Řízení odpadového hospodářství v kritických oblastech: Studie o odpadech ze skládek

V situaci, která je charakterizována jako mimořádná, je především nutné zajistit zdrojové informace pro rozhodování: informace pro obyvatele postiženého území o vzniklých odpadech a možnostech jejich odstranění. V odpadovém hospodářství je nutné operativně zjišťovat odborným odhadem množství a složení odpadů, které se v území vyskytují a řídit tok těchto odpadů do zařízení k odstranění, příp. využití. Informace o množství a složení odpadů a způsobu jeho odstranění jsou získávány především ve spolupráci se subjekty pověřenými svozem a odstraněním vzniklého odpadu.

Občanům (fyzickým i právnickým osobám) se musí dostat včasných informací o tom, jaká preventivní opatření jsou nutná k zamezení škod a jak postupovat při odstraňování následků. Důležitou součástí krizového plánu kraje (obce) proto musí být připravená komunikační strategie, která věcně zohledňuje i problematiku odpadového hospodářství.

„Povodňový odpad“ vzniká v důsledku negativního působení přírodních živlů na sídelní struktury v krátkém časovém období. V postižené oblasti dochází k významnému navýšení objemu vznikajícího odpadu, zejména komunálního a nebezpečného. Druhy a množství odpadu závisí na typu mimořádné situace, její mohutnosti, délce trvání a velikosti zasaženého území.

Kapacita zařízení ke svozu odpadů a zařízení na odstraňování odpadů je krátkodobě nedostatečná (svozové firmy nemohou v krátkém čase zvládnout vzniklou produkci odpadů). Dochází k neřízenému a nelegálnímu nakládání s odpady (pálení, vznikají meziskládky na nevhodných místech apod.). Veřejná správa nedisponuje okamžitě volnými disponibilními zdroji k nápravě vzniklé situace.

Na územích postižených povodní, kde byl vyhlášen stav nebezpečí, se nakládalo s odpadem v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), který je nadřazen zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění. Nakládání se vzniklými odpady bylo plně v kompetenci krizových štábů jednotlivých krajů a Magistrátu hlavního města Prahy. Tyto orgány operativně rozhodovaly jak o provizorních skládkách odpadů, tak i o využívaných zařízeních pro odstraňování odpadů.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se používá zákon o odpadech pouze podpůrně nebo tam, kde problematika není krizovým zákonem upravena. Nezjišťuje se původce odpadu, nehledě na to, že jej zpravidla zjistit ani nelze. Odstraňování odpadu v územích zasažených povodněmi, přestože jsou v první řadě uplatňovány postupy podle "krizových" zákonů, musí probíhat v souladu s ochranou životního prostředí.

Odpad kontaminovaný povodní je nutno považovat vždy za infekční. Z tohoto důvodu by neměly být dočasné skládky v obci (mezideponie) umístěny v blízkosti trvalých bydlišť občanů, u sportovišť a míst sloužících k rekreaci (infekční aerosol, chemická kontaminace, šíření zapáchajících látek).

Prioritním způsobem odstraňování odpadu je spalování. Je nezbytné zajistit řízené spalování především ve vybraných zařízeních k odstraňování odpadů, ve spalovnách nebezpečných odpadů, případně ve spalovnách komunálního odpadu s vydanou výjimkou. Uhynulá zvířata a rozkládající se zbytky živočišného původu, včetně potravin je nezbytné zlikvidovat ve veterinárním asanačním ústavu. Manipulaci s kadávery musí provádět odborné firmy, příp. armáda nebo hasiči.

Řízení OH podléhá vyhlášenému stavu na území a řídí se krizovým plánem. Je třeba informovat obyvatele o nutnosti preventivních opatření: vynést z přízemních prostor nebezpečné odpady (dílny a garáže), potraviny podléhající zkáze (nutné počítat z výpadkem elektrické energie), zajistit přesun domácích zvířat. Totéž platí u živnostníků a firem. Důraz je kladen především na provozovatele živností, kde se nakládá s nebezpečným odpadem. Je nutné zajistit kontejnery na odpad a sběrné dvory obcí.

V době vyhlášené krizové situace je nezbytně nutné okamžitě dojednat průběh prací na obnově území s odbornými firmami (oprávněnými osobami). Osoby pověřené řízením krizového štábu by ve spolupráci s oprávněnou osobou, která zajišťuje OH v době klidu, měly dojednat postup a způsob odstranění odpadů. Pokud to je možné, měl by být odpad alespoň hrubě tříděn. K tomu by měla vést informace, která sdělí občanům jak, kde a jaký odpad shromažďovat odděleně a také důvod tohoto odděleného shromažďování.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Nelze očekávat přílišnou účinnost takového návodu, některé druhy odpadů, např. lednice, televizory, nábytek, nebezpečný odpad apod. je možné oddělit při ruční nakládce, kterou provádí obvykle odborná firma, příp. vojsko nebo pomáhající dobrovolníci. Tam, kde je s odpadem manipulováno těžkou technikou, takové třídění pravděpodobně nebude možné. Shromažďování a odvoz odpadů organizují orgány krizového řízení v příslušném území. V době krizového stavu podléhá odpadové hospodářství krizovému řízení. Využívá obecné nástroje krizového řízení, které vyplývají z příslušných zákonů.

Základní zásadou řízení odpadového hospodářství v mimořádné situaci je realizovat jednotlivé kroky krizového plánu, který by měl problematiku odpadového hospodářství rozhodně zahrnovat. Odpady v době mimořádných situací, zejména s přihlédnutím k povodním, vznikají v důsledku negativního působení přírodních živlů na sídelní struktury, výrobní kapacity, dopravní infrastrukturu atd. Mimořádná situace pro systém OH spočívá zejména v následné povinnosti bezpečného odstranění velkého množství odpadů v relativně krátké době obnovy území.

Ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství

Ekonomické nástroje působící v OH minimalizují náklady na dosažení stanovených environmentálních efektů. Správné užití škály ekonomických nástrojů je důležité zejména v době před mimořádnou situací. Stát může poskytnout obcím, které odklízení odpadů fyzicky zajišťují, státní finanční pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území podle § 2 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.

Návrh strategie obnovy území zpracovává Ministerstvo pro místní rozvoj s Ministerstvem financí a ministr pro místní rozvoj jej předloží vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen podle § 4 odst. 3 tohoto zákona.

Stupně povodňové aktivity

1. 1. stupeň - stav bdělosti - nastává při nebezpečí přirozené povodně.
2. 2. stupeň - stav pohotovosti - nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto, i když ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů na vodohospodářských dílech. Aktivují se povodňové orgány, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce.
3. 3. stupeň - stav ohrožení - se vyhlašuje při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení života a majetku v zátopovém území. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

tags: #odpady #skládky #kritické #oblasti #studie

Oblíbené příspěvky:

• Ceny pronájmu kontejnerů na odpad
• Tipy pro údržbu myčky
• Odpad a lodě v ČR
• Odpad Rakovník: Druhy a Likvidace
• Katalyzátory a vlnovce