Historie ochrany přírody v České republice a vývoj odznaků

První pronikání člověka do neznámých hor s sebou přineslo i první oběti. Člověk začíná hor využívat ke svému prospěchu, dostává se čím dál výše a po celých horách si staví příbytky. Život v horách je tvrdý i v souvislosti s klimatickými podmínkami. Postupně začínají chodit do hor i návštěvníci, které láká krásná příroda. Hosté přicházejí v létě i v zimě a obracejí se na domácí obyvatele a znalce hor, aby je zavedli do neznámých koutů pohoří.

V zimním období roku 1900 proběhla první organizovaná záchranná akce v Krkonoších. Dne 24. března 1913 zahynuli v Krkonoších při závodě v běhu na 50 km Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav Vrbata. Po první světové válce dochází k velkému rozvoji spolkového života. Postupný vznik střední společenské třídy umožnil i rozvoj lyžařství v českých zemích a díky tomu stoupá počet zimních návštěvníků hor.

Již před rokem 1930 školili špindlerovští lékaři místní hasiče v poskytování první pomoci v horách. K hasičům se přidružili instruktoři lyžařských škol, poštovní doručovatelé, lesní dělníci a místní obyvatelé. Také místní četnictvo, které sloužilo jako první ohlašovna díky telefonnímu spojení. Všichni tito lidé byli velmi dobrými znalci hor.

Před zimou v roce 1934 se vytvořil v Krkonoších samostatný záchranný sbor o šesti oddílech. Zima je dokonale prověřila, a tak 12. května 1935 byla založena jednotná organizace Horské služby v Krkonoších. Předsedou byl okresní hejtman ve Vrchlabí - JUDr. Vladimír Záboj Vaina a bylo ustaveno šest stanic. Hlavním nedostatkem bylo materiální vybavení členů. Politické události a druhá světová válka přerušily existenci HS, ale jen co do jména.

V září 1945 dochází k obnovení činnosti Horské služby pod názvem Horská záchranná služba (HZS) v Krkonoších. Postupně vznikají záchranářské spolky i v jiných oblastech: v roce 1948 - Jeseníky, Šumava, 1949 - Orlické hory, 1951 - Beskydy, 1954 - Jizerské hory, 1955 - Krušné hory.

Čtěte také: Proč je environmentální odznak důležitý?

V roce 1950 se republikový Aktiv dobrovolníků HZS rozhodl a požádal o začlenění do tehdejšího Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport v Praze jako samostatný subjekt. Ke sjednocení dvou největších záchranných organizací v republice - Horské záchranné služby a Tatranské horské služby - dochází 1. 12. 1954, kdy byla ustavena Horská služba s celostátním působením. Byl změněn název - horští záchranáři se opět vrací k původnímu předválečnému jménu Horská služba, dále se mění členský odznak a jsou vytvořeny oblastní komise HS. Nastává velký rozvoj Horské služby.

V roce 1957 došlo ke zrušení Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport a k vytvoření Československého svazu tělesný výchovy, pod jehož vedení spadá i Horská služba v celé republice. Se zvýšenou úrovní Horské služby rostlo i materiální vybavení záchranných stanic i členů HS. Zvláštní vliv má zvýšený mezinárodní styk se zahraničními partnery z alpských zemí. Bylo zavedeno mezinárodní značení sjezdových tratí a lyžařských cest. Začínají se používat SOS telefony a radiostanice. Od roku 1967 se používají sněžné skůtry. Horská služba se stala postupně jednou z nejlépe vybavených horských služeb ve východní Evropě.

Od roku 1990 existovalo Sdružení horských služeb ČR, kdy jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly svoji právní subjektivitu. V roce 2001 vznikl jeden právní subjekt - občanské sdružení Horská služba České republiky. Na základě rozhodnutí vlády dochází k vytvoření obecně prospěšné společnosti - Horská služba ČR, o.p.s., která od 1. 1. 2005 přebírá odpovědnost za činnost Horské služby v České republice.

Vývoj odznaků spojených s ochranou přírody

Vznik tohoto odznaku úzce souvisí s přejmenováním Československé myslivecké jednoty na Českou mysliveckou jednotu, 19. 6. 1940. Tímto okamžikem vyvstala potřeba odznaků „Přísežné stráže“ s novým označením ČMJ. Odznak tedy vznikl v čase poroby naší vlasti, v době Protektorátu Čechy a Morava. Zákon zavedl povinné členství držitelů loveckých lístků v uznaném mysliveckém svazu, jímž byla pro příslušníky Protektorátu České národnosti právě Česká myslivecká jednota.

Tohoto odznaku si cením o to víc, že byl přidělený pouze myslivcům, kteří byli natolik morálně na výši, že se přihlásili k České národnosti. Opakem České myslivecké jednoty a držitelů loveckých lístků, kteří sice žili na území Protektorátu Bohmen und Mahren, ale přihlásili se k německé národnosti byl říšský svaz- Deutsche jagerrschaft, skupina Čechy a Morava. Odznak nese dvojjazyčný nápis- Česká myslivecká jednota/ Tsechische jager union, ve stylizované stuze pak -Jagdschutz- ochrana myslivosti.

Čtěte také: Stráž přírody v NP Šumava: Historie a současnost

V pozadí je plasticky, do detailů vyobrazený český lev s lipovými ratolestmi. Dále paprsky slunce vycházejícího nad kopcem v lese. V popředí je úžasně věrohodně zobrazená hlava srnce s krkem. Na zadní straně je mimo zapínací spony vyražený výrobce- F. Provazník a spol. Praha 7. Evidenční číslo odznaku je 2929.

Výrobcem odznaku je česká firma s dlouhou historií: firma František Provazník a spol., která sídlila na adrese Jablonského číslo 9, Holešovice, Praha 7. Tato firma se specializovala hlavně na výrobu vojenských, leteckých odznaků z drahých kovů. Je potěšující, že odznaky pro české myslivce vyráběla v „době temna“ právě česká firma. Tato firma vyráběla stříbrné letecké odznaky již v čase naší první republiky. Dnes už se bohužel nedozvíme, kdo byl ten český myslivec, vlastenec, kterému odznak původně patřil. Jediná stopa naznačuje, že pocházel od nás, z Prostějovska. Jisté je, že tento dobrým kamarádem darovaný odznak má čestné místo v mé sbírce historických mysliveckých drobností.

Čtěte také: Světový odznak

tags: #odznak #ochrana #prirody #ceske #republiky #historie

Oblíbené příspěvky:

• Recenze KIS Chic Bin
• Udržitelné obaly
• Expedice Příroda - recenze
• Komplikace v těhotenství: Příušnice
• Recyklace aut v České republice