Ekologický Problém Odpadů: Hrozba pro Životní Prostředí a Lidské Zdraví

Hromadění odpadu představuje jeden z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti. Je to něco, co vytvořil člověk a příroda s tím jen horko těžko bojuje. Je nutné, aby ho vznikalo tolik? A když už vznikne, jak s ním naložit, aby přírodě ublížil co nejméně?

Mikroplasty v Životním Prostředí

Znečištění životního prostředí mikroplasty se stává čím dál větší problém, kvůli potenciálnímu dopadu na lidské zdraví. Mikroplasty jsou malé plastové úlomky o velikosti od 1 nanometru až do 5 milimetrů, které dokáží absorbovat, přenášet a uvolňovat nečistoty. Mohou být přenášený prachem, větrem nebo mořskými proudy na velké vzdálenosti a byly nalezeny v různých zdrojích potravy, včetně masa a mléka, stejně tak i v lidském krevním řečišti a mozku.

Ačkoliv nejsou dlouhodobé zdravotní účinky mikroplastů ještě dobře prozkoumány, výzkum s cílem určit potenciální rizika spojená s požitím a vdechováním mikroplastů nadále pokračuje. Vznik mikroplastů a zdravotní následky: Mikroplasty vznikají buď postupným rozpadem umělohmotných předmětů, jako jsou lahve, sáčky a obaly od potravin na menší a menší kousky, nebo se do životního prostředí dostávají jako součást spotřebních výrobků - v kosmetice, či čisticích prostředcích.

Malý plastový odpad konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce většiny ryb. Vliv na člověka, který je na vrcholku potravního řetězce zatím prokázaný nebyl. Úpravny vody nemají zatím speciální technologie zaměřené na eliminaci mikroplastů. Některé studie však ukázaly, že současné technologické postupy jsou schopny významnou část mikroplastů z vody odstranit.

Plastový Odpad v Oceánech

Každoročně lidé vyhodí do moří miliony tun plastů, ale jen malá část z nich je vidět. Kam mizí zbytek? Mezinárodní tým vědců se nyní snaží vyřešit záhadu neviditelných plastů. Viditelné znečištění plasty je jen špičkou ledovce. V oceánech každoročně skončí čtyři až 12 milionů tun plastů, ale vědci soudí, že na povrchu vod je jen 250 tisíc tun. Hustota plastů se mění působením eroze, slunce a činností bakterií, plasty jsou vystaveny mořským proudům, a jakmile jsou staženy do hloubky, je mnohem těžší je vystopovat.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Vědci soudí, že velká část plastů končí na mořském dně. Nedávná studie ostatně umožnila nalézt mikroplasty v útrobách malých korýšů žijících v hloubce 11 kilometrů v Mariánském příkopu. Van Sebille soudí, že se velká většina plastového odpadu odhozeného do moře vrací nakonec na pobřeží. Ledovce z plastů: Italští experti nalezli 28 až 74 kousků plastového odpadu na jeden kilogram analyzovaného materiálu.

Každý rok se do moře dostane až 12 bilionů tun plastového odpadu. Dle některých vědců může být v oceánu nakumulováno až 150 bilionů tun takového odpadu a pokud budeme postupovat stejným tempem jako dosud, do roku 2050 může být v mořích stejné množství plastu jako ryb. Až 8 milionů tun plastu končí každý rok v oceánech a mořích. Pokud jejich produkce stále bude převyšovat recyklaci, během příštích sedmi let ve vodách na tři tuny ryb připadne jedna tuna plastů. Na přelomu století pak může plastů v oceánech plavat více než ryb. Plasty v různých podobách a velikostech vstupují do potravinového řetězce ryb, po vylovení a uvedení na trh se pak stávají součástí potravy lidí. Dle studie britských výzkumníků Environmental Pollution zveřejněné letos v červnu lidé zkonzumují za jeden rok až 70 000 kusů mikroplastů.

Dle výzkumníků univerzity v Plymouth přítomnost plastů v oceánech ohrožuje až 700 různých druhů zvířat - velryby, delfíny, či mořské ptáky. Navíc předpokládají, že plast hraje roli v nárůstu počtu ohrožených, či vyhynulých druhů. I kdyby se všechna plastová brčka dostala přes noc do oceánů, tvořila by méně než jedno procento plastového odpadu, které se do vodního ekosystému ročně dostane. Dle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se takového rybářského materiálu v oceánech a mořích „ztrácí“ až 640 tisíc tun každý rok.

Podle analýzy The New Plastics Economy se až 8 milionu tun plastového odpadu dostává na místa daleko od pevniny, do oceánů a moří. Pro představu to odpovídá vyprázdnění obsahu jednoho popelářského auta do oceánu každou minutu. Na několika místech se plasty díky vodním proudům mohou shlukovat do tzv. „plastových ostrovů.“ Odhadem se ve vodách světových oceánů nachází hned několik takovýchto vodních skládek, nejrozsáhlejší je pak Great Pacific Garbage Patch. Společně s identifikovatelnými plastovými výrobky se do oceánů dostávají již zmíněné mikroplasty. Ty se kromě vody nacházení i v půdě nebo ovzduší. Cest, kterými se plasty z pevniny do oceánů dostávají, je hned několik. V Asii jsou to řeky: Jang-c’-ťiang (Dlouhá), Chuang-che (Žlutá), Rudá řeka, Perlová řeka, Amur, Mekong, Indus a Ganga, Delta. Řeky jsou jako součást vodních toků schopny nést odpad na dlouhé vzdálenosti a zpravidla všechny ústí do moře.

Racek sedá na hladinu řeky, igelitový sáček, který má omotaný kolem nohy se naplní vodou a už mu znemožní odletět. Vyčerpaný pták se pak sám stává kořistí. Podle zprávy americké nevládní organizace Ocean Conservancy z roku 2015 pochází více než polovina těchto odpadků z pěti asijských států: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Jednorázové Plasty a Jejich Dopad

Lidé používají jednorázové plasty víc a víc, což je patrné na plážích a ve světových oceánech. Každý rok v oceánech přibyde dle odhadu OSN 8 milionů tun plastových odpadků, což odpovídá jednomu nákladnímu vozu plného odpadků každou minutu. Odpad v podobě plastu končící v mořích a oceánech není problémem jen kvůli znečištěným plážím, ale hlavně kvůli ničivým vlivům na mořské živočichy. Ti se do plastového odpadu zamotávají a menší kusy si pletou s potravou.

Plastový odpad neohrožuje pouze mořské živočichy, ale má i negativní vliv na ekonomiku. Kvůli množství odpadu se na jednorázové plasty zaměřuje také Evropská unie. Do roku 2026 se má postupně snížit spotřeba jednorázových nápojových kelímků a krabiček na jídlo. Do roku 2030 mají být všechny plastové obaly používané v Evropské unii recyklovatelné. Dále je cílem unie také zakázat úmyslné používání mikroplastů. Švédská nábytkářská společnost IKEA omezí používání jednorázových plastů. Firma je podle svého závazku přestane nabízet nejpozději v srpnu roku 2020.

Turismus a Produkce Odpadu

Vědci z Institutu environmentálních věd a technologie při Autonomní univerzitě v Barceloně dokončili čtyřletý výzkum, v němž analyzovali množství a typ odpadu nalezeného na plážích Středozemního moře. Zjistili, že až 80 % odpadu je generován neukázněnými turisty a že naprostou většinu tohoto odpadu tvoří plast, který se časem rozpadá na miliony mikroplastů. Na pláže Středozemního moře míří ročně třetina turistů celého světa. Počet obyvatel na mnoha ostrovech se tím zvýší až na dvacetinásobek. To samozřejmě představuje pro starousedlíky velkou zátěž, protože se musí na turisty a zvýšené množství odpadu řádně připravit.

„Problém s odpadem ohrožuje zdraví mořského ekosystému a může vést ke ztrátě biodiverzity. Ale také má velký dopad na ekonomiku lidí, žijících u pobřeží, protože představuje obrovské výdaje na úklid pláží a odvoz tohoto odpadu,“ říká spoluautor výzkumu Michaël Grelaud. Výsledky hovoří jasně - naprostá většina odpadu je plast, celkem se jedná o více jak 94 %. Průměrně se každý den v sezóně na oblíbených plážích nahromadí asi 330 kusů odpadků na 1000 m2. To v zásadě znamená, že každé tři kroky narazíte na odpadek. Jsou to cigaretové nedopalky, brčka, plechovky a kelímky od pití. To tvoří zhruba 65 % z celkového odpadu, který na plážích turisté zanechávají. Výzkum ale došel také k velmi zajímavému zjištění. Poté, co byly v roce 2019 spuštěny osvětové kampaně, došlo ke skokovému snížení odpadu na plážích, a to o více jak 50 %.

Řešení a Recyklace

Plastový odpad v mořích a oceánech, jeho množství i destruktivní vliv na ekosystém - to je skutečnost. Je to fakt, na který upozorňují environmentální organizace, ekologové, ale i turisté. Svou trošku PR slávy se snaží urvat i některé komerční firmy (namátkou jmenujme např. výrobce sportovní obuvi, kteří tento plast používají k výrobě nových bot - nebo to alespoň tvrdí).

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Vědci se vydali do terénu a zvolili si 79 lokalit, na kterých zkoumali vzorky, které jim přinesla voda z celkem 57 řek. Zaměřovali se jak na mikročástečky plastu menší než 5 mm, tak samozřejmě i na větší části plastu. Výsledkem této mravenčí práce bylo zjištění, že až 99 % znečištění oceánů plastovým odpadem pochází jen z 10 řek! 8 z nich je v Asii, 2 v Africe. Jedná se o řeky Jang-c’-ťiang , Indus, Žlutá řeka, řeka Nil, Ganga, Perlová řeka, Amur, Niger a Mekong. Odhaduje se, že jen Jang-c'-'tiang přivede do Čínského moře ročně 1,5 milionu tun plastového odpadu. Země, ze kterých se prostřednictvím řek do oceánu dostává naprostá většina plastového odpadu, jsou podle studie Dr. Schmidta Čína, Indonésie, Thajsko, Filipíny a Vietnam. Podobná studie z roku 2015 vyhlásila žebříček dvaceti největších znečišťovatelů moří a oceánů plastovým odpadem, kterému vévodila Čína, následována Brazílií, Egyptem a Nigérií.

Správné Nakládání s Odpadem

S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Připomeňme si, jak správně třídit. Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Je to z důvodu, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci. Z deseti časopisů například může vzniknout nová kartonová krabice. Třídit se ale běžným způsobem do barevných košů nedá vše. Pozor na nebezpečný odpad. Proto ho nesmíme vyhodit například do směsného komunálního odpadu. Nelze ho ani spalovat v běžných spalovnách.

Spalování Odpadu a Jeho Dopady

Spalování odpadu, zejména plastů, produkuje vysoké množství nebezpečných látek obsažených buďto v popílku a popelu anebo v emisích do ovzduší a vody. Tvrdí to nová komplexní studie „Spalování odpadu a životní prostředí“ (Waste Incineration and the Environment), kterou pro mezinárodní vydání připravily organizace Arnika, Centre for Environment Justice and Development (CEJAD) z Keni, Centre de Recherche et d'Éducation pour le Développement (CREPD) z Kamerunu, Toxics Free Australia (TFA) a mezinárodní síť IPEN. Studie upozorňuje, že spalování odpadu tak přispívá ke všem třem propojeným problémům, souhrnně nazývaným jako trojitá planetární krize. Jsou jimi úbytek biodiverzity, změna klimatu a toxické znečištění.

Autoři studie vyzývají ke globálnímu zavádění udržitelnějších řešení likvidace odpadu jako alternativ ke spalování i skládkování. „Spalování odpadu a takzvané zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) představují toxické minové pole pro okolní komunity a produkují toxické emise a odpady, které ohrožují planetu,“ uvádí Jindřich Petrlík, spoluautor studie a vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice. „Popílek ze spaloven je vysoce nebezpečný odpad obsahující některé z nejvíce toxických látek. Je lepší se jeho tvorbě vyhnout než se potýkat s jeho likvidací. Podle Světové banky je celosvětově spáleno přibližně 11 % vyprodukovaného odpadu, přičemž toto číslo je ještě vyšší u plastů. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP ) jde až o 17 % plastového odpadu. Spalování plastů a jiných materiálů produkuje dioxiny, skupinu chemických látek globálně regulovaných pro jejich extrémní toxicitu.

Studie také upozorňuje na problematiku chemické recyklace plastů, která má podobně negativní dopady jako spalování, protože tím většinou končí její produkty namísto opravdové recyklace. Technologie označované jako chemická recyklace mají jen minimální užitné výstupy. „Chemická recyklace plastů je mýtus a neměla by být považována za ekologické řešení plastové krize,“ varuje Gilbert Kuepouo, výkonný ředitel CREPD. „Projekce ukazují, že do roku 2050 by spalování plastů pro výrobu energie mohlo vytvářet více skleníkových plynů než spalování všech fosilních paliv. Zástupci průmyslu přesto stále více prosazují spalování odpadu v zemích tzv. globálního Jihu, především v jihovýchodní Asii, kde je tato technologie zcela nevhodná kvůli nedostatečným standardům regulace a kontroly. Spalování odpadu nepomáhá řešit trojitou globální krizi, naopak k ní přispívá. “Studie upozorňuje, že spalovny nejsou součástí cirkulární ekonomiky, ale naopak pokračují v lineárním přístupu k nakládání s odpady. V odpadu, který se v nich spaluje, se nachází uhlík fosilního původu, což znamená, že spalovny nejsou efektivním způsobem, jak nahradit fosilní paliva.

Co Můžeme Dělat?

Celosvětová výroba plastů trvale roste, což má alarmující dopady na naši planetu. Podle statistik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se za posledních dvacet let celosvětová produkce plastového odpadu zdvojnásobila, a toto tempo se má v příštích desetiletích dále zvyšovat. K této problematice se aktivně staví nový zákon, který byl přijat dne 10. srpna 2022. Plasty jsou problémem zejména kvůli své trvanlivosti a odolnosti. Rozkládají na velmi dlouhou dobu, takže se hromadí v životním prostředí a ohrožují faunu a flóru. A to nejen ve vodních tocích a oceánech, kde mají až katastrofální dopad na mořské živočichy, kteří plast mohou přijímat jako potravu. Negativní dopad pocítí také naše zdraví. Mikroplasty, tedy drobné částice rozkládajícího se plastu, pronikají do potravního řetězce. A konzumaci takového mikroplastu člověk ani zvíře nemá šanci pocítit. Navíc chemické látky uvolněné z plastů mohou znečišťovat půdní ekosystémy a ovlivňovat rostliny.

Jedním z klíčových kroků k řešení problému plastů je přechod k ekologickým čisticím produktům, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Tyto produkty obsahují méně škodlivých chemikálií a mají snížený negativní dopad na naše vody a půdu. Ale co je ještě důležitější, některé ekologické čisticí produkty jdou ještě dál - ve svých obalech používají recyklované plasty. Jako spotřebitelé můžete aktivně přispět k ochraně životního prostředí tím, že volíte produkty v recyklovaných obalech.

Doba Rozkladu Odpadu

Jaká je doba rozkladu odpadu? Velmi se liší - některé pohozené odpady z přírody nezmizí nikdy. Odpady bychom proto měli vždy vytřídit tam, kam patří! Pohozený odpad je nejen neestetickou záležitostí, jeho odstranění ale stojí nemalé finanční prostředky a takový odpad už nelze recyklovat. Jak tedy můžeme zabránit nezodpovědnému chování v podobě nežádoucích odpadků v našem okolí? Je to jednoduché: co si přineseme, to si také odneseme. To už by mělo být samozřejmostí. Třídíme odpad - tak umožníme jeho recyklaci! Příroda není popelnice.

Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití. Je nutné, aby ho vznikalo tolik? A když už vznikne, jak s ním naložit, aby přírodě ublížil co nejméně?

tags: #ekologický #problém #odpadů

Oblíbené příspěvky:

• Vánoce v ohrožení: Podrobná recenze
• Odvod za ZPF a ekologická váha vlivu
• Instalatérské služby - ceník
• Ovzduší v Chomutově
• Odpadkové koše: Materiály a využití v kavárnách