Požáry skládek odpadu: Příčiny a dopady na životní prostředí v České republice

15.03.2026

V České republice ubývá míst na skládkách odpadu, což vede k hledání alternativních řešení, jako je svoz odpadu do spaloven. Spalovny však nemají dostatečnou kapacitu a skládky představují "špinavý byznys" s nepříjemnými průvodními jevy, jako jsou požáry.

Petr Karban má dům s výhledem na skládku na okraji Hořovic, sedmitisícového městečka na Berounsku ve středních Čechách. Dalším nepříjemným průvodním jevem skládek jsou požáry. Způsobují materiální škody, unikají kvůli nim do ovzduší zplodiny a zvyšují nebezpečí, že dojde k narušení nepropustných fólií skládky.

„Počty požárů jsou v této oblasti poměrně významné a tvoří značnou část z celkového počtu požárů na území Česka,“ uvádí za Hasičský záchranný sbor Rudolf Kramář. V roce 2020 hasiči evidovali 1 018 požárů skládek odpadu a odpadních produktů, z toho 546 požárů bylo na nepovolených skládkách. Příčinou je podle hasičů ve zhruba polovině případů neprokázané zavinění, případně nedbalost.

U požárů skládek s větším množstvím naskladněného materiálu je rovněž častou komplikací objem kontaminované hasební vody stékající při zásahu po povrchu skladovaných materiálů. Problémem je i metan unikající ze skládek, jehož dopad na klima je řádově horší než v případě oxidu uhličitého. Tento plyn se sice na skládkách zachycuje, ale nedostatečně.

Skládek je v Česku asi 150. Jsme malá země a ty díry se brzy zaplní. Zdravý selský rozum velí ten komunální odpad využít. Spalovny mají proti skládkám mnoho výhod, ale omezená kapacita nyní brání jejich většímu využívání při výrobě energie.

Čtěte také: Jak se vyhnout požáru v bytě

Spaloven, které připadají v úvahu jako druhý nejsnazší způsob likvidace odpadků, je v Česku málo. Konkrétně jde o čtyři zařízení na energetické využití odpadu - v Brně, Plzni, Ostravě a Praze. Připravené jsou i další projekty, ale schvalovací procesy trvají dlouho a potenciální stavby zpravidla narážejí na odpor místních. Kapacita se tak nyní zvyšuje především díky rekonstrukcím kotlů.

Modernizací procházejí postupně od roku 2018 všechny čtyři spalovací linky ZEVO Malešice u Prahy. Poslední by měla být hotová podle informací na webu letos v březnu. Větší využití spaloven by bylo namístě, protože skládky představují do značné míry „špinavý byznys“.

Stát a odpůrci skládkování tvrdí, že odpadové společnosti nebyly kvůli nízkým skládkovacím poplatkům pod tlakem a neinvestovaly do dražších, zato ekologičtějších způsobů odstraňování odpadů. Věnovaly se zkrátka jen tomu, co jim vynášelo.

Ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jan Maršák také potvrzuje, že se už věci daly do pohybu. „V nějaké fázi výstavby je projekt ZEVO v Mělníku, diskutuje se projekt Komořany v Ústeckém kraji. Vybudování dalších nových spaloven každopádně potrvá. Například od schválení ZEVO u Plzně obyvateli v referendu do plného provozu uběhlo deset let.

Motivace je čistě ekonomická. Výhodnost skládkování se nicméně bude v následujících letech snižovat. Poplatky narostou z dnešních 900 korun za tunu do roku 2029 na 1850 korun.

Čtěte také: Požáry skládek odpadu

Obce sdružené ve společnosti Hantály se podle Krutákové proto chystají vozit už letos více odpadů do spalovny, a tím společnou skládku plnit pomaleji. Spolu s tím přijdou nejspíš také problémy pro některé skládkové firmy. „Třicet procent skládek, které mají kapacitu nižší než třicet tisíc tun ročně, bude mít ekonomické problémy. Pro obyvatele z toho plyne, že odpady budou postupně zdražovat. Platí, že čím náročnější způsob likvidace odpadů, tím dražší.

Zatímco ve Středočeském kraji mají silnou pozici velké odpadové skupiny, jako je AVE miliardáře Daniela Křetínského nebo španělská FCC, na jižní Moravě odpadové služby častěji kontrolují samotné obce. Případně vytvářejí svazky, které si nechávají zajišťovat odpadové služby společně.

Tuzemská obec zaplatila v roce 2020 v průměru za nakládání se směsným komunálním odpadem 1064 korun na obyvatele. Mezi regiony však panují značné rozdíly. Z mapy publikované společností Eko-kom, jež má v tuzemsku organizaci sběru odpadů na starosti, vyplývá, že ceny odpadových služeb na jižní Moravě jsou až o 30 procent nižší než ve středních Čechách.

Obce spravující vlastní skládky mají výhodu i v tom, že si mohou místo na odpadky „ušetřit“ pro sebe.

Čtěte také: Zásah hasičů Košťálov

tags: #pozar #skladky #odpadu #horovice #příčina