V dnešním světě, kde se každý den vyrábí a spotřebovává obrovské množství zboží, je recyklace jedním z nejzákladnějších principů, kterými se řídíme při snaze o udržitelnost životního prostředí. Recyklace je proces, který nám umožňuje znovu využít materiály, které by jinak skončily na skládkách nebo v přírodě, a tím přispíváme k ochraně naší planety. Proto je důležité vědět, jakou recyklační značkou označit obal, aby mohli koncoví zákazníci správně třídit odpad a přispívat tak k udržitelnosti naší planety.
Recyklační značky jsou univerzálním jazykem, který nám pomáhá pochopit, z jakého materiálu je obal vyroben a jak s ním správně naložit po použití. Jsou to symboly, které nám poskytují informace o tom, zda je obal vyroben z plastu, papíru, skla nebo jiného materiálu, a do jaké popelnice patří. Prozkoumáme různé druhy materiálů, které běžně používáme při výrobě obalů, a naučíme se, jak je správně třídit a recyklovat.
Mezinárodní univerzální recyklační značka (International Universal Recycling Code) se skládá z trojúhelníku tvořeného třemi šipkami. Tento trojúhelník je pak doplněn o číselné či textové označení materiálu, anebo o obojí zároveň.
U obalů složených z více materiálů se v textu uvádí písmeno „C“, které symbolizuje slovo "composite" (složený), a za lomítkem následuje text převažujícího materiálu podle jeho hmotnosti. Tímto způsobem se snadno a elegantně předávají důležité informace o složení obalu, což umožňuje spotřebitelům učinit informované rozhodnutí o jeho dalším osudu.
Plast má mnoho podob a různorodých vlastností (plasticita, odolnost, měkkost či tvrdost atd.), proto je nejen v obalovém průmyslu tak populární.
Čtěte také: Certifikace ekologického tisku
Mezi obaly, u kterých je třeba při třídění zpozornět, patří zejména kombinované obaly. Kombinované obaly se skládají z více než jednoho druhu materiálu. Tyto obaly poznáme podle značení na obalech, jehož součástí jsou tzv. materiálové značky. V případě kombinovaných obalů začínají písmenem „C“ (z angl. „composite“ = kompozitní) a následuje lomítko, za kterým je uveden konkrétní materiál (respektive jeho zkratka, např. PAP = papír), který v obalu převládá.
Do směsného odpadu patří v podstatě všechny drobné odpady, které se nedají recyklovat, nepatří do sběrného dvora a nejsou nebezpečným odpadem. Dále věci, které zdánlivě patří do tříděného odpadu, ale už se recyklovat nedají (např. rulička od toaletního papíru, papírové plato od vajec) a nebo jsou znečištěné (např. "papírové" obaly od měkkých tvarohů nebo másla).
Patří sem léky (ty se odevzdávají v lékárnách), zářivky, výbojky, akumulátory, baterie, ledničky, mrazničky, barvy, lepidla a oleje, pneumatiky, počítače, elektronika, tonery do tiskáren. Všechny tyto výrobky je nutné odevzdat ve Sběrných dvorech (elektroniku a běžné baterie i v prodejnách elektroniky), případně počkat, až obec uspořádá mobilní svoz nebezpečného odpadu.
Pro třídění odpadu máme celou řadu možností, jako síť veřejně dostupných barevných kontejnerů, door-to-door systém sběru odpadu, sběrné dvory a mnoho dalších. I přes tento propracovaný systém třídění si ale musíme uvědomit, že ne všechen odpad se recykluje.
Recyklace je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak chránit naši planetu. Správné třídění odpadu nejen šetří přírodní zdroje, ale také pomáhá snižovat množství odpadu končícího na skládkách. Přesto se stále mnoho lidí dopouští chyb při recyklaci. Jak tedy na to správně?
Čtěte také: Průvodce recyklačními symboly
Nejčastější chybou při recyklaci je nesprávné třídění. Po správném vytřídění putuje odpad do recyklačních center, kde se zpracovává na nové suroviny.
Recyklace je jednoduchý krok, který může mít obrovský dopad na životní prostředí. Klíčová pro udržitelnost plastových obalů je jejich recyklovatelnost, tedy opětovné využití i poté, co se stanou odpadem. To však nemůže fungovat bez těch, kteří obal správně vytřídí a nasměrují k recyklaci. Způsob třídění mohou usnadnit informace na obalech a tzv. recyklační symboly. Poznáte je?
Obal, zejména potravin, neplní jen přepravní a ochrannou funkci, ale je i významným nosičem informací směrem ke spotřebitelům jeho obsahu. Z pohledu aktuálně platného Zákona o obalech není povinné informovat o způsobu nakládání s obaly. Tato povinnost se týká jen obalů, které jsou zmíněny v legislativě o odpadech, o chemických látkách či léčivech. Přesto většina výrobců materiál a tzv. recyklační symboly na obalech uvádí.
Nejznámější je asi postavička odhazující něco do koše. Dalším obecným symbolem je kruh s šipkami tzv. Povinnost značit součásti spotřebitelských, skupinových i přepravních obalů zhotovených z jakéhokoliv materiálu byla zrušena novelou Zákona o odpadech v roce 2006. Český Zákon o obalech i Zákon o odpadech právě procházejí novelizací. Jedním z uvažovaných směrů je i odpovědnost výrobců plastových obalů šířit osvětu o jejich environmentálních dopadech.
V případě materiálu, ze kterého je obal vyrobený, se nejčastěji setkáváme s grafickým symbolem recyklačního trojúhelníku doplněného buď číslem nebo zkratkou materiálu nebo obojím. Obrazec sestávající ze tří plných šipek ve tvaru rovnostranného trojúhelníku je tzv.
Čtěte také: Jak třídit papír a plast
V případě, že naleznete označení např. C/PET, jedná se o obal z kompozitního materiálu. Za písmenem C a lomítkem je identifikační kód materiálu, který ve složení převažuje, zde PET. Tyto obaly však nepatří do žlutého kontejneru, ale do směsného odpadu.
Ale pozor, i v případě jednodruhových kódů bývá vyznačen jen materiál, ze kterého je vyrobená jeho nosná část. Právě v těchto případech přichází na řadu uvědomělost spotřebitelů, jak s takovým obalem naložit. Ideální je oddělit etiketu nebo přebal a vyhodit je do žlutého (resp. modrého v případě papírového přebalu) kontejneru.
Ideálně by měli využívat jen jeden materiál pro celý výrobek. Z hlediska udržitelnosti ale může být ku prospěchu i vhodně zvolená kombinace materiálů. Při designu udržitelného obalu třeba právě kombinace plastu s papírovým přebalem umožňuje snížit množství plastu na minimum a přesto zachovat jeho ochrannou funkci. Např. inovativní tear-off systém papírového přebalu K3® firmy greiner packaging maximálně zjednodušuje jeho oddělení od plastového kelímku.
Problém je kombinace materiálů i tzv. Použití materiálů z různých skupin je problémem, pokud od sebe nejdou ručně oddělit. Nemusí se přitom jednat jen o jiný druh plastu použitý na nosnou část a třeba na víčko, ale i o vrstvený materiál. Typickým příkladem je tzv. sleeve, tedy smršťovací fólie vyrobená třeba z PVC na PET lahvi (např.
V tomto případě, nejen že výrobce kvůli menšímu než 95% hmotnostnímu podílu etikety použije recyklační značku nosného obalu, tedy např. I když takový obal hodíte do žlutého kontejneru, běžnou mechanickou recyklací se nezužitkuje a skončí spíše na skládce komunálního odpadu. Smršťovací fólii neoddělují totiž ani třídící linky.
Podle Josefa Hejla ze společnosti Petka není ideální ani PET rukávek, protože fólie se chová jinak než lahev a může zkazit barvu recyklátu. Podobně jsou na tom třeba výrobky z papíru potažené plastovou vrstvou (např. papírové kelímky na kávu) nebo plast s nástřikem nebo lakem vypadajícím jako hliníková folie. Do budoucna by k jejich dalšímu zpracování mohla přispět chemická recyklace.
Typickým příkladem kompozitního obalu jsou také nápojové kartóny například zn. Tetrapak, které jsou vytvořeny z vrstev papíru, plastu a v případě trvanlivých výrobků ještě tenkou hliníkovou fólií, popřípadě ještě plastovým uzávěrem.
Třídíte-li odpad a chcete maximálně přispět k jeho recyklaci, oddělte sami etiketu nebo fólii plastového obalu před vhozením do žlutého kontejneru. Výrobci se vám k tomu snaží čím dál více napomoci.
Dalším důležitým krokem je vybírat produkty nejen podle obsahu, ale také podle obalu. K tomu je nutné sledovat informace na výrobku a zároveň je dokázat kritickým okem vyhodnotit. Kromě recyklovatelnosti berte v úvahu další prvky udržitelnosti obalu - třeba jeho váhu, která čím je lehčí, tím zanechá nižší uhlíkovou stopu při přepravě, vzhled v podobě barvy materiálu i tvaru tak, aby šel co nejlépe vyprázdnit, nebo další na první pohled neviditelné souvislosti.
Etikety vyrobené z recyklovaného papíru, to je v současné době nejvíce oblíbený alternativní materiál samolepících etiket. Recyklovaná složka je zde zastoupena až ze 100%. Redukuje se tak spotřeba velkého množství čisté buničiny a recyklací již jednou použitého papíru se výrazně přispívá k ochraně lesů.
K výrobě těchto samolepících papírů se používají recyklovaná vlákna od spotřebitelů. Při zpracování papírových materiálů, používáme materiály s certifikací FSC®. Tím máme jistotu, že zpracováváme materiál z obhospodařovaných lesů a nezpracováváme materiál ze dřeva neznámého původu. V praxi to znamená, že získáte jistotu, že kupujete výrobek z šetrně obhospodařovaných lesů.
Obaly, obaly a zase obaly. Kdybychom se o ně patřičně nestarali poté, co je využijeme, byli bychom jimi úplně zahlceni. A protože je jich tolik a z různých materiálů, může být pro některé náročné poradit si, kam vlastně daný druh obalu vyhodit. Nejste si jisti, kam vyhodit plato od vajec, tašku z bioplastu, krabici od džusu nebo obal od deodorantu?
Nejprve si řekněme, že v domácnostech se odpady nerecyklují, ale třídí. Teprve vytříděné materiály prochází recyklačním procesem, který má svá přísná pravidla.
Sběr tříděného odpadu má v gesci každá obec samostatně, je třeba se řídit danými vyhláškami obce, ve které se chystáte odpady vyhodit.
♻ Informace, co do sběrného boxu patří a nepatří, lze ve většině případů nalézt na samolepkách, kterými jsou kontejnery opatřeny. Pozor - ačkoliv je běžné, že kontejnery mají barvu dle materiálu, který se do nich vhazuje, nemusí tomu tak být vždy. Rozhodující jsou informace na cedulkách.
Možnost třídit odpad má u nás 99 % obyvatel, přičemž tuto možnost využívá cca 75 % občanů. Na území republiky je k dnešnímu dni rozmístěno 920 007 nádob na tříděný odpad. Průměrná vzdálenost k nejbližšímu místu na třídění odpadů je 90 metrů. V r. 2023 bylo vytříděno 1 084 556 tun odpadu.
Přestože náš e-shop Eobaly.cz preferuje materiály šetrné k přírodě (většina nabízeného sortimentu je vyrobena z vlnité lepenky), plastům se nelze úplně vyhnout. Ať se nám to líbí nebo ne, v některých případech plast nahradit nelze. Jedná se o celosvětově nejhojněji využívaný obalový materiál. Existuje v mnoha verzích, lišících se složením a vlastnostmi.
Trendem poslední doby je snaha o snížení množství plastů, především těch "na jedno použití" (omezení či úplný zákaz prodeje plastových brček, příborů, kelímků atp.). O tom, jak recyklovat plasty zakoupené na našem e-shopu, jsme již psali v jednom z přechozích článků.
Jistě víte, že ne vše, co je z plastu, patří do žlutého kontejneru. Například bioplasty - rozhodně je do sběrných nádob na plasty nevhazujte. Při recyklaci by totiž znečišťovaly výsledný produkt. Také je nedoporučujeme kompostovat.
Dalším specifickým materiálem je celofán. Ten je na rozdíl od bioplastů vyroben z biologicky rozložitelných složek, které životní prostředí nepoškozují - proto ho lze kompostovat. Rozhodně ho nevhazujte mezi plasty. Ale pozor - musí se jednat o tzv. pravý celofán, nikoliv o jeho plastové náhražky.
Pravý celofán lze od „falešného“ rozeznat např. tím, že se po zakroucení neroztáčí (např. na dárkovém koši), po navlhčení z jedné strany se zkroutí a ti odvážnější z vás ho mohou zkusit olíznout. Pravý celofán má sladkou chuť.
Nevíte, zda je daný druh plastu recyklovatelný? Řiďte se recyklačními symboly, které jsou uvedeny na každém obalu - to ostatně platí i pro obaly z ostatních materiálů.
Jedná se ekologickou a v obalovém průmyslu rozšířenou variantu materiálu. I zde existuje mnoho druhů. Vlnitá lepenka je v přírodě plně rozložitelná (skládá se z papírových vláken a organického škrobového lepidla), recyklovatelná, tvárná a univerzální.
Nejistotu při třídění papírového materiálu může působit nasávaná kartonáž (plata od vajec aj.) nebo roličky od toaletních papírů.
Platilo totiž, že tyto materiály obsahují natolik znehodnocená papírová vlákna, že jejich další zpracování již není možné. Jenže recyklační technologie jsou dnes na takové úrovni, že výše zmíněné materiály lze třídit do modrých kontejnerů na papír (plata od vajec je možno při zachování správného postupu i kompostovat.
Pozor - i zde sledujte informace ze samolepky a legislativu dané obce. Ne vždy je totiž třídění nasávané kartonáže a roliček umožněno.) Můžete vhazovat také papíry s kancelářskými sponkami, letáky, časopisy a knihy. Pozor na papírové obaly, znečištěné mastnotou (např. krabice od pizzy).
Kontejnery na kovy mají zpravidla šedou barvu. Patří do nich plechovky od nápojů, konzervy, hliníková víčka od jogurtů, alobal, běžné drobné kovové předměty (hřebíky, šroubky atp.). Lze vhazovat i zcela vyprázdněné kovové nádobky od deodorantů, pěny na holení a jiných tlakových nádob. Nevhazují se do nich plechovky od barev, spreje a jiné tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, součástky z automobilů a elektrospotřebičů. Takové odpady odevzdávejte na místa k tomu určená (např. sběrné dvory).
Sběrné nádoby na sklo mají dvojí barvu. Do zelené vhazujeme sklo barevné (lahve od vína a jiných alkoholických i nealkoholických nápojů. Lze vhazovat i tabulové sklo z oken a dveří. Do bílé se vhazuje sklo čiré (čiré lahve, sklenice). Pokud je na sběrném místě jen jeden kontejner na sklo, vhazuje se bez ohledu na barvu.
Kombinované obaly se skládají z více druhů materiálů. Recyklace není možná, a proto se vyhazují do kontejnerů na směsný odpad. Poznáme je podle recyklačních značek, které začíná písmenem C (z angl. composite = kompozitní). Např.
Specifickým druhem kombinovaného obalu je nápojový karton (obal od mléka, džusu, krabicového vína atp.) - pokud se na sběrném místě nachází kontejner opatřený oranžovou nálepkou, vhazují se tyto obaly do něj. Pokud ne, sledujte nálepky na kontejnerech na plasty či papír. Mohou se totiž na některých místech třídit spolu s těmito materiály.
Nápojové kartony se skládají ze 75 % z papíru a obsahují velmi kvalitní papírová vlákna. Jejich recyklací tedy vzniká kvalitní papír.
Kromě recyklačních symbolů se na obalech lze setkat i se značkami ZELENÝ BOD a EKO-KOM. Obě tyto značky mají stejný význam - sdělují nám, že za obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující sběr, třídění a recyklaci obalového odpadu.
Stále častěji se na obalech výrobků setkáváme s nejrůznějšími symboly, které mají spotřebitelům poradit s tříděním odpadu. Mezi ty nejčastější, které jsou na papírových obalech natištěny, jsou právě značení PAP a C-PAP, související s recyklací.
Tři šipky ve tvaru trojúhelníku - jsou Vám povědomé? Určitě ano! Na první pohled velmi podobné symboly, jejichž význam se ale značně liší a má zásadní dopad na recyklaci.
Oba tyto recyklační symboly ve tvaru trojúhelníků jsou doplněny buď o číselné, nebo textové značení materiálu, případně o oboje najednou (stejně tvarované symboly jsou používány také např. u materiálů z hliníku, plastu, kovu, textilie, a další).
Tyto obaly patří k nejvíce šetrným typům a jsou velmi snadno recyklovatelné.
tags: #papír #recyklace #etiketa #význam