3. ročník konference je úspěšně za námi. Nová legislativa a pravidla cirkulární ekonomiky nasměrovala sektor komunálních odpadů zcela novým směrem. Děkuji, pro mě osobně je v oblasti odpadového hospodářství vždy tato konference velkým obohacením a posunem. Pestrost témat a přednášejících je velmi cenná.
Nepropásněte žádnou zajímavou konferenci. Program konference právě připravujeme. Letošní ročník konference proběhne ve čtvrtek 13. Listopadu 2025 v Praze v T-Mobile Magenta Experience Centre. 11.. Konference začne 13. 11. od 8.45 hod., dotazy bude možné pokládat přes sli.do (#pvo2025). S radostí oznamujeme, že generálním partnerem 11.
Konference je určena úplně všem, kteří se zajímají o téma předcházení a opětovné použití odpadů, a kteří vítají a chtějí rozvíjet i v České republice oběhové hospodářství. Nejčastěji se konference účastní pracovníci působící v odpadovém hospodářství z řad firem i samospráv. Na konferenci se potkáte se zástupci klíčových resortů a organizací (MŽP, MPO, KÚ, kontrolní orgány apod.), představiteli obcí, firem z rozmanitých výrobních odvětví i neziskových organizací. Jako u minulých ročníků je cílem pořadatele co nejvíce šířit příklady správné praxe.
Díky podpoře generálního partnera ASEKOL mohou i letos zástupci měst a obcí, neziskových organizací, nebo škol, sledovat konferenci zcela zdarma. K přihlášení stačí vyplnit registrační formulář, který naleznete níže. Registrace: registrace účastníků bude probíhat od 9 hod.
Přípravy letošní konference probíhají a zatím vám můžeme aspoň nastínit témata, na která se zaměříme. V úvodu se podíváme na aktuální novinky v legislativě v oblasti předcházení vzniku odpadů a opětovného využívání materiálů. Blíže rozebereme nové nařízení Evropské unie o obalech a obalových odpadech (PPWR) vč. připravovaných delegovaných aktů, a to z pohledu obalového sektoru i potravinářského a nápojového průmyslu.
Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy
V dalším bloku se podíváme na novou strategii rozšiřování systémů rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Tyto systémy by se v budoucnu měly vztahovat na další produktové skupiny, jako jsou: textil a obuv, hračky, sportovní a volnočasové potřeby, nábytek, ploché sklo, vybavení pro dům a zahradu. EPR přenáší odpovědnost za sběr, recyklaci a ekologickou likvidaci výrobků na jejich výrobce. Zároveň motivuje k navrhování trvanlivějších, recyklovatelnějších a ekologičtějších produktů, čímž přispívá ke snižování množství odpadu a podpoře cirkulární ekonomiky.
Po předstávce bude blok věnován příkladům správné praxe a inspirativním projektům. Poslední blok bude věnován jednomu z hlavních témat letošního ročníku, a to povinnosti odděleného soustřeďování minimálně 60 % recyklovatelných složek z celkového množství komunálního odpadu ve městech a obcích od roku 2025. Tato povinnost vychází ze zákona o odpadech (§ 59, odst. 3). Dostupná data z posledních let však ukazují, že Česká republika má k tomuto cíli stále daleko. Přesto existují města a obce, které se již nyní přibližují nejen cíli pro rok 2025, ale i ambicióznějším cílům pro roky 2030 (65 %) a 2035 (70 %). V rámci přednášek a následné diskuse se zaměříme na klíčové otázky, které mají účastníkům pomoci se včas připravit a předejít tak sankcím. Blíže se podíváme na motivační systémy, sběr a nakládání s bioodpady, započítávání odděleně soustřeďovaných složek KO, i na dotace.
I. přehled, novinky, povinnosti a dopady, nařízení EU o ekodesignu (ESPR), nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) vč. PPWR posouvá prevenci odpadu z dobrovolné ambice na povinný standard. Ve své přednášce prakticky ukážu, kde firmy nejrychleji ušetří materiál, emise i peníze - bez kompromisů na funkci ani značce. Přednáška představí praktické nástroje, které firmám pomáhají připravit se na nové legislativní požadavky v oblasti ekodesignu plastových obalů. Účastníci se seznámí s protokolem pro hodnocení třídění obalů a nástrojem pro posouzení jejich recyklovatelnosti.
II. III. Radim Trojan, Změna k lepšímu, z. V letošním roce proběhl projekt Nábytek v oběhu, zaměřený na ověření fungování efektivního systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) pro nábytek v praxi. Šest firem se na základě dobrovolné dohody s Ministerstvem životního prostředí zapojilo do pilotního testování, které mělo ukázat, jak by takový systém mohl v ČR fungovat. Sportu v Tipsportu mimořádně fandíme. Víme ale, že sportovat a fandit se dá jenom v zdravém prostředí. Proto pomáháme českým klubům měnit sport na udržitelný. Změny v produkci a třídění odpadu, managementu vody a energií na stadionech přinesou nejen pozitivní ekologickou stopu pro sport, ale ušetří klubům také finance. Proto jsme vymysleli projekt Sport bez odpadu.
Hrabeme se na stadionech v odpadcích a nabízíme klubům v celé republice řešení pro jejich odpadové hospodářství. Skupina Philip Morris International (PMI) si uvědomuje, že kromě vlivu jejích výrobků na zdraví je třeba řešit i jejich dopad na životní prostředí. Toho v rámci PMI dosahujeme zaváděním principů circularity a ekodesignu, zaváděním účinných řešení pro nakládání s odpadem po spotřebě produktů, řešením problému litteringu a podporou zodpovědné likvidace výrobků po skončení jejich životnosti. Prezentace představí zkušenosti Oděvní banky s opětovným využitím oblečení a nový projekt OblečPrahu.cz, který propojuje město, firmy, neziskové organizace i veřejnost.
Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy
Efektivní třídění je klíčovým krokem k úspěšnému nakládání s odpady a jejich opětovnému využití. Přednáška představí bubnové třídicí stroje Zemmler, které umožňují oddělit materiál až do tří frakcí v jednom průchodu a tím zvyšují kvalitu výstupu i hospodárnost celého procesu. Ukážeme praktické příklady využití v kompostárnách, technických službách i při zpracování stavebních a dřevních odpadů. Staré plastové okenní rámy často končí zbytečně na skládkách, přestože představují cenný zdroj surovin. Společnost Rewindow Recycling ukazuje, že i v Česku je možné vybudovat funkční systém sběru a recyklace, který navazuje na principy cirkulární ekonomiky. V přednášce představím aktuální situaci na českém trhu, technologické možnosti a přínosy recyklace PVC oken.
IV. povinnost odděleně soustřeďovat min. Zákon o odpadech před pěti lety stanovil českým obcím dosáhnout v roce 2025 míru třídění komunálního odpadu alespoň 60 %. V dostupných datech o produkci a nakládání s odpady však zatím pozorujeme u většiny českých obcí významné odchylky. Česká republika je stále na hony vzdálená ideálu hierarchie nakládání s odpadem. Téměř polovina všech komunálních odpadů zůstává nevytříděná a končí v černé popelnici na směsný odpad. Téměř polovina komunálních odpadů navíc stále končí na skládkách komunálního odpadu.
Kde je zakopaný pes a jak tento problém vyřešit a splnit zákonem dané cíle? Bioodpad tvoří stále významnou část komunálního odpadu, přitom jej lze účinně využít prostřednictvím kompostování. V příspěvku představíme výsledky analýzy mezi českými obcemi, která ukázala, jak samosprávy k bioodpadu přistupují a jak jej komunikují směrem k obyvatelům. Zaměříme se na příklady dobré praxe i nejčastější překážky a nabídneme inspiraci a nástroje pro efektivní zapojování veřejnosti. Stručnou formou představím systém odpadového hospodářství ve Vysokém Mýtě a jednotlivá opatření směřující ke snížení produkce směsného komunálního odpadu. Seznámím vás s koncepčními změnami, ale i drobnostmi, které nám ve snižování produkce pomáhají nebo v budoucnu mohou pomoci.
Na červnové konferenci Odpady a obce v Hradci Králové byly na programu také prezentace o vlivu zálohování PET lahví na obecní rozpočty a na peněženky občanů. Nejprve pohovořil o dopadech na obce a obecní rozpočty zástupce městské svozové společnosti EKO servis Zábřeh, pan Milan Doubravský. Dojde ke snížení množství plastů ve žluté nádobě o PET lahve, a to v míře 11,7 %, přibudou ostatní méně recyklovatelné plasty.
Nedojde ke snížení intervalu svozu, protože to nelze a tedy cena svozu plastů se nesníží. Dojde k poklesu příjmů městské firmy za druhotné suroviny. Dojde k poklesu odměn za třídění na třídící lince města. Nebude se měnit počet zaměstnanců, ale zvednou se náklady třídící linky. Celkem dojde k navýšení nákladů za třídění plastů ve výši cca 600 000 Kč oproti stavu, pokud by zálohy zavedeny nebyly. Náklad na občana za odpadové hospodářství obce se po zavedení zálohování PET lahví navýší o cca 44 korun, jen co se týká PET lahví. Město bude muset pravděpodobně navýšit poplatek občanům za odpadové hospodářství. Kompenzace navrhované novelou v dalších letech v žádném případě obci nové vysoké náklady nezaplatí.
Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět
PET lahve tvoří na třídící lince cca 12 % hmotnosti plastového odpadu na třídící lince. Sdělil, že PET lahve na třídících linkách vyprodukovaly cca 67 % výnosu ze všech obchodovatelných plastů. Zájem o recyklaci PET má řada recyklačních průmyslů, kdy právě to činí dlouhodobou dobrou cenu této druhotné komodity na trhu. Náklady na provozování třídících linek rostou v čase, spolu s řadou nových legislativních nároků. Pokud by bylo zavedeno zálohování PET lahví a komodita by z tržního prostředí uměle přešla do soukromého monopolního systému, pak třídící linky a obce přijdou o 67 % výnosů z tříděných plastů. To celkově zhorší možnosti třídění plastů a zdraží služby zpracování plastového odpadu pro obce o cca 100 %.
Privátní třídící linky navíc budou muset pravděpodobně propouštět zaměstnance, a to cca na polovinu stavu. Obchodníkům se zálohováním výrazně navýší náklady. Ty budou muset přenést do cen dalších výrobků. Proto jsou také obchodníci výrazně proti zavedení povinného zálohování a proti vracení odpadů do prodejen s potravinami. Prodejny, které nebudou vykupovat PET lahve, budou mít odliv zákazníků do velkých prodejen ve městech a bude jim hrozit uzavření. Sdělil, že náklady jen na pořízení automatů jsou od 600 000 do 2 000 000 Kč a že to jsou náklady pro malé prodejny nereálné.
Další náklady jsou se stavebními úpravami a s provozem. Náklady s provozem zálohování jsou i bez automatů a navíc na to obchody nemají skladové plochy. Shrnul studie nákladovosti zálohování pro celý sektor, které vycházejí na více 5,5 miliardy, investičních nákladů a provozní náklady cca 3 miliardy. Podtrhl, že zálohování jednorázových PET lahví a plechovek v žádném případě nelze srovnávat se zálohováním opakovaně použitelných skleněných lahví, třeba od piva. Upozornil na výrazné zhoršení hygienických standardů při vracení a skladování ulepených nezaviretelných plechovek od nápojů s obsahem sladkých sťáv, s plísněni a s hmyzem. Toto do prodejen potravin ve 21. stolení opravdu nepatří.
Sdělil, že v ČR máme velmi dobře fungující systém třídění do barevných kontejnerů. Podtrhl také to, že ČR musí splnit cíle u všech komunálních odpadů, kdy PET lahve a plechovky znamenají jen pouhé 1,3 % z celkových komunálních odpadů. Zálohový systém s plněním ostatních cílů nejen, že nijak nepomůže, ale citelně zkomplikuje plnění cílů a fungování a financování celého systému i pro ostatní složky odpadů. Jako možnou alternativu označil cestu digitálního zálohování, nazývanou také jako třídění s QR kódy (DDRS), která má dvě zásadní výhody oproti navrhovanému zálohovému systému. Využívá stávající sběrnou infrastrukturu, je tedy násodbně levnější a za druhé je použitelná do budoucna pro řadu ostatních typů obalů. Naopak zálohování v automatech je extrémně drahé a neumí pomoci se sběrem ani všech PET lahví, ani všech plechovek, natož s paletou jiných druhů obalů.
Kritický postoj k návrhu novely sdělil za obchodníky aktuálně také Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podtrhl rovněž to, že novela MŽP přinese zdražení občanům a navýšení nákladů obcím. Tedy, že novela je proinflační. K těmto prezentacím a postojům bylo ze strany na konferenci přítomného zástupce ministertsva životního prostředí sděleno, že povinné zálohování nezvedne náklady ani lidem, ani obcím, že náklady na celý systém ponesou výrobci nápojů.
Komise Legislativní rady vlády sděluje ve svém stanovisku široké množství zásadních připomínek. Komentuje, že materiál MŽP trpí zásadními nedostatky, že dopady zálohování na občany, obce a další účastníky systému budou vysoké a že neplatí to, co k tomu říká ministr Hladík, tedy že náklady ponesou výrobci nápojů (tedy ti samí, kteří novelu za každou cenu prosazují). Vládní Komise přímo říká: "Takto vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží.
Související otázkou jsou také realizované investice do třídících linek na odpady ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, které byly realizovány v posledních letech v řádu stovek milionů korun. Se zavedením zálohového systému hrozí zmaření části těchto investic a zejména růst nákladů na jejich provoz v důsledku „selekce“ ekonomicky nejzajímavějších komodit (PET, hliník) do zálohového systému. Deník: Povinné zálohy na PET lahve projednali právníci vlády. ČTK: Zálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila.
Jak udržitelně nakládat s komunálními odpady? Realizovali jste zajímavý projekt v některé z těchto oblastí? Jak vám PAYT zlepší ekonomiku odpadového hospodářství? Jak naučit občany, aby přebírali více odpovědnosti za své odpady? Odpadové hospodářství v praxi - jak nadále motivovat občany k dodržování nastaveného systému? Zapojení podnikatelských subjektů do odpadového systému města. Zapojení podnikatelských subjektů do odpadového systému města. Zvedení elektronické evidence na sběrném dvoře.
U společnosti SMOLO začal pracovat už v roce 2023 a prošel celou stupnicí pracovních pozic od svozového dělníka, řidiče Kuka vozu po pozici dispečera svozu odpadů, kterou vykonával 10 let. V roce 2017 byl delegován na pozici vedoucího obchodního oddělení pro Moravskoslezský kraj, v roce 2019 se vrátil zpět na provozovnu svozů odpadů, ale už jako vedoucí provozu celého úseku. Zkušenosti se zaváděním svozu gastroodpadu na Třinecku. Pohled na stav před zavedením služby, přípravou a následnou realizací. Součástí prezentace budou zmíněny zkušenosti a některé problémy týkající se například znehodnocení obsahu nádob, reakci lidí na novou službu a porovnání výsledků od doby zavedení služby po současnost.
Ing. Petr Havelka vystudoval obor Odpady a jejich využití na ČZU v Praze, dále studoval na Univerzitě Vitus Bering v Dánsku. Následně nastoupil na pozici inspektora na České inspekci životního prostředí (ČIŽP) na oblastím inspektorátu v Praze. Po dvou letech přešel na ředitelství ČIŽP, kde vykonával funkci ředitele odboru odpadového hospodářství a poté i náměstka ústředního ředitele ČIŽP. V těchto pozicích řídil a definoval kontrolní činnost na úseku odpadového hospodářství v celé ČR. Je častým autorem článků v odborném tisku, je členem Rady pro odpadové hospodářství ČR, byl členem Rozkladové komise ministra ŽP, Ústřední nákazové komise ČR a dalších odborných orgánů. Na ČIŽP působil celkem 8 let, 6 let v řídících pozicích. Následně se v roce 2012 na základě výběrového řízení stal výkonným ředitelem České asociace odpadového hospodářství, kde působí do současné doby. ČAOH se v těchto letech stala přistoupením řady dalších členů sdružením s největší kapacitou recyklačních technologií v České republice.
Tomáš Chmelík aktivně působí v samosprávě města Přeštice od roku 2014. Nejprve jako člen kontrolního výboru zastupitelstva města, od roku 2018 jako zastupitel města a od letošního roku jako starosta. Předtím působil jako regionální manažer pro Plzeňský kraj v Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest, následně i jako vedoucí regionální pobočky.
Město Teplice je jedno z mála českých měst, které svým občanům neúčtuje žádný poplatek za komunální odpad. S přistavováním bio nádob začalo již v roce 2005, sběr kuchyňského odpadu na sídlištích zavedlo v pilotním projektu v roce 2021 a každý rok zapojuje cca 1000 domácností. V neposlední řadě neustále zvyšuje hustotu separační sítě a tím motivuje občany k třídění.
Proč je výhodné podporovat domácí kompostování? Jaké typy kompostérů jsou dnes na trhu?
Děkujeme všem za účast na 11. ročníku konference PVO. Váš zájem nás opět velmi mile překvapil.
Odpad je třeba třídit. Pokud jej nemůžeme opětovně využít na nové výrobky, recyklovat, je správné odpad spálit a využít energii v něm obsaženou. Aby se tak stalo s minimem emisí škodlivin, je třeba tak učinit v zařízení na energetické využití odpadů, zjednodušeně ve spalovně. Nikoliv však v „malých“ kotlech či kamnech, které by nekvalitním spalováním znečistily ovzduší. Chráníte tak (nejen) svoje zdraví.
Videa vznikla v rámci řešení projektu LIFE IP - Zlepšení kvality ovzduší (LIFE18 IPE/SK/000010), který podpořila Evropská unie v rámci programu LIFE. Projekt je také spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR.
tags: #odpady #ekologie #prezentace