Albatros královský patří mezi největší ptáky na Zemi, ovšem zároveň také mezi nejohroženější. Sledovat tohoto monumentálního tvora s rozpětím křídel až 3,5 metru je zážitek na celý život. Legendární je i svým rodinným životem a rodičovskou láskou, kterou dokáže dávat svým potomkům.
Namibie dokázala ochránit populaci ohrožených albatrosů a buřňáků díky jednoduchému a levnému opatření na rybářských lodích, které poslední léta odstrašují ptáky od smrtících sítí pomocí zavěšených pestrobarevných hadic. Ještě před deseti lety usmrtily lodě u pobřeží Namibie každý rok až 30 000 ptáků, tento počet se ale podařilo díky spolupráci rybářů snížit o téměř 99 procent, napsal list The Times.
Podle odborného časopisu Biological Conservation v Namibii slavily úspěch kampaně ochranářů přírody, které nakonec přiměly vládu ke změně pravidel a nařídily rybářským lodím chovat se zodpovědněji. Plavidla, která za sebou táhnou sítě s úlovkem, a lákají tak stovky ptáků, musejí nyní mít jakési strašáky ve formě lan s visícími jasně červenými hadicemi.
Ty ptáky odradí sedat těsně za loď, kde je mohou usmrtit sítě, háky nebo lodní šrouby. Instalace barevných hadic stojí jen kolem 200 liber (asi 6000 Kč) a ptáky chrání s nečekanou účinností. Namísto 30 000 zabitých ptáků před deseti lety v roce 2018 rybářské lodě usmrtily jen 215 opeřenců.
Zdivočelá kočka byla vyfotografována a nafilmována při pojídání mladého albatrosa šelfového (Thalassarche cauta) poblíž hnízda na ostrově Auckland na Novém Zélandu. Albatros šelfový, dle IUCN klasifikován jako „téměř ohrožený“ , byl nalezen uhynulý na jihozápadním mysu ostrova 25. Srpna 2019. Zavlečení predátoři vyvolávají dle ochranářů v koloniích mořských ptáků zmatek.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Právě predace zdivočelými kočkami je považována za hlavní faktor vymírání nebo úbytku několika endemických druhů na Novém Zélandu, mj. pokřovníka ostrovního (Traversia lyalli), který vymizel z ostrova koncem 19. století. Novozélandští ochránci přírody se pokoušejí divoké kočky, prasata a domácí myši na ostrově Auckland vymítit.
„Kočku jsme poprvé viděli vyhřívat se na slunci asi deset metrů od mrtvého ptáka a fotografové pak čekali několik hodin, než kočka pokračovala v krmení. Nelze s jistotou říci, zdalií byla kočka opravdu predátorem a mladého albatrodsa zabila, nebo se jen přiživovala na mršině,“ říká ochranář Stephen Horn. Záznamy zdivočelýcj koček, útočích na albatrosy, jsou velmi vzácné. V tomto případě je spíše pravděpodobnější varianta, že kočka se pouze živila mršinou.
Podobně existuje starý záznam divoké kočky, která se v roce 1981 přiživovala uhynulým mladým albatrosem laysanským (Phoebastria immutabilis) na ostrově Marion v Jižní Africe, ačkoli tento ostrov je nyní bez koček. Novozélandští ochranáři pokračují v projektu s cílem eradikace zavlečených invazivních druhů.
Tým aktuálně testoval potenciální masové kočičí návnady, přičemž tři ze čtyř z nich byly pro kočky atraktivní. Sledování koček pomocí GPS obojků přineslo zjištění , že při hledání potravy se kočky pohybují na ploše až 70 kilometrů čtverečních a dostávají se až do strmých pobřežních oblastí, kde hnízdí mořští ptáci.
Jeden z nejambicióznějších projektů svého druhu plánuje vymýcení obrovských myší na Goughově ostrově v jižním Atlantiku. Invazivní myši nemají na ostrově přirozeného nepřítele a v porovnání s myší domácí jsou o padesát procent větší.
Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza
Nedávno publikovaná studie v časopise Ibis Journal popisuje rozsah škod, které jsou myši schopny napáchat na mláďatech mořských ptáků. Zveřejněný odhad uvádí, že myši, zavlečené na ostrov s příchodem lovců kožešin v 19. století, zkonzumují ročně až dva miliony ptačích vajec a mláďat.
Vědci si jsou vědomi velkého množství vajec a mláďat, které padnou za oběti myším. Odhalení skutečného počtu zkonzumovaných mláďat však ohromil i samotné vědce. „Mořští ptáci na Goughově ostrově potřebují naši pomoc,“ komentuje situaci Dr. Alex Bond, jeden z hlavních autorů publikované studie.
Roku 1995 byl Goughův ostrov pro svou unikátnost zapsán organizaci UNESCO do seznamu Světového dědictví. Goughův ostrov je součástí Britského zámořského území Tristan da Cunha. Leží zhruba v polovině cesty mezi jižními cípy kontinentů Afriky a Jižní Ameriky. Tento neobydlený ostrov je rájem až 24 druhů mořských ptáků, kteří zde žijí v celkovém počtu zhruba deseti milionů jedinců. Některé z těchto ptačích druhů se nenachází nikde jinde.
Největší hrozbou představují myši pro kriticky ohroženého albatrosa tristanského (Diomedea dabbenena). Tito ptáci snáší pouze jedno vejce za rok a mládě mnohdy nechávají při svých cestách za rybami osamocené na hnízdě i několik dní. Ačkoli mláďata mohou vážit až 10 kilogramů, nevědí, jak se bránit útokům myší a podléhají otevřeným ránám, které jim tito hlodavci způsobí. Při návratu pak rodiče na hnízdě nacházejí uhynulého potomka. V současnosti je na světě 2000 párů albatrosa tristanského, přičemž 99% této populace žije na Goughově ostrově.
Vědec Anthony Caravaggi z Queen’s University v Belfastu k celé problematice dodává: „Člověk obvykle jako problémové hlodavce vnímá spíše krysy. Ale situace na Goughově ostrově nám ukazuje, že i myši domácí mohou mít devastující účinek. Ohrožený albatros pestrozobý je jedním z druhů, jenž bude mít z projektu prospěch.
Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem
Britská královská společnost pro ochranu ptactva ve spolupráci s vládou souostroví Tristan da Cunha vytvořily program obnovy Goughova ostrova, který bude zahájen v roce 2020. Cílem je úplné vymýcení myší na Goughově ostrově a následné obnovení populací celkem šesti celosvětově kriticky ohrožených druhů mořských ptáků.
Vzhledem k přírodním podmínkám, které na Goughově ostrově panují, nebude realizace programu snadná. Ostrov je poměrně vzdálený od pevniny, terén je tu nerovný a počasí často extrémní. Piloti v helikoptérách zajistí pokládku návnady na myši ze vzduchu. V těžko dostupných oblastech pak dobrovolníci budou šířit návnadu pěšky, aby se dostala ke každé myši. Tento plán vychází z předchozího úspěšného vymýcení myší na ostrově Jižní Georgie, kde byly přemnožené myši odstraněny stejným postupem.
„Máme jedinečnou příležitost zachránit Goughův ostrov a ptačí druhy, které zde mají domov,“ říká Ian Lavarello, hlavní správce souostroví Tristan da Cunha. „Pokud nebudeme dělat nic, nakonec ztratíme tuto úžasnou obrovskou kolonii v jižním Atlantiku a její přínos světovým oceánům skončí. S odhodláním a důsledným plánováním je úspěch možný.
Samice albatrosa laysanského (Phoebastria immutabilis) jménem Wisdom se znovu vrátila do přírodní rezervace na atolu Midway, aby zde zahnízdila. Ačkoliv tito elegantní ptáci hnízdí na tropických ostrovech Tichého oceánu, na svých toulkách za potravou mohou doletět až k Japonsku, Aleutským ostrovům nebo ke Kalifornii.
Fish and Wildlife Service (USFWS) rozpoznali Wisdom, nejstaršího známého hnízdícího ptáka na světě, společně s jejím partnerem Akeakamaiem ke konci listopadu loňského roku. Dne 13. Atol Midway je součástí rezervace Papahanaumokuakea ležícího severně od havajského souostroví. Je jeden z nejstarších atolů na světě a poskytuje místo k hnízdění pro více než tři miliony mořských ptáků, včetně 70% celosvětové populace albatrosa laysanského, nebo téměř 40% celosvětové populace albatrosa černonohého (Phoebastria nigripes) a albatrosa bělohřbetého (Phoebastria albatrus).
Albatrosice Wisdom je ale výjimečná. Když ji Chandler Robbins kroužkoval v roce 1956 jako šesti letého ptáka, nevěděl, že o 61 let později bude tento albatros známý jako nejstarší, ve volné přírodě žijící pták na světě (a také nejstarší okroužkovaný pták), a že bude očekávat narození dalšího potomka na tom samém hnízdě, na které se Wisdom celý život vrací.
Průměrná délka života albatrosa laysanského se pohybuje mezi 12 a 40 léty. Je úžasné už to, že Wisdom je ve svém věku 67 let stále naživu, a o to více působivé je, že stále aktivně hnízdí. Tito albatrosi tvoří dlouholeté páry a podílí se na výchově a péči o mladé stejnou měrou. Kladou pouze jediné vejce za rok, každé jejich mládě je tedy velice důležité.
Podle zpráv USFWS Wisdom a Akeakamai vychovali od roku 2006 nejméně 8 mláďat. Téměř milion albatrosů se navrací do útočiště ostrovu Midway každý listopad, aby zde započali své každoroční námluvní rituály. V listopadu roku 2015 zde bylo napočítáno na 470 tisíc hnízd. Na jednom z nich sedí rok co rok na svém vejci Wisdom.
Při tomto hnízdění připadla první směna na hnízdě spočívající v zahřívání vajíčka a v obraně hnízda na Akeakamaie, zatímco Wisdom letěla shánět potravu. Může být pryč celý měsíc, po který bude její partner stále více hladovět, čekajíc na její návrat. Jakmile se tak stane, vymění si místa. A my můžeme toto celé sledovat a žasnout nad tím, že tato babička stále přináší nový život na Zemi.
Albatros laysanský, latinsky Diomedea immutabilis, je druhem velkého oceánského ptáka, který patří do čeledi albatrosových. Albatros laysanský dosahuje délky těla 81-91cm a váhy mezi 2,4 a 4,1 kg. Rozpětí jeho křídel může dosáhnout až 195 až 203 cm. Jeho tělo je pokryto bílým peřím, zatímco jeho křídla jsou šedá s bílými okraji. Hlava a krk jsou často růžové.
Albatros laysanský je silný a vytrvalý letoun, dokáže strávit většinu svého života na otevřeném moři. Na pevninu přilétá pouze v době rozmnožování, kdy si staví hnízdo z mořských řas a jiných rostlin. Tento druh je monogamní, páry zůstávají pohromadě po celý život a každoročně se navrací na stejný ostrov k hnízdění. Albatros laysanský je obětí nelegálního lovu a znečištění moří, což výrazně snížilo jeho populace.
Albatros svým rozpětím křídel, které může dosahovat až 3,5 metru, patří mezi největší ptáky světa. K tomu má tělo dlouhé kolem 120 centimetrů. Vážit může i 9 kg.
Mezi hlavní dobrůtky, kterými se albatros živí, patří především ryby a olihně. Za potravou je schopen létat i desítky kilometrů. Tuny ryb vylovených rybáři v jižním Pacifiku jsou také jednou z hlavních příčin toho, že albatros královský je ohrožený druh.
Albatros obývá ostrůvky a skály jižního Pacifiku, nejvíce se jich vyskytuje na ostrovech a ostrůvcích kolem Nového Zélandu. Většinu svého života tráví albatros na moři, jediným obydleným místem na Zemi, kde má svá hnízdiště, je Taiaroa Head na novozélandském poloostrově Otago.
Když je albatrosům 8 let, jsou schopni se rozmnožovat. Vracejí se na hnízdiště, kde vyrostli, a sameček začne se stavbou hnízda. Samička pouze občas zaletí zkontrolovat svého vyvoleného a při té příležitosti se spolu páří. Samička poté snese jediné vejce, na kterém se oba pyšní rodiče střídají.
Mládě jsou albatrosi schopni vychovat pouze jednou za dva roky. I to je důvod, proč jsou ohroženi vyhubením. Dospělý albatros se dožívá až 45 let.
Prvních pět let svého života tráví albatros na moři, které je většinu času v jižním Pacifiku pořádně rozbouřené. Albatros na moři loví, jí i spí. Na kolonii ptáků spících na mořské hladině a kolébajících se ve vlnách je velmi zvláštní pohled, kvůli kterému na otevřené moře vyrážejí zájezdy amatérských přírodovědců.
Albatros stěhovavý (Diomedea exulans), známý také jako velký albatros, je největším zástupcem rodu Diomedea a vůbec jedním z největších létajících ptáků na světě. Tento druh albatrosa je obdivován především pro svoji impozantní velikost a dokonalé létací schopnosti.
Tělo albatrosa stěhovavého je robustní, s dlouhým, štíhlým krkem a velkou hlavou. Peří je převážně bílé, s tmavými křídly a ocasem. Jedná se o mořský druh, který tráví většinu života létáním nad oceány na jižní polokouli. Albatros stěhovavý je známý pro svůj neuvěřitelný migrační dosah.
Ve své stravě preferuje ryby, hlavonožce a další mořské živočichy, které loví za letu nebo z hladiny vody. Hnízdí ve velkých koloniích na ostrovech v jižním Atlantiku a Indickém oceánu. Albatros stěhovavý má dlouhou životnost a některé jedince se dožívají více než 60 let.
V současnosti je tento druh považován za ohrožený, především kvůli lovu, ztrátě přirozeného prostředí a nástrahám spojeným s komerčním rybolovem.
tags: #ohrožený #druh #albatros