Ohrožený tygr čínský: Informace

Tygr je největší kočkovitá šelma naší planety. Objevuje se v mytologii, je součástí folkloru či firemních značek, zdobí šlechtické erby i loga sportovních týmů.

V Asii je označován „pánem džungle“ či „carem tajgy „. V některých východních kulturách měl tygr dokonce božské postavení. Indickými domorodci byl například uctíván jako posel bohů chránící stromy. V čínské kultuře je každý 12. rok označován rokem tygra. Zrozenci v tomto znamení prý bývají charizmatičtí vůdci, které jen tak něco neskolí. Vzor pruhování na čele také připomíná čínský znak pro slovo „král“.

V západních kulturách je tygr naproti tomu obvykle líčen jako krvelačné a nebezpečné zvíře. Dnes je tygr díky své vznešené kráse a eleganci jedním z nejznámějších a nejobdivovanějších divokých zvířat.

Slovo tygr je odvozeno z latinského tigris což je zase odvozenina řeckého τίγρις (tígris). Prapůvod je však orientální, pravděpodobně íránský - tigri (šíp) či staroperský tigra (špička).

Výskyt

Tygři žijí v tropických pralesích, mangrovníkových porostech, lesích, stepích, bažinách i v horách až do výšky 4000 m n. m, hlavní je pro tygry přístup k vodě, dostatek kořisti a hustý porost, ve kterém mohou stopovat kořist.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Původně areál jejich rozšíření sahal od Kavkazu a východního Turecka do středoasijských stepí, od indického subkontinentu přes Zadní Indii a východní Čínu na ruský dálný východ. Areál zahrnoval i část indonéských ostrovů.

V současnosti žijí tygři na malých území v Indii, Indonésii, Číně, Sibiři a v Mandžusku. Rozeznáváme 9 poddruhů tygrů. 3 z nich jsou již zcela vyhubeni - tygr jávský, kaspický a balijský. Zbylé poddruhy - tygr indický (bengálský), indočínský (Corbettův), sumaterský, malajský, amurský(ussurijský) jsou ohroženy. Tygr čínský již žije pouze v zoologických zahradách.

Vzhled

Tygr má obvykle rezavě načervenalou až hnědou srst pokrytou tmavými pruhy a bílou kresbou. Na těle má okolo 100 pruhů a pruhovaná je dokonce i kůže. Toto zbarvení je vynikající maskování v podmínkách travnaté džungle. Každý tygr je svým pruhováním originál. Nenajdeme dva tygry, kteří by měli identické pruhy.

Známí jsou také bílí tygři. Bílé zbarvení srsti, které je velmi vzácné je znakem částečného albinismu, tzv. leucismu (recesivně děděná barevná odchylka) projevujícího se nedostatkem barviva. Vyskytuje se jen u tygra indického. Ten jako jediný z poddruhů může vytvářet tuto unikátní bílou mutaci. Od pravých albínů se liší modrým zbarvením očí. První bílý tygr byl ve volné přírodě odchycen v roce 1951. Barevné odchylky u těchto druhů mají význam spíše z hlediska kulturního, než z biologického. Neobvykle zbarvení tygři jsou pro veřejnost atrakcí, takže jsou populárními exempláři v zoologických zahradách nebo soukromých chovech. U nás chová bílé tygry od roku 1994 Zoo Liberec, která však od chovu postupně ustupuje.

Samice tygra obvykle dosahuje hmotnosti 100-160 kg, samec 180 - 250 kg. Existuje velký rozdíl mezi jednotlivými poddruhy např. tygr amurský má rekordní velikost až 280 cm a váží 384 kg. Nejmenším žijícím poddruhem je pak tygr sumaterský, jenž dosahuje zpravidla délky 155 až 170 cm. Po ledním a hnědém medvědovi je tygr největším suchozemským predátorem.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Tygří čelisti nesou 30 zubů. Nejnápadnější jsou špičáky, které z horní čelisti mohou vyčnívat až do délky 7 cm. Na přední noze je pět prstů, na zadní čtyři. Drápy jsou zatahovatelné, stejně jako u ostatních kočkovitých šelem.

Potrava a lov

Tygr je výhradní masožravec, predátor stojící na vrcholu ekologické pyramidy - reguluje populaci masožravých i býložravých savců. Nedělá mu problém ulovit kořist, která ho výrazně převyšuje velikostí i hmotností. Jeho hlavní kořistí jsou velcí sudokopytníci, nejraději má divoká prasata, pochutná si na buvolech nebo jelenech. Dokáže však ulovit i krokodýla či medvěda. Příležitostně uloví také menší kořist jako králíky, krysy ale i ptáky, plazy nebo ryby a pokud je v okolí nedostatek potravy, spokojí se i s kobylkami. Ročně spořádá okolo 50 kusů kořisti.

Na lov se tygr vydává převážně v noci, aby snížil nebezpečí, že bude objeven. Někdy za kořistí putuje i hodně daleko. Ke kořisti se plíží nebo na ni číhá a zaútočí ze vzdálenosti asi 20m, kdy se na ní vrhne po několika skocích či krátkém sprintu a povalí ji k zemi. Oproti lvům tygři berou v úvahu směr větru a přibližují se k vyhlédnuté kořisti proti větru.

Tygři obvykle zabíjejí kousnutím do krku nebo v případě větší kořisti drží zvíře zespoda za krk, dokud nedojde k udušení. Tlapy používají k přidržení oběti. Svou kořist odtáhnou a ukryjí v podrostu a vracejí se k ní, dokud je tam nějaké maso. Tygři jsou úspěšní v jednom z dvaceti případů a jsou schopni sežrat při jednom krmení kolem 20 kg masa, v extrémních případech až 40 kg.

Život tygrů

Tygři na rozdíl od lvů nežijí ve skupinách, ale jsou samotáři. Jsou také silně teritoriální zvířata, brání svoje území proti dalším tygrům stejného pohlaví. Teritorium si značkují močí, kterou při vztyčeném ocasu stříkají na stromy či keře nebo škrábáním kůry příhodných stromů. Naopak řev na rozdíl od lvů k označování teritoria neslouží, neboť tygři řvou jen velmi zřídka. Samec dovolí vstup do svého teritoria pouze samici, která je v říji.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Velikost teritoria závisí na množství dostupné kořisti, průměrná velikost teritoria tygřice je 23 km², zatímco tygřího samce okolo 68 km². V na kořist chudších oblastech ruského dálného východu, velikost teritoria kolísá od 200 do 400 km².

Rozmnožování

Jelikož jsou tygři obvykle samotáři, dospělí samci a samice se stýkají pouze krátce v době páření. Mláďata pak zůstávají až do tří let s matkou a dospělé samice jsou tak většinou doprovázeny koťaty či dospívajícími jedinci. Jen výjimečně lze pozorovat úplnou rodinu, sestávající z obou dospělých a mláďat.

Samice dosahuje pohlavní dospělosti ve 3-4 letech a samec ve 4-5 letech. Svou připravenost oznamuje samcům hlasitým řevem a označením svého území močí se zvláštním zápachem. Tygří námluvy jsou poměrně hlučné. Samice je schopna zabřeznout po dobu tří až šesti dnů. V tomto čase dochází k hojnému páření, až 50× za den. Samotný akt páření je však obvykle velmi krátký.

Po úspěšném páření porodí samice po zhruba 103 dnech březosti průměrně 2-4 mláďata. Vrhy s jedním nebo naopak až 7 mláďaty jsou výjimečné. Jako místo porodu tygřice volí kryté místo v houštině, vysoké trávě, skalní štěrbině nebo jeskyni. Mláďata se rodí slepá a bezmocná, prohlédnou po 6 až 14 dnech. V 18-ti měsících jsou schopni lovit sami. Samice se rozloučí definitivně s vrhem jakmile porodí další mláďata. Úmrtnost mláďat je vysoká, 60 procent hyne do tří měsíců po narození. Jedním z mnoha nebezpečí pro mláďata jsou cizí dospělí samci, kteří jsou schopni mláďata zabít jen pro to, aby se jejich matka dostala znovu do říje a počala potomky s nimi.

Zajímavosti o tygrech

• Tygři jsou výborní plavci a jako jedni z mála kočkovitých šelem mají vodu velmi rádi. Dokáží uplavat až 8 km. Je známý i případ, kdy samec tygra uplaval celých 29 km.
• Na rozdíl od jiných šelem špatně a neradi šplhají.
• Řev tygra je slyšet na vzdálenost 3 km.
• Mají výborný zrak (skvěle vidí i v noci, asi 6x lépe než člověk). Naopak čich je jejich nejslabším smyslem.
• Průměrně se dožívají 12-18 let, v zoologických zahradách až 25 let.
• Dokáží běžet rychlostí až 55 km/hod. Do dálky skočí přes 10 m.
• Našlapují pouze na měkké prsty tlap, takže jejich kroky jsou téměř neslyšitelné. Krok tygřího samce má délku kolem 70 cm, u samic kolem 60 cm.
• Největší tygr chovaný v zajetí vážil 423 kg.
• Na černé zadní straně uší mají bílou skvrnu.
• V zajetí žije zhruba 3x víc tygrů než ve volné přírodě.
• 200 pohybů jazyka a zhruba 3 až 4 minuty potřebuje tygr k vypití 1 l vody. Jeho průměrná denní spotřeba je 4 l.

Tygři v ohrožení

Tygr je bezesporu zvíře krásné a fascinující. Člověk se ho bojí i ho uctívá. Také ho ale přivedl na pokraj vymření. Nelegálně se zabíjí dokonce už i v Česku.

Tygr čínský, vědecky známý jako Panthera tigris amoyensis, je poddruh tygra, který je původem z provincií Fujian, Guangdong, Hunan a Jiangxi v jižní Číně. Tygr čínský je středně velký, s dospělými samci vážícími mezi 130 až 180 kg a samice mezi 100 až 120 kg. Tělo tohoto tygra je robustní a svalnaté s relativně krátkými končetinami a silným ocasem. Srst je krátká a hustá s bohatými černými pruhy na oranžově žlutém podkladu.

Tygr čínský je typickým masožravcem, který se živí především velkými kopytníky, jako jsou jeleni a divoká prasata. Tito tygři jsou také známí svou schopností lovit menší zvířata, včetně ptáků a hlodavců. Tito tygři jsou známí svou schopností přizpůsobit se různým typům prostředí. Preferují husté lesy a horské oblasti, kde je dostatek úkrytu a potravy.

Tygři čínští patří mezi nejohroženější poddruhy tygrů na světě. Odhaduje se, že ve volné přírodě jich mohlo být v roce 2020 méně než 30. Jejich populace je stále ohrožena kvůli ztrátě přirozeného prostředí, nelegálnímu lovu a obchodování s tygřími kůžemi a kostmi. Současné úsilí o zachování tohoto vzácného druhu zahrnuje chráněná území a programy pro chov v zajetí.

Tygr - největší a nejsilnější žijící kočkovitá šelma, predátor, který nemá konkurenci ani přirozeného nepřítele. Přesto se jeho populace snižuje a je stále více ohroženým druhem. Proč?

1. Díky odlesňování a rozšiřování zemědělství ubývá prostor, kde může nerušeně žít, lovit a rozmnožovat se. Zvláště ve 20. století se populace tygra výrazně snížila. V roce 1920 se počet tygrů odhadoval na 100 000, v roce 1970 bylo odhadováno pouze 4 000 tygrů.
2. Areál rozšíření tygra je v současné době v Asii, a to od Indie přes Indočínu a východní Čínu až na Sibiř.

Největší z poddruhů tygra, nejmohutnější kočkovitá šelma vůbec. Žil na jihu Číny, ale přes 20 let už nebyl v přírodě zaznamenán. Jeho osud je nejspíš zpečetěn. Žije v Barmě, Thajsku, Kambodži, Laosu, Vietnamu a v jižní Číně. Žije ve střední a jižní části Malajského poloostrova. Nejmenší poddruh tygra, žijící na ostrově Sumatra. V současnosti nejrozšířenější. Vyskytuje se na rozsáhlém území v oblasti Indie a Indočíny, ale v malých izolovných slupinkách. To není pro udržení přírodní populace bohužel příznivý stav. K tomuto poddruhu patří i tzv. „bílí tygři“, chovaní v některých zoologických zahradách. Jejich chov pochází od jednoho bílého samce, odchyceného v roce 1951 v přírodě. Ten se křížil s normálně zbarvenými samicemi a bílí potomci byli dále používání k chovu. Patřil k menším poddruhům a byl vyhuben pravděpodobně v 70. Také patřil mezi menší poddruhy, žil na ostrově Bali. Žil ve střední Asii a byl vyhuben v 70. letech minulého století. Byl označován také jako tygr kaspický. Podle genetických analýz se ale nejednalo o samostatný poddruh, nelišil se od tygra ussurijského.

Tygři jsou samotáři, stýkají se samci se samicemi jen krátce v době páření, mláďata zůstávají s matkami až do tří let. Samice jsou březí přibližně 103 dní a mívají 2-5 mláďat. Velikost revíru tygra závisí na dostupnosti kořisti, může být i 200-400 km2.

V červenci 2018 se otázka ochrany tygrů (Panthera tigris) a jejich další přežití ve volné přírodě dostala do popředí zájmu široké veřejnosti v České republice v souvislosti s možným zapojením občanů ČR nebo občanů jiných států žijících v ČR do ilegálního obchodu s tygřími produkty.

Kolik jich je a kde

V současné době tygři žijí na méně než 6 % svého historického areálu rozšíření, jenž se přitom od roku 2006 zmenšil o plných 42 %. Celkový počet tygrů ve volné přírodě až do roku 2016 dramaticky klesal. Nyní se celková početnost těchto velkých koček ve volné přírodě odhaduje na 5 060-5 200 jedinců, z nichž je ale jen 1 500 dospělých samic. IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody) proto nadále hodnotí tygra jako celosvětově ohroženého (EN). Situaci navíc významně ztěžuje skutečnost, že areál rozšíření tygra je fragmentován do té míry, že v současnosti žádná populace zmiňované šelmy nečítá jeden tisíc rozmnožování schopných jedinců, nezbytných pro udržení dlouhodobě životaschopné populace.

Odborníci navíc přičítají hlášené zvyšování početnosti tygrů ve volné přírodě zdokonaleným metodám sčítání, jako jsou fotopasti, telemetrické sledování, analýza DNA z trusu a dalších biologických stop či značení jedinců a jejich zpětný odchyt, postupům sčítání nadhodnocujícím početnost a snahám vlád uvádět vyšší abundanci jako důkaz úspěšné ochrany a péče.

Činitele ohrožující tygry ve volné přírodě se nemění

Pytlačení pro nelegální obchod s vysoce ceněnými tygřími produkty, jako je kožešina, kosti, maso, tonikum a další, představuje pro tygry zdaleka největší hrozbu. Ve 40. letech 20. století přežívalo ve volné přírodě pouze 20-30 tygrů ussurijských (Panthera tigris altaica), proto se vyznačuje současná mnohem početnější populace vysokým stupněm příbuznosti jedinců (efekt hrdla lahve). Tygr je zařazen v příloze I CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), resp. příloze A nařízení Rady (ES) č. 338/97 ve znění nařízení Komise (EU) 160/2017 jako druh přímo ohrožený vyhubením. Nejmenším v současnosti žijícím poddruhem tygra se stal ostrovní poddruh tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae).

Ačkoli všechny země nepovolují tygří kosti využívat, k jejich nelegálnímu zpracovávání dochází zejména v Číně, Malajsii a Vietnamu. V Číně existuje celá řada farem zabývajících se intenzivním chovem tygrů, přičemž populace v zajetí čítá více než 6 000 jedinců: odtud se žádaná komodita dostává na černý trh. Ve Vietnamu celkově narůstá objem obchodování s částmi těl volně žijících živočichů včetně tygrů: v současnosti má 54 milionů tamějších obyvatel přístup na internet.

Tygři jsou zabíjeni místním obyvatelstvem také ve snaze chránit vlastní život a hospodářská zvířata, i když počet konfliktů mezi lidmi a tygry výrazně poklesl. Jen v letech 2000-2015 byly v celém světě konfiskovány produkty pocházející přinejmenším z 1 755 tygrů, přičemž uvedené číslo podle všeho představuje jen zlomek skutečné úrovně nezákonného obchodu.

Chov tygrů v České republice - příliš mnoho otazníků

Od roku 2013 zaznamenává Česká inspekce životního prostředí nárůst záchytů částí tygřích těl a produktů z nich: jedná se o vývozy či záchyty zboží obchodovaného v ČR. Zabaveny byly celé tygří kostry, zuby, drápy, vousy, vývary, masoxy a další.

Bližší analýza záznamů v Registru CITES (elektronická databáze dokladů CITES spravovaná MŽP) ukázala, že v ČR bylo v roce 2015 oficiálně chováno na 174 živých tygrů ― 130 v soukromých chovech (celkem 19 subjektů), přičemž největší chovatel vlastní kolem 40 jedinců, a dalších 44 v zoologických zahradách. Záznamy jednoznačně vykazovaly velký pohyb tygrů, celkem chovy v ČR prošlo v posledních letech 404 tygrů. Inspektoři postupně provedli kontroly všech tygrů. Nepřekvapilo, že byly zjištěny rozsáhlé nesrovnalosti v dokladech, zejména neohlášené úhyny, deponace, přesuny nebo změny majitelů. Docházelo k záměnám zvířat, někteří tygři zmizeli, jiní měli podle dokladů dvojí historii.

Snímek tygra zabitého v České republice pro ilegální obchod přinesla řada českých i zahraničních hromadných sdělovacích prostředků. K možným machinacím přispívá skutečnost, že fyzický odečet mikročipů, kterými jsou tygři v chovech většinou individuálně označeni, je u nekontaktních zvířat prakticky neproveditelný bez celkové anestezie zvířete. Navíc pro kontrolu identity tygrů lze jen obtížně použít fotografie. Při zásahu zabavili policisté a celníci i tygří kožešinu pocházející z chovu v ČR.

Provedená šetření odhalila také velmi podivnou vysokou úmrtnost tygrů chovaných v České republice v zajetí mimo zoologické zahrady. Normální doba dožití tygrů v zajetí se při dobré péči pohybuje v rozmezí 15-20 let, zatímco tygři v privátních chovech v ČR vykazují nejvyšší mortalitu kolem pátého roku, kdy by mladá zvířata měla být v plné síle. Vysoká mortalita svědčí buď o naprosto nevhodných podmínkách chovu, obrovské genetické zátěži zvířat např. vlivem inbreedingu (příbuzenská plemenitba využívaná k cílené selekci na bílou či zlatou barvu), nebo o možnosti záměrného zabíjení tygrů pro nelegální obchod. Členové organizované skupiny připravovali ze zabitých tygrů i tzv. masox a další produkty.

Podle záznamů bylo v letech 2015―2017 prodáno z/do ČR v rámci EU 71 tygrů. V letech 2006―2017 bylo z ČR do zemí mimo EU exportováno 57 tygrů. Jednalo se mj. Na základě výše uvedených podezření podala ČIŽP v říjnu 2016 trestní oznámení a předala veškeré informace Celní správě jako orgánu činnému v trestním řízení. Trvalo více než rok, než se podařilo získat dostatečné množství informací ukazujících, že na území ČR skutečně operuje organizovaná skupina, která se zabývá zabíjením tygrů a výrobou a distribucí produktů z uvedených velkých koček např. vývarů, tygřího vína apod. Další rok si pak vyžádalo rozkrývání a dokumentování její činnosti. Řetězec zahrnoval jak chovatele tygrů, tak zprostředkovatele, zpracovatele/preparátora a vietnamského překupníka s navazující klientelou.

Zjištěná cena tygřího masoxu dosahovala asi 1 500 Kč/g, za kůži byli zájemci ochotni zaplatit 60 000 až 100 000 Kč a cena jednoho drápu činila 2 500 Kč. Je zřejmé, že nelegální obchod s tygry bude rozsáhlejší, než se původně myslelo. Zásadní je zjištění, že se neodehrává pouze v Asii, ale je skrytě rozšířen i v Evropě. Přitom se neobchoduje pouze s kůžemi, drápy, zuby a kostmi, ale i s hůře rozeznatelnými typy zboží, jako jsou vývary, pasty či prášek. Podle zjištění z vyšetřování v ČR mohou tygři chovaní v zajetí představovat významný zdroj suroviny pro černý trh.

Příslušníci vietnamské komunity vykupují od soukromých chovatelů tygry, přičemž opracované kosti a tygří masox se spotřebovávají jednak v EU, jednak je kurýři nelegálně přepravují letecky v zavazadlech do Vietnamu či jiných asijských zemí. Proto by měl být obchod s tygry, jedince odchované v lidské péči nevyjímaje, výrazně omezen a měla by být zavedena přísnější pravidla pro podmínky a účel soukromého chovu a požadavků na jejich provozovatele. V tomto duchu ostatně hovoří i aktualizovaná rezoluce, přijatá na 17. zasedání konference smluvních stran CITES v Johannesburgu na přelomu září a října 2016 (CITES 2017).

26. července 2018 oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec zákaz exportu tygrů z ČR mimo EU. Pouze zařízení typu licencovaných a důvěryhodných zoologických zahrad nebo primárně vědeckých institucí mohou být zárukou, že se exempláře tygrů nedostanou na černý trh, kde by stimulovaly další poptávku po produktech z nich získávaných.

Brněnská zoologická zahrada se už brzy stane novým příbytkem pro pár tygrů sumaterských z Indonésie. Pokud vše půjde podle plánu, majestátní kočky přicestují ještě letos. Doplní tak tygří babičku Satu. Brněnská zoo se brzy rozroste o další vzácné obyvatele. K samici tygra sumaterského jménem Satu, kterou návštěvníci důvěrně znají, by se brzy měli přestěhovat další. O příchodu tygrů se diskutuje už několik měsíců, nové informace však přišly až v těchto dnech. „Jednáme o uzavření smlouvy mezi Zoo Brno a indonéskou Batu Secret Zoo, která by na základě starší dohody umožnila příchod nového páru tygrů sumaterských do Brna. „Satu je už babička, je jí 24 let, takže od ní již nelze čekat mláďata. Přivezou k nám tedy samce i samici.

Kromě Satu se lásce Brňanů těšil také samec Dandys, který zde pobýval od března 2014. Ten však koncem roku 2025 utrpěl akutní selhání ledvin a následně zemřel. Je nejmenším žijícím poddruhem tygra a v přírodě mu hrozí vyhynutí. „Jeho existence ve volné přírodě je opravdu hodně, hodně ohrožená,“ upozornila Dungelová. Za dramatickým úbytkem těchto šelem stojí hlavně ztráta přirozeného prostředí a nelegální lov.

Tygří kosti a další části jejich těl jsou využívány v tradiční čínské medicíně, například při léčbě revmatismu. Světová populace tygrů bude do roku 2022 vyhubena. Záštitu nad celou akcí ochrany ohrožené tygří populace převzal ruský premiér Vladimir Putin, který se s tygry i dalšími divokými zvířaty podle agentury AP rád nechává fotografovat i pro zvýšení své popularity. Za velmi dramatický pokles počtu tygrů můžou podle odborníků především pytláci, zmenšováním přirozeného životního prostoru těchto kočkovitých šelem a využíváním částí jejich těl v léčitelství.

V divoké přírodě se tygři vyskytují už jen ve 13 asijských zemích. Nejvíce jich žije v Indii (1200 až 1650 jedinců) a Indonésii (kolem 450). Ve stovkách se počet tygrů pohybuje i na ruském Dálném východě, v Nepálu, Malajsii, Thajsku a Bangladéši. Všech pět aktuálně existujících poddruhů tygra je uvedeno v Červené knize Světového svazu ochrany přírody (IUCN).Ke kriticky ohroženým patří tygr čínský a sumaterský. K ohroženým tygr ussurijský, indický a indočínský.

Stav populace tygrů (2022-2024)

Globální populace tygrů se od 90. let částečně zotavila díky koordinovaným ochranářským snahám:

Kaziranga má dnes jednu z nejvyšších hustot tygrů na světě

Kritická situace: Jihočínský tygr (Panthera tigris amoyensis) je ve volné přírodě funkčně vyhynulý - poslední ověřené záznamy pocházejí z 90. let 20. století

Přestože se celková populace zotavuje, tygři zůstávají ohroženým druhem závislým na pokračující ochraně habitatu, kontrole pytláctví a udržitelném managementu populací kořisti.

tags: #ohrožený #tygr #čínský #informace

Oblíbené příspěvky:

• Studie o emisích Invi Horak
• Odpadní trubky: podlaha vs. stěna
• Recepty na čistič vany
• Solární energie a životní prostředí
• Aktivity Racek v Kopřivnici