Podíl Obnovitelných Zdrojů v ČR: Solární Energie Táhne Rozvoj, Ale Stále Ztrácíme v Evropě

Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny.

I přes nárůst výroby je ovšem podle oborových zástupců rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku velmi pomalý, výrazněji přibývají pouze soláry a ostatní zdroje spíše stagnují. Vyplývá to z informací Komory OZE pro ČTK. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta.

Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent.

"Čtyři pětiny nových fotovoltaik jsou instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. To je výhodné pro jejich majitele i stabilitu sítě," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Naopak bioplynové stanice meziročně snížily výrobu o 1,4 procenta na 2,38 GWh.

"Situace ve větrné, vodní a bioplynové energetice je alarmující. Bioplyn by mohl nahradit významnou část dováženého zemního plynu a dodávat elektřinu v době, když zrovna nefouká nebo nesvítí. U vodních elektráren existují stovky vhodných lokalit, kde by mohly stát nové zdroje. Větrných elektráren je v Česku přes 200. V tuzemsku je dost potenciálu pro dalších 1200 elektráren. Pokud se je podaří postavit, větrné elektrárny budou pokrývat téměř třetinu roční spotřeby elektřiny celé ČR," řekl Chalupa. Podle něj alespoň v poslední době roste zájem obcí a krajů o nové větrné elektrárny.

Stát do budoucna počítá s obnovitelnými zdroji jako se součástí českého energetického mixu, kdy by měly doplňovat jaderné zdroje. Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny.

Kvůli nízké výrobě vodních a větrných elektráren došlo v EU jako celku k poklesu uvedeného ukazatele meziročně o 4,3 procentních bodů. Informoval o tom statistický úřad EU Eurostat.

Státy Evropské unie měly v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady 42,5% podíl elektřiny z OZE na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2024 se jedná o pokles o 4,3 p.b.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

"Významný nárůst výroby elektřiny ze solárních elektráren (ze 40,9 TWh v prvním čtvrtletí 2024 na 55 TWh v prvním čtvrtletí 2025) nebyl dostatečný, aby vykompenzoval pokles výroby z vodních a větrných elektráren (z 260,5 TWh na 218,5 TWh za stejné období)," uvedl Eurostat.

Nejvyšší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v EU mělo loni Dánsko (88,5 %), následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Česká republika (13,4 %), Malta (14,4 %) a Slovensko (15,1 %).

"V 19 zemích EU poklesl v prvním čtvrtletí roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí jednotlivých zemí. Způsobeno to bylo zejména poklesem výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren. Největší propad tak měly Řecko (-12,4 p.b.), Litva (-12,0 p.b.) a Slovensko (-10,6 p.b.)," dodal Eurostat.

Ze zveřejněných statistik dále vyplývá, že vítr zůstal i přes uvedený významný pokles suverénně největším zdrojem elektřiny z OZE, když měl na celkové výrobě elektřiny z OZE v EU 42,5% podíl. Vodní elektrárny měly 29,2% podíl, solární 18,1% podíl, elektrárny spalující obnovitelná paliva 9,8% podíl a geotermální elektrárny 0,5% podíl.

Nižší výroba elektřiny z OZE vedla k růstu emisí CO2 v Evropě, jelikož pokles výroby větrných a vodních elektráren byl nahrazen zejména výrobou elektráren spalujících fosilní paliva.

Čtěte také: Zvýšení podílu OZE v Česku

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie by letos měl poprvé překonat hranici 20 procent. Přispět by k tomu měly nové zdroje z loňského roku, po letech například vznikly nové větrné elektrárny nebo bioplynové stanice.

Například poprvé od roku 2019 loni energetici připojili nové větrné elektrárny. Dále podle komory vznikly nové bioplynové stanice a také první výrobna takzvaného zeleného vodíku. O desítky až stovky procent pak stoupl zájem o fotovoltaiky, tepelná čerpadla i solární kolektory.

„To je dobrý signál, protože obnovitelné zdroje se tak dostávají ke středněpříjmovým a nízkopříjmovým domácnostem. Klíčem pro další zrychlení rozvoje je podle něj zjednodušení povolování. Zástupci komory v této souvislosti připomněli nově vzniklý Dopravní a energetický stavební úřad a další legislativní úpravy, které by měly zrychlit přípravu projektů.

Komora zároveň ale kritizovala plánovaný masivní přechod od uhelné energetiky k zemnímu plynu. „Plyn byl ve hře před 20, 30 lety, jenže Česko tenkrát udělalo v modernizaci jen půlkrok - namísto přechodu na plynové zdroje se jen vyčistily ty uhelné. Vracet se zpátky nemá smysl, teď je potřeba přejít především na obnovitelné zdroje, jinak jsme o krok pozadu,“ uvedl šéf komory.

S postupným navyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě počítají i strategické dokumenty státu. Například podle loňského návrhu národního energeticko-klimatického plánu by podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 měl činit kolem 30 procent.

I přes růst v posledních letech výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Například podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny předloni v České republice činil 3,7 procenta.

Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií.

Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny.

Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let. Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena. Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci.

Zvýrazněna je především elektřina z větru, slunce a biomasy.

Situace tří z uvedených zemí je specifická - Lucembursko a Litva více než polovinu spotřebované elektřiny dováží, v Estonsku v posledních pěti letech výrazně klesla výroba z fosilních paliv (zatímco výroba z obnovitelných zdrojů se příliš nezměnila). Některé další země (v grafu jsou označeny *, např. Chorvatsko nebo Itálie) alespoň jednou v letech 2020 až 2024 dovážely více než 10 % spotřebovávané elektřiny.

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou.

Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p.

Vítr v roce 2024 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2024, +46 p. b. mezi lety 2000-2024), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (31 %, +31 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, ve Slovinsku (+0,1 p. b.), Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p.

Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %).

Z biomasy bylo v roce 2024 vyrobeno 5 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (19 %), Velké Británii (14 %), Finsku a Lotyšsku (u obou 12 %).

Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Rakousku (57 %), Lotyšsku (50 %) a Chorvatsku (44 %).

Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,2 % spotřebovávané elektřiny).

Podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v zemích EU v prvním čtvrtletí 2024 a 2025

Infografika je založena na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember. Jde o nezávislý klimatický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny.

tags: #podíl #obnovitelných #zdrojů #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Vliv znečištění ovzduší
• Udržitelnost v Decathlonu
• Praktické koše na tříděný odpad
• Skryté Cíle a Zajímavosti
• Jak chránit přírodu v České republice?