Ohrožené druhy medvědů

Medvědovití (Ursidae) jsou velcí savci z řádu šelem. Největšími a zároveň nejznámějšími zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře.

Všechny ostatní druhy medvědů, kromě medvěda hnědého (Ursus arctos) a medvěda baribala (Ursus americanus), jsou v kategorii zranitelných. To znamená medvěd lední (Ursus maritimus), medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus), medvěd pyskatý (Melursus ursisnus) a výše zmiňovaný medvěd malajský a himalájský.

Důvodem oznámení je skutečnost, že v kategorii zranitelných se nově ocitl nejmenší příslušník čeledi medvědovitých - medvěd malajský (Helarctos malayanus), který obývá pralesy Indie, Číny a Indonésie. Jde o velice plaché zvíře, což má za následek, že nikdo přesně neví, kolik těchto medvědů ještě žije. Kromě mizení pralesů medvědy ohrožuje také obchod s jejich žlučí, která se používá v tradiční čínské medicíně.

Medvěd hnědý a jeho ohrožení

Medvědi jsou ze všech tří evropských velkých šelem nejvíce ohroženi ničením biotopů - přirozených lesů. Rozmanitost živočišných a rostlinných druhů v lesích s vysokým podílem odumřelého dřeva a vrstevnatou porostní strukturou je značná. Právě tady medvědi nachází vhodné úkryty a dostatek potravy, když rozhrabávají ztrouchnivělé pařezy a na světlinkách se živí lesními plody.

Podobně jako rysy a vlky ovlivňuje medvědí populaci i fragmentace a zástavba krajiny. K životu si vybírají oblasti s návazností na další vhodné biotopy. Přírodní lokality v Západních Karpatech jsou silně izolovány hustě osídlenými údolími, která brání živočichům v pohybu krajinou.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy nejvíc ohrožuje rozšiřování zástavby, vzájemné propojování sídel v údolích, nová liniová dopravní infrastruktura a růst rekreačních areálů oplocování pozemků. Ani na české ani na slovenské straně hor se navíc téměř nenachází vhodné přechody pro zvěř, které by izolované ostrůvky vhodných biotopů propojovaly.

Zvlášť pro tak velkého savce, jakým je medvěd, s vyššími nároky na podobu biokoridorů, neexistuje na moravsko-slovenském pomezí momentálně žádný vhodný ekodukt.

Také medvědům hrozí smrt ze strany pytláků. Vzhledem k nízkým počtům medvědů u nás je však tento problém závažnější např. v sousedním Slovensku, odkud medvědi na naší straně hor obvykle pochází. Bohužel ani tento relativně bezproblémový druh neušel pozornosti pytláků, což dokládají ostatky medvěda nalezené v roce 2009 v Beskydech.

Velkou hrozbou je pro medvědy v neposlední řadě i nevhodné chování a nepochopení ze strany nás - lidí. V oblastech výskytu medvědů je pro bezproblémové soužití potřeba dodržovat některá základní pravidla, týkající se např. vhodného zabezpečení odpadů, hospodářských zvířat a včelstvech nebo přikrmování zvěře.

Synantropní medvědi

Velké nebezpečí pro celou populaci představují synantropní medvědi. Jde o jedince, kteří si navyknou pohybovat se v blízkosti lidí a sídel a využívat jejich produktů. Např. snadného zdroje potravy v podobě zbytků, odpadků nebo i úmyslných návnad. Takoví medvědi mohou postupně ztrácet plachost a následně pro člověka představovat reálné riziko a tím i pro akceptaci medvědů veřejností.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Za synantropii u medvědů bohužel vždy mohou lidé. Jako inteligentní zvíře s vynikajícím čichem a nutností vytvořit si během krátké doby dostatečné energetické zásoby je přirozené, že medvěd vyhledává nejsnáze dostupnou potravu.

Proto je potřeba v oblastech jejich výskytu správně zabezpečovat odpady, zbytky jídel nebo i hospodářská zvířata a včelstva. Tedy i na české straně Beskyd, kde se medvědi pravidelně pohybují. Na Slovensku mají obce dokonce vyhláškou uloženou povinnost zajišťovat u odpadů dostatečné protimedvědí zabezpečení. Ne všude ji však naplňují.

Regulační lov na Slovensku

Na Slovensku navíc v minulosti probíhal tzv. regulační lov. Kdysi však o tyto výjimky žádali přímo myslivecké spolky a u našich sousedů tak v podstatě probíhal jistý druh regulačního lovu medvědů. Tehdejší orgány ochrany přírody bohužel neznaly skutečnou početnost populace, podle které by žádosti o odstřel hodnotily, ani situaci nějak zvlášť nevyšetřovaly.

Každoročně se tak povolovaly odstřely medvědů, kteří nikdy nezpůsobili žádnou škodu. Tento způsob regulačního lovu na výjimky narušoval sociální strukturu populace a problémy s medvědy neřešil, ale v části případů dokonce vytvářel. Mezi lety 2000-2015 bylo na výjimku odstřeleno 436 medvědů.

Ochrana medvěda hnědého

V České republice je medvěd chráněn podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu je medvěd hnědý na seznamu kriticky ohrožených druhů. Je také předmětem ochrany v územní i druhové ochraně přírody podle práva Evropských společenství (Směrnice Rady 92/43 EHS, přílohy II a IV).

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Škody způsobené medvědem jsou hrazeny dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů.

Na Slovensku je medvěd hnědý chráněn zákonem č. 27/2003 Z.z., o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláškou Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky k tomuto zákonu č. 24/2003 Sb. Dle výše uvedeného zákona a přílohy č. 4 vyhlášky č. 24/2003 Sb. je medvěd hnědý na Slovensku veden jako prioritní druh evropského významu.

Podle tohoto zákona jsou rovněž hrazeny škody způsobené medvědem. Podle mysliveckých předpisů je na Slovensku povolen regulační odstřel, výjimku vydává ministerstvo ochrany přírody spolu s ministerstvem zemědělství.

Nepříznivé podmínky pro ochranu medvěda v CHKO Beskydy

• změněná původní skladba lesů
• hustá síť lesních cest
• velká hustota lidských sídel v podhůří
• vysoká návštěvnost území

Průměrná hustota sítě lesních cest je v Moravskoslezských Beskydech 2,45 km na km2 a pro oblast Hostýnských vrchů a Javorníků činí průměrná hustota 1,14 km na km2, přičemž turistické chodníky zde nejsou hodnoceny. Tyto údaje zdaleka překračují hodnotu 0,6 km na km2, která je uváděna jako hraniční hodnota pro výskyt velkých šelem v trvalých biotopech.

Přičemž v klidových zónách by se maximální přípustná hranice měla snížit na 0,3 km na km2. Přesto lze najít v Beskydech odlehlá místa a málo navštěvované lokality, ve kterých mají medvědi klid. V konečném důsledku vhodnost území pro medvědy ovlivňuje více faktorů (nadmořská výška, odlehlost území, typ porostu, svažitost terénu, struktura vegetace atd.).

Pokud medvědi v Beskydech chtějí přežít, musí si zvyknout na všude přítomný lidský pach a upravit svůj denní a celoroční rytmus podle lidských aktivit tak, jak se přizpůsobili i jiné druhy větších savců. Každopádně je zapotřebí do budoucna usilovat o vytvoření funkčních klidových zón. A zachovat průchodnost krajiny.

Když vezmeme v úvahu, že velkým regulátorem dynamiky početnosti je úmrtnost mláďat v 1 roce života a to, že v pohraničních územích jak České republiky, tak Slovenska dochází pravděpodobně k nelegálnímu odlovu, je zcela jasné, proč naši medvědi nebyli schopni ještě vytvořit stabilní populaci.

Přesto myslivci jsou v názorech na medvědy mnohem tolerantnější než vůči vlkovi nebo rysovi. Převážná většina náhodně dotázaných myslivců výskyt medvěda v horských honitbách vítá.

Vzhledem k tomu, že škody způsobené medvědem jsou v porovnání s vlkem nevýznamné, nejsou známy názory chovatelů domácích zvířat, kteří činí významnou složku v ochraně všech velkých šelem.

Škody způsobené medvědy

Jarní období je v životě medvěda kritickým, stejně jako podzim, po probuzení potřebuje hodně živočišné potravy, hledá kadávery, a tak se může zaměřit na hospodářská zvířata nebo hledá potravu při lidských sídlech. Absolutně neodolatelně jej lákají včely.

V roce 1977 byla v okolí Karlovic zjištěna první prokazatelná škoda na včelstvech. V 1980 v Dinoticích u Halenkova usmrtil medvěd 5 ovcí, zničil včelín a byla hlášena škoda na porostu obilí.

U nás jsou hlášené především škody na ovcích, medvědi stejně jako vlci projevují sklon lovit hlavně tehdy, jsou-li ovce venku na pastvě bez dozoru. V letech 1973 až 1999 zahubilo 35 pozorovaných medvědů na Vsetínsku celkem 29 ovcí a zničilo jedenáct včelínů.

Poněkud výstředním případem je medvěd ze Vsetínska v létě roku 2000, který způsobil značné škody v celkové hodnotě 192 620 Kč. Tento jedinec, který nejevil přirozenou plachost vůči lidem, byl odborníky odchycen do klece a převezen do chomutovské ZOO, odkud později utekl a byl zastřelen. Vzhledem k jeho abnormálnímu chování se zřejmě jednalo zvíře uprchlé nebo vypuštěné ze zajetí. Tento medvěd sám zabil 27 ovcí, 239 králíků a rozboural sedm včelínů.

Tabulka: Stupeň ohrožení medvědovitých podle IUCN

tags: #ohrožené #druhy #medvědů

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické iniciativy Zuzany Čaputové
• Vzdálenost STK od emisí
• Emise a živočišná výroba: Problémy a řešení
• Postup při ohrožení dítěte
• Rostliny CHKO Jizerské hory