Při řešení problematiky nakládání s domovními odpady je stále potřebnější zabývat se možnostmi třídění složek odpadu. Systémy, používané pro nakládání s odpady, by již neměly pohlížet na odpad jako na jednolitou hmotu, ale měly by stanovit způsob nakládání s jednotlivými složkami. V současnosti celá řada domácností likviduje zbytky jídel jejich splavením do WC.
Základem ekonomického a ekologického nakládání s odpady (nejen biologicky rozložitelnými) je vytvoření systému tj. ucelené koncepce, která v první řadě stanoví kroky k minimalizaci vzniku odpadů a následně určí jakým způsobem, kdy, kde a kdo bude s odpadem (nebo jeho složkou) nakládat. Koncepci je nutno vytvořit pro odpad od jeho samotného vzniku u původce až po způsob jeho využití nebo likvidace.
Pro splnění cíle snížení množství bioodpadu ukládaného na skládky je nutno určit strategii, kterou bude tento dosažen. Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách doporučuje hledat jiné způsoby odstraňování bioodpadu než skládkování jako jsou kompostování a výroba bioplynu. Z těchto důvodů byla vydána Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách [3], která ukládá členským státům povinnost omezit množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky a stanovuje pro dané časové intervaly procentuelní snížení množství bioodpadu ukládaného na skládky.
Směrnice rady EU 1999/31/ES zavazuje ČR ke snižování množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky. Je tedy namístě zamýšlet se nad vhodnou strategií pro dosažení tohoto cíle. Při hledání vhodného systému je nutné vzít v úvahu především možnosti řešeného území. Nelze tedy stanovit jednotný systém pro všechny oblasti výskytu bioodpadu. Další otázka se týká využití vytříděného bioodpadu a případně produktů z něj.
Neustále se zvyšující množství odpadů, včetně bioodpadů, vyvolává vážné problémy v moderní společnosti, např. plnění skládek komunálních odpadů, jež následně produkují skleníkové plyny. Aby se společnost s tímto problémem vypořádala, zavádí legislativa některých členských států Evropské unie (EU) včetně České republiky (ČR) nové povinnosti na podporu předcházení vzniku odpadů, jejich důkladnějšího recyklování a využívání. V roce 2020 vydala Evropská komise akční plán pro oběhové hospodářství, který představuje směrnice pro mnoho zemí týkající se obnovitelných zdrojů a odpadů.
Čtěte také: Odvoz odpadu Most: Vše, co potřebujete vědět
Biologicky rozložitelný odpad (dále BRO) - jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu mikroorganismy (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Odpad ze zeleně - komunální odpad rostlinného původu z údržby veřejných sadů a parků, sídlištní a uliční zeleně, travnatých hřišť, ze zahrad fyzických osob, ze hřbitovů apod. Bioplynová stanice (BPS) - je technologické zařízení, které zpracovává bioodpad procesem anaerobní digesce. Biologicky rozložitelný odpad uložený na skládku odpadů podléhá anaerobní rozkladu za vzniku metanu a nebezpečných výluhů. Bioodpad je však zároveň cennou surovinou, která, dodaná do půdy ve formě hnojiva - kompostu, udržuje kvalitu půdy.
V současnosti je u nás možné spolu s BRO z údržby zeleně a zahrad sbírat i rostlinné části kuchyňských a potravinových odpadů z domácností. Systémy sběru bioodpadu jsou zaměřeny na všechny rostlinné složky, především však na zelenou složku, která tvoří pouze zhruba třetinu celkového sbíraného bioodpadu. Kuchyňský odpad nemá vlastní sběrový systém, ačkoli Ministerstvo životního prostředí uvádí povinnost sběru alespoň rostlinné složky.
Produkce jednotlivých složek bioodpadu se liší v závislosti na tom, zda pochází z rodinných domů, nebo sídlišť. Na sídlištích se zelený odpad vytváří v omezeném množství, zatímco kuchyňský odpad převažuje.
Zastoupení bioodpadu v domovním odpadu se liší v závislosti na celé řadě faktorů, z nich nejdůležitější je typ zástavby. Zastoupení bioodpadu v domovním odpadu závisí na celé řadě faktorů. Nejdůležitější z nich je typ zástavby a vlastnictví zahrady, dále životní styl a věkové složení obyvatel, způsob vytápění, atd. Tab. Měrná produkce kuchyňského potravinového odpadu není známa, lze se však domnívat, že množství bioodpadu zastoupené v domovním odpadu v sídlištní zástavbě je téměř totožné s množstvím kuchyňského domovního odpadu. Pro tuto hypotézu mluví fakt, že v běžném panelovém bytě vznikají dva typy bioodpadu a to kuchyňský potravinový odpad a papír.
Systémy pro transport bioodpadu lze rozdělit do dvou základních typů - odvozový (alternativně donáškový) systém a systémy potrubní, v tomto případě především hydraulické. Nádobový způsob sběru v sídlištích s následným odvozem svozovými vozidly způsobuje problémy především v dopravě, stísněnost prostor komplikuje umístění nádob na tříděný bioodpad a velký počet uživatelů sběrných nádob zvyšuje riziko znečištění vytříděného bioodpadu.
Čtěte také: Stavební práce v České republice
V současné době je nejvíce rozšířen nádobový systém sběru bioodpadu. Bioodpad je separován a sbírán do speciálních sběrných nádob případně do kompostovatelných pytlů. Nádoby na bioodpad jsou upraveny tak, aby došlo k oddělení tuhé a tekuté části. Díky této úpravě dochází ke zpomalení procesu rozkladu bioodpadu po dobu jeho uložení ve sběrné nádobě a tím k výraznému snížení nežádoucích pachů vznikajících při rozkladu bioodpadu. Odvoz obsahu sběrných nádob (nebo pytlů) se děje svozovými vozidly. Výhodou systému je, že jím lze odstranit nejen kuchyňský potravinový odpad, ale také veškerý další bioodpad vznikající na území obce např. odpad z údržby zeleně a ze zahrad. V komunální kompostárně lze zajistit optimální podmínky pro kompostování a tím docílit vyšší jakosti kompostů.
Nevýhody systému plynou především ze svozu odpadů. Sběr odpadu (nejen biologicky rozložitelného) svozovými vozidly narušuje a je narušován ostatní dopravou, vozidla jsou hlučná a znečišťují okolí výfukovými plyny. Další podstatnou nevýhodou je skladování odpadů do doby jejich odvozu a to zejména z důvodu potřeby prostoru pro skladování.
Řadu nedostatků nádobového systému odstraňuje systém se začleněným komunitním kompostováním. V tomto systému je vytříděný bioodpad přímo odnášen jeho původci do místa likvidace - tedy do komunitní kompostárny. Rozměry těchto kompostáren umožňují jejich umístnění v blízkosti domů a to i panelových. Odpad tedy není nutno odvážet - zpracovává se přímo v místě jeho vzniku a výsledný produkt z kompostování lze využít k údržbě místní zeleně opět bez nutnosti dalšího transportu.
Pro vybrané lokality, jedná se především o vesnickou zástavbu, se jeví jako nejvhodnější způsob nakládání s bioodpadem domácí kompostování. Jeho výhody jsou obdobné jako u komunitního kompostování a spočívají v uzavřeném koloběhu bioodpadu na úrovni domácnosti bez nutnosti dalších zásahů vnějšího světa. Alternativou domácího kompostování je používání kuchyňských kompostérů.
Efektivita všech zmíněných systémů pro nakládání s bioodpadem závisí především na přístupu uživatelů a na jejich ochotě třídit bioodpad. Z textu článku vyplývá, že tradiční vesnická zástavba skýtá potenciál pro rozšíření kompostování a to domácího i komunálního. Lidé na venkově přetvářejí své bioodpady na kompost již řadu let. Kompostování se však v posledních letech prosazuje i ve městech.
Čtěte také: Opava - Harmonogram Odvozu
Všechny země EU včetně ČR jsou povinny do konce roku 2023 provádět třídění biologicky rozložitelných složek komunálního odpadu. Jednou ze zásadních povinností, jež ovlivní třídění bioodpadů v obcích, je povinnost obcí v následujících letech předávat stále vyšší procento využitelných složek komunálních odpadů k recyklaci (od roku 2025 60 %, od roku 2030 65 % a od roku 2035 70 %).
Na národní úrovni je již nyní stanoven zákaz ukládání BRO a výstupů z jeho úpravy nebo zpracování, a to v § 41 odst. 3 písm. V bodě D přílohy č. Směrnice o odpadech - v článku 22 stanovuje povinnost zavést nejpozději do 31. Směrnice o skládkách odpadů - v článku 5 stanovuje množství BRKO, které mohou členské státy ukládat na skládky v jednotlivých letech (v %). V současnosti platí, že maximální množství BRKO ukládaných na skládky mělo dle směrnice v roce 2020 činit nanejvýš 35 % hmotnosti z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995.
Klíčovým aspektem je čistota bioodpadu, která hraje zásadní roli při jeho zpracování. Bez ohledu na to, zda je odpad určen ke zpracování v kompostárně, nebo do bioplynové stanice, čistota sbíraného materiálu je klíčová. K zajištění čistoty je důležitá prevence vzniku znečištění tříděného bioodpadu prostřednictvím edukace obyvatel a omezený přístup ke kontejnerům pro bioodpad např. formou jejich uzamykání. Technologie na dotřiďování existují, ale jsou finančně náročné.
Členské státy EU mohou upustit od povinnosti odděleného sběru biologického odpadu v určitých případech, např. ve vnitřních městských oblastech, kde logistika odděleného sběru může být obtížná, nebo v řídce obydlených venkovských oblastech. Některé země, včetně Spojeného království, Itálie, Finska, Irska, Slovinska, Estonska a Francie, dosáhly v posledních letech významného pokroku ve vývoji svých systémů sběru a zpracování bioodpadů.
Z rešerše odborné literatury vyplývá, že mezi země, které se již více než 15 let spoléhají na oddělené systémy sběru a zpracování biologických odpadů, patří např. Rakousko, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, Flandry v Belgii, Švédsko a Norsko. Konkrétní, z našeho hlediska klíčové aspekty úspěšného předcházení vzniku, třídění a zpracování BRO včetně potravinového odpadu, a tím plnění zásad cirkulární ekonomiky se liší v jednotlivých zemích EU (tab.
| Země | Systém sběru | Zpracování | Motivace obyvatel |
|---|---|---|---|
| Rakousko | Sběrné nádoby na bioodpad | Kompostování | Vysoká informovanost a osvěta |
| Švýcarsko | Třídění odpadu | Kompostování, spalování s energetickým využitím | Zdanění produkce odpadu, vzdělávací kampaně |
| Německo | Koše na organický odpad, "Gelber Sack" | Kompostovací a fermentační stanice, bioplynové stanice | Refundace poplatků za vracení obalů |
| Nizozemsko | Oddělený sběr odpadů | Kompostování | Osvěta a edukace obyvatelstva |
| Flandry (Belgie) | Oddělený sběr BRO | Kompostování | Zapojení místních komunit a obcí |
| Švédsko | Třídění odpadu u zdroje | Recyklace, energetické využití odpadu | Vysoké povědomí veřejnosti o výhodách recyklace |
| Norsko | Účinné systémy sběru | Kompostování, anaerobní digesce | BRO jako zdroj energie |
Z výše uvedeného vyplývají následující klíčové aspekty nutné k zajištění plnění povinností v třídění BRO. Finanční pobídky a sankce: některé země používají finanční motivaci prostřednictvím systému odpadových poplatků. Občané, kteří dobře třídí, mohou mít nižší poplatky.
Způsob třídění BRO, zahrnujícího odpad z údržby zeleně, zahrad a potravinové zbytky, má klíčový význam pro udržitelné zpracování tohoto odpadu a ochranu životního prostředí. Motivace, komunikace a edukace obyvatel jsou klíčové pro úspěšný systém sběru BRO. Finanční pobídky, např. Represe, tj. Donášková vzdálenost, pro niž platí zásada - čím blíže domácnostem jsou sběrné nádoby umístěny, tím pravděpodobnější je, že je lidé budou aktivně využívat. Hygiena sběru, tj. Čistota sběrných nádob a zabránění šíření zápachu a výskytu plísní - zápach z BRO může být nepříjemný, zejména v letních měsících. Rovněž může způsobit problémy s hmyzem. Vliv teploty, která podmiňuje rychlost rozkladu biologického odpadu. V chladnějších oblastech může být rozklad pomalejší, což může vyžadovat větší pozornost při sběru. Častý a pravidelný vývoz sběrných nádob minimalizuje zápach a zabraňuje hromadění odpadu, což vede k pohodlnějšímu třídění pro obyvatele. Pravidelný odvoz BRO je důležitý pro udržení čistoty a hygieny sběrných míst. Nedostatečná frekvence vývozu může vést k přeplněným kontejnerům a problémům s hmyzem. Venkovní vs. vnitřní kontejnery: poskytování vnitřních sběrných kontejnerů může zvýšit pohodlí třídění, zejména v nepříznivých povětrnos...
tags: #odvoz #kuchynskeho #odpadu #legislativa