Chráněná Území Přírody v České Republice

24. květen je dnem, kdy slavíme Evropský den chráněných území (European Day of Parks).

Evropský den chráněných území (European day of Parks) si klade za cíl přivést lidi blíže k přírodě a zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany přírodních krás v chráněných územích a důležitost ochrany přírody ve spojení s udržitelným rozvojem. Každý rok jej slaví na stovkách chráněných území po celé Evropě.

Historie evropských národních parků začala ve Švédsku, kde bylo v roce 1909 vyhlášeno hned devět národních parků. Evropský den chráněných území (European Day of Parks) vyhlásila Europarc Federation právě na tento den.

Europarc Střední a Východní Evropa je jednou z regionálních sekcí Federace Europarc.

Typy Chráněných Území v ČR

V České republice jsou dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území a maloplošná zvláště chráněná území.

Čtěte také: Role rostlin v distribuci sluneční energie

• Národní parky (NP) - jsou rozsáhlá území mezinárodního významu s ekosystémem, který byl jen minimálně pozměněn člověkem.
• Chráněné krajinné oblasti (CHKO) - jsou rozsáhlejší území, s jedinečnou krajinou, reliéfem, s významným podílem lesních a travních ekosystémů a různorodého zastoupení dřevin, případně i s památkami historického osídlení.
• Národní přírodní rezervace (NPR) - jsou menší území s mezinárodně významnými a jedinečnými ekosystémy.
• Přírodní rezervace (PR) - jsou menší území, na kterých je soustředěn větší počet významnějších ekosystém pro danou geografickou oblast.
• Národní přírodní památka (NPP) - je malý přírodní geologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných a ohrožených druhů s národním či mezinárodním významem. Můžete se jednat i o útvary formované vedle přírody i činností člověka.
• Přírodní památka (PP) - se od národní přírodní památky liší v tom, že její význam je pouze regionálního charakteru.

Vedle výše uvedených tříd zvláště chráněných území se můžete setkat i s přírodními parky.

Se vstupem do Evropské unie vyvstala povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000. Do velkoplošných zvláště chráněných území spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území.

Památné stromy jsou dalšími zvláště chráněnými přírodními prvky, neřadíme je však již mezi zvláště chráněná území. Jedná se o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí.

Národní Parky v České Republice

V současné době máme v České republice čtyři národní parky (NP České Švýcarsko, Krkonošský národní park, NP Podyjí, NP Šumava).

V České republice máme v současné době čtyři národní parky. Krkonošský národní park je nejstarší, Národní park Šumava je největší, Národní park Podyjí je nejmenší a Národní park České Švýcarsko je nejmladší.

Čtěte také: Tipy na zimní výlety

V dohledné době by tuto exkluzivní rodinu českých národních parků mohlo rozšířit Křivoklátsko.

České národní parky jsou zatím malá rodina institucí, které se navzájem obohacují a inspirují.

Na našem území byly doposud vyhlášeny čtyři NP: Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko.

V národních parcích se chrání rozsáhlé plochy zachovalé přírody, významnou roli hraje ochrana přírodních procesů. Větší sídla proto nebývají součástí území národního parku.

Hodnocení Národních Parků Řediteli Správ

Ve funkci nejdéle působící ředitel Správy Národního parku Podyjí, Tomáš Rothröckl, zhodnotil KRNAP: „Krkonošský národní park, náš nejstarší, vždy byl a je pro mne vzorem efektivního pojetí velkoplošné ochrany přírody. Konzistentně je zde zajišťována péče o jedinečné a neopakovatelné hodnoty ostrůvku ‚tundry v srdci Evropy‘ při respektu k dynamice vývoje přírody v lesních ekosystémech a zároveň k nezastupitelné roli místních lidí - rozumných hospodářů v horských podmínkách. A zároveň je to významná regionální instituce, která dlouhodobě ukázkově plní roli na poli kulturním a osvětově-výchovném. Spolehlivě kooperuje se sousedním polským protějškem a příkladně se etabluje i v evropských ochranářských strukturách. A to vše s věčným handicapem jednoho z návštěvnicky nejpřetíženějších chráněných území na světě.

Čtěte také: Recyklace plastů: volná místa

Ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch uvedl: „České Švýcarsko jsme přivítali v rodině našich národních parků jako zatím poslední přírůstek, který ale za něco přes dvě desítky let získal zasloužený respekt. Nejen pro zásadovou ochranu mimořádných přírodních fenoménů, ale také pro otevřenou komunikaci v celém širším regionu.

Pavel Hubený, ředitel Správy Národního parku Šumava řekl: „Ze Šumavy k Podyjí je to kousek. Oba parky byly vyhlášeny ve stejný den. Obdivuji kolegy ze Správy, jak si poradili s tím obrovským množstvím nepůvodních akátů a jak se jim dnes skvěle obnovují přirozené listnaté lesy.

Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko dodal: „Návštěvnická veřejnost Národní park Šumava jistě vnímá spíše z perspektivy rozsáhlých rekreačních možností a krásných krajinných scenérií. Já osobně si cením také dlouhodobé ochrany zdejších lesů, majících často pralesovitý charakter a řady revitalizací cenných rašelinišť.

Chráněné Krajinné Oblasti

Vedle národních parků je v Česku ještě 26 chráněných krajinných oblastí.

V Agentuře ochrany přírod a krajiny ČR vykonáváme státní správu a pečujeme o ostatní chráněné krajinné oblasti, kterých je 25. Informace k nim můžete najít na stránce Poznávám přírodu.

Kategorie CHKO chrání krajinu, která je zčásti přírodního a zčásti kulturního charakteru. Předmětem ochrany některých CHKO tak je třeba i lidová architektura typická pro danou oblast (např. CHKO Lužické hory) nebo rybniční soustava (např. CHKO Třeboňsko).

Nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v ČR je CHKO Český ráj z roku 1955.

Chráněné krajinné oblasti jsou v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definovány jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s shojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.

V současné době existuje v ČR 27 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 14,59 % rozlohy území státu.

Bližší informace o jednotlivých chráněných krajinných oblastech a kontaktní informace jsou dostupné na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, v případě CHKO Labské pískovce pak na webových stránkách Správy NP České Švýcarsko a v případě CHKO Šumava na webových stránkách Správy NP Šumava.

Zonace a Ochrana Území

V případě zvláště chráněných území velké plochy (NP, CHKO) dochází k členění těchto území do různých zón ochrany. Zóny jsou stanoveny pro každý národní park nebo chráněnou krajinou oblast zvlášť. Bývají tři nebo čtyři.

• První zóna - nejcitlivější „jádro“ zvláště chráněného území, které je nejpřísněji chráněné. Jde o území člověkem téměř nedotčené a je snaha toto zachovat.
• Třetí a čtvrtá zóna - zahrnují již i člověkem pozměněné ekosystémy, stále je zde patrná snaha o trvale udržitelnou péči.

Právní Rámec Ochrany Přírody

Územní ochrana je zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (395/1992 Sb. a 45/2018 Sb).

Pro chráněná území platí podle zákona o ochraně přírody a krajiny některá omezení v závislosti na jejich kategorii a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti i v závislosti na jejich zonaci.

S ohledem na různorodost území a specifické potřeby jejich ochrany umožňuje zákon orgánu vyhlašujícímu zvláště chráněné území stanovit při jeho vyhlašování další, tzv. bližší ochranné podmínky.

Základním právním předpisem upravující ochranu zvláště chráněných území naleznete v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Zde naleznete obecná pravidla pro všechny národní parky[3], chráněné krajinné oblasti[4], národní přírodní rezervace[5] a přírodní rezervace[6].

Bližší pravidla a omezení, která zákon doplňují, a pravidla pro národní přírodní památky a přírodní památky, naleznete v dokumentech, kterými bylo konkrétní zvláště chráněné území vyhlášeno.

Pouze národní parky jsou vyhlašovány zákonem, a proto jsou v něm obsažena i bližší pravidla jmenovitě pro jednotlivé NP.[7]

Chráněné krajinné oblasti vyhlašuje vláda svým nařízením a v těchto nařízeních naleznete i konkrétní pravidla.

Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území.

Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

Omezení a Povinnosti v Chráněných Územích

Víte, jak se chovat v různých typech chráněných území? V některých je například zakázáno sbírat rostliny nebo tábořit.

Vstup veřejnosti v CHKO není omezen, ale například táboření je možné pouze na vyhrazených místech.

Volný vstup do NPR a NPP je zakázán.

I do zvláště chráněných území vyjma těch nejpřísněji chráněných (viz dále - NPR, NPP, 1. zóna NP) je povolen volný pěší vstup.

Naopak vjezd cyklistů je striktně omezen pouze na značené cyklostezky, a to nejen ve všech zvláště chráněných územích, ale dle litery lesního zákona (§ 20 písm. j).

V národních parcích platí mj. Zákaz odchytu živočichů a sběru rostlin s výjimkou sběru lesních plodů ve 3. a 2. Zákaz táboření, rozdělávání ohňů a zneškodňování odpadů mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody.

V chráněných krajinných oblastech platí mj. Zákaz táboření, rozdělávání ohňů a zneškodňování odpadů mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody.

V těchto územích je zakázáno mj. Vstupovat a vjíždět mezi cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny, kromě vlastníků a nájemců pozemků.

V přírodních rezervacích platí mj. rušit v přirozeném vývoji.

Ochranná Pásma

Pro zabezpečení zvláště crháněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné.

Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušný paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

V zájmu ochrany území NP před vnějšími rušivými vlivy (tj. zajištění postupného přechodu z nijak zvlášť nechráněného území na území NP) jsou kolem národních parků vyhlášena ochranná pásma.

Ve skutečnosti to platí pouze pro Krkonošský národní park a NP Podyjí, protože úlohu ochranného pásma Šumavského národního parku plní CHKO Šumava, zatímco NP České Švýcarsko ochranné pásmo nepotřebuje, protože sousedí pouze s územím CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory.

Kontrola a Prosazování Ochrany

Přímo v terénu kontroluje dodržování povinností tzv. stráž přírody. Ta se musí prokázat průkazem a služebním odznakem. Může požadovat prokázání totožnosti (předložení občanského průkazu nebo cestovního pasu).

Zvláště chráněná území se často nacházejí v lese, kromě stráže přírody v nich může kontrolu provést také lesní stráž. Jejím úkolem je hlídat dodržování zákona o lesích.

Na porušování pravidel ochrany můžete i sami upozornit podáním podnětu k prošetření přestupku.

tags: #chráněná #území #přírody #v #Česku

Oblíbené příspěvky:

• Záhad světa přírody
• Nový systém door to door v České Třebové
• Více o WC Jika Lyra
• Odvoz odpadu v českých městech
• Výběr správného koše