Environmentální výchova (EV) je nedílnou součástí současného všeobecného vzdělávání a zaměřuje se na ochranu a tvorbu životního prostředí. Pojetí environmentální výchovy je širší než přírodovědně založené ekologické výchovy - zahrnuje rovněž sociální, hodnotové a etické zaměření výchovy k aktivní účasti na tvorbě zdravého životního prostředí.
Hlavním cílem environmentální výchovy je odpovědné environmentální chování, tj. takové chování, kdy lidé berou při svém rozhodování v potaz dopady možných řešení na životní prostředí a zapojují se do aktivit určených ke zvýšení kvality životního prostředí a kvality života. Environmentální výchova je procesem poznávání životního prostředí, utváření a rozvíjení hodnotících vztahů (postojů) a rozvíjení šetrného a odpovědného jednání.
Soustředí se na pochopení vztahů a souvislostí mezi složkami životního prostředí (přírodní, kulturní nebo umělou, sociální), komplexní vyjádření vzájemné podmíněnosti živé a neživé přírody, organismů navzájem, vztahů lidské činnosti a jejích produktů a přírody, včetně poznávání nechtěných důsledků lidských přetvářecích aktivit, jež způsobují devastaci a ohrožení přirozených kvalit vody, vzduchu, půdy, flóry a fauny s následným ohrožením nejen lidského zdraví, ale i existence života na Zemi vůbec.
Ekologickou gramotností se rozumí porozumění provázanosti mezi lidským jednáním a jeho širšími sociálními, ekonomickými i environmentálními důsledky. Ekogramotnost lze rozčlenit na složku poznávací (souhrn poznatků o přírodě a jejím fungování, způsob myšlení zaměřený na hledání souvislostí a vnímání procesů), postojovou (projev emocionálního vztahu k přírodnímu prostředí, životní a hodnotové orientace, odpovědnosti za zdraví a dobrý stav prostředí) a činnostní (osvojení si ekologicky odpovědného a šetrného jednání a návyků, aktivní účast na účinné péči o životní prostředí).
Environmentální přístup ke vzdělávání je spojen s překonáváním primitivně egocentrických názorů a preferencí hodnot a s duchovní integrací člověka do přírody a kultury. Vzdělávání o životním prostředí obsahuje témata, která poukazují na komplexní vazby mezi čerpáním přírodních zdrojů, spotřebou energie, hranicemi průmyslového růstu, životním standardem, limity v zátěži přírody, kvalitou života, prostředím vytvořeným lidmi a vztahy kultury a přírody.
Čtěte také: Škola v přírodě a její pedagogické výstupy
Vyvrcholením výchovného procesu je utváření žádoucích postojů jedince, jeho zájmových orientací a potřeb jako podnětů k jednání. Jde o náročný úkol utvářet a kultivovat hluboký citový vztah k přírodě i ke kultuře a posilovat trvalý zájem o ně.
Na rozvoji teorie a praxe environmentální výchovy se podílí nejen školy, ale i jiné instituce, například střediska ekologické výchovy, která realizují vzdělávací akce pro žáky, studenty, učitele a osvětové programy pro veřejnost.
Pro uchazeče o získání této kvalifikace je obligatorní podmínkou pro vykonání zkoušky pedagogická kvalifikace pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, 1 rok pedagogické praxe ve škole nebo školském zařízení, absolvování specializačního studia pro výkon specializovaných činností v oblasti EV podle § 9 vyhl. č. 317/2005 Sb. (včetně zpracování závěrečné práce v rámci tohoto studia). Před zahájením vlastního ověřování musí být uchazeč seznámen s pracovištěm a s požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO).
Písemný test se koná před zahájením ústního ověřování. Bude obsahovat 30-40 testových otázek v rozsahu podle kapitoly „Orientace v základech ekologie, environmentalistiky, udržitelného rozvoje, ekosystémových službách", včetně vhodného didaktického pojetí těchto témat. Soubor otázek pro testy stanovuje autorizovaná osoba podle požadavků hodnotícího standardu. Uchazeč má nárok na celkovou dobu přípravy na zkoušku v trvání 45 minut. Celková doba trvání vlastní zkoušky jednoho uchazeče (bez času na přestávky a na přípravu) je 2 až 3 hodiny (hodinou se rozumí 60 minut), z toho je třeba na písemný test vyčlenit 45 minut.
Zkouška probíhá před zkušební komisí složenou ze 3 členů, kteří jsou autorizovanými fyzickými osobami s autorizací pro příslušnou profesní kvalifikaci nebo autorizovanými zástupci autorizované podnikající fyzické nebo právnické osoby s autorizací pro příslušnou profesní kvalifikaci.
Čtěte také: Utváření třídního klimatu
Autorizovaná osoba, resp. autorizovaný zástupce autorizované osoby, která nemá odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo nemá odbornou kvalifikaci podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nebo praxi v oblasti vzdělávání dospělých (včetně praxe z oblasti zkoušení), nebo nemá osvědčení o profesní kvalifikaci 75-001-T Lektor/lektorka dalšího vzdělávání, musí být absolventem přípravy zaměřené zejména na praktickou aplikaci části první, hlavy III a IV zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) ve znění pozdějších předpisů, a přípravy zaměřené na vzdělávání a hodnocení dospělých s důrazem na psychologické aspekty zkoušení dospělých v rozsahu minimálně 12 hodin.
K žádosti o udělení autorizace žadatel přiloží seznam svého materiálně-technického vybavení dokládající soulad s požadavky uvedenými v hodnoticím standardu pro účely zkoušky.
Při každé zkoušce musí být ověřeny všechny kompetence kvalifikačního standardu. Zkoušející hodnotí uchazeče zvlášť pro každou kompetenci a kritérium a výsledek zapisuje do záznamu o průběhu a výsledku zkoušky. Výsledné hodnocení pro danou kompetenci musí znít "splnil" nebo "nesplnil" v závislsti na stanovení závaznosti, resp. nezávaznosti jednotlivých kritérií u každé kompetence. Výsledné hodnocení zkoušky zní buď "vyhověl", pokud uchazeč splnil pro všechny kompetence, nebo "nevyhověl", pokud uchazeč některou kompetenci nesplnil. Při hodnocení "nevyhověl" uvádí zkoušející vždy zdůvodnění, které uchazeč svým podpisem bere na vědomí.
Písemná práce o rozsahu 10-20 stran se bude týkat zabezpečování EVVO v uchazečově škole či školském zařízení a bude vycházet z potřeb školy s přihlédnutím k podmínkám uchazeče. Tématy závěrečných prací mohou být např. aktuální verzi školního programu EVVO vlastní školy, resp. závěrečnou práci specializačního studia k výkonu specializovaných činností v EVVO včetně příloh, návrh, popř. stávající podobu vzdělávacího obsahu uchazečem vyučovaného nebo připravovaného vzdělávacího obsahu volitelného vyučovacího předmětu ekologické praktikum, enviromentální výchova apod., nebo jiné uchazečem zpracované materiály týkající se zabezpečení EVVO ve škole, školském zařízení apod., závěrečnou práci, kterou zpracoval v rámci studia k výkonu specializované činnosti podle § 9 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Čtěte také: Jak snížit odpad v domácnosti
tags: #pedagogické #minimum #environmentální #výchova #obsah