Ohrožení Blanokřídlí v České Republice: Seznam a Význam

Blanokřídlí (Hymenoptera) jsou řádem hmyzu, který se vyznačuje dvěma páry blanitých křídel. Mezi nejznámější představitele této skupiny hmyzu patří vosy, včely, sršni, čmeláci a mravenci. Patří k nejrozšířenějším zástupcům hmyzí říše, jen v České republice se vyskytuje asi 7000 druhů.

Ve svém životním cyklu procházejí proměnou dokonalou: z vajíček se líhnou beznohé larvy, které se po určité době zakuklí a z kukly se líhne dospělec. Vyznačují se dvěma páry blanitých křídel, která jim dávají dobrou letovou schopnost a umožňují snadné šíření v krajině.

Blanokřídlí mají blanitá křídla s tendencí k redukci žilnatiny, zpravidla zcela průsvitná, někdy ztmavělá (Apidae - včelovití, Scoliidae - žahalkovití), velice jemně chloupkovaná. Většinou jsou vyvinuta ve dvou párech, mohou však být silně redukovaná (drobné parazitické druhy) nebo zcela scházejí (dělnice mravenců, některé formy žlabatek). Přední křídla jsou delší než zadní.

Na předním okraji zadních křídel jsou háčky a na zadním okraji předních křídel je výkrojek. Tato zařízení, zapadající do sebe, spojují křídla a umožňují bezpečnější a pravidelnější let. Zátěž letu spočívá na předních křídlech. V klidu jsou křídla složena ploše na těle.

Průzkum zachytil 38 druhů čmeláků z červeného seznamu a celkem 11 druhů čmeláků je na seznamu zákonem chráněných druhů (zákon č. Čmeláci a pačmeláci (rod Bombus) patří mezi chráněné skupiny hmyzu podle vyhlášky zákona č. 114/1992 Sb. Pro jejich sběr muselo být získáno povolení.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Pro účely výzkumu byli blanokřídlí lapáni do standardních pastí s roztokem umístěných na různých stanovištích. Vybrána byla výrazně osluněná místa, která jsou pro hmyz dobře viditelná. Celkem byly na studovaném území nasbírány vyšší tisíce jedinců 275 druhů blanokřídlého hmyzu zkoumané skupiny Hymenoptera, Aculeata. Kromě očekávaných a běžných druhů byly zjištěny i druhy zapsané na tzv. červeném seznamu. Překvapivý byl nález jednoho druhu nového pro území Čech. Jde o kutilku ševčíka Vandelova (Passaloecus vandeli). Jedná se o druh teplých řídkých lesů, který se zřejmě pozvolna šíří k severu. Nestává se z něj ale druh hojný.

Významné nálezy ohrožených druhů

Řada druhů blanokřídlého hmyzu v České republice je ohrožena a zapsána v červeném seznamu. Následující seznam uvádí některé z významných nálezů a charakteristik těchto druhů:

• Hbitěnka Parascleroderma fuscipennis: V ČR řazena mezi vyhynulé druhy. Historicky byla dosud zaznamenána pouze jednou, a to v PP Trojská v 60. letech minulého století. Nově byl tento druh ovšem nalezen také v PP Housle v roce 2019. O tomto druhu máme velmi málo informací.
• Kutilka uzlatka čtyřpruhá Cerceris quadricincta: Z kategorie kriticky ohrožený druh v ČR. Tento druh byl v minulosti na našem území rozšířen všude v teplých oblastech, poté většinově vyhynul, v Čechách zřejmě úplně.
• Kukaččí včela Nomada facilis: Také druhem z kategorie kriticky ohrožených v ČR. Parazituje u včely pískorypky Andrena fulvago. Tato kukaččí včela bývala vždy vzácná, ale jinak široce rozšířená.
• Trněnka drobná Tiphia minuta: Ubývající druh světlých lesů a křovin, který parazituje na menších listorohých broucích.
• Hrabalka Evagetes siculus: Kleptoparazitický druh, který pravděpodobně parazituje na vzácných hrabalkách rodu Aporus, které jsou vázané na pavouky sklípkánky (Atypus).

Z nalezených lesních druhů lze také hned několik označit jako velmi vzácné až výjimečné. Jedná se především o nálezy stopčíka smrtonosného (Pemphredon mortifer) a stopčíka hladkého (Pemphredon podagrica).

Z významných stepních či jiných teplomilných druhů otevřené krajiny bychom rádi zmínili zejména nálezy kutilek trubčíka Steckova (Astata kashmirensis) a kresbíka vzácného (Solierella compedita), které žijí na obnažených půdách, či starých zdech.

Blanokřídlí v Krkonoších

Nikdo zatím přesně nespočítal, kolik druhů bezobratlých živočichů se v Krkonoších vyskytuje. Odborníci pouze odhadují, že zde žije několik desítek tisíc druhů. Mnoho z nich žije skrytým způsobem a uniká pozornosti. Také jejich mapování neprobíhá tak často, jako je tomu v případě obratlovců.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Stejně jako v případě tvorby přehledu chráněných obratlovců jsem i tentokrát využila celkového seznamu chráněných druhů Česka z vyhlášky Ministerstva životního prostředí 395/1992 Sb. Za pomocí nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny jsem ověřila, jestli se daný druh v naší oblasti vyskytuje. Oproti obratlovcům jsem jako krkonošské druhy označila i některé, které žijí v podhůří dál od hor. Tato místa výskytu jsou blíže uvedená u popisu jednotlivých druhů.

Jen nepatrná část bezobratlých živočichů byla zařazena mezi chráněné. Z některých řádů nespadají pod zákonnou ochranu vůbec žádní zástupci. Zákon pamatuje převážně na sběratelsky atraktivní druhy, tedy velké a nápadné, nebo některé s velmi zajímavým způsobem života.

Mezi ohrožené druhy brouků v Krkonoších patří například:

• Drabčík huňatý
• Chrobák ozbrojený
• Majka fialová
• Majka obecná
• Nosorožík kapucínek
• Střevlík polní
• Střevlík nepravidelný
• Střevlík Scheidlerův
• Střevlík Ulrichův
• Svižník polní
• Zdobenec skvrnitý
• Zdobenec zelenavý
• Zlatohlávek tmavý

Mezi silně ohrožené motýly patří:

• Lišaj pupalkový
• Modrásek bahenní
• Modrásek očkovaný
• Ohniváček černočárný

Mezi ohrožené motýly patří:

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

• Batolec červený
• Batolec duhový
• Bělopásek dvouřadý
• Bělopásek topolový
• Otakárek fenyklový

Mezi ohrožené blanokřídlé patří všichni čmeláci rodu Bombus a mravenci rodu Formica.

Některé příklady ohrožených druhů čmeláků:

• Čmelák drobný
• Čmelák hájový
• Čmelák lesní
• Čmelák luční
• Čmelák polní (rolní)
• Čmelák rokytový
• Čmelák tajgový (Semenovovův)
• Čmelák skalní
• Čmelák sorojský
• Čmelák širokolebý
• Čmelák úhorový
• Čmelák zahradní
• Čmelák zemní

Kudlanka nábožná je kriticky ohrožená a poprvé se na úpatí Krkonoš dostala v roce 2019.

Výskyt blanokřídlých v chráněných oblastech Prahy

V roce 2018 proběhl v severní části území PP Kalvárie v Motole podrobný průzkum žahadlových blanokřídlých, který finančně podpořil Magistrát hlavního Města Prahy. Celkově bylo zaznamenáno neuvěřitelných 331 druhů, což tvoří více než čtvrtinu (25,7%) všech druhů žahadlových blanokřídlých žijících v ČR.

Mezi nejvýznamnější pozorované druhy blanokřídlého hmyzu patří samotářská včela ploskočelka bledá (Lasioglossum pallens) a její kukaččí parazit ruděnka májová (Sphecodes majalis). Tyto druhy jsou na červeném seznamu ohrožených druhů v kategorii zranitelný a oba druhy dosud nikdy nebyly zaznamenány na území Čech. Jedná se o druhy velmi teplých křovinatých stepí a příležitostně pak mohou žít ve slunných sadech.

Velmi významným a zajímavým zjištěným druhem je kutilka srdčík temný (Belomicrus italicus), který patří mezi ohrožené druhy červeného seznamu ČR. Srdčík temný je mediteránní, extrémně teplomilný druh. Je zajímavé, že byl z okolí Motola hlášen již před 100 lety a nyní se ho podařilo znovu potvrdit hned šesti jedinci přímo na území PP, která je jednoznačně nejteplejším místem v okolí Motola.

Dalším druhem, o kterém je nutné se zmínit je včela pelonoska liščí (Anthophora quadrimaculata). Pelonoska liščí je včela, s níž se na území Prahy můžeme setkat téměř všude, ale celkově jde o druh, který v ČR značně ubývá a v některých oblastech již zřejmě vyhynul. Z tohoto důvodu je pelonoska liščí v Červeném seznamu zařazen mezi druhy ohrožené.

Na území PP Kalvárie v Motole a přilehlých sadech se vyskytuje řada dalších ubývajících, často specializovaných, druhů včel:

• Pískorypka křivonohá (Andrena curvungula)
• Pískorypka zvonková (A. pandellei)
• Pískorypka čekanková (A. polita)
• Pískorypka mochnová (A. potentillae)
• Pískorypka rozrazilová (A. viridescens)
• Pískorypka květomilná (A. floricola)
• Pískorypka potulná (A. vaga)

Mezi významnými druhy včel najdeme i některé kukaččí včely, které stejně jako kukačky, parazitují v hnízdech jiných druhů. Dalším druhem je ohrožená ruděnka červená (Sphecodes rubicundus). Stejně jako pelonoska liščí, patřila mezi početné včely v celé ČR, ale dnes tento druh již na mnoha místech ČR vymizel a na území Prahy nebyl doložen od roku 1974. V roce 2018 byl zachycen pouze jediný samec v sadech.

Byly také zjištěny zajímavé druhy kukaččích včel: nomáda černohřbetá (Nomada atroscutellaris) parazitující na pískorypce rozrazilové, nomáda hrbočlenná (N. castellana) s dosud neznámým hostitelem, nomáda nejmenší (N. minuscula) parazitující na ploskočelce blýskavé (Lasioglossum lucidulum), nomáda červenoboká (Nomada pleurosticta) parazitující na ploskočelce čekankové, ruděnka chorvatská (Sphecodes croaticus) parazitující na ploskočelce skvrnkaté (L.

Z kutilek byly zaznamenány především druhy dřevní, které se podařilo většinou zachytit v sadech na starých suchých stromech. Nejčastěji jde o druhy rodů kutík (Crossocerus), ševčík (Passaloecus), stopčík (Pemphredon), psenčík (Psenulus), rejdík (Nitela), krhook (Pison), plotníček (Spilomena), či plamčík (Stigmus). Zajímavý je mediteránní druh rejdík klamavý (Nitela fallax) a málo známé druhy ševčík krátkoretý (Passaloecus brevilabris) a stopčík Enslinův (Pemphredon enslini). Kutilka krhook černý (Pison atrum) se v současné době zřejmě šíří na nejteplejších místech ČR. Zajímavým teplomilným druhem je také hbitík Grandiův (Tachysphex grandii), který byl velmi hojný především na skalách PP. V Praze nejde o vyloženě vzácný druh, ale dosahuje zde nejsevernějšího okraje rozšíření a překvapivě není vůbec znám z Německa.

Zvláštní pozornost si zaslouží nález ploštíka pražského (Ammoplanus pragensis), který byl spatřen v sadech. Jedná se o druh popsaný a dlouhou dobu známý pouze z Prahy. O český endemit však nejde. Byl později nalezen i na různých místech jižní Evropy. Byla také nalezena kodulka hlavatá (Myrmilla calva distincta), která má bezkřídlé samice a v současné době zřejmě na území ČR nedokáže kolonizovat nové lokality. Jde zřejmě o stepní relikt.

Z hrabalek bylo zjištěno několik skalních a velmi teplomilných druhů: hrabalka skalní (Agenioideus nubecula) a hrabalka Evagetes subglaber jsou asi nejvýznamnější, protože patří mezi druhy červeného seznamu z kategorie zranitelný. Na území PP byla také zjištěna hrabalka stepníková (Eoferreola rhombica), která je specializovaná výhradně na stepníky rodu Eresus. V sadu byla zjištěna vzácná na stromech hnízdící hrabalka mřížkovaná (Poecilagenia rubricans).

V sadu byl zaznamenán také ustupující druh drvenka kyjorohá (Sapyga clavicornis), která patří do čeledi drvenkovitých. Tento druh byl dříve velmi hojný, dnes je nalézán jen lokálně.

Z vos, které jsou obvykle také vázány na suché stromy, ve kterých obvykle hnízdí, byl zaznamenán druh hrnčířka štíhlá (Allodynerus rossii), jízlivka písčinná (Eumenes pomiformis) a hrnčířka duběnková (Stenodynerus chevrieranus), všechno druhy zranitelné. Většina z nich byla zaznamenána na suchých stromech v sadu, nebo na jižních svazích.

Na území PP byly zaznamenány také velmi teplomilné druhy jízlivka pískomilná (E. subpomiformis) a šířící se mediteránní druh hrnčířka tmavá (Leptochilus regulus).

V přírodní památce Jenerálka bylo v roce 2019 zaznamenáno 198 druhů, což tvoří 15,4 % ze všech druhů dosud zaznamenaných v České republice. Z ohrožených druhů Červeného seznamu bylo na lokalitě zaznamenáno celkem 26 druhů. Byly dokonce zaznamenány i 2 druhy ohrožené (EN) a 1 druh kriticky ohrožený (CR).

Mezi nejvýznamnější zaznamenaný druh patří jednoznačně hrabalka Nanoclavelia leucopterus. Tento druh je v ČR velmi vzácný a kriticky ohrožený (CR). V Čechách byl v současné době nalezen pouze na jediné lokalitě u Heřmanova Městce. Na území Prahy byl zaznamenán naposledy před 100 lety na Zlíchově a nyní v PP Jenerálka. Na jižní Moravě je tato hrabalka jen o něco málo početnější. O tomto druhu víme, že vyžaduje odhalený sypký substrát. Bohužel ale o životě tohoto druhu nevíme prakticky nic dalšího.

Významnými zaznamenanými druhy jsou také včela ploskočelka Lasioglossum sexnotatum (EN) a včela pelonoska Anthophora quadrimaculata (EN). V obou případech jde o druhy, které v minulosti bývaly velmi hojné po celé ČR, a dnes je nalézáme jen jednotlivě a vzácně. Na některých místech ČR asi již vyhynuly docela.

Z dalších významných druhů byly zaznamenány specializované samotářské včely z kategorie zranitelní a téměř ohrožení v rámci ČR. Byl zaznamenán zvonkový druh pískorypky Andrena curvungula (VU), která je na území Prahy zatím poměrně častá, mochnový druh Andrena potentillae (VU), vrbový druh Andrena vaga (VU), druh Andrena labialis (NT) specializovaný na vikvovité a rozrazilový druh Andrena viridescens (NT).

Byly zaznamenány i další zajímavé druhy včel, jako ploskočelky Lasioglossum clypeare (NT) a Lasioglossum semilucens (NT) a čalounice Megachile pacifica (NT). Jde spíše o druhy běžné krajiny, které však začínají ubývat.

Ze včel byla ještě zaznamenána ploskočelka Lasioglossum pallens (VU), která dosud nebyla pro území Čech publikována, ale v okolí studovaných lokalit byla zaznamenána opakovaně, a to včetně své kukaččí včely ruděnky Sphecodes majalis (VU). Byla zaznamenána i kukaččí včela Nomada atroscutellaris (NT), která parazituje na ploskočelce A. viridescens (NT).

Z kutilek se podařilo zaznamenat vzácné a ubývající dřevní druhy Ectemnius lituratus (VU), Crossocerus vagabundus (VU), Crossocerus distinguendus (NT) a Pemphredon enslini (NT). Všechny tyto druhy se s oblibou vyskytují na teplých, ale vlhkých místech. Jejich výskyt v PP Jenerálka je zřejmě spojen s okolními mokřady.

Významným zjištěným druhem je také ubývající druh samotářské vosy jízlivky Eumenes pomiformis (VU).

Byla zaznamenána celá řada ohrožených druhů hrabalek, jak reliktní skalní druh Agenioideus nubecula (VU), tak druhy vlhkomilných, či mezofilních biotopů, jako jsou Priocnemis agilis (VU), Priocnemis parvula (NT), Priocnemis vulgaris (NT) a Arachnospila hedickei (NT). Byl zaznamenán velmi vzácný křovinný druh Poecilagenia rubricans (NT).

Dále byly zaznamenány tři parazitické druhy hrabalek, což svědčí o velkých populacích hrabalek na studovaných lokalitách. Jedná se o druhy Evagetes subglaber (VU), Evagetes pectinipes (NT) a Evagetes proximus (NT). I zjištěné zlatěnky Holopyga fervida (VU) a Holopyga inflammata (NT) jsou parazité, nejčastěji u různých kutilek.

Byl zjištěn také další hodně až extrémně teplomilný druh kodulky Myrmilla calva distincta (VU). Ta zřejmě reprezentuje reliktní stepní druh, který se v současné době nedokáže v krajině šířit.

Managementová opatření

Z pohledu blanokřídlých jsou vegetace a biotopy na Petříně v poměrně dobrém stavu. Jako druhý problém byla zmíněna příliš intenzivní seč, byť již neprobíhá plošně v jednom termínu. Součástí této studie je taktéž návrh managementu, tzn.

tags: #ohrožení #blanokřídlí #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné oblečení pro muže
• Ústavní aspekty ochrany přírody v USA
• Problémový odpad: Jak se ho zbavit?
• Učebnice ekologie pro školy
• Recenze odpadkových košů