Památky a příroda XII, 1987: Ochrana kulturního dědictví a památková péče

Článek se zabývá problematikou památkové péče a ochrany přírody, s odkazem na zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Ucelená soustava hodnot tak vytváří nejen nástroj k systematičtějšímu zkoumání vztahů a vzájemného ovlivňování architektonické praxe soudobými idejemi památkové péče, respektive podoby teorie oboru stavební praxí, ale výsledný syntetičtější a metodologicky uchopitelnější pohled na tuto problematiku vytváří předpoklady pro posouzení dopadu nových zjištění na současnou památkovou péči.

Hodnotové kategorie a jejich význam

Nezbytným předpokladem funkčnosti uvedených analýz je existence konzistentní a úplné soustavy relevantních hodnot. Text se věnuje diskusi vybraných starších i současných tuzemských a zahraničních hodnotových modelů a možnostem/omezením jejich využití pro tyto účely.

Na tomto základě představuje model navržený autorem příspěvku, který nahlíží na celkovou hodnotu architektonického díla (stavební památky), jeho části či souboru staveb, resp. urbanistické kompoziční struktury jako na soustavu tvořenou dvěma složkami - památkovými hodnotami díla a dalšími hodnotami díla nad rámec památkových hodnot.

Památkové hodnoty

Památkové hodnoty jsou uvažované dvojího druhu - obecné památkové hodnoty, které v různé míře nacházíme u všech objektů a celků, neboť tvoří neoddělitelnou součást jejich vlastní existence a další památkové hodnoty, které jsou vázané na určitou specifickou oblast hodnodnocení daného díla. K obecným památkovým hodnotám řadíme autenticitu objektu nebo celku, jeho celistvost a jeho vzácnost.

Čtěte také: Historie zámeckého parku Jezeří

Památkové hodnoty vázané na určitou specifickou oblast hodnocení daného díla jsou tvořené hodnotami majícími urbanistický, uměleckohistorický, historický nebo stavebně-technický charakter.

Zde je třeba uvést, že filozoficko-estetické kategorie zahrnující malebnost, emocionální působivost, ale i rieglovskou hodnotu stáří, které mohou v různé míře prostupovat jednotlivými památkovými hodnotami, nepovažujeme pro účely tohoto modelu za samostatné památkové hodnoty, ale spíše za součást vnitřní struktury některých z nich. Tyto kategorie působí jako svého druhu katalyzátor fungování příslušných památkových hodnot.

V tomto kontextu se tak například univerzální estetická hodnota památek, která zaujímá ústřední postavení v teorii památkové péče Maxe Dvořáka, jeví jako výsledek syntézy estetických kategorií silně prostupujících jednotlivé hodnoty uměleckých děl a jejich souborů.

Další hodnoty díla nad rámec památkových hodnot

Další hodnoty díla nad rámec památkových hodnot zahrnují ekonomickou hodnotu, hodnotu novosti a hodnotu modernosti. Všechny tři tvoří přirozenou součást hodnotové struktury architektonických a urbanistických děl a významným způsobem ovlivňují jejich celkovou hodnotu.

Text podrobně rozvádí obsah jednotlivých hodnotových kategorií s cílem objasnit jejich vnitřní strukturu a vzájemnou provázanost.

Čtěte také: Co navštívit v Lednici

Aplikace hodnotového modelu

Aplikace teoretických úvah o možnostech využití vhodně strukturované hodnotové soustavy pro zkoumání vztahu subjektů působících v oblasti památkové péče a stavební praxe k stavebním památkám nebo souborům staveb - a tedy nezbytně i vůči sobě navzájem - je demonstrována s využitím navrženého hodnotového modelu na kauze nerealizovaného návrhu Pavla Janáka na hotel Rosol spojeného s návrhem na obnovu štítového charakteru jižní fronty dnešního Masarykova náměstí v Pelhřimově z roku 1912.

Hlubšímu studiu vzájemného ovlivňování teorie památkové péče a realizační praxe nebyla dosud věnována odpovídající pozornost, čemuž odpovídá zatím spíše schematický a nepropracovaný přístup k této otázce. Předkládaný text nabízí jednu z cest k systematickému výzkumu těchto složitých vztahů.

Legislativní rámec

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. ze dne 17.

Krajský úřad může po projednání s ministerstvem kultury, orgánem územního plánování a příslušnou obcí jako dotčenými orgány vydat opatření obecné povahy o ochraně památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen „plán ochrany“), ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče.

V plánu ochrany lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst.

Čtěte také: Jihočeský kraj: Kultura a příroda

Plán ochrany lze vydat na dobu nejdéle 10 let. Plán ochrany lze změnit, pokud se změnily kulturní hodnoty daného území nebo způsob jejich zabezpečení z hlediska státní památkové péče.

Po nabytí účinnosti plánu ochrany krajský úřad bez zbytečného odkladu posoudí, zda jsou dány důvody pro podání návrhu podle § 17 odst.

Odkazy na literaturu

• Alois Riegl, Der moderne Denkmalkultus.
• Max Dvořák, Katechismus der Denkmalpflege.
• Jan Uhlík, Sto let Katechismu památkové péče Maxe Dvořáka, Zprávy památkové péče LXXVI, 2016, č. 6.
• Vlastimil Vinter, Úvod do dějin a teorie památkové péče I.
• Milena Radová, Koncepce památkového zásahu do stavebního díla, její úloha a východiska, Památky a příroda XII, 1987, č. 1, s. 1-9, č. 2, s. 65-75.
• Vojtěch Láska, Hodnota, autenticita a integrita stavebního díla minulosti - teorie a praxe, Památky středních Čech XIV, 2000, č. 2.
• Petr Kroupa, Čas a autenticita památky, Zprávy památkové péče LXIV, 2004, č. 5.
• Vít Jesenský, Souvislosti průzkumů a hodnocení památek, Průzkumy památek XVI, 2009, č. 2.
• Vít Jesenský, K teorii památkové hodnoty a hodnocení památek, in: Památky západních Čech. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni V - 2015, Plzeň 2015.
• William D. Lipe, Value and Meaning in Cultural Resources, in: Cultural Heritage, Critical Concepts in Media and Cultural Studies. Vol. 1, London 2006.
• Dieter J. Gottfried Kiesow, Denkmalpflege in Deutschland. Eine Einführung.
• Kateřina Hanzlíková, Činnost Klubu Za starou Prahu v Pelhřimově, in: Kateřina Bečková (ed.), Sto let Klubu Za starou Prahu 1900-2000, Praha 2000.
• Zdeněk Wirth - Karel Polesný, K úpravě náměstí v Pelhřimově, Za starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu IV, 1913/1914, č. 8.
• Zdeněk Wirth, Stavební rhytmus malého města, Styl: Měsíčník pro architekturu, umělecké řemeslo a úpravu měst I, 1908/1909, č. 10-12.
• Pavel Janák, Starobylý ráz krásného náměstí v Pelhřimově ohrožen novostavbou hotelu, Za starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu III, 1912, č. 5.

tags: #pamatky #a #priroda #xii #1987 #obsah

Oblíbené příspěvky:

• Tajemné Lesy ČR
• Jak opravit pračku AEG Lavamat
• Efektivní údržba kanalizace
• Příklady ŠVP ekologie
• Odpadové hospodářství v Praze