Soudní spor o ovzduší na Ostravsku

Městský soud v Praze rozhoduje o tom, jak naloží s hodně neobvyklou žalobou města Ostravy na Českou republiku. Jde o spor kvůli špatnému ovzduší. Ostrava tvrdí, že stát porušuje základní právo na příznivé životní prostředí a že údajně není příliš aktivní.

Žaloba města Ostravy vznikla už před téměř třemi lety. Téměř tři roky uplynuly od doby, kdy statutární město Ostrava podalo žalobu na Českou republiku, konkrétně na vládu a ministerstva životního prostředí a dopravy, za znečištěné životní prostředí. Po spoustě odkladů se zdálo, že kauza půjde do ztracena, nyní se ale věci pohnuly a brzy by měl zaznít jasný verdikt soudu. Podle informací serveru E15 by mělo jednání začít u Městského soudu v Praze v březnu letošního roku. Jde o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem proti České republice - vládě, ministerstvu životního prostředí a ministerstvu dopravy.

Žalobu na stát schválili ostravští radní v květnu 2010. Domáhají se v ní ochrany před nezákonnými zásahy žalovaných, tedy vlády, ministerstva životního prostředí a ministerstva dopravy. Město žádá, aby soud de facto státu zakázal další porušování práva na příznivé životní prostředí. Hlavní problém žaloba spatřuje v nedostatečné a neefektivní ochraně čistoty ovzduší a nedodržování limitů znečištění. Ostrava a okolí patří v některých ukazatelích k místům s nejhorším ovzduším v Česku i v Evropě, hygienické limity jsou často mnohonásobně překračovány.

„Byl to poslední zoufalý krok, který město mohlo v tomto směru učinit,“ uvedl po podání žaloby náměstek primátora Ostravy pro životní prostředí Dalibor Madej. Byl to poslední zoufalý krok, dodává jeho náměstek Dalibor Madej z ODS: „Já myslím, že na výsledek, jak dopadne žaloba, určitě čekají severní Čechy. Může to být precedens, přihlásí se další města, nemá to jednoduché řešení.

„Chceme vymoci konkrétní a efektivní kroky ke zlepšení ovzduší ve městě,“ prohlásil také primátor Petr Kajnar. Ostrava, kterou ve sporu s vládou zastupuje renomovaný právník Tomáš Sokol, podala žalobu v roce 2010. Ostravu v kauze bude zastupovat známá advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák. Advokát Tomáš Sokol, když záležitost v říjnu 2010 převzal, takto pojatou žalobu města vůči státu ohledně životního prostředí označil za v branži ojedinělou. „O šancích v žádném sporu předem zásadně nespekuluji,“ odpověděl E15.cz Sokol na dotaz, zda Ostrava má šanci proti molochu jakým je stát uspět.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Původně měla Ostravu hájit kancelář Pyšný, Weber & Partneři. V této kanceláři však byl tehdy partnerem exministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) a hrozil střet zájmů. Ostravu zatím kauza stála v uvozovkách drobné, protože k hlavnímu jednání zatím nedošlo. „Na odměnách za právní zastoupení v soudním sporu s ČR jsme zatím vyplatili 116 700 korun,“ odpověděla na dotaz E15.

Samotné město Ostrava po podání žaloby nečekalo s rukama v klíně. „Rozhodně to není tak, že by soud dosud nenařídil jednání. Nejprve musela být posouzena otázka, kdy se jedna osoba přihlásila jako zúčastněná na řízení. I dál však Ostrava musela čekat. Záležitost pro odvolání zmíněné osoby skončila postupně u Nejvyššího správního soudu a posléze i Ústavního soudu ČR. Ani ÚS stěžovateli ale nevyhověl. Soudce Ryba vzhledem k probíhajícímu řízení jméno osoby neuvedl, jak E15.cz zjistilo, jednalo se však o zastupitele Petra Kaustu (hnutí Ostravak). Dle Nejvyššího správního soudu neprokázal to, že se právní spor přímo dotýká jeho práv. Konstatoval, že je ve stejném postavení jako všichni ostatní obyvatelé Ostravy.

Není pravda, že by stát dělal málo, odmítá kritiku z Ostravy Jan Kužel z ministerstva životního prostředí. „Pan ministr má svoji pracovní skupinu, kam zval i polského ministra a tam se shodli na tom, že se připraví společný investiční program, který bude česko-polský a pokud možno financován z peněz Evropské unie.

Před třemi lety radnice vyčíslila náklady na boj se smogem a došla k závratné sumě 28 miliard korun. I když město Ostrava tvrdí, že nechce likvidovat průmysl, a tím pádem i pracovní místa, na žalobě nic měnit nehodlá. „Zdroje musí mít nějakou právní jistotu provozu. My přece nemůžeme stanovit hodnotu, která je technicky nedosažitelná.

Právě od Arniky dostala někdejší Nová huť či ArcelorMittal před pár týdny poslední „nakládačku“. Vyplývá z ní, že ze všech průmyslových podniků v zemi vypustila Liberty v loňském roce do ovzduší nejvíce prachu (téměř 383 tun), na druhém místě žebříčku je v množství plynů způsobujících kyselé srážky, oxidu uhelnatého, emisí kyanidů vypouštěných do vody i v dioxinech, což je hrozba pro imunitní a nervový systém. „Liberty se nepochybně ve srovnání s obdobím před rokem 2010 zlepšila, ale přece jen od té doby uběhla dlouhá doba a opět se dere na místo nejvýznamnějšího průmyslového zdroje znečištění na Ostravsku.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

„Za rok 2021 byly emise prachu z Liberty Ostrava 383 tun (pouze větší frakce PM10, pozn. red.), což je o 600 tun méně, než umožňují při daném objemu výroby emisní limity platné v Evropské unii při užití nejlepších dostupných technologií. Huť Liberty Ostrava tak tyto limity stále nejen plní, ale hluboko podkračuje,“ argumentuje mluvčí podniku Barbora Černá-Dvořáková, podle níž huť dlouhodobě snižuje emise i dalších látek než jen prachu. Souhlasí i ministerstvo životního prostředí (MŽP). „Liberty Ostrava jak aktuálně, tak i dlouhodobě dodržuje emisní limity v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. Ministerstvo ostatně zaujalo roli jakéhosi neoficiálního obhájce podniku před Arnikou či třeba aktivisty.

„V integrovaném registru znečišťovatelů například zcela chybí zdroje jako vytápění domácností, které významně ovlivňují kvalitu ovzduší. Žebříček Arniky je tedy ‚nepřesným‘ seznamem zdrojů, které v daném roce splnily svou ohlašovací povinnost. Navzdory výše uvedenému MŽP vůči regionu zaujalo přinejmenším zvláštní postoj. „Provoz Liberty Ostrava významně lokálně ovlivňuje kvalitu ovzduší z hlediska prachových částic PM10, PM2,5 a dále benzo(a)pyrenu,“ souhlasí ministerstvo s odkazem na data z Programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Další prohlášení však směrem k Ostravsku působí, jako by se stát od regionu distancoval a lokální problémy jej nezajímaly.

„Vliv na kvalitu ovzduší z tohoto zdroje je patrný na úrovni Ostravské aglomerace. A nejen v Radvanicích, na které má provoz huti největší dopad, se nevěřícně ptají, jestli je to myšleno vážně. „Bez nezbytného tlaku na zlepšení životního prostředí by dnes nebyla podepsaná ani smlouva na novou ocelárnu, kterou společnost slibuje přes dvacet let,“ kritizuje starosta, podle něhož je Liberty soused a největší průmyslový znečišťovatel s vlivem přes 60 procent na kvalitu ovzduší v Radvanicích a Bartovicích a velké části Ostravska.

„Liberty Ostrava není dominantním zdrojem znečištění ovzduší na Ostravsku, což potvrdila i studie MŽP s názvem PZKO (Program zlepšování kvality ovzduší) z roku 2020, která poprvé bere v potaz také zahraniční zdroje. Podíl průmyslu na znečištění je zde vyčíslen v řádu jednotek procent, a to včetně Radvanic jako celku,“ říká mluvčí hutě Barbora Černá-Dvořáková a naopak zmiňuje přínos miliardových investic podniku do ekologizace provozu. Pohledem samotného města je to zjednodušeně řečeno chvályhodné, ale ještě ne dostačující. „Zvlášť v zimních měsících tuto roli přebírá vliv lokálních topenišť, přesto je pro další zlepšování stavu ovzduší nezbytné i pokračování ekologizace průmyslových provozů,“ říká důrazně vůči firmě, která je partnerem a sponzorem řady kulturních akcí v regionu.

Stav ovzduší na Ostravsku hlídá několik měřících stanic, jejichž provoz je z velké části financován městem. „Uvědomme si, že průmyslové podniky ekologizovaly z velké části za státní a evropské peníze. Není nemorální po tolika letech žádat, aby občané kraje už nemuseli dýchat vzduch překračující zákonné limity. Klíčový problém podle ní navíc nikdo důsledně neřeší. „Na toto konstatování faktů mnozí okamžitě namítnou, zda je důležitější práce a peníze, nebo zdraví. Odpovím jim otázkou. Jaká je bezpečná úroveň znečištění ovzduší a životního prostředí, která nebude mít žádný negativní vliv na náš zdravotní stav? Řekl bych, že nulová. Ale ta je ovšem nedosažitelná. Proto existuje jakási dohoda v podobě limitů znečištění, dohoda, kdy se podniky snaží a jsou i tlačeny k tomu, co nejméně svou produkcí trápit okolí.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Soudci Nejvyššího správního soudu zrušili některé body programu ke zlepšení ovzduší na Ostravsku. Vyhověli tím námitce muže z Ostravy, který se stížností v loňském roce neuspěl u Městského soudu v Praze. Nejvyšší správní soud uznal, že program, který má snížit emisní limity v ovzduší, neobsahuje dostatečně konkrétní opatření, časový plán ani záznamy o prioritách. Konec roku 2020 jako termín provedení je podle soudu nereálný. Zastupitelé z Ostravska hodnotí krok jako zbytečný průtah.

Dvanáctistránkový program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek vydalo ministerstvo životního prostředí v dubnu 2016. Jeho cílem je co nejdříve dosáhnout požadované kvality ovzduší omezením emisí, které překračují stanovené limity. Dále podle soudců chybí stanovení priorit jednotlivých opatření tak, aby bylo možné se v případě nedostatku času nebo financí soustředit jen na nejzávažnější z nich. „Program v podobě napadené žalobou neskýtá sjednocující koncepci a oporu pro komplexní a účinné řešení znečištění ovzduší v ostravské aglomeraci. Nejvyšší správní soud proto zrušil některé body napadeného programu. Konkrétně se jedná o pasáž o emisním stropu pro silniční dopravu, pasáž o jednotlivých opatřeních ke zlepšení ovzduší a pasáž o souhlasných stanoviscích EIA. Napadené části programu je podle soudu nutné dopracovat. Soudci dále upozornili, že program postrádá přesné zdůvodnění data, k němuž by měl být program naplněn. Ministerstvo v Programu uvedlo termín konce roku 2020. Vyčkávání na stanovenou dobu označili soudci vzhledem k neúplným podmínkám za zbytečné a k nezdaru odsouzené „čekání na Godota“.

Ministerstvo životního prostředí prozatím rozhodnutí odmítlo komentovat. „O rozsudku NSS jsme se dozvěděli teprve včera. Nejprve se s ním musíme důkladně seznámit a teprve potom se k němu budeme moci vyjádřit,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí Dominika Pospíšilová. Starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD) označil soudní spor za zbytečný. „Vedou se soudní spory o formality, u nás velmi často a dlouho. My zatím musíme dýchat to, co dýcháme,“ okomentoval pro Deník Referendum.

Pro strukturálně znevýhodněné oblasti Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje schválila vláda už v lednu letošního roku Strategii hospodářské restrukturalizace. Jedním Z jejích hlavních cílů je i ozdravení životního prostředí. Samotná strategie neobsahuje návrh konkrétních opatření, ale stanovuje jejich základní principy společné pro všechny kraje.

Celé Česko, a nejvíc Ostravsko, se letos v lednu řadu dní opět dusilo ve smogu. Do hry se veřejně a natvrdo vložil i úřad ombudsmana. Za rok pravděpodobně zemře v místě 69 lidí. „Situaci na Ostravsku jsem začala šetřit na základě desítek podnětů v roce 2010 a téměř rok jsme probírali a jednali se všemi různými znečišťovateli. Pravda je, že nedosáhneme zlepšení, pokud se budeme zabývat jenom jedním zdrojem,“ řekla dále v ČT24 k problému Seitlová. Dle jejího názoru je třeba vyčlenit čtyři hlavní znečišťovatele - průmysl, dopravu, lokální topeniště a emise z Polska. „Na všechny se musíme soustředit a ve všech je možné dosáhnout určitého zlepšení. Moravskoslezský kraj dostane na zlepšení ovzduší další miliardu korun - z velké části na výměnu starých kotlů. Tato nabídka je podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) určená hlavně nízkopříjmovým rodinám. Nabídka bezúročných půjček k dotacím na výměnu kotlů se začne v Moravskoslezském kraji zkoušet v příštím roce, potvrdil ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman. „Tím chceme nabídnout možnost předfinancovat sto procent z prostředků SFŽP, které jsou distribuovány přes obec ke konkrétnímu člověku. Varšava prohrála spor o smog.

Ústavní soud včera vyhověl penzistce z Radvanic-Bartovic v případě, v němž žena od roku 2018 bojuje za zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku. Žena a její zesnulý manžel bydleli v Ostravě Radvanice-Bartovice, kde jsou dlouhodobě výrazně překračovány zákonné imisní limity karcinogenního benzo(a)pyrenu a polétavého prachu. Ministerstvo životního prostředí mělo od vstupu České republiky do EU v roce 2004 povinnost vypracovat tzv. akční plány a později také tzv. programy zlepšování kvality ovzduší. Ty měly obsahovat účinná opatření vedoucí k tomu, aby byly imisní limity splněny v co nejkratším čase. Spor postupně prošel celou soudní soustavou, zastání našla obyvatelka Ostravy až u Ústavního soudu. Ten jí dal za pravdu a vrátil věc zpět k Nejvyššímu soudu, který se věcí původně obsahově vůbec nezabýval a odmítl ji jako nepřípustnou.

„Podle odůvodnění nálezu Ústavního soudu by se nyní Nejvyšší soud měl zabývat dovoláním po obsahové stránce. Soudy prvního a druhého stupně sice souhlasily s penzistkou, že se Ministerstvo životního prostředí dopustilo nesprávného úředního postupu, když včas nepřijalo program zlepšování kvality ovzduší, a že jí vznikla nemajetková újma spočívající v onemocnění rakovinou plic a úmrtí manžela. Žalobu a následující odvolání však zamítly, protože žena dle jejich názoru neprokázala příčinnou souvislost mezi pochybením státu a svou újmou. Nejvyšší soud potom dovolání odmítl jako nepřípustné s tím, že žaloba napadá skutková tvrzení a nikoli právní otázky.

tags: #ovzduší #Ostravsko #soudní #spor

Oblíbené příspěvky:

• Emise kotlů na tuhá paliva
• Význam přírodních vzorů v tetování
• Měření znečištění ovzduší Vrbno
• Koše na odpadky Meliconi
• Životní prostředí v Mladé Boleslavi