HI okna jsou produktovou značkou společnosti HINTON zaměřenou na kompletní dodávku a realizaci hliníkových oken, dveří a fasád. Stavební firma HINTON sídlí v Praze, své divize a výrobu však provozuje i v dalších regionech - například ve Středočeském kraji nebo jižních Čechách. Díky jejich různým specializacím dokáže realizovat administrativní, bytové a komerční stavby. Zároveň má k dispozici odborné týmy na speciální zakládání staveb či monolitické konstrukce. Velmi významnou a úspěšnou divizí společnosti HINTON je pak ta zaměřená na hliníková okna a fasády.
Mezi výhody hliníkových oken určitě patří tvarová pevnost, odolnost a několikanásobně delší životnost. Díky vlastní výrobě oken můžete realizovat nejrůznější tvary a atypické okenní profily přesně podle požadavků zadavatele. Společnost HINTON s architekty a investory aktivně spolupracuje a snaží se vždy vyhovět architektonickým nárokům a zároveň dodržet technické normy a požadavky na výrobek. Díky vlastní projekci má společnost možnost mít celý výrobní proces pod kontrolou. Projektanti aktivně komunikují s výrobou, což dává potenciál k vytvoření ideálně navrženého výrobku.
Hliník má jako materiál skvělé recyklační vlastnosti. Hliník umožnuje téměř dokonalé zpětné využití. Přetavení hliníku pro nové použití vyžaduje pouze 5 % energie potřebné k výrobě primárního hliníku. Čím vyšší je obsah recyklovaného spotřebního odpadu, tím nižší je uhlíková stopa. Dodavatelé profilů, které zpracovává společnost HINTON, využívají recyklovaný hliník ze stavebního i běžného odpadu. Profily od koncernu Hydro s obchodní značkou Hydro CIRCAL nebo Schüco Low Carbon (LC) a Ultra Low Carbon (ULC), jsou základem inciativy Carbon Control. Tyto produkty přispívají k uhlíkové neutralitě budov v celém jejich životním cyklu, od fáze projektování, přes výstavbu, provozování budov až po jejich demontáž.
Výroba společnosti HINTON je certifikovaná dle standardů ISO a předem vytvořeného kontrolně zkušebního plánu. Od přejímky materiálu, řezání, obrábění na CNC a kompletaci probíhá kontrola na každém pracovišti dle vydané dokumentace.
Používané hliníkové systémy jsou certifikované a umožňují realizovat konstrukce v pasivním standardu.
Čtěte také: Univerzita Karlova a ekologie
Mezi největší rezidenční projekty společnosti patří PARVI Cibulka, Vanguard Prague, poté O2 Universum a například polyfunkční dům Komunardů XXXV od Stanislava Fialy v Holešovicích, zde je celá řada prvků a projekty byly celkem náročné.
Při navrhování staveb se v ateliéru PRODESI/DOMESI věnují z velké části navrhování dřevěných budov, což s udržitelností velmi souvisí. V rámci udržitelného stavebnictví dřevo hraje silnou roli. Již v procesu navrhování je třeba promýšlet, jak budovu postavíme a předáme uživateli, ale také celý životního cyklus stavby, tedy jak se v budoucnu bude budova adaptovat a jak se na tyto stavební úpravy připravit. Jednou z cest a nových možností je tvorba databáze užitých prvků a materiálů, tzn. příslušná katalogizace apod.
Benefity dřeva se uplatňují v rámci dalších souvisejících oblastí, jako je cirkulární ekonomika, prefabrikace nebo modularita, kde je možno významně využít recyklaci dřevěného odpadu. Nízká hmotnost, a tedy snadná manipulovatelnost se uplatňuje také při dopravě materiálu. Do jednoho kamionu se na rozdíl od konvenčních technologií naloží objemově násobně více dřeva o shodné zátěži, a šetří se tak nejen opotřebení komunikací. V poslední době si stát začíná uvědomovat význam dřeva jako strategické suroviny a přidanou hodnotu zpracování surového dřeva přímo v České republice.
Současně se mění nastavení normativních podmínek požární bezpečnosti a zavádí se mezinárodní ISO standardy do českých technických norem, což umožní výstavbu vícepodlažních budov ze dřeva a hybridních materiálů a podpoří nejen rozvoj bytové výstavby. Zároveň je však patrné, že s měřítkem staveb roste benefit dřeva jako stavebního materiálu.
Rok 2017 byl momentem, kdy jsme, tehdy ovlivněni zejména výstavbou a vývojem na jiných trzích (např. ve Skandinávii nebo v Austrálii), poprvé představili na mezinárodní konferenci zahraniční příklady vícepodlažních staveb, z nichž bylo patrné, že takovéto budovy je reálné postavit a lze se jimi inspirovat. V současnosti se již připravuje norma, která povolí až 22,5 m (při kombinaci dřevo-beton). Výstavba se tak stane zajímavou i pro velké stavební firmy, které na území České republiky uvažují o výstavbě rozsáhlých investičních celků. Začínají se propojovat korporace soukromých stavebních firem a veřejného sektoru, začínají sdílet zkušenosti. Pokud se vše bude vyvíjet tímto směrem, můžeme být brzy dokonce lídry dřevěného stavitelství minimálně v rámci Evropy.
Čtěte také: Fotografka Pavla Kurková a její vášeň pro přírodu
Stavba byla realizována v roce 2024 v Malackách, severozápadně od Bratislavy. Cílem byla od počátku uhlíková neutralita areálu a využití vlastních lokálních zdrojů dřeva. Zároveň bylo pro investora zásadní aplikovat další principy cirkulární ekonomiky, použití obnovitelných zdrojů a přírodních materiálů. V dubnu 2025 stavba získala v rámci slovenské soutěže Stavba roka cenu za udržitelný přístup ke stavitelství. Fasáda je obložena modřínovým dřevem s termo úpravou. Okna jsou hliníková s trojsklem. Celý areál je díky fotovoltaice, instalované na hlavní budově a na parkovacím přístřešku, téměř energeticky nezávislý.
Už během výstavby byla věnována maximální míra pozornosti udržitelnosti a principům zero waste. Všechen odpad ze stavby byl separován a částečně znovu použit. Např. z vytříděného tvrdého plastu byl vyroben mobiliář na terasu. Betonové části jsou z plastbetonu - odlehčeného betonu, do kterého bylo zabudováno 21 t plastu, odkoupeného z legální skládky odpadu. Celková uhlíková stopa hlavní budovy ve fázi výroby a zpracování materiálu má zápornou bilanci. Ve fázi výstavby je budova uhlíkově neutrální. Nosné konstrukce a fasády budov jsou realizované z vlastních - lokálních zdrojů dřeva stavebníka.
Čechy, kteří sice z nápojových plechovek rádi pijí, ale méně už je třídí, motivovali k důslednějšímu třídění nápojových plechovek ve středu 5. června 2024, u příležitosti Světového dne životního prostředí, v ulicích Prahy ambasadoři iniciativy Každá plechovka se počítá. Z průzkumu, který si každoročně zpracovává česká pobočka Každá plechovka se počítá ve spolupráci se STEM/MARK, a jenž mapuje chování spotřebitelů, vyplývá, že Češi sice nápoje v plechu mají rádi (několikrát týdně si ho dá téměř 40 % z nich), ale už je neradi třídí (pouze 48 % je vyhazuje do kovových kontejnerů, kam správně patří). Aktuálně přes 44 % lidí ví, že hliníková plechovka se dá recyklovat donekonečna a že když ji správně vytřídí, tak se do 60 dní vrátí zpět na pulty obchodů.
V areálu městské svozové a odpadové firmy SAKO Brno začala fungovat první automatická třídicí linka v zemi. Technologie, která umí zachytit recyklovatelné plastové komodity až s 95procentní přesností, pomůže v třídění separovaného odpadu nejen Brnu, ale také podstatné části Jihomoravského kraje. V automatické lince se zpracuje přibližně čtyřikrát více plastového odpadu než ručním dotřiďováním. Nová linka zpracuje až 4,5 tuny odpadu za hodinu a poradí si také s odpadem v pytlích, který roztrhne. Softwarový program následně rozpozná plasty podle tvaru, složení a barev. Linka efektivně separuje také kovové obaly, jako jsou například plechovky od nápojů, konzervy či hliníková víčka.
Hliníková okna představují ekologickou variantu díky svým recyklačním vlastnostem. Dřevo se jeví jako další perspektivní materiál pro udržitelné stavebnictví, a to díky recyklaci dřevěného odpadu. Automatizace třídění odpadu a iniciativy na podporu recyklace hliníku přispívají k efektivnějšímu využívání zdrojů a snižování dopadu na životní prostředí.
Čtěte také: IR recenze od Ekologické Pavly Májové
tags: #pavla #hlinkova #recyklace #rozhovor