Povinnost zveřejnění emisí CO2 u osobních vozidel: Legislativa v České republice

09.03.2026

Tento článek se zabývá povinností zveřejnění emisí CO2 u osobních vozidel a související legislativou.

Definice a pojmy

Pro účely nařízení (EU) 2018/858 se používají následující definice:

Specifické emise CO2: Emise CO2 z osobního automobilu nebo lehkého užitkového vozidla měřené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007 a prováděcími nařízeními k němu a určené jako kombinované hmotnostní emise CO2 v prohlášení o shodě vozidla.
Skupinou spojených výrobců: Výrobce a jeho spojené podniky.

Sdružování výrobců

Výrobci mohou uzavírat dohody o sdružení za předpokladu, že tyto dohody jsou v souladu s články 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a že umožňují za obchodně přiměřených podmínek otevřenou, transparentní a nediskriminační účast všech výrobců, kteří požádají o členství ve sdružení.

Dohoda o utvoření sdružení se může vztahovat na jeden či více kalendářních roků, pokud celková doba trvání každé dohody nepřekračuje pět kalendářních let, a musí být uzavřena do 31. prosince prvního kalendářního roku, ve kterém mají být emise sdíleny.

S výjimkou případu, kdy je učiněno oznámení podle odstavce 3 tohoto článku, jsou výrobci ve sdružení, o němž byly podány informace Komisi, považováni pro účely plnění svých závazků podle článku 4 za jednoho výrobce.

Čtěte také: Nová pravidla pro třídění odpadu pro firmy a obce

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobné podmínky pro dohodu o sdružení uzavřenou podle odstavce 5 tohoto článku.

Povinnosti členských států

Za každý kalendářní rok zaznamenává každý členský stát u každého nového osobního automobilu a každého nového lehkého užitkového vozidla registrovaného na jeho území informace v souladu s částí A přílohy II a částí A přílohy III tohoto nařízení. Tyto informace zpřístupní výrobcům a jejich určeným dovozcům nebo zástupcům v každém členském státě. Členské státy vyvinou maximální úsilí k zajištění transparentní činnosti subjektů předávajících tyto informace.

Do dne 28. února každého roku každý členský stát zjistí a předá Komisi informace uvedené v části A přílohy II a části A přílohy III týkající se předchozího kalendářního roku. Komise oznámí každému výrobci svůj předběžný výpočet pro daného výrobce.

Pokud Komise zjistí, že předběžné údaje předložené členskými státy podle odstavce 2 nebo údaje oznámené výrobci podle odstavce 5 jsou založeny na nesprávných údajích v dokumentaci ke schválení typu nebo v prohlášeních o shodě, informuje o tom schvalovací orgán nebo případně výrobce a požádá schvalovací orgán nebo případně výrobce o vydání prohlášení o opravě, v němž budou uvedeny opravené údaje.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme prováděcí pravidla týkající se postupů sledování a hlášení údajů podle odstavců 1 až 6 tohoto článku a použití příloh II a III. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla týkající se postupů pro hlášení těchto odchylek a jejich zohlednění při výpočtu průměrných specifických emisí CO2.

Čtěte také: Svoz odpadu a zákony

Zprávy a přezkum

Do 31. prosince 2025 Komise zveřejní zprávu, v níž stanoví metodiku pro posuzování a konzistentní vykazování údajů o emisích CO2 vznikajících během celého životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uváděny na trh Unie.

Do 31. prosince 2025 a poté každé dva roky podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi.

V den předložení první zprávy o pokroku předloží Komise ve spolupráci s členskými státy a všemi relevantními zúčastněnými stranami Evropskému parlamentu a Radě rovněž zprávu obsahující analýzu s cílem zjistit případné nedostatky ve financování při zajišťování spravedlivé transformace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a regiony, které jsou transformací nejvíce dotčeny.

Komise v roce 2026 na základě dvouletých zpráv přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu. Komise zejména posoudí pokrok v rámci tohoto nařízení při dosahování cílů snížení emisí uvedených v čl. 1 odst. 5a, s přihlédnutím k technologickému vývoji, mimo jiné s ohledem na plug-in hybridní technologie, a významu ekonomicky životaschopného a sociálně spravedlivého přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Na základě tohoto posouzení Komise posoudí nutnost přezkumu cílů uvedených v čl. 1 odst. 5a.

Inovativní technologie

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla pro postup schvalování inovativních technologií nebo inovativních technologických souborů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Čtěte také: Nové podmínky pro kotle

Dodavatel nebo výrobce, který žádá o schválení určitého opatření jako inovativní technologie nebo inovativního technologického souboru, předloží Komisi zprávu, která musí obsahovat i zprávu o ověření provedeném nezávislým a autorizovaným subjektem. Komise údaje obdržené podle prvního pododstavce zpracuje s cílem vytvořit anonymizované a agregované soubory údajů, a to i ve vztahu k jednotlivým výrobcům, pro účely odstavce 1.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobný postup shromažďování a zpracování údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

Pokud se při ověřování hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva podle odstavce 2 zjistí nesoulad nebo přítomnost jakýchkoli strategií uměle zvyšujících výkonnost vozidla, přijme příslušný schvalovací orgán nezbytná opatření stanovená v kapitole XI nařízení (EU) 2018/858 a zajistí opravu osvědčení o shodě.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí postupy provádění ověřování podle odstavce 2 tohoto článku.

Úpravy hodnot

do 31. října 2020 se hodnota M0 v části A bodě 4 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovala průměrnou hmotnost v provozním stavu všech nových osobních automobilů registrovaných v letech 2017, 2018 a 2019.

do 31. října 2022 se hodnota M0 v části B bodě 4 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovala průměrnou hmotnost v provozním stavu všech nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v letech 2019, 2020 a 2021.

do 31. října 2024 a poté každý druhý rok se hodnoty TM0 v částech A a B bodě 6.2 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovaly příslušné průměrné zkušební hmotnosti všech nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v předcházejících dvou kalendářních letech počínaje roky 2022 a 2023.

Komitologie

Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu, uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1999 ( 5 ).

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená ►M5 v čl. 7 odst. 8, čl. 7a odst. 2, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 13 odst. 4, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 8 a 9 ◄ je svěřena Komisi na dobu šesti let od 15. května 2019. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto šestiletého období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené ►M5 v čl. 7 odst. 8, čl. 7a odst. 2, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 13 odst. 4, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 8 a 9 ◄ kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle ►M5 v čl. 7 odst. 8, čl. 7a odst. 2, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 13 odst. 4, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 8 a 9 ◄ vstoupí v platnost, pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.

Legislativní vývoj a iniciativy

Návrh nařízení, který Evropská komise přijala dne 28. října 2009, určuje emisní limity CO2 z lehkých užitkových vozidel (dodávková vozidla známá jako N1 - LUV). Návrh je dalším krokem strategie Společenství na snižování emisí CO2 z automobilů a navazuje na nařízení ES č.

Návrh stanoví průměrné emise CO2 pro LUV ve výši 175 g CO2/km od roku 2014, přičemž je tento požadavek stupňován - v roce 2014 - 75 %, v roce 2015 - 80 % a od roku 2016 - 100 % nově registrovaných vozidel u každého výrobce. Týká se vozidel o hmotnosti menší než 2 610 kg. Jako dlouhodobý cíl bylo navrženo 135 g CO2/km od roku 2020.

Předpis stanoví také výši poplatků, které musí výrobce zaplatit za překročení emisního limitu (175 g CO2/km) za každé registrované LUV od roku 2014 do roku 2018.

Dle návrhu bude možné využít tzv. super-kredity za vozidla s velmi nízkými emisemi (50 g CO2/km a nižší) - jedno takovéto LUV se bude počítat jako 2,5 vozidla v roce 2014, jako 1,5 vozidla v roce 2015 a 1 vozidlo od roku 2016. Dále bude umožněno započítávání eko-inovací, a to do výše 7 g CO2/km.

Reakce na návrhy a trendy v automobilovém průmyslu

Evropská komise chce upustit od dosavadního záměru zakázat od roku 2035 prodej nových vozů se spalovacími motory. Reaguje tím na silný tlak zejména z Německa. Zatímco část členských států a výrobců mluví o nutné flexibilitě, jiní varují před krokem zpět v ochraně klimatu a nejistotou pro výrobce elektromobilů.

Evropští spotřebitelé se od spalovacích motorů odklánějí, nejčastěji však volí kompromis v podobě hybridů.

V ostrém kontrastu s deklarovanou kontinuitou proto stojí návrh Evropské komise představený v rámci nového balíčku opatření pro automobilový průmysl v tomto týdnu. Místo původně stanovené absolutní bezemisní povinnosti v něm Komise upravuje cíl snížit emise CO₂ u nových osobních a lehkých užitkových vozidel do roku 2035 o 90 % oproti roku 2021.

Preference elektromobilů u spotřebitelů

Podle šetření Evropské investiční banky (EIB) realizovaného v letech 2021 až 2022 se dvě třetiny obyvatel Evropské unie (EU) chystaly pořídit si buď elektromobil nebo hybrid jako své další osobní vozidlo. Česká republika se mimochodem ukázala být jedinou z členských zemí, kde nadpoloviční většina dotazovaných plánovala naopak automobil se spalovacím motorem.

Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) uvedla, že v roce 2022 činil v EU tržní podíl elektromobilů 12,1 %, hybridní automobily dosáhly podílu 22,6 % a plug-in hybridy 8,6 %. Vozidla na zemní plyn se podílela 0,2 %, zatímco kategorie ostatních pohonů představovala 2,8 %. Tradiční osobní automobily na benzín a naftu si i přes klesající trend udržely dominantní postavení. Dohromady tvořily 52,6 % všech prodaných vozidel. Situace se však změnila v posledním čtvrtletí roku, kdy je vozidla s alternativními pohony poprvé překonala.

Výsledky vozidel registrovaných na trhu v EU podle ACEA

Letošní výsledky vozidel registrovaných na trhu v EU podle ACEA potvrzují rostoucí posun preferencí spotřebitelů k elektromobilům, avšak jsou to hybridní vozy, které se ukazují být nejoblíbenější volbou. Vozidla s čistě elektrickým pohonem se k září podílela 16,1 %, hybridní vozy podílem 34,7 % a plug-in hybridy podílem 9 %. Kategorie ostatní tvořila 3 %. Souhrnný podíl automobilů poháněných na benzin a naftu klesl na 37 %. O rok dříve byl ještě o 10 % vyšší.

Rostoucí podíl elektromobilů

Co se týče českých spotřebitelů, v září 2025 Centrum dopravního výzkumu (CDV) registrovalo 1 360 nových osobních elektromobilů, což představuje meziroční pokles o 7 %. Jinak trh s bateriovými elektromobily v Česku nadále roste.

„Za prvních devět měsíců roku se registrace nových osobních vozidel zvýšily o více než 40 % a jejich tržní podíl dosáhl 5,6 %. Stejného podílu letos dosáhly i dovezené ojeté elektromobily, jejichž meziroční růst je dokonce ještě dynamičtější.