Využití kompostu ze zahrady: Přirozená cesta ke zdravé půdě

Kompost je nejpřirozenějším a nejstarším prostředkem ke zlepšování půdy a udržení jejího zdraví i struktury. Neplatíme za jejich odvoz, nezatížíme životní prostředí a ušetříme na nákupu hnojiv.

Proč kompostovat?

• Snižuje odpad!
• Je ekologicky udržitelný!
• Zlepšuje kvalitu půdy!
• Ušetříte!
• Podporuje růst rostlin!
• Mikroorganismy potlačují patogeny.

Tím se kruh uzavřel - kompost našel svoje využití ve zkvalitňování půdy pro rostliny a plodiny, kterým zajišťuje ten nejlepší základ, jaký mohou rostliny dostat - maximálně úrodnou půdu plnou živin a minerálů, což se potom odráží na růstu a kvalitě rostlin.

Kompost zakládáme ve stíněné části zahrady, na stanovišti s propustným podložím, v kontaktu s půdou - pevný podklad znemožňuje přístup půdním organismům a ve spodní části dochází k nežádoucím hnilobným procesům v důsledku stálého přemokření.

Velikost založeného kompostu záleží na množství materiálu, který chceme ke zpracování použít.

Co lze kompostovat?

Ke kompostování lze použít téměř všechny organické odpady ze zahrady a domácnosti. Především využijeme rostlinné zbytky a zahradní odpad - listí, posekanou trávu, slabší větvičky a dřevní štěpku, rostliny i jejich části, drny, kůru, slámu, seno a další.

Čtěte také: Senzorová technologie pro náročné podmínky

Některé odpady lze kompostovat pouze za určitých podmínek.

• Posekanou trávu kvůli přístupu vzduchu střídavě vrstvíme s hrubší hmotou členité struktury - slámou, větvičkami, hoblinami, drcenými zbytky dřevin, zeminou.
• Dřevní odpad vždy nadrtíme, nasekáme či nastříháme na menší části do 5 cm.
• Mokrý materiál prokládáme suchým, vláknitý mazlavým, čerstvý starým.
• Rostliny napadené chorobami a plevele kompostujeme omezeně a teprve během horké fáze tlení.
• Kvůli hlodavcům obezřetně nakládáme i se zbytky jídel a potravinami; buď je nekompostujeme vůbec, nebo je ukládáme dovnitř hromady až během horké fáze.

Při kompostování musí probíhat tlení, nikoli hnití! Hnití nastává bez přístupu vzduchu, podílejí se na něm anaerobní, většinou zdraví škodlivé organismy a uvolňují se při něm jedovaté plyny a zapáchající látky. Naopak při tlení, které vyžaduje přístup vzduchu, se tyto látky rychle okysličují a vlivem aerobních organismů zneškodňují.

Při zakládání kompostu příliš suchý materiál vlhčíme, k mokrému naopak přimícháme suchou hmotu; případně zakrytím zabraňujeme přemokření, ale kompost musí dýchat. Ve správně vlhkém, kyprém materiálu dochází uvnitř k jeho zahřívání a během tepelné fáze ke slehnutí; provzdušnění docílíme asi po 2 měsících přehozením.

Probíhá tlení a kompost postupně vyzrává. Celý proces trvá nejméně půl roku až rok - podle způsobu zakládání, vlhkosti i obsahu jednotlivých komponentů.

Vyzrálý kompost má typickou zemitou vůni, je sypký, s malými částicemi, tmavý. Před použitím je vhodné jej prosít.

Čtěte také: Zkušenosti s tuhým šamponem

Jak využít vlastní kompost?

Můžete ho použít pro rekultivaci okolních ploch okolo domu, k celkovému zúrodňování půdy na zahradě, zakládání a pěstování trávníků či výměně zeminy ve sklenících a květináčích.

• Surový kompost - má věk 2 až 6 měsíců. Stále v něm probíhají procesy rozkládající jeho základ a tím pádem je vhodný k mulčování okolo porostů.
• Vyzrálý kompost - má věk 6 až 12 měsíců.

Z kompostu si můžete připravit i výživný výluh, například v podobě postřiku, který zásobuje rostliny živinami. Pravidelný postřik taktéž chrání rostliny proti různým škůdcům. Výluh si připravíme smícháním 1 kg zralého prosátého kompostu s 10 l vody.

Redukování odpadu je naší nutnou budoucností. Pokud tyto řádky čtete, znamená to, že jste ti, díky kterým je tento scénář zase o kousek blíž. Může být až překvapivé, kolik odpadu nemusí skončit na smetišti. Můžeme ho naopak vrátit zpět do oběhu nebo kompostovat. Koneckonců tím pomůžeme nejen přírodě, ale i sami sobě.

Odpad nemusí končit jen ve spalovnách, na skládkách, ve spodních vodách nebo kdekoliv jinde. Je mnoho způsobů, jak se dá dále využít, a také mnoho způsobů, jak ho neprodukovat.

Jak na kompostování na zahradě?

Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.

Čtěte také: Účinné čištění odpadu s Max gelem

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje.

Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá.

Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.

Jak vybrat kompostér?

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat:

• Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat.
• Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Typy kompostérů

• Modulární kompostér JERY
• Masivní dřevěný kompostér
• Zateplený otočný kompostér JORA
• Drátěný kompostér GABI

Co do kompostu patří a co ne?

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.

Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.

Uhlíkatý materiál

Jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.

Dusíkatý materiál

Je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob.

Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu.

Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Jak sledovat proces kompostování?

• Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem.
• Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch.
• Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu.

Jak využít kompost k ozdravení půdy na vaší zahradě?

Kompost lze v zahradě využít jako mulč a rozprostřít jej na vrch půdy. Současně je možné kompostem přihnojit nové i stávající záhony a poté zapracovat do horních 15-20 cm půdy. V lehkých písčitých půdách kompost zvyšuje schopnost vázat vláhu a živiny, zatímco v těžkých jílovitých půdách zlepšuje drenáž a provzdušnění.

Kompost se využívá také jako vrstva při zakládání vyvýšených záhonů. Pro klíčení a výsadbu sazenic doporučujeme kompost naředit zeminou, alespoň v poměru 1:10. Přídavek kompostu zajistí dostatek živin nové rostlince.

Vyzkoušejte tzv. trench composting. Trench composting spočívá v přímém zakopávání bioodpadu do rýh či dírek v záhonech, podporuje rozvoj zdravých kořenových systémů a je téměř bezúdržbové.

tags: #pouziti #kompostu #ze #zahrady

Oblíbené příspěvky:

• Kuchyňské spotřebiče KitchenAid pod lupou
• Ekologie a ochrana životního prostředí - studium
• Pánské zimní boty do přírody
• Efektivní třídění odpadu ve škole
• Tipy pro bezpečné cestování