Pověst o Plitvických jezerech a česká stopa v chorvatském národním parku


16.10.2025

Národní park Plitvická jezera představuje jedinečný přírodní úkaz na území Chorvatska i celé Evropy. Systém je složen z 16 nádherných jezer, která jsou propojena vodopády a kaskádami. Celkem se zde nachází 140 vodopádů a 20 jeskyní a zřídel.

Snad každý si při vyslovení tohoto názvu vybaví scény z filmu Poklad na Stříbrném jezeře, který se zde natáčel. Tyrkysová až smaragdově třpytivá hladina, kterou jsme mohli v tomto filmu obdivovat, je skutečnou realitou.

Pověst o vzniku jezer

Podle pověsti jezera vznikla v době velkého sucha, kdy se všichni obyvatelé modlili alespoň za jedinou kapku vody. Nad lidem se tehdy slitovala Černá královna a spolu s větrem a hromy přivolala onen vytoužený déšť. Ten pak trval mnoho dní, dokud se nevytvořila samotná jezera.

Realita je ovšem taková, že cca v době před 8 000 lety se utvořila vápencová rokle, jejíž podoba se postupným narůstáním travertinových vrstev, erozí a působením zvláštních bakterií žijících v trávě i mechu, dodnes stále mění. Vrstvy tvořené těmito zvláštními bakteriemi narůstají zhruba o 3 cm ročně.

Historie a ochrana Plitvických jezer

Své označení nesou Plitvická jezera už od roku 1777, kdy ho jako první použil kněz Dominik Vukasovič. Název vznikl podle říčky Plitvice. Ještě v roce 1958 ale byl park pro turisty nepřístupný. Národním parkem se stala v roce 1949.

Čtěte také: Problémy životního prostředí v Plitvicích

Plitvická jezera se nachází v oblasti Lika mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Systém leží ve výšce 500 až 640 metrů nad mořem. V nejvyšší nadmořské výšce (639 metrů) leží Prošćansko jezero, nejníže (503 metrů) jezero Novakovića Brod. Vodopády, které jednotlivá jezera spojují, dosahují výšky až 76 metrů. Podle mnohých jsou těmi nekrásnějšími vodopády Sastavci s výškou 49 metrů.

Park Plitvická jezera patří k nejúchvatnějším přírodním sceneriím v Evropě. Než se vody Proščanského jezera změní v řeku Koranu a dotečou do moře, překonají výškový rozdíl víc než sto padesát metrů, protnou šestnáct jezer a vytvoří bezmála stovku vodopádů. To vše na pouhých sedmi kilometrech!

Národní pak se rozkládá na 295 kilometrech čtverečních. Dolní část tvoří jezera Milanovac, Gavanovac, Kaludjerovac, Novakovića Brod, do horní části patří hned 12 jezer - Prošćansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki Jovinovac, Mali Jovinovac, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget, Kozjak.

Ani jemu se pak nevyhnuly válečné operace jugoslávské občanské války. Na jaře 1991 se zde uskutečnila velikonoční krvavá bitva.

V lesích najdeme převážně buky a jedle, které v části parku vytváří i pralesy. Jezera jsou typická svou křišťálově čistou vodou modrozelené barvy krasového charakteru. Kaskády a vodopády vznikly postupným usazováním vápence, který na některých místech vytvořil zábrany dotvářející celkový ráz krajiny. Vyskytuje se zde 1 267 rostlinných druhů, mnoho z nich vzácných, proto některé louky nejsou turistům zpřístupněny - louky s 42 druhy orchidejí, 16 druhy lilií.

Čtěte také: Přírodní tapety s motivem jezera

Plitvická jezera jsou jedním z mála míst, kde žijí některé původní živočišné druhy. K nejzajímavějším živočichům patří medvěd, vlk, rys, vydra, tchoř a liška. Nejatraktivnějším zvířetem je medvěd hnědý, který se stal i symbolem parku.

V létě má voda v jezerech asi 24 °C, koupání je však v celém parku přísně zakázáno. V zimě jezera zamrzají.

Česká stopa na Plitvických jezerech

S mírnou nadsázkou můžeme říct, že světový přírodní unikát na seznamu UNESCO by nebyl tím, čím dnes je, kdyby nebylo akademika, vědce českého původu, Gustava Janečka. Janeček (1848 - 1929), který se narodil v Benešově v tehdejším Rakousku Uhersku, nebyl mužem, jenž by vysedával doma.

Po studiích farmacie na Univerzitě Karlově v Praze a čtyřech letech studií ve Vídni, se v roce 1879 přesunul na Univerzitu v Záhřebu, kde se stal mimořádným profesorem chemie na Fakultě humanitních a sociálních věd. Jen pro představu, území dnešního Chorvatska tehdy patřilo do Rakousko-uherské říše, ale v roce 1868 získalo částečnou autonomii.

Janeček se brzy v Záhřebu vypracoval na váženou akademickou personu. Byl třikrát jmenován děkanem a rektorem univerzity v Záhřebu. Byl zodpovědný za organizaci studia chemie po vzoru evropských univerzit a za vybudování a uspořádání dvou chemických ústavů v Záhřebu.

Čtěte také: Polsko: Mazurská jezera

Miloval přírodu, a byl doslova zasažen, když v roce 1890 poprvé spatřil krásu Plitvických jezer. Stal se jejich nadšencem a brzy si uvědomil, že jde o tak unikátní přírodní útvar, že nestačí ho nechat jen tak na pospas. Inicioval proto založení Společnosti pro úpravu a zkrášlování Plitvických jezer v roce 1893 a 35 let byl jejím místopředsedou. Neúnavně pracoval na propagaci a úpravě ojedinělé kaskády, aby mohla pojmout zvyšující se počet návštěvníků.

Začátek ochrany okolní přírody začal opatrně v roce 1883, kdy vyšel zákaz kácení místních lesů. Turistika v Plitivických jezerech se pak začala rozvíjet hodně i díky Janečkově snažení. Na konci 19. století zde stála první turistická chata, bylo to v místě dnešního turistického resortu s názvem Plitvička jezera.

V roce 1894 už navštívilo Plitvická jezera okolo tisíce lidí a o další dva roky později Společnost pro úpravu a zkrášlení Plitvických jezer postavila první hotel s názvem Plitvice s 28 pokoji. Ve stejné době začala Společnost s budováním stezek, mostů a další infrastruktury, aby byl areál pro návštěvníky dostupnější. V roce 1900 pak Janeček koupil od obchodníka Devčiće nemovitost v Labudovaci, kde zařídil restauraci a penzion, sázel stromy a upravoval park v deltě Prošćanského jezera.

Janeček měl navíc s Plitvicemi dost grandiózní plány, chtěl postavit železnici, která by přispěla k lepšímu dopravnímu spojení místa s většími městy v Chorvatsku a umožnila snadnější cestování návštěvníkům Plitvických jezer. To se nakonec splnilo až po jeho smrti.

Dvacet let po Janečkově smrti, v roce 1949, bylo pak úsilí česko-chorvatského nadšence konečně završeno zřízením národního parku, jehož účelem bylo zajistit unikátní kaskádě řádnou ochranu. Na seznam světového dědictví UNESCO byla zařazena v roce 1979.

Role českých vojáků v záchraně Plitvických jezer

V roce 1992 se začala psát novodobá historie modrých baretů v Česku. Jedinou základnu tu mírové síly OSN měly v Českém Krumlově. Vojáci cvičili v Boleticích a na své první mise odlétali z Plané u Českých Budějovic. Sloužili v 90. letech v tehdejší Republice Srbská Krajina, kde se nacházela Plitvická jezera.

Podle vzpomínek podplukovníka Vojtěcha Plesníka, předsedy jihočeského Sdružení válečných veteránů ČR, a jeho kolegy podplukovníka Miroslava Šindeláře, byla to divná válka. „Stáli v ní proti sobě sousedé a někdy se dopouštěli mimořádných krutostí vůči sobě i prostředí, ve kterém žili. Zaminovávali si domy i přírodu.“

Srbové v bojovém zápalu hodlali jednotlivé přírodní hráze zaminovat a odpálit, čímž by vznikla velká rázová vlna, která by došla až do Záhřebu. Čeští ženisté proto území projeli a zkontrolovali. „Bylo tam hodně druhů min, pěchotní i tankové. Srbové je nastavili tak, že stačilo jenom šlápnout a i tanková mina reagovala. Takže se to celé odminovávalo,“ vypráví Vojtěch Plesník.

Pod záštitou organizace UNESCO, která stála za záchranou přírodní památky, dbali čeští vojáci i o provozní stav jezer. „Opravovali jsme jednotlivé chodníčky, které přes jezera vedou, budovali jsme silnice, dávali jsme dohromady dřevěné mosty,“ říká Vojtěch Plesník a popisuje i kaštanové dřevo, které se používalo a které ve vodě získává vlastnosti podobné železu.

Kromě toho se českému mírovému sboru podařilo zabránit rozsáhlému požáru národního parku. „Někdo, to nezjistíte, jestli Srb, nebo Chorvat, ta jezera zapálil, respektive kleče v okolí, borovičky, suchou trávu. Oheň se velmi rychle šířil, a to už i spodem, přes prohořívající kořenovou soustavu. Bylo co dělat, abychom plameny dostali pod kontrolu,“ líčí Vojtěch Plesník.

Mírové misi pod vlajkou OSN se tedy na Plitvických jezerech podařilo odvrátit hrozící přírodní i humanitární katastrofu, zachránit lidské životy a uchovat přírodní památku pro další generace. Současné chodníčky z kaštanového dřeva, po kterých chodí turisté, jsou památkou na působení českých vojáků v dnešním Chorvatsku.

tags: #plitvicka #jezera #pověst

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]