V moderním světě hraje recyklace a nakládání s odpady důležitou roli. A s tím roste i množství značek a možností recyklace. Tento článek si klade za cíl provést vás těmi nejčastějšími recyklačními symboly, abyste měli představu, co jednotlivý symbol znamená. Tyto recyklační značky najdete vždy na obalu výrobku.
Právě díky nim můžeme jednoduše identifikovat materiál nebo materiály, z nichž jsou obaly vyrobeny. Díky nim můžeme zjistit, z jakého materiálu jsou vyrobeny, kde je možné produkt skladovat a hlavně kam obal můžeme správně vyhodit až bude prázdný.
Recyklační symboly jsou základními nositeli informací o správném třídění odpadu. Kolikrát se Vám již stalo, že jste na krabici či výrobku viděli značku, a v tu chvíli jste si nemohli vzpomenout, co tento symbol znamená? Značky na obalech vidíme denně několikrát, jsou všude kolem nás a mnohdy si to ani neuvědomujeme.
Na první pohled je často těžké poznat, z čeho je obal vyroben. Především plast je velmi variabilní materiál, běžné jsou u něj také vícesložkové, tzv. kompozitní obaly.
Nejenže nám prozradí, že je obal možné recyklovat. Navíc nám říká, že tento obal už byl vyroben s podílem recyklovaného materiálu. Čísla a písmena pod tímto symbolem nám napovědí, z jakého materiálu je obal vyroben. Při třídění se řídíme stejnými pravidly jako u trojúhelníku s plnými šipkami.
Čtěte také: Recyklace: Požadavky a systémy
Starý známý, na kterého si ale musíme dát trochu pozor. Jde o nepovinný symbol, který nás v podstatě jen informuje o tom, abychom neznečišťovali životní prostředí a odpad házeli do příslušných nádob (koše, popelnice, kontejnery).
Vedle recyklační značky panáčka s košem si můžeme často povšimnout kulatého symbolu se šipkami uvnitř. Tato ochranná známka.
Papír není, na rozdíl od jiných materiálů, recyklovatelný do nekonečna. Tvoří ho celulózová vlákna, která, aby z nich mohl být znovu vyroben papír, musí mít určitou délku. Tato délka se ale s každou novou recyklací zkracuje a nový papír tím ztrácí na kvalitě. Kromě toho je většina recyklovaného papíru potištěna barvami, inkoustem a v případě obalů často i lepidlem.
Pozorný třídič si už určitě všiml, že v případě papírového obalu se pod šipkami nachází zkratka „PAP“. PAP 24-39: ostatní papír. Všechny takto označené obaly můžeme s klidným svědomím vytřídit do modrého kontejneru.
Když už si to míříme s vytříděným papírem ke kontejneru, nemusíme si lámat hlavu, zda jsme nezapomněli odstranit všechny svorky, sponky nebo fóliová okénka. Tyto drobnosti můžeme do kontejneru hodit spolu s papírem. Při recyklaci dojde k jejich odstranění.
Čtěte také: Česká legislativa pro autovraky
Účtenky (nebo třeba i jízdenky) z termopapíru nepatří do modrých kontejnerů! Obsahují totiž bisfenol. Uvolněné látky znečišťují vodu v papírnách a dostávají se také do papíroviny. Tento druh papíru patří do směsného odpadu.
Zdaleka ne všechny obaly jsou vyrobeny jen z papíru. Doba pokročila, a tak můžeme poměrně často narazit na papírové obaly, které jsou vyrobeny ze dvou či více materiálů. Obaly složené z více druhů materiálu nazýváme kompozitní.
Kompozitní materiály (složené z více materiálů, které nelze ručně oddělit) jsou značené vždy písmenem C (z anglického „composite“), pak lomenou čarou a značkou materiálu, který převažuje a jeho identifikačním číslem. Výjimku tvoří nápojové kartony označené C/ PAP. Přestože se skládají z více materiálů, je možné je recyklovat. Recyklační značky C/PAP 81 a C/PAP/ALU 84 se používají pro nápojové kartony.
Nápojové kartony jsou kombinovaným obalem, který tvoří z cca 75 % velmi kvalitní papír. Nápojové kartony proto třídíme do oranžových kontejnerů - kvalitní papír s dlouhými vlákny může projít recyklací ještě 5-7krát!
Většina odpadu, který vyprodukujeme, skončí na skládkách nebo ve spalovnách.
Čtěte také: Ekologie a Vysočina
Odpad na skládkách smrdí, zabírá spoustu místa a po zahrabání pod zem může působit toxicky na půdy i vodní zdroje. Spalování odpadu přispívá ke znečištění ovzduší a zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře. Co víc, takový odpad obsahuje množství znovu použitelného materiálu.
Elektrické spotřebiče a elektronika představují neodmyslitelnou součást našich životů. Jsou zajímavými „nástroji“, díky kterým je náš život jednodušší, pohodlnější i zábavnější.
Našli jste na elektrozařízení vyrytý nebo vytištěný symbol přeškrtnutého odpadkového koše? Staré, nefunkční nebo vyřazené elektrospotřebiče totiž nepatří do komunálního odpadu, a už vůbec ne do přírody. Jejich součástí jsou také materiály, které představují pro životní prostředí vážné ekologické riziko. Obsahují železné kovy, neželezné kovy, drahé kovy, plasty i velmi nebezpečné chemikálie.
Recyklace elektroodpadu snižuje množství odpadu na skládkách, zabraňuje uvolňování škodlivých látek do životního prostředí a umožňuje využít hodnotné suroviny a materiály opakovaně.
Shromažďovací prostředek nebezpečného odpadu musí být označen podle přílohy č. 29 (viz dále), a popřípadě jménem a příjmením osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku.
Další požadavky z přílohy č. 29 na označení prostředků a míst pro soustřeďování nebezpečných odpadů (shromažďování, sběr, sklady, obaly, jímky a nádrže): označení kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad" a výstražným grafickým symbolem.
Toto se uvádí na označovacím štítku, který je umístěn tak, aby byl při běžném nakládání viditelný pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady. Název odpadu a jeho katalogové číslo musí být při běžném nakládání viditelné pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady, a mohou být součástí štítku.
Pokud jsou název odpadu a jeho katalogové číslo součástí štítku, musí být uvedeny stejnou velikostí písma jako nápis „nebezpečný odpad". Část štítku s názvem odpadu a jeho katalogovým číslem se nezapočítává do minimálních rozměrů štítku (viz tabulka). Tzn., že minimální rozměry z tabulky nejdou použít pro celou etiketu, protože název a kód odpadu se nepočítá do rozměru štítku!!!! Musí se tedy použít větší etiketa, než je stanovený minimální rozměr štítku.
V případě, že odpad vykazuje současně více nebezpečných vlastností je prostředek a místo pro soustřeďování nebezpečných odpadů označeno štítkem se dvěma nebo více grafickými symboly všech těchto nebezpečných vlastností. Tentokrát to MŽP již pochopilo a vyřešilo to stanovením minimálních velikostí symbolů (již tedy neplatí původně navrhovaná 1/3 plochy).
Nejmenší možné rozměry označení nebezpečných odpadů (štítků) jsou stanoveny v následující tabulce:
| Velikost obalu (L) | Nejmenší rozměr štítku (mm) | Rozměry každého z výstražných symbolů (mm) |
|---|---|---|
| menší nebo rovno 3 | pokud možno alespoň 52 × 74 | větší než 10 x 10 pokud možno alespoň 16 x 16 |
| větší než 3 a menší nebo rovno 50 | alespoň 74 × 105 | alespoň 23 x 23 |
| větší než 50 a menší nebo rovno 500 | alespoň 105 x 148 | alespoň 32 x 32 |
| větší než 500 | alespoň 148 x 210 | alespoň 46 x 46 |
Grafické symboly mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem, který je dostatečně široký, aby byl jasně viditelný. Tzn., že je povinný barevný tisk.
Zpřísňuje se také použití symbolů pro nebezpečnou vlastnost H4 Dráždivé. Původně byl použit jen symbol pro "žíravost". Nyní jsou pro HP4 možné 2 symboly podle obsažených látek: "žíravý" pro nebezpečné odpady obsahující látky (nebo směsi) klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: žíravost pro kůži Skin corr. 1A, (H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí) a na poškození očí Eye dam. 1, (H318 Způsobuje vážné poškození očí), "vykřičník" pro nebezpečné odpady obsahující látky (nebo směsi) klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: dráždivost pro kůži Skin irrit. 2 (H315 Dráždí kůži) a na podráždění očí Eye irrit.
Recyklace plastů umožňuje ze získaných druhotných surovin výrobu nových výrobků. Energetickým využitím v cementárnách nebo teplárnách rozumíme přeměnu za účelem výroby tepla nebo elektřiny. Je to tzv. druhotná surovina získaná recyklací vždy jednoho konkrétního druhu plastového odpadu (PP, PET, LDPE, HDPE). Jedná se o malé plastové pecičky, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu nových produktů.
Z recyklovaných plastů se vyrábí celá řada produktů - například nové plastové obaly, technická a umělá vlákna (koberce, potahy do aut, stanů, spacáků, oděvů atd.), nádrže, sudy, přepravky a jiné obaly sloužící k uchovávání či přepravě, květináče, kompostéry, popelnice i kontejnery.
V tomto stavu mohou být předány přímo recyklátorům nebo dalším úpravcům, kteří z nich dle požadavků zpracovatelů připraví tzv. druhotnou surovinu na výrobu nových produktů. Podle nejnovějších údajů (z roku 2024) bylo předáno k recyklaci nebo energetickému využití cca 260 000 tun plastového obalového odpadu.
Zjednodušeně lze říct, že vytříděný plastový odpad naloží svozové auto a sveze ho na třídičku, kde jej čeká ruční nebo automatické dotřídění. Jednotlivé skupiny plastů jsou slisovány do kostek a čekají na další cestu.
tags: #pozadavky #na #značku #recyklace