Prazdroj Ekologie: Udržitelnost a Péče o Životní Prostředí

Plzeňský Prazdroj, jako největší tuzemský výrobce piva, si uvědomuje svou zodpovědnost za životní prostředí. Naším dlouhodobým cílem je co nejméně zatěžovat životní prostředí a současně dbát na to, aby další využití či recyklace našich obalů byla co nejsnazší.

K nakládání s vodou přistupujeme s vysokou odpovědností a ohleduplností s přihlédnutím k ekologickým a sociálním potřebám daného regionu. Stejně tak se bez vody neobejde výroba našeho piva. Od roku 2010 se nám podařilo snížit spotřebu vody při výrobě o 33 %. Moderní technologie navíc umožňují množství používané vody neustále snižovat.

Voda tvoří více než 90 % obsahu piva a na výrobu 1 hl tohoto nápoje se v průměru ve světě spotřebuje 5 hl vody. V pivovarech společnosti Plzeňský Prazdroj je průměrná spotřeba vody 4,1 hl na výrobu 1 hl piva. Plzeňský Prazdroj detailně monitoruje dostupnost vodních zdrojů a kvalitu vody.

Pivovary Radegast a Velké Popovice zavedly čistění odpadních vod pomocí nejmodernějších biotechnologií. Organicky znečištěná voda je vedena přes nádrže se speciální kulturou metanogenních bakterií, které likvidují odpadní látky a z 90 % je přemění na bioplyn. Ten se dál využívá jako palivo pro vytápění a odpadní kal z bakterií jako tzv. očkovací látka při výstavbě nových čistíren odpadních vod.

Systém biologického dočistění drenážních a dešťových vod odváděných z areálu pivovaru Radegast Nošovice za pět let svého zkušebního provozu vyčistil 334 000 m3 vody. Projekt za více než 6 milionů korun nyní přechází do trvalého provozu. Dešťová voda odtékající z pivovaru je zachycována a čištěna soustavou rybníčků izolovaných od ostatních vod. Jde o přírodě blízký způsob čištění bez nároků na spotřebu energií, který nejen nenarušil vzhled údolní nivy řeky Morávky, ale navíc pozitivně ovlivnil biotop a umožnil návrat původní fauny a flóry.

Čtěte také: Květiny Plzeňska

Pivovar Plzeň zrekonstruoval prameniště, které pochází z roku 1900. Díky němu a současným technologiím má dnes voda používaná k výrobě piva Pilsner Urquell i Gambrinus stejnou kvalitu jako před sto lety.

Obaly a Recyklace

Proto jsme všechny obaly napříč celým portfoliem obnovili a drtivá většina je nyní vratných, navíc jsou všechny vyrobeny z recyklovatelného materiálu. Výrazem preference vratných obalů jsou naše nerezové KEG sudy. Jsou 100% recyklovatelné, mají dlouhou životnost - Plzeňský Prazdroj "otočí" jeden sud na domácím trhu v průměru skoro desetkrát za rok. Jakožto velký obal jsou sudy i dopravně výhodné a úsporné. Jedna desetina čepovaného piva se přitom dodává ještě ekologicky šetrnějším způsobem: vozí se v cisternách do tzv.

Důsledně sledujeme obsah těžkých kovů v našich obalech a v tomto směru jsme plně v souladu s platnou českou legislativou. Dlouhodobě se nám daří dodržovat limit požadovaný legislativou Evropské unie. Plzeňský Prazdroj, a.s., U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň, ujišťuje, že obaly, které uvádí na trh splňují požadavky § 3 a 4 zákona č. 477/2001 Sb.

Tradiční zelená a zlatá barva zůstávají, mizí však aluminiová folie a plastové nálepky, které na lahvích nahradí papírové etikety. „Na všech našich lahvích končíme s alobalem a plastem. Olivově zelené sklo doplněné o stříbrné či zlaté staniolování hrdla má v pivovaru tradici sahající hluboko do minulého století. Za tu dobu si prošel vzhled lahve Pilsner Urquell výraznými změnami, které na ni čekají i nyní. Změna tzv.

Díky úpravám by měly být lahve plně recyklovatelné a společnost tak ročně ušetří až 106 tun nerecyklovatelného odpadu. Oba prvky na obalu plnily především ozdobný charakter. Takzvaný staniolový šáteček, dnes vyráběný z hliníku, dodává obalu na exkluzivitě, jak je ostatně zvykem například u lahví šampaňského. Rozhodnutí jde ruku v ruce s uvědomělým přístupem Plzeňského Prazdroje k udržitelnosti a ekologii.

Čtěte také: Informace o skládce Plzeňský kraj

K ekologickým změnám navíc pivovar přidává i nové designové prvky na lahvi. „Kromě nezanedbatelného ekologického přínosu jsme citlivě inovovali i design lahví. Ten teď ještě více zvýrazňuje výjimečnost piva Pilsner Urquell. Lahve jsme opatřili reliéfní ražbou zvanou embossing, která zdůrazňuje symboly značky.

Snižování Uhlíkové Stopy a Obnovitelné Zdroje

Plzeňský Prazdroj obnovil v roce 2009 přepravu produktů po železnici. Železniční doprava nahradila více než stovku kamionů pohybujících se po Evropě. 2 % z celkové energetické spotřeby Plzeňského Prazdroje tvoří obnovitelné zdroje energie.

Naše pivovary pro svoje provozy zpracovaly v uplynulých letech moderní koncepci odprášení. Nové výkonné prachové filtry zachycují tuhé emise vznikající například při zpracování ječmene nebo sladu. Jejich instalací se podařilo výrazně snížit prašnost a zkvalitnit pracovní prostředí.

Plzeňskému Prazdroji se daří i při rostoucím objemu výroby nestále snižovat objem CO2 vypouštěného do ovzduší. Všechny jeho čtyři pivovary šetří fosilními zdroji zavedením procesu jímání kvasného CO2 z výroby. CO2 přirozeně vzniklé při kvasném procesu a dříve vypouštěné do ovzduší je nyní využíváno při dalším stupni výroby piva.

Do roku 2030 budou naše pivovary uhlíkově neutrální, budeme využívat výhradně obnovitelné zdroje energie, všechny naše obaly budou plně cirkulární a žádný odpad z našich provozů neskončí na skládce.

Čtěte také: Výlety do přírody Plzeňsko

Plzeňský Prazdroj dokázal díky desítkám nových technologií a vylepšení za posledních pět let snížit emise ve výrobě téměř o polovinu. Jeho pivovary tak produkují už jen 13 % emisí z celého hodnotového řetězce, zatímco zbývající část skleníkových plynů vzniká například v dopravě, při chlazení piva v restauracích nebo výrobě obalů.

Po loňském spuštění nové automatické stáčecí linky v plzeňském pivovaru za 700 milionů korun začal plnit veškerá piva a cidery určené pro český trh do vratných skleněných lahví. Tím učinil další výrazný krok k cirkularitě svých obalů.

Plzeňský Prazdroj ovšem hlavně sleduje uhlíkovou stopu v celém svém dodavatelském řetězci. Podle nejnovějších zveřejněných údajů připadalo 9 % emisí na zemědělství a pěstování surovin a dalších 5 % na jejich následné zpracování. Největším zdrojem emisí potom byly obaly s celkovým podílem 38 %. Doprava a logistika tvořila 17 % a další velkou položkou bylo chlazení piva v obchodech, restauracích aj.

Spolupráce s Plzeňskou teplárenskou je tak důležitým krokem na naší cestě, která ve finále povede k tomu, že v roce 2030 chceme být ve výrobě uhlíkově neutrální,“ řekl Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

V roce 2050 by měla být nulová uhlíková stopa v celém řetězci od dodavatelů po odběratele.

Zemědělství a Suroviny

Zemědělská výroba zužitkuje zejména kvasnice a sladovnický ječmen. Čistírenské kaly se přimíchávají jako hnojivo do půdy.

V rámci projektu PRO CHMEL, který se soustředí na efektivní hospodaření s vodou na chmelnicích a stabilizaci kvality a výnosů chmele, spustil loni Prazdroj první mobilní aplikaci na světě, která pěstitelům radí, kdy, kde a jak chmelnice zavlažovat. Aplikace vychází z dat ze senzorů, meteostanic a satelitů, které měří podmínky na chmelnicích.

Podpora Komunit a Regionu

Rozvoj venkova, oživení drobných památek místního významu, úcta lidí k místu, kde žijí a podpora sousedské sounáležitosti. Chceme být i nadále dobrým sousedem v okolí našich pivovarů.

Na ekologii a komunitní život jsou zaměřeny letošní vítězné projekty komunitního programu Kozel lidem. Opakovaně letos uspěl s žádostí Popovický spolek okrašlovací.

Úspora Vody a Technologie

Veškeré pivo vyráběné v plzeňském pivovaru je filtrováno výhradně na dvou linkách s membránovou filtrací. Oproti filtraci pomocí křemeliny je membránová filtrace šetrnější k pivu i životnímu prostředí: pivo má lepší senzorickou stabilitu, tj.

Radegast se stal prvním pivovarem v Česku, který detailně zmapoval svou celkovou vodní stopu - od semínka ječmene a chmele, přes obaly, výrobu až po načepované pivo v hospodách a restauracích. Výsledky studie zpracované Výzkumným ústavem vodohospodářskýmT. G. Masaryka ukázaly, že na jeden litr piva připadá 3,64 litru vody. Přičemž samotná výroba v pivovaru spotřebuje jen 2,31 litru. Studie ukázala, že největší spotřeba vody mimo pivovar připadá na zavlažování chmele.

tags: #Prazdroj #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Obecní vyhlášky o kompostování
• Batoh na turistiku: nezbytnosti
• Doprava z Hlavního nádraží v Praze
• Tinktury pro léčbu boreliózy
• Výběr drtiče větví pro zahradu