby budou hrazeny z rozpočtu města. Město zároveň navíc umožní objednat si kromě četností svozu 1x za 14 dní i častější odvoz, a to 1x nebo 2x týdně.

Podíl rostlinného bioodpadu ve směsném komunálním odpadu je cca 20 % a tento podíl lze následně využít na kompostárně, kde řízeným procesem vzniká cenný kompost pro obohacení půdy živinami.

Odbor ochrany prostředí MHMP plánuje systematický rozvoj domovních stanovišť dle přiložené mapky, postupně tedy dochází k osazování domovními stanovišti i dále od centra Prahy, tzn.

Rada hl. m. Prahy rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku „Zajištění komplexního systému nakládání s komunálním odpadem na území hl. m. Prahy v období 2016 - 2025". Vítězem veřejné zakázky se stalo konsorcium "Pražské odpady 2016 - 2025", jehož vedoucím účastníkem jsou Pražské služby. Druhým členem konsorcia je společnost AVE CZ odpadové hospodářství.

Až na malé výjimky systém svozu od 1. 8. Platí to jak pro směsný, tak pro tříděný odpad. Jmenovitě jsou to Březiněves, Čakovice, Ďáblice, Dolní Chabry, Horní Počernice, Kbely, Letňany, Miškovice, Satalice, Třeboradice a Vinoř. Nemění se svozové trasy ani svozové dny, pouze svozová společnost.

Pražané se mohou těšit na postupné rozestavování kontejnerů a popelnic na kovové obaly. Svoz odpadu v Praze bude probíhat v obvyklém režimu a neměly by nastat žádné komplikace. V případě nutnosti je ideální se obracet na společnost, která v lokalitě působí.

Významné realizace v oblasti odpadového hospodářství

  • Likvidace podzemních nádrží na kerosin hang. F, vyhodnocení ekologické zátěže, odtěžení a asanace. Finální úprava terénu (betonové a živičné povrchy.
  • Likvidace havarijního uložiště nádrží s dehtem s obsahem chlorovaných uhlovodíků (dovezeno ze SRN a placeno německým partnerem). Provedeno zneškodnění obsahu (cca 80 t), likvidace nádrží a dekontaminace ploch. Havárie sledována Magistrátem hl. m.
  • ČKD Kompresory, a.s. Likvidace starých záteží - neutralizační stanice, kalové hospodářství.
  • Dopravní podnik Hl.m. Prahy - o.z. Likvidace uložiště LTO staré kotelny včetně čerpací stanice ve spolupráci s Kovošrotem, a.s. Praha. Odstranění kalu LTO, vyčištění nádrží a havarijních jímek celkem o objemu 210 m3.
  • Převzetí provozu ČDV Zličín do užívání firmy KLIO, s.r.o., včetně přepracování provozního řádu, stavebního povolení a realizace rekolaudace provozu, doplnění technologie a rekonstrukce stávajících částí. Vyčištění všech nádrží a stávající technologie. Znečištění vod příchozích 1100 mg/kg. Dosažení hodnot vypouštěných vod 0,5 mg/kg.

tags: #odpadové #hospodářství #Dolní #Chaby

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]