Odpadové Dřevo a Materiálové Toky: Ekologická Zátěž a Rizika

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze.

V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

Plán Odpadového Hospodářství ČR (POH ČR)

Základní pravidla pro nakládání s odpady v České republice definuje Zákon 185/2001 Sb. o odpadech, jehož součástí je Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR) na období 2015-2024, který koresponduje s cíli EU.

POH ČR je zásadním strategickým dokumentem v odpadovém hospodářství ČR, který definuje cíle v nakládání s odpady zahrnující:

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

• Předcházení vzniku odpadů
• Snižování produkce odpadů
• Minimalizaci nepříznivých účinků vzniku odpadů
• Maximální využití odpadů jako náhrady primárních zdrojů
• Podporu přípravy na opětovné použití a recyklaci odpadů a přiblížení se tak k evropské „recyklační společnosti“
• Zvýšení hospodářské využitelnosti odpadů a přechod na oběhové hospodářství.

Recyklace odpadního dřeva je plně v souladu s POH ČR, který definuje cíle v nakládání s odpady zahrnující předcházení vzniku odpadů, snižování produkce odpadů, minimalizaci nepříznivých účinků vzniku odpadů, maximální využití odpadů jako náhrady primárních zdrojů, podporu přípravy na opětovné použití a recyklaci odpadů a přiblížení se tak k evropské „recyklační společnosti“, zvýšení hospodářské využitelnosti odpadů a přechod na oběhové hospodářství.

POH ČR je dále navázán na Operační program Životní prostředí 2014-2020, jenž bude do roku 2019 hlavním zdrojem veřejných finančních prostředků pro podporu výstavby nebo modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálního odpadu, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury).

§ 42, Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR) na období 2015-2024, který byl schválen v roce 2014, koresponduje s cíli EU a je součástí Zákona 185/2001 Sb.Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady.Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí.

V Plánu odpadového hospodářství ČR 2015-2024 je dřevo řazeno hned do několika odpadových toků komunálního odpadu (KO). Je vedeno jako biologicky rozložitelný KO (BRKO), jako materiálově využitelný KO (MVO), současně i jako nebezpečná složka KO. Dřevo je ale také podstatnou součástí stavebních a demoličních odpadů a též složkou obalových odpadů.

Právě navýšení materiálového využití biologicky rozložitelného KO a zvýšení míry recyklace stavebních a demoličních odpadů na 70 % jsou cíle POH ČR 2015-2024, který explicitně uvádí, že by měla být navýšena recyklace především papíru a dřeva, jejichž energetické využívání by mělo být omezeno vzhledem k možnosti tyto odpady využít materiálově.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Součástí POH ČR je Program předcházení vzniku odpadů, který široce zasahuje různá odvětví hospodářství ČR, dotýká se nejen sektoru nakládání s odpady, ale rovněž těžebního a výrobního průmyslu, designu, služeb, vzdělávání a osvěty, veřejné i soukromé spotřeby - dřevařské odvětví nevyjímaje.

Hlavní přínosy Programu předcházení vzniku odpadů lze očekávat v oblasti zvýšení povědomí o problematice, zvýšení pocitu vlastní zodpovědnosti, reálného prosazování opatření jak u občana, institucí, tak u zainteresované podnikatelské sféry.

Někteří výrobci aglomerovaných materiálů již v souladu s POH ČR proaktivně směřují ke snížení čerpání primárního zdroje (rostlého dřeva) prostřednictvím zintenzivnění využití dřevního recyklátu do DTD a OSB, ne vždy však mají vhodné podmínky a podporu k naplnění tohoto záměru.

V tomto směru je nezbytné účinné zapojení státní správy, zejména na komunální úrovni, a podpora této inovativní technologie šetřící vstupní surovinu.

K efektivnímu sběru dřevního recyklátu a jeho třídění pro další materiálové využití dle cílů POH je nutno směřovat pomocí rozvoje infrastruktury zařízení pro nakládání s odpady, a to včetně nových systémů sběru odpadů a dalšího nakládání s odpady v rámci ČR.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Cílem je vytváření sítě k nakládání s odpady, která by měla být komplexní a efektivní na celostátní i regionální úrovni v souladu s obecnými principy „soběstačnosti a blízkosti“, s úmyslem dodržovat evropskou hierarchii nakládání s odpady.

V návaznosti na schválený POH ČR zpracovaly posléze v souladu s jeho závaznou částí jednotlivé kraje své regionální plány a poté vyhotovily obce a města plány na místní úrovni.

Plán odpadového hospodářství obce je závazný podklad pro činnost v oblasti odpadového hospodářství a též podklad pro zpracovávání územně plánovací dokumentace obce, který je důležitý také pro využití financování konkrétních záměrů z dotačních programů (zejm.

Kraje by tak v souladu s body POH měly předcházet skládkování odpadního dřeva, koordinovat jeho zpětný odběr a vytvořit podmínky pro využívání dřevního recyklátu jako sekundárního surovinového zdroje.

Současně by měly podporovat propagaci informací o možnostech zpětného odběru některých výrobků (např. nábytku), ale též o recyklaci stavebního a demoličního odpadu a jeho následném využití.

POH je navázán na ostatní strategické dokumenty ČR. Např. Vzhledem k faktu, že ČR připravuje novou legislativu v oblasti odpadů a výrobků s ukončenou životností, která bude orientována na změnu směřování vstříc oběhovému hospodářství, můžeme očekávat výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady jako je opětovné použití nebo recyklace.

Motivací k těmto krokům je ohleduplnější přístup k životnímu prostředí spolu s vědomím ekonomických dopadů, které nakládání s odpady mnohdy vyvolává.

Lze očekávat, že bude zintenzivněna propagace podpory z Operačního programu ŽP 2014-2020.

V rámci Prioritní osy 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika je cíleno na podporu způsobů nakládání s odpady, které využívají odpad jako zdroj druhotných surovin, podporu příprav k recyklaci odpadu a na nakládání s odpady, které vede ke zvýšení ekonomické hodnoty odpadu.

Cílem je také podporovat oddělený sběr odpadů, systémy odděleně sbíraných specifických druhů odpadů a tzv. „door-to-door“ systém.

Finanční prostředky obcím, městským částem, školským zařízením, ale také podnikatelským subjektům na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálního odpadu, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury), apod. by tak měly přispět ke zkvalitnění separace odpadů a vést k zefektivnění sběru odpadního dřeva, které má další materiálové využití, obdobně jako tomu je v Německu nebo ve Velké Británii.

K tomuto progresivnímu přístupu by měl mj.

Význam Dřeva a Aglomerovaných Materiálů

Zdravé vnitřní prostředí, ekologické přírodní materiály z trvale udržitelných zdrojů a eliminace využívání fosilních zásob se staly globální prioritou.

Surovinou s nejvyššími předpoklady pro splnění těchto požadavků stále se rozvíjející a zrychlující společnosti je dřevo a materiály na jeho bázi.

Zpracování dřeva má v České republice dlouholetou tradici.

Pod pojmem aglomerované materiály rozumíme výrobky z drobných dřevěných nebo jiných ligno-celulózových částic (např. štěpek, třísek, pilin, vláken), získaných dezagregací rostlinného materiálu a jejich spojením, pomocí lepících směsí (tlaku a tepla), na velkoplošné či tvarové výrobky.

Aglomerované materiály překonávají do značné míry nevýhody dřeva - heterogenitu, anizotropii, rozměrovou nestálost - přičemž uchovávají většinu žádoucích vlastností dřeva.

Odpady provázejí lidstvo od pradávna. Vznikají při průmyslové činnosti, stavební činnosti, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka v konzumní společnosti [2].

Přechod na oběhovou ekonomiku, je také jednou z hlavních výzev pro ČR definovaných Evropskou komisí.

Jedním z materiálů, který se dá efektivně separovat v odpadovém hospodářství a zpětně využít, je dřevo.

Uhlík, který je absorbován z CO2 v průběhu procesu růstu stromu, je vázán ve dřevě a následně ve vyprodukovaných dřevěných výrobcích po celou dobu jejich užívání.

Dřevo a výrobky ze dřeva mohou být ke konci svého životního cyklu znovu použity a recyklovány.

V odborných textech zaměřených na odpadovou problematiku se lze setkat s pojmem mrtvé odpadní dřevo - dřevní recyklát.

Pod tímto pojmem se uvažuje nábytek, dřevěné palety, okenní a dveřní rámy, dřevo z demolic (tedy svým způsobem stavební odpad), použité řezivo, kůra a další zbytky dřeva [7].

Realizovaná studie životního cyklu (LCA) OSB desek prokazuje, že nahrazení 50 % přírodní vlákniny dřevním recyklátem má významný environmentální přínos.

Přední výrobci dřevotřískových desek (DTD) a OSB v České republice proto přistoupili k progresivním postupům při nakládání s odpadním dřevem a v současné době využívají pro výrobu dřevotřískových desek (DTD) 60 % recyklátu [10].

Cílem efektivního zpracovatelského procesu je účinné využívání energie vycházející ze zásad Čl. 11 směrnice 2010/75/EU.

Jedním z postupů jak tohoto cíle dosáhnout je právě recyklace odpadního dřeva a jeho využití do DTD a OSB.

Recyklované dřevo je sušší než přírodní vláknina a obsahuje již přidanou energetickou hodnotu, která se při výrobě aglomerovaných materiálů využije.

Sušení třísek z recyklátu je méně energeticky náročné, protože vstupní surovina má významně nižší vlhkost.

Z odborného odhadu lze usoudit, že v ČR tvoří roční produkce odpadu na bázi rostlého dřeva okolo 1,4 mil. tun a na bázi aglomerovaných desek cca 0,5 mil.

Odvětví pro zpětné materiálové zpracování však soutěží ve volném tržním prostředí ČR s energetickým sektorem, který je z hlediska zpracovatelských kapacit nenasycený a zároveň motivovaný k energetickému využití biomasy jakožto obnovitelného zdroje energie.

Zatímco se Evropská komise snaží vytvořit politiku pro udržitelné využívání biomasy pro energetické účely, výzkum v oblasti analýzy životního cyklu (LCA) čistých metod odpadového hospodářství ukazuje, že z hlediska perspektivy ochrany klimatu, ochrany lidského zdraví a vlivu na ekosystémy je spalování biomasy ve formě odpadního dřeva pro elektřinu, tepelnou energii nebo kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nejméně vhodnou variantou v porovnání s recyklací do rekonstituovaných dřevěných výrobků nebo papírenské buničiny či dokonce i proti skládkování a současně obdobně zatěžujícím procesem nesplňujícím kritéria udržitelnosti, jako je pálení uhlí. A přestože je odpadní dřevo prokazatelně ekologicky nešetrným zdrojem energie.

Zahraniční Přístupy k Recyklaci Dřeva

Právě proto jsou země západní Evropy tradičně předními zpracovateli odpadního dřeva. Díky velmi dobré síti sběrných center schopných třídit a distribuovat odpad na bázi dřeva v souladu s potřebami koncových zpracovatelů recyklátu patří tyto státy k největším producentům dřevotřískových desek v Evropě [18].

Efektivní postupy aplikuje Německo, kde je ukládání odpadního dřeva na skládky zakázáno od roku 2003. Německý dřevotřískový průmysl každoročně spotřebuje 4 mil.

Dalším státem, který si zakládá na recyklaci odpadního dřeva, je Belgie. Hospodaření s dřevní surovinou je zde dáno Implementačním plánem o dřevě 2004-2008.

tags: #odpady #a #materialove #toky #ekologicke #zateze

Oblíbené příspěvky:

• Dokonalé akty v přírodě
• Socha Harmonie
• Elektrické koše na odpadky – recenze
• Andulka vlnkovaná: Co žere?
• Případové studie Nazi Amaterů na Koni