Bylinky v přírodě: poklady na dosah ruky

Léčivé bylinky ve všech podobách jsou cestou a velkou radostí. Zkoumá způsoby, jak podpořit zdraví člověka a harmonizovat jeho energii. Věnuje se bylinkářství v duchu našich původních slovanských a keltských tradic a inspiraci nachází i v léčitelských tradicích jinde ve světě.

Volné chvíle trávím na své přírodní bylinkové zahrádce na kraji Pardubic, na poznávacích cestách a botanických exkurzích. Od roku 2017 připravuji pravidelná povídání o bylinkách pro Český rozhlas Pardubice a Hradec Králové a své texty publikuji v měsíčníku Regenerace. S bylinkařením seznamuji diváky pořadu České televize Sama doma a vystupuji i v dalších médiích.

V roce 2023 jsem vydala u nakladatelství Eminent knihu Domácí soběstačnost, v roce 2025 vyšla moje další kniha Bylinky od kořenů k plodům - praktické bylinkaření od jara do zimy.

Cesta k bylinkám

Přitom příroda mě kdysi pořádně trestala: od raného dětství jsem byla těžce alergická na travní pyly. Ty nejkrásnější jarní měsíce v roce jsem trávila zavřená doma, s oteklýma očima a záchvaty kýchání. Asi proto jsem místo botaniky vystudovala andragogiku - tedy obor zabývající se vzděláváním dospělých.

Když jsme v roce 2012 s manželem Pavlem začali budovat naši permakulturní zahrádku, najednou jsem pro pěstování bylinek měla nekonečný prostor. V amazonské džungli v Peru jsme v létě v roce 2016 s Pavlem pocítili sílu a divokost místních rostlin a přírody. V temné a deštivé džungli jsem snila o našich zelených loukách a sluníčku.

Čtěte také: Knihy o technikách přežití: recenze

Po návratu z Peru jsem měla před očima jasný obraz bylinkové školy a ten obraz se brzy začal zhmotňovat. Naše Zelená louka se všem zájemcům otevřela na čínský nový rok, 28. ledna 2017. Od té doby jsem mnoho z vás potkala na nesčetných akcích, víkendech a bylinkových dovolených. Chodíte na moje pravidelná bylinková tvoření, účastníte se klubových akcí, vycházek a oslav, podporujete potřebné na našich benefičních akcích.

Cest, jak se vracet ke zdraví, jak porozumět sám sobě a svému tělu, je mnoho. Pro mě to jsou právě bylinky. Jsou pro mě důkazem, že nejúčinnější lékárna se může nacházet v malé zahrádce u našeho domu. Věřím, že opravdu každý v sobě může najít odhodlání si pomoci.

„Vydej se se mnou na CESTU MOUDRÉ ŽENY: "Užívej s pokorou a vděčností dary naší přírody. Rozpomeň se na moudrost našich babiček.

V ČT jsem často hostem pořadu Sama doma. V sobotu 18. května jsem přijala pozvání Jiřiny Bohdalové do jejího pořadu Hobby naší doby.

Praktické rady pro sběr bylinek

Kdy a jak sbírat bylinky

Při sběru léčivých rostlin je dobré znát, jakou část rostliny sbírat a v jakém období. V průběhu roku, ale také v průběhu dne, se poměr léčivých látek v rostlině mění. Příroda to zařídila dobře, že opylovači tak mají zdroj potravy po několik měsíců. U bylinek vidíme, že kvetou od dubna do září. Možná si říkáš, čím to je, že rostliny narůstají průběžně a nekvetou všechny naráz.

Čtěte také: Nejlepší nože pro přežití

• Pupeny stromů: V sobě ukrývají obrovskou sílu, kterou dávají do květů, ze kterých pak vznikne plod a semena pro další rok. Obsahují v sobě velké množství látek, jejichž využití se odborně říká gemmoterapie.
• Nať před rozkvětem: Sbíráme především u bylin ještě před tím, než rostlina začne kvést.
• Kvetoucí nať: Sbíráme u bylin, které v době květu své léčivé látky rozdělují jak do květů, tak do zelené části natě. Poměr i složení léčivých látek v nati i květu může být rozdílný.
• Květy: Sbíráme jak u bylin, tak stromů. Pokud sbíráme pouze květy, tak víme, že koncentrace léčivých látek je především v květech.
• Výhonky rostlin: Některé mají zajímavou chuť a dají se přidat do jarních salátů a na oživení jídelníčku. Jehličnaté výhonky a mladé šišky jsou měkké a dobře poživatelné. Obsahují terpeny a další látky, které v běžných bylinkách tak nenajdeme. Ne všechny jehličnany a šišky jsou jedlé a chutné.
• Listy: Sbíráme jak u bylinek, tak u stromů a keřů. Nejčastěji listy sbíráme, pokud jsou ještě mladé a křehké. Někdy listy sbíráme před květem, někdy zase po odkvětu rostliny.
• Plody: Sbíráme u stromů a keřů v době jejich zralosti. Nezralé, nebo naopak přezrálé a přemrzlé plody mohou obsahovat větší poměr jedovatých látek.
• Semena bylin: Sbíráme po odkvětu rostliny. Semena stromů se nejčastěji ukrývají v plodech, nejčastěji v bobulích, nebo v oříšcích.
• Oddenek: Je nadzemní část rostliny, která může vypadat jako kořen, ale je to spíše pevná část stonku.
• Kořeny bylin: Sbíráme od podzimu do jara, když půda není ztvrdlá mrazem. Proto se často uvádí, že kořeny sbíráme na podzim a na jaře.
• Kůra stromů: Se sbírá opravdu buď na podzim, nebo na jaře. Jsou to období, kdy v kůře proudí nejvíce mízy a rostlinou tak kolují léčivé látky.
• Jehličí: Můžeme sbírat v průběhu celého roku. Na jaře je jehličí mladé a křupavé. Můžeme ho tedy snadno konzumovat. Během roku už je jehličí tvrdé, ale můžeme ho využít na tinktury, koupele a další přípravky.
• Pryskyřice: Můžeme sbírat v průběhu celého roku. Avšak během teplých dnů jsou pryskyřice lepkavé a špatně se sbírají.
• Medicinální houby: Sice nejsou rostliny, ale také je můžeme najít volně v přírodě a využít jejich léčivou sílu.

Kde sbírat bylinky

Není potřeba asi zdůrazňovat, že rostliny sbíráme pouze na čistých místech. Rostliny totiž mají tu schopnost, že do sebe dokážou natáhnout i látky z okolí. Při sběru bylinek je tedy dobré zapojit selský rozum a vybrat si opravdu čisté prostředí. Rostliny nesbíráme u silnic, železnic, cest, polí, průmyslových oblastí, na okrajích velkých vodních toků, na skládkách a rumištích. Při sběru ze stromů a keřů vždy zkontrolujte, jestli rostlina nemá poškozené listy nebo není napadena nějakým škůdcem.

Vždy je potřeba dobře znát rostlinu, kterou sbíráme. Některé rostliny lze totiž zaměnit s těmi méně léčivými, nebo také jedovatými. Taková přeslička rolní je skvělá léčivka, ale její příbuzná přeslička bahenní už obsahuje větší množství toxických látek. Listy medvědího česneku jsou zase zaměnitelné s jedovatou konvalinkou.

Kdy sbírat bylinky

Všechny části rostliny, které jsou nadzemí, sbíráme za slunného a suchého počasí. Po dešti rostliny obsahují spoustu vláhy a těžko bychom je nasušily. Pokud si však chcete udělat čaj z čerstvých bylin, tak můžete sbírat klidně i po dešti. Během slunného dopoledne se rostlina rozvíjí a v jejím těle proudí nejvíce léčivých látek. Kolem poledne dosáhne svého vrcholu a léčivých látek začne zase ubývat. Proto je ideální doba sběru bylin dopoledne, když ještě cirkulace obsahových látek kulminuje.

Kořeny bylin sbíráme od podzimu do jara, když ještě není půda zmrzlá.

Sběr bylin podle fází měsíce

Další úrovní sběru léčivých rostlin je podle fází měsíce. Tady si opět můžeme logicky odvodit, že nadzemní části rostlin sbíráme, když měsíc přibývá. Vrcholem energie a pravděpodobně i nejvíce léčivých látek pak bylinka obsahuje během úplňku. S ubývajícím měsícem energie v bylině klesá.

Čtěte také: Přežití v divočině: Zbraně

Jak sbírat bylinky

Bylinky sbíráme ideálně rukou nebo nůžkami, na kůru a jehličí je už dobré použít štípací kleště. Pryskyřici nikdy nesbíráme z místa, ze kterého vytéká. Tím bychom stromu ublížili, protože pryskyřice mu slouží jako náplast na ránu. Kůru stromů zase nikdy nesbíráme z hlavního kmene. Vyberte si větvičky, které jsou 1-2 cm silné, ty si odštípněte štípačkami a doneste domů. Doma pak z těchto větviček stáhněte kůru, jako byste ji loupali. Z jednoho místa nesbírejte více jak 10 % materiálu, abyste nenarušili rozmnožování další populace bylin. Sbírejte jen takové množství, které potřebujete.

Já mám na bylinky připravené sklenice o 500 ml a toto množství mi bohatě stačí do další sezóny. Na některé bylinky mám 1000 ml sklenici (kopřiva, máta, meduňka, šípek), na jiné mi stačí 200 ml (kůra, pryskyřice, nové bylinky, které zrovna testuji).

Rádi byste věděli, jaké rostliny a jejich části sbírat v českých luzích a hájích. Kdy je nejlepší doba sběru pro jakou část. Mám pro vás připraven kalendář sběru s více jak 150 rostlinami. Podíváme se na sběr všech částí: pupenů, natí, květů, výhonků, šišek, plodů, semen, oddenků, kořenů, kůry, jehličí i pryskyřice. Jako bonus jsem pro vás zařadila i medicinální houby, které běžně naleznete v našich lesích. Pojďte se vrhnout do bylinkové sezóny naplno.

Každá rostlinka má své období sběru cca 2 týdny.

Bylinky v kuchyni

Chcete se dozvědět více o našich bylinkách? Chcete se naučit využívat je také v kuchyni? Připravit si z nich lahodné saláty, limonády, pomazánky, čaje a další? Chcete znovu objevit recepty, které znaly již naše praprababičky?

Během našeho povídání ve studiu jsem jí představila širokou paletu potravin a nápojů či kosmetiky, které lze připravit z naší běžně se vyskytující bylinky - pampelišky. Víte například, že z pampelišky můžete připravit kávu, řízečky, mléko, ocet, či černý čaj? Rostlinu můžeme využít celou - od květu, přes list, stonek, a hlavně i kořen, který má z celé rostlinky nejvíc léčivých látek.

Za prvé: Přijde mi, že se společným nakupováním surovin a zásobami zaobírám hlavně v chladném období roku. Když se oteplí, tak je převážně spotřebovávám, málokdy doplňuju. Za druhé: Protože jsem propadla divokým bylinám. A právě o nich a jejich použití v naší kuchyni tenhle článek je. Věřím, že se mi podaří vás taky nadchnout.

Zlom v používání divokých bylin

Zlom nastal tohle jaro, kdy jsem se do používání „divokých“ bylin vrhla po hlavě a nestačím se divit, jak skvělé to je. Jak k tomu došlo? Krásná souhra několika věcí, chcete-li synchronicita. Díky postupné cestě směrem ke zdravějšímu a stále více rostlinnému stravování se mi změnily chutě, pohled na přírodu i na to, co naše tělo potřebuje. Velkou měrou přispělo zdánlivě nesouvisející pořízení staré roubené chalupy na Kokořínsku s ohromnou zanedbanou zahradou.

K tomu mě začala více oslovovat práce Štěpána a Melanie Matějkových ze Síly pro život. Jestli se chcete dozvědět mnohé o detoxikaci organismu, zdravém rostlinném stravování pro celou rodinu a používání divokých bylin, vřele doporučuju youtube kanál. Je tam tolik inspirace... Od nich také pochází termín „divoké“ byliny, který se mi velmi líbí a krásně zapadá do mého soukromého „divočení“ a návratu k sobě a k přírodě.

Královna kopřiva na zarostlé zahradě

Začala jsem se na divoké byliny dívat jako na výživu, na plnohodnotnou a nezbytnou součást našeho jídelníčku. Některá fakta o biochemickém složení těch nejobyčejnějších a často obecně nesnášených „plevelů“ mě naprosto dostala, kam se hrabou všechny (drahé a dovážené) super-potraviny. Kolik čistící síly, draslíku, hořčíku, vápníku, železa, vitamínu C atd. má „obyčejná“ kopřiva. Kolik skvělých látek v sobě skrývá bršlice.

Pomohlo mi to dívat se jinak na naši novou zahradu, velmi zarostlou právě kopřivou a bršlicí kozí nohou. Nevnímám je jako na obtížný plevel, ale jako dary přírody, které naší rodině můžou přinést potřebné látky a podporovat naše zdraví.

Celé mi to najednou začalo dávat hluboký smysl s tím, jak chci žít. Pěkně se vše začalo propojovat: Moje znalost rostlin, většinu druhů bezpečně poznám a nepotřebuju se je učit. Zdravé stravování, dostatek živin pro nás i naše divoženky. Bydlení na venkově. Zarostlá zahrada. Uplně jiný rozměr sezónnosti a lokálnosti.

Hojnost darů přírody pro každého

Začala jsem divoké byliny dávat skoro do všeho a, ačkoliv to možná někomu bude připadat neuvěřitelné, rychle pocítila jejich sílu. Vůbec jsem třeba letos nezaznamenala jarní únavu. Chtěla bych vás proto taky nadchnout a pro používání volně rostoucích jedlých rostlin inspirovat. Ta rozmanitost je ohromná - různé druhy, způsoby úpravy a konzervace, nepřeberné množství pokrmů.

Tady ode mě máte pár tipů na použití divokých bylin ve vaší kuchyni. Vzhledem k mému nadšení budou další určitě následovat. Spousta inspirace můžete najít i na instagramovém účtu Divoženky v kuchyni.

Jaké rostliny či květy pro začátek?

• česnek medvědí a podivný - Budou zase až příští jaro.
• kopřiva
• bršlice kozí noha
• šťovík
• pampeliškové listy i květy - Na ty si musíme počkat taky až na další jaro.
• popenec
• jitrocel
• kostival
• bezové květy
• květy sedmikrásek

Jestli vám to přijde moc bylin a cítíte se v začátku zahlceni, můžete začít s jednou bylinou. Doporučuju až zázračnou kopřivu, kterou bezpečně poznáte a roste všude.

Jak je do jídla používat?

• Přidávat do salátů.
• Zamíchat do omelet.
• Mixovat do smoothie.
• Vařit jako špenát či přidávat do klasického špenátu.
• Používat jako náplň slaných koláčů.
• Jedlými květy zdobit kaše a moučníky.
• Rozmixovat do těsta na lívance.
• Dochutit šťouchané brambory.
• Přidávat do polévek či curry po dovaření.
• Obalit v těstíčku a osmažit.
• Udělat s nimi domácí limonádu nebo dát do vody s citrónem (kopřivu, bezový květ a samozřejmě pěstované mátu a meduňku).

Sběr a skladování

Sbíráme druhy, které bezpečně poznáme, a to na čistých místech, nejlépe ve volné přírodě. Nejlepší jsou samozřejmě byliny čerstvě nasbírané. Pokud bydlíte ve městě, nemusíte zoufat. Můžete si zásobu divokých bylin udělat třeba o víkendu a uchovávat je v lednici. Mám vyzkoušeno, že zavřené v krabičce či skleněné lahvi, malinko postříkané vodou, vydrží alespoň týden bez úhony.

Pokud nejste na bylinky a zvláště ty divoké zvyklí, doporučuju ze začátku dávat jen malé množství - několik lístků či květů. Pak pozorovat, co to s vámi dělá a jak vám chutnají. Ze začátku možná oproti vyšlechtěné zelenině a bylinkám dost neobvykle a divoce. Pokud se cítíte dobře a používání divokých bylin se vám líbí, můžeme postupně přidávat.

Sušení a skladování bylinek

Každé jaro přichází další sezona sběru bylinek a k tomu patří i téma sušení a skladování. Píšete mi dotazy, jak bylinky skladovat, kdy jakou část sbírat a jak je správně sušit, aby neplesnivěly. Proto jsem sepsala pár základních pravidel pro ty, kteří se v tom chtějí orientovat. Existuje několik obecných doporučení, kterými byste se měli řídit. První pravidlo by mělo být základem. Bylinky, které budete později užívat na nálev, odvar, masku na pleť, obklad, atd., by měly být čisté - bez chemické kontaminace.

Kde bylinky nesbírat?

Zní to velmi triviálně, ale přesto mi občas někdo napíše, že mu bylinky po sběru zplesnivěly. Potom se dozvídám, že byly sbírané za deště… Za deště nebo po dešti sbírejte pouze kořeny rostlin, jdou pak lépe vyrýpnout ze země. Nadzemní části je třeba sbírat tehdy, když je bylina zcela suchá. U většiny bylin se doporučuje dopolední sběr po vyschnutí ranní rosy nebo brzy odpoledne až do 16 hod. Bylinky doporučuji sbírat do proutěného košíku nebo plátěné tašky, ve které se byliny nezapaří.

Jak poznávat bylinky

I tahle rada se zdá být samozřejmá. Přesto je třeba ji připomenout, protože dochází k nechtěným záměnám rostlin. Na jaře rádi sbíráme česnek medvědí, ale ten se může zaměnit za konvalinku, která má velmi podobné listy… Další záměny mohou nechtěně vzniknout třeba při sběru přesličky rolní. Abychom uměli bylinky poznávat, je potřeba trénink. Vydejte se do přírody a dívejte se co kolem roste. Vytvořte si třeba vlastní bylinkový herbář a zapisujte si do něj, kde jste bylinku našli, kdy kvete, do jaké výšky vyrůstá. Můžete přidat i fotku nebo nákres.

Ještě větší sílu z bylin získáte, pokud je budete sbírat v souladu s lunární fází. Luna ovlivňuje příliv, odliv, ale taky růst bylin a další přirozené pochody, které vidíme v přírodě. Na toto téma jsem připravila také ucelený online kurz Síla kořenů.

• Nať - sbíráme tehdy, když rostlina kvete.
• Květy - sbíráme v době kvetení. Některé byliny je nutné sbírat na počátku kvetení, protože květy dozrávají a potom tzv.

Bylinky se sice dají zkompostovat, přesto je ohled na přírodní poklady tím základním kritériem. Z bylin, které máte doma více než rok, můžete třeba připravit bylinnou jíchu na zalévání zahradních rostlin. Občas slýchám názory, že není v pořádku sbírat brzy na jaře květy bylin kvůli tomu, že je to první pastva pro včely. Osobně mám takové hledisko, že tyto zmíněné byliny sbírám ve velmi malém množství - třeba jedna nebo dvě hrsti květů. Za ta léta, co už bylinky sbírám, vím, kolik čeho asi spotřebuji. Bylinky mám rozdělené podle toho, na co je používám (i pro své nejbližší).

Jak správně usušit bylinky

Jak správně usušit bylinky, které si přinesete domů? Bylinky suším v celku na sušáku nebo ve svazcích zavěšené na okně. Tam by ale neměly být příliš dlouho, aby nevybledly. Bylinky nesuším na papíře, protože ten u některých bylin nedovolí dobré proschnutí. Sušák na bylinky si můžete vyrobit ze starých záclon, které připevníte na dřevěný rám. Nejdéle do týdne by měla být bylina zcela suchá. Jestli je při rozemnutí vláčná, je třeba ji dosušit v sušiče nebo v troubě do 40°C. Nať po usušení zdrhněte a uskladněte bez stonků. Kořeny a oddenky vždy umyjte pod tekoucí vodou, zbavíte je tak zeminy. Potom je rozložte na utěrku a vymačkejte z nich přebytečnou vodu.

Skladování bylinek

Po správném usušení přichází na řadu skladování. Správně se bylinky mají skladovat v suchu a temnu. A co to v praxi znamená? Uchovávám je ideálně ve velkých skleněných zavařovačkách. Případně je bezvadně usušené dávám do papírových pytlů. Občas je kontroluji, jestli některé nenasály vzdušnou vlhkost. Bylinky, které nejsou dobře usušené není vhodné skladovat. Záleží také na tom, jakou vzdušnou vlhkost má místo, kde je sušíte. Uskladněné byliny si popište, abyste měli přehled, co máte v zásobě. A ještě mám pro vás malé doporučení, které asi nikde v knížkách nenajdete… Každá bylina je bytost. Já je tak alespoň vnímám. Tento systém je dokonalým projevem života, od kterého se můžeme neustále učit. Naučte se naslouchat hlasu přírody.

Někdy ani nemusíte bylinku utrhnout. Stačí jen na chvíli spočinout v její blízkosti a nasát její moudrou sílu skrze ztišení a zaposlouchání se do hlasu svého nitra. Pocítíte větší sounáležitost s tím, co vás přesahuje a budete se umět radovat z drobných maličkostí každého dne. Všímejte si těch drobných zázraků, které vás každý den na vaší cestě životem provázejí. Věnujte pozornost i tomu, zda užíváte nějaké léky - pak se o užívání bylin poraďte s lékařem.

tags: #preziti #v #prirode #bylinky #jedle

Oblíbené příspěvky:

• České pralesy: Krása a zajímavosti
• Zvířata a příroda ve verších
• Doporučené knihy o klimatu
• Harmonogram svozu odpadu Kněževes
• Výjimky z posuzování vlivu na životní prostředí v ČR